Po prvním hlavním líčení popsaném v minulém vydání jsme napjatě očekávali, jaký bude rozsudek v líčení druhém. Zda bruntálský soudce dá na názory odborné veřejnosti – anebo zda se rozhodne podílet na destrukci stávající drogové politiky, jejíž nedílnou součástí je i prevence a informovanost s cílem minimalizace rizik.
Rozsudek skutečně přišel a v důsledku je pro vydavatele magazínu Legalizace likvidační. Šéfredaktor Robert Veverka byl odsouzen za šíření toxikomanie dle §287 k jednoletému odnětí svobody s podmínečným odkladem na dva a půl roku a pokutě 50 000 Kč.
Šéfredaktor Robert Veverka byl odsouzen za šíření toxikomanie k jednoletému odnětí svobody s podmínečným odkladem na dva a půl roku.
Soudce tím dal najevo, že jakékoli soustavné informování o konopí v médiích je nežádoucí, a dokonce podotkl, že příště bude u periodik trest přísnější. Nastává opět konec svobody projevu v českých zemích?
S pomocí stanovisek renomovaných expertů, které u soudu nezazněly nahlas a po přečtení soudcem byly mlčky založeny do složky a zapomenuty, poukážeme na nesmyslnost a nespravedlnost tohoto procesu. Procesu, který stejně jako minule proběhl za vyloučení veřejnosti.
Za jakým účelem?
„Celý případ se nám jeví jako účelově zkonstruovaný a založený na předpojatých představách o konopí jako droze a poskytování informací o konopí jako šíření toxikomanie. Tyto stereotypy považujeme za přežité a společensky mnohem škodlivější než samotný magazín.“ – Hana Vágnerová, ředitelka pacientského spolku KOPAC
Již obžaloba byla plná rozporů. Například tvrdila, že obviněný vyzdvihuje pozitivní účinky konopí a zamlčuje ty negativní. Zároveň ale poukazovala na to, že v článku o metabolismu THC se hovoří o tom, že pochutiny ho mají obsahovat menší dávky, aby se minimalizovalo vystavení negativním dopadům. Státní zástupce navíc zcela ignoruje, že legální léčebné konopí je co do obsahu THC totéž jako jím démonizovaná „marihuana“.
Soudce Stach pak ve svém rozsudku vytváří dojem, že samotné zobrazení zralého květenství na fotografii ohrožuje čtenáře tím, že v nich vzbuzuje pokušení a nutkání si konopí vypěstovat a užít. Dokonce tvrdí, že snímek květu plného pryskyřice nemůže zobrazovat legální odrůdy technického konopí postrádající psychoaktivní účinky. Snímky, které ho vyvedou z omylu, prosím adresujte na podatelnu Okresního soudu v Bruntále.
Foto: Tereza Jirásková
Nejvíce zarážející je tento soudcův konstrukt: „Je zde naprosto ucelený řetězec odkazů na možnost pořízení semínek a všeho pro proces pěstování, zpracování a užití. (…) Na ucelený řetězec už poukazuje judikatura vyšších soudů v případě growshopů. Volně přístupné propagační materiály shromážděné takovou formou jsou šířením toxikomanie a v podstatě podněcují k užívání psychotropních látek.“ V kauze growshopy v roce 2013 bylo odsouzeno více než šest desítek osob za to, že na jednom fyzickém místě bylo ke koupi všechno potřebné vybavení. V roce 2021 již tedy ke stejnému zločinu stačí pouze publikovat odkazy na podobné zboží.
Za dobrotu na žebrotu
„Magazín Legalizace plní nezastupitelnou úlohu tzv. terciární prevence pro skupinu lidí užívajících konopné produkty a jiné psychoaktivní látky, která je v souladu s principy strategie protidrogové politiky ČR, a to zcela nezávisle a bez jakýchkoli dotací z preventivně-léčebného systému.“ – Pavel Nepustil, psycholog a terapeut
Magazín Legalizace nejenže ve spolupráci s adiktology dlouhodobě varoval čtenáře před zdravotními riziky spojenými s užíváním omamných látek, ale také soustavně informoval o stávající legislativě. Bez nadsázky lze říct, že magazín naopak spoustě lidí zabránil v nevědomém páchání toho, co dnešní legislativa označuje za trestnou činnost. Vyvracení mýtu o tom, že je možno pěstovat pět kytek pro vlastní potřebu, bylo denním chlebem právní rubriky.
Dodnes neexistují dotační programy, které by takovou záslužnou činnost u tištěných periodik podpořily. Protidrogová prevence na školách probíhá spíše formou strašení (viz neblaze proslulá iniciativa Revolution Train) a vůbec nepřihlíží k sociálním a psychologickým příčinám konzumace návykových látek.
Dlužno dodat, že udělená pokuta není zanedbatelná, už vzhledem k nákladům za právní zastoupení. A jakmile bude rozsudek pravomocný, s každým dalším vydáním bude vydavatel Veverka riskovat roční kriminál, protože za těchto podmínek již nelze psát otevřeně o konopí ani přijímat inzeráty od firem v oboru.
Na léčbu se nehledí
„Je vědecky prokázáno, že účinky látek obsažených v konopí nemají toxický vliv na člověka, a naopak stimulují náš endokanabinoidní systém a regulují celkovou rovnováhu organismu. Z toho plyne, že informování o účincích těchto látek nemůže být považováno za nic škodlivého, natož toxikomanii.“ – Hana Gabrielová, prezidentka Českého konopného klastru CzechHemp
Soudce dal najevo, že jakékoli soustavné informování o konopí v médiích je nežádoucí.
Za zmínku stojí, že magazín Legalizace se aktivně podílel na přípravě legislativy týkající se systému léčebného konopí, uzákoněné v roce 2013. Svého času byl prvním a dlouho i jediným periodikem, které informovalo léčebné uživatele o možnostech a úskalích konopné terapie. Mezi dílčí přečiny, které dle bruntálského soudu konstituují šíření toxikomanie, však patřily i léčebně orientované články o vaporizaci a výrobě konopného mazání nebo čípků.
Jaké důsledky?
„Trestný čin šíření toxikomanie je zneužíván orgány činnými v trestním řízení pro perzekuci jednotlivců, kteří usilují o změnu režimu kontroly nakládání s konopím směrem k modernějšímu systému regulace lidského chování souvisejícího s užíváním návykových látek.“ – Viktor Mravčík, bývalý vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti
Co bude dál? Důsledky kriminalizace těch, kdo si troufnou informovat o tabu omamných látek včetně konopí, nemohou být logicky dobré. Pocítí je nejen vydavatelé časopisů a knih o využití konopí, ale v důsledku i pacienti zapojení do legálního systému konopné léčby. Státní moci totiž vadí i texty, které jsou postaveny na závěrech vědeckých studií – v obžalobě jsou uvedeny též články, které se zabývají například vztahem mezi konopím a sportem nebo popírají oblíbené báchorky prohibicionistů.
Kde přesně je hranice mezi léčbou a rekreací, mezi „sváděním“ a otevřeným informováním, teď bude málokdo chtít zkoumat na vlastní kůži.
Svoboda slova a bádání
„Kriminalizovat médium dokumentující návykové chování a upozorňující na jednotlivé s tím spojené obtíže z odborného pohledu považuji za neslučitelné s principy svobodného bádání a jednoznačně negativní z hlediska protidrogové politiky a prevence.“ – Jindřich Vobořil, ředitel Společnosti Podané ruce o.p.s.
V soudní síni. Foto: František Kuba, Bruntalskydenik.cz
Progresivní země jsou jinde. Plně legalizovala Kanada a Uruguay, ve Spojených státech je na spadnutí federální legalizace, brzkou reformu konopných zákon hlásí Lucembursko, Malta, Portugalsko a dokonce i Německo. Dočkáme se i my zákonů, které budou vytvořeny v duchu racionální drogové politiky?
Anebo převáží represivní přístup živený tendenčními názory policistů, prokurátorů a samosoudců, kteří budou vyzobávat rozinky „zločinů“ z publikací komplexní povahy, jejichž primárním cílem je osvěta a úsilí o změnu nespravedlivých zákonů?
První díl této kauzy si můžete přečíst ZDE.
