Rostliny rodu Cannabis byly odnepaměti využívány k léčbě infekčních onemocnění nejen bakteriálního, ale i virového či kvasinkového původu. Uplatňovala se především lokální aplikace na kůži a sliznice ve formě mastí či tinktur, avšak ze starých lékopisů se dochovaly i záznamy o recepturách na vnitřní použití.
Konopí jako lék
Pravděpodobně nejkomplexnější výzkum antibakteriálních i jiných léčivých vlastností konopí uskutečnili v padesátých letech minulého století výzkumníci z Univerzity Palackého v Olomouci, profesoři Šantavý a Kabelík.
Experimentovali s použitím extraktů z různých částí konopí a závěry svého výzkumu následně publikovali ve sborníku z konference Konopí jako lék, kde zmiňují například úspěchy při aplikaci v zubním lékařství, chronických zánětech středního ucha či nosních dutin, dokonce i při léčbě tuberkulózy.
V současnosti se na účinnost proti MRSA testuje několik kanabinoidů, zejména nepsychoaktivní CBD a CBG (kanabigerol), silnou aktivitu však vykazuje i psychoaktivní THC.
Zejména před objevem antibiotik byly tyto účinky vysoce ceněné. V současnosti však vzhledem k většímu výskytu bakterií odolných vůči standardní léčbě nastává renesance rostlinných látek s antibakteriálním působením, neboť bakterie proti nim obvykle nemají vytvořenou odolnost.
Konopí a zlatý stafylokok
Obzvlášť zajímavá je v této souvislosti aktivita konopných extraktů a kanabinoidů proti MRSA. Tato zkratka označuje bakterii známou jako zlatý stafylokok (Staphylococus aureus), odolnou proti meticilinu (typ penicilinu, který býval proti této infekci úspěšně používaný). MRSA se vyskytuje především v nemocnicích, kde postihuje hlavně dlouhodobě hospitalizované pacienty, pro které bývá tato nákaza často smrtelná.
Obzvlášť zajímavá je aktivita konopných extraktů a kanabinoidů proti MRSA.
Na následky infekce umírá jen ve Spojených státech amerických každoročně více pacientů než na AIDS. V současnosti se na účinnost proti MRSA testuje několik kanabinoidů, zejména nepsychoaktivní CBD a CBG (kanabigerol), silnou aktivitu však vykazuje i psychoaktivní THC a také několik syntetických (uměle vyráběných) kanabinoidů.
Nadějně se jeví využití těchto látek proti kožním formám MRSA, ale i při dezinfekci nemocničních prostorů a zařízení, kde by právě látky přítomné v konopí mohly nahradit v současnosti používané syntetické dezinfekční přípravky s nejistou účinností a problematickou zdravotní nezávadností.
Odolná tuberkulóza
Další vysoce nebezpečnou rezistentní bakterií, na niž se v současnosti testuje použití kanabinoidů, je XTRD, kmen tuberkulózy extrémně odolný proti většině současných antibiotik. Ostatně již zmíněné doklady o úspěšném využití konopného extraktu při léčbě tuberkulózy svědčí o přítomnosti látek vysoce účinných právě proti této bakterii.
Kromě použití proti odolným kmenům bakterií byla nedávno objevena i další nadějná indikace pro konopí a v něm obsažené látky. Zejména při dlouhodobé léčbě antibiotiky dochází k výraznému narušení střevní mikroflóry a následnému napadení střeva nepřátelskými bakteriemi. Obzvlášť nebezpečná je Clostridium difficile způsobující průjem a zánět střev, jenž je terapeuticky těžko zvládnutelný a má často vážné, až smrtelné následky.
Infekční choroby se v budoucnu mohou léčit pomocí standardizovaných extraktů vyrobených z celých rostlin konopí.
V tomto případě mohou být účinné látky z konopí mimořádně nápomocné nejen kvůli svým antibakteriálním, ale i protizánětlivým vlastnostem.
Komu vděčíme?
Dodnes není příliš zřejmé, jaké látky přesně zodpovídají za účinnost konopných extraktů proti bakteriím. Jako nejpravděpodobnější kandidáti se jeví kanabinoidy, obzvlášť THC, CBD, CBN (kanabinol) a CBG.
Kanabigerol se vyskytuje také v jiných rostlinách – například v jihoafrické trvalce Helichrysumum braculigerum je obsažen v koncentracích výrazně vyšších než v konopí a použití této rostliny při léčbě mnohých infekcí je dobře zdokumentované.
Terpeny na scéně
Další významnou skupinou látek, které přispívají k těmto vlastnostem konopí, jsou terpeny. Jedná se o silice zodpovědné za jeho charakteristickou vůni a chuť.
V konopí se vyskytuje mimořádně široké spektrum těchto látek, pro některé odrůdy jsou typické například silice limonen či citral, díky kterým mají příjemnou citrusovou vůni, anebo linalool, který má levandulové aroma.
Kanabinoidní kyseliny
Nejčastěji obsaženým terpenem je však karyofylen, jenž najdeme i v hřebíčku. U všech těchto látek byla doložena výrazná antibakteriální aktivita, která spočívá nejen v zabíjení bakterií či bránění jim v růstu, ale také ve snížení jejich agresivity (což prakticky vede k tomu, že se infekce nerozvine úplně a imunitní systém si s patogenem snadněji poradí).
Synergie na prvním místě
Pro celkovou účinnost konopných extraktů (nejen proti bakteriálním, ale i zánětlivým či nádorovým onemocněním) je pravděpodobně velmi důležitá takzvaná synergie. Zjednodušeně řečeno se jedná o spolupůsobení látek různých typů, především kanabinoidů a terpenů, přičemž celkový účinek převyšuje součet účinků jednotlivých složek.
Dodnes není příliš zřejmé, jaké látky přesně zodpovídají za účinnost konopných extraktů proti bakteriím.
Jelikož těchto známých (i neznámých) látek je v konopí velké množství, je prakticky nemožné vyrobit přípravek se správným synergickým efektem pouhým smísením čistých substancí v laboratoři. Vzhledem k tomu i vzhledem k výrazně nižší ceně než u laboratorně připravených kanabinoidů se použití standardizovaných extraktů vyrobených z celých rostlin jeví do budoucna jako jedna z jednodušších a nadějnějších možností léčby infekčních chorob.
Avšak to není jediná oblast, v níž se konopné přípravky mohou díky své vysoké účinnosti proti bakteriím (a nízké ceně) uplatnit. Kromě již zmíněného přidávání do dezinfekčních prostředků najdou využití též v potravinářském a kosmetickém průmyslu coby konzervační látky.
