Celý rozhovor s Anežkou Janatovou: Pedagog s povolením zkoumat THC

(V pátém vydání Konopí vyšel velmi zajímavý rozhovor s Ing. Anežkou Janatovou, Ph.D. a nyní vám ho přinášíme v kompletním znění.) 

Kdyby každý odborník, který má co do činění s konopím, miloval a respektoval tuto všestranně využitelnou léčivou bylinu tak jako Anežka Janatová, už dávno by Česká republika držela mnohá konopná prvenství. Právě ona totiž na své alma mater iniciovala a propagovala výzkum konopí. Také byla první, kdo k takovému bádání získal povolení. 

Jak by ses představila těm, kdo tě neznají? 

Asi jako paní učitelka z České zemědělské univerzity (ČZU). Vyučuji léčivé rostliny a dodělávám doktorát zaměřený na pěstování a uplatnění léčebného konopí. Když se u nás v roce 2013 legalizovalo konopí pro léčebné použití, zkusili jsme si jako univerzita podat žádost a ono to vyšlo. Stali jsme se tak první institucí, která u nás začala pěstovat léčebné konopí pro výzkumné účely. 

Co tě ke konopí přivedlo? 

Kouřilo se od nepaměti a my zkoušeli kouřit už na přelomu základní a střední školy. Samozřejmě to neskončilo jenom u cigaret, zkoušeli jsme různé bylinky, a konopí nám dávalo nejkrásnější prožitky. Začaly jsme s holkama už v sedmnácti vyrábět mastičky, přidávaly jsme tam měsíček, kostival a všechno možné.

Takže to nebylo zdaleka jenom o konopí, ale zjistily jsme, že právě tato bylinka má nejlepší účinky. Ať už je to na ekzém nebo třeba otevřenou řeznou ránu. Když jsem přišla na univerzitu do prvního ročníku na bakalářské studium, našla jsem si pana docenta Kloučka a řekla mu: „Vy děláte ty léčivky, u vás bych chtěla dělat závěrečnou práci a ideálně na konopí.“ On se jen zasmál a říkal: „Jo jo, holka, to by chtěl každej,“ a poslal mě ke svému kolegovi, se kterým jsem testovala léčivé rostliny na buňkách imunitního systému.

Jsem jednoznačně pro legalizaci samopěstování konopí pro osobní potřeby, ale regulovanou.

Na magisterském studiu jsem se zase vrátila k Pavlu Kloučkovi a společně jsme testovali nanomateriály. Do nich jsme uzavírali látky terpenické povahy a sledovali, jak dlouho v nich vydrží. Byla to moc zajímavá práce a výzkum, ale pořád to nebylo konopí.

Když v České republice legalizovali léčebné konopí, požádali jsme ministerstvo zdravotnictví o povolení pěstovat. Využili jsme na to jednu místnost, kde probíhal ne příliš úspěšný výzkum na bylinkách a stafylokokovi, vyměnili UV lampu za sodíkovou výbojku a vyšlo to. Nebylo to ani tak těžké, jak jsme se obávali. 

Kolik tvých studentů se zabývá stejným tématem jako ty?

Konopí se dodnes nevyučuje jako předmět. Studenti se proto věnují obecnějším předmětům, kam se konopí dá zařadit. Jsou to třeba Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny nebo Léčivé rostliny ve výživě. Je v plánu udělat i předmět Konopí, který by mohl být klidně na dva semestry, ale budu ráda i za jednosemestrální. 

Studium konopí bude nejspíše výhledově nezbytné, ať už student touží být pěstitelem, lékařem nebo úředníkem ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv.

Přesně tak. O endokanabinoidním systému se začalo vyučovat, ale jenom na některých oborech medicíny a často jde o zmínku na pár minut. Přitom tento receptorový systém je v podstatě stejně veliký jako systém imunitní, co se týče počtu receptorů, jejich rozložení a podobně, ne-li větší. 

Čemu se věnuješ v současné době? 

Máme poměrně detailně popsáno zhruba šest genotypů s devatenácti procenty THC a méně než jedním procentem CBD, což je momentálně jeden ze dvou chemovarů požadovaných Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Máme je popsané od pěstování přes zpracování, extrakci a dále pak biologickou aktivitu zejména na buněčných liniích různých karcinomů.

Teď se rýsuje ve spolupráci s jedním ústavem další studie, kde bychom měli biologickou aktivitu těchto extraktů z daných genotypů vyzkoušet na asi třiceti rakovinných buněčných liniích, což by mohl být do budoucna poměrně zajímavý projekt.

Měl jsem dojem, že jste něco plánovali s panem doktorem Hřibem z Brna? Na téma rozpad a přeměna CBD na THC a riziko pozitivního nálezu u pacientů, kteří řídí motorové vozidlo. 

Zatím je to v rovině diskuzí. Je to velice aktuální téma, o kterém se mi ale nechce moc mluvit, protože všichni teď řeší CBD. V mnoha zemích jsou produkty s obsahem CBD legálně na trhu, a když to zakážou, spousta lidí by v tom utopila mnoho peněz, času a nervů.

Jde o to, že se objevilo pár studií, podle nichž se molekula CBD v kyselém prostředí žaludku transformuje pomocí mikroorganismů na molekulu THC. Mimo jiné to zkoušel myslím i Tomáš Páleníček z Národního ústavu duševního zdraví, kdy dávali myším CBD do krve a dělali jim odběry znovu po několika dnech a zjistili, že tam THC je také.

Zřejmě tedy i jaterní metabolismus může způsobit tuto transformaci. Těch studií je ale málo a teď se pracuje na tom, aby se to potvrdilo nebo vyvrátilo. 

Jak vnímáš výzkum a využití konopí v České republice v porovnání s jinými zeměmi? 

Ztratili jsme náskok, který jsme měli na začátku. Na úrovni Evropské unie jsme byli po Nizozemsku druhou zemí Evropské unie, kde bylo povoleno i pěstování. Například Německo mělo dlouho povoleno pouze užívání léčebného konopí z dovozu, ale nikoli pěstování. Mohli tedy dovážet od nás, kdyby to šlo.

Neužívám skoro žádné jiné léky. Konopí je pro mě osobně parádní léčivo.

To je to, co pokulhává, že nemáme povolený export alespoň v rámci Evropské unie, když už ne celosvětově. Protože co se týče pěstování, měli jsme veliký náskok a mohlo tady být několik licencovaných firem. Zatím je tady monopol, jaký měla dlouho společnost Bedrocan v Nizozemsku – u nás jde o společnost Elkoplast Slušovice.

Ovšem s tím rozdílem, že Bedrocan na tom krásně vydělává, zatímco Elkoplast na tom strašně moc prodělává, vzhledem k objednávce pouhých čtyřiceti kilogramů na čtyři roky.  

Poslední půlrok jsi strávila v Izraeli. Jak si na tom dnes stojí s konopím? 

Izrael je řazen mezi světové lídry v léčbě konopím, ale na můj vkus to pořád jedou trochu na divoko. Mají obrovské zkušenosti, mají krásné skleníky, mají ideální klima, ale zároveň pěstují v substrátech, což není úplně ideální. V Čechách by to jako správná pěstitelská praxe neprošlo a v Kanadě asi taky ne. Ale tím, že nejsou v Evropské unii, jsou docela v pohodě, protože nemusejí dodržovat evropské zákony a normy.

Ke konopí se v tomto případě nevztahuje jenom zákon o omamných látkách, ale také zákon o léčivech, o potravních aditivech a tak dále, tam je spousta příkazů a nařízení ať už ze strany České republiky nebo Evropské unie. To znamená, že produkt z Izraele může být velmi obtížné tady propagovat nebo registrovat, protože v některých případech nebude splňovat ty parametry, které splňovat má. Upřímně řečeno, naše laboratoře jsou na mnohem lepší úrovni než ty jejich.

Mělo by být možné vyrábět také výtažky a tinktury, které lze dávkovat s naprosto přesnou koncentrací účinných látek.

Asi nejlepší laboratoř v Izraeli, jakou jsem viděla, byla u Lumíra Hanuše v Lumir Lab – ale takových laboratoří máme v našem novém univerzitním centru asi pět, a to nemluvím o jiných budovách na ČZU a dalších laboratořích v České republice. Troufám si říct, že jsme na úplně jiné úrovni, a moc mě mrzí, že toho nevyužíváme. Oni i to málo, co tam mají, umějí skvěle prodat.

Jaké jsou u nás standardy na pěstování léčebného konopí? 

Řídíme se správnou pěstitelskou a zpracovatelskou praxí. Pěstitelskou praxi vydalo ministerstvo zemědělství a správnou zpracovatelskou praxi vydalo ministerstvo zdravotnictví. To všechno dohromady snoubí SÚKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv), který zadává licence pro pěstování a požaduje, aby konopí bylo pěstováno danými postupy a aby výsledný produkt splňoval parametry kvality podle vyhlášky 236/2015 Sb., tedy musí projít certifikovanou laboratoří a ještě předtím musí být ozářeno, aby tam nezůstala rezidua nějakých patogenů a podobně.

Stejně tak když odněkud dovezeme konopí, musíme ho ozářit, normálně radioaktivním zářením, ne žádným UV. A to je podle mě trošičku problém, protože ozářené konopí, pokud by se u nás uzákonil vývoz, asi těžko vykoupí stát jako Rakousko nebo Německo. 

Odkud vzešel tento požadavek? 

Od SÚKL. 

Co přesně způsobuje to ozařování, má to na konopí nějaký negativní dopad? 

Určitě po tom neumřeme, asi je lepší ozářené konopí než konopí napadené patogeny. S těžkou nemocí se zpravidla snoubí těžká imunodeprivace (oslabení imunity – pozn. red.) a kolikrát člověka rychleji zabije nějaká plíseň produkující mykotoxiny než diagnostikovaná choroba. To se stalo v několika případech v Americe a údajně kvůli tomu zavřeli nějaké pěstírny. 

Co říkáš na celosvětový boom CBD a co si myslíš o jeho léčebném potenciálu? 

CBD, tedy kanabidiol, je super látka, myslím si o něm jen to nejlepší, ale zároveň platí, že na mnoho diagnóz nefunguje vůbec anebo funguje v synergii neboli spolupůsobení s jinými látkami, které jsou v konopí obsaženy. Takže není dobré léčit se jenom pomocí CBD. Pro některé diagnózy stačí CBD, ale u některých by se mělo podávat i THC, ať už vyšší, nižší nebo srovnatelné množství, a samozřejmě i terpeny, polyfenoly a další látky. Pokud jde o ten boom, já mám povolení pracovat s THC, tak bych byla hloupá, kdybych dělala CBD, kterému se věnuje celý svět. 

Jak vnímáš legislativu konopí v České republice a jak moc ti brání ve výzkumu nebo ve tvé vlastní práci? 

Co se týče legislativy, jsem strašně šťastná, že konopí bylo vůbec povoleno alespoň pro léčebné účely. Je krásně našlápnuto i k tomu, aby bylo časem povoleno i to rekreační užívání. Zároveň jsem za posledních pět let hodně frustrovaná, protože potřebujeme, aby nebylo k léčbě možné využívat jenom sušené květenství „upečené v troubě“ a dané do celulózových tobolek.

Mělo by být možné vyrábět také výtažky a tinktury, které lze na danou diagnózu dávkovat s naprosto přesnou koncentrací účinných látek a lze je inkorporovat téměř do všeho – například do čípků, do tampónů na bolestivou menstruaci, tablet, olejů, kapiček a také do různých nanomateriálů.

Hádám, že se na tebe ve věci konopí obrací spousta pacientů?

Troufám si říct, že stovky.

Máš nějaké konkrétní příklady, kdy se lidé konopím vyléčili nebo kdy jim skutečně pomohlo? 

Takových lidí z celé České republiky mám kolem sebe spoustu. Z poloviny jsou to onkologičtí pacienti a lidé trpící roztroušenou sklerózou. Mnohým z těchto pacientů pomáhá konopí zmírňovat symptomy nemoci a zlepšuje jejich psychický stav.

Pacienti by se neměli bát svému lékaři říct, že jim konopí pomáhá od bolestí lépe než ibuprofen.

Co se týče té druhé poloviny, jedná se především o ekzémy, zubní váčky, různé ortopedické problémy… Slýchávám od nich: „Není to tenisový loket, mám prostě nějaký problém s loktem, ale žádný doktor mi nic nediagnostikoval.“ Ten člověk použil mastičku, nějakou ředěnou tinkturu a za tři týdny neměl nic. To jsou krásné, viditelné důkazy.

Kam takové tazatele odkazuješ nebo co pro ně ze své pozice můžeš udělat? 

Když za mnou přijdou, v první řadě je dobré je vyslechnout, aby člověk zjistil, co je vlastně trápí. Už to je pomoc. Pak je samozřejmě požádám, ať jdou za svým doktorem, abychom na ně zvýšili jakýsi tlak, ať se zkusí na konopí zeptat. I když se často bojím, že jim to stejně nepředepíše. Snažím se jim vysvětlit, že by se neměli bát svému lékaři říct, že jim konopí naložené do alkoholu pomáhá od bolestí víc než třeba ibuprofen. 

Ale není to tak, že bys fungovala jako nějaká odborná poradkyně.

V podstatě funguju jako odborná poradna, ale v tom smyslu, že jim vysvětlím, jak ke konopí jako léku přistupovat a jaké mají možnosti. 

Užíváš ty sama konopí, ať už z rekreačních nebo léčebných důvodů? 

Když mě něco bolí, pálí, když je nějaká otevřená rána nebo se cokoli děje, používám různé preparáty. Ať už je to mastička, když něco potřebuje mastit, nebo tinktura, pokud to potřebuje spíš vysušit. Dá se říct, že neužívám skoro žádné jiné léky. To už musí být třeba angína, abych šla pro penicilín, ale to jsou krajní případy. Mám v genetice lupénku, a ta když se trošku rozjíždí, konopí to drží na uzdě a v podstatě to vůbec nenechá rozvinout.

Takže pro mě osobně je to parádní léčivo. Co se týče účinků omamných a psychotropních, abych o tom mohla učit anebo pacientům poradit, musela jsem vyzkoušet všechny formy aplikace na sobě. Abych mohla říct – ano, kouření způsobí ty a ty žádoucí nebo nežádoucí účinky, vaporizace ty a ty žádoucí nebo nežádoucí účinky, když si to přidáte do jídla, přidejte to a to množství, abyste se z toho nezbláznili jako třeba z lysohlávek.

Forma aplikace je velmi důležitá. U čípků se tvrdí, že neudělají nic, ale já osobně jsem dostala od jednoho známého čípek údajně z odrůdy White Russian a myslela jsem, že se zblázním… A pak že čípky nic nedělají. Pokud o něčem chci říct, že to znám a vím, tak to musím prožít, ne že mi o tom jen někdo něco řekne nebo že si o tom jen něco přečtu. To je veliký rozdíl. 

Jaká legislativa pro rekreační užívání konopí by byla podle tebe ideální? 

Nejen v České republice jsou daleko nebezpečnější rostliny, než je konopí. Jsem jednoznačně pro legalizaci samopěstování konopí pro osobní potřeby, ale regulovanou. Musíme počítat s tím, že se proti samopěstování určité instituce postaví, lze očekávat argumenty typu: „Tady ten si vypěstoval plesnivou trávu a my ho tady budeme muset léčit a bude to stát peníze…“ Je to směšné ve srovnání se samopěstováním jiných rostlin, kdy také nikdo nekontroluje, kolik jsem snědla například shnilých rajčat, nemluvě o různě kontaminovaných potravinách, které jsou běžně na trhu.

Co se týče pěstování, měli jsme veliký náskok.

Obávám se, že kdo si jednou bude chtít pěstovat konopí s vyšším obsahem THC než 0,3 procenta pro vlastní užití, bude muset mít nahlašovací povinnost. A zároveň by měly být i pověřené laboratoře, kam si člověk, někde registrovaný jako samopěstitel, bude moci chodit kontrolovat kvalitu svých výpěstků. Je to rozhodně běh na dlouhou trať, a dokud tu bude u moci stávající vláda, tak se to nehne. 

Kde vidíš sebe a konopí za pět let? 

Nejsem Sibyla, ale ráda bych to viděla tak, že si pacienti budou moci chodit normálně nechat předepsat konopí, když si o něj řeknou, a ne že na nich otestují milion způsobů léčby, a až když zjistí, že to nezabralo, tak milostivě na posledních čtrnáct dnů života předepíšou konopí.

Aby když někdo prokazatelně ví, že konopí mu pomáhá a zároveň neškodí ostatním orgánům v jeho těle, aby na něj měl nárok, ideálně 180 gramů proplacených pojišťovnou, a ne to nějak omezovat. Dále bych si přála, aby zanedlouho bylo možné pěstovat aspoň tři až pět kytek na pozemku pro vlastní potřebu, a taky doufám, že se stále budu moci podílet na výzkumu léčby konopím. 

Ing. Anežka Janatová, Ph.D.

Anežka se narodila roku 1985 v Praze, kde i žije. Vystudovala obor předškolní a mimoškolní pedagogika na Střední pedagogické škole v Praze a poté žila sedm let v Teplicích, kde se věnovala zejména umělecké tvorbě. V roce 2009 začala studovat na Fakultě agrobiologie potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze.

Absolvovala bakalářské studium v oboru pěstování rostlin, magisterské studium v oboru rostlinná produkce a tento rok dokončuje doktorandské studium na téma „Pěstování a využití léčebného konopí“. Na Katedře rostlinné výroby vyučovala léčivé rostliny a nyní je zaměstnána jako odborný asistent a pedagog na Katedře kvality a bezpečnosti potravin. Na výzkumu léčebného konopí spolupracuje s českými i zahraničními institucemi a letos absolvovala půlroční zahraniční stáž v Izraeli. Ve volných chvílích se v létě věnuje rock’n’rollu a přírodě, v zimě lyžování a hraní loutkového divadla v Říši loutek.

Robert Veverka

Zástupce šéfredaktora a zkušený legalizátor, který kromě práce v Konopí působí jako předseda spolku Legalizace.cz a šéfredaktor magazínu Legalizace.