Božidar Radišič: Od čípků do vesmíru 

Známe se už přes deset let, kdy mi byl představen jako hlavní bojovník za konopné pacienty ve Slovinsku. Z nenápadného aktivisty, který kdysi jezdil jako profesionální myslivec do Čech přeměřovat našemu ministrovi zemědělství parohy v oboře, se během pár let stala mezinárodně respektovaná osobnost spolupracující s univerzitami a výzkumnými ústavy. Kromě toho je velkým zastáncem léčby konopnými čípky a o svých zkušenostech přednáší na konferencích po celém světě.

Čemu se v poslední době věnuješ?

Práce s pacienty je mým každodenním chlebem. Na Zdravotnické fakultě v Lublani provozujeme laboratoř, kde děláme analýzy všeho, co nám pacienti přinesou – od čípků po sušené květy. Ať už to seženou na černém trhu nebo si sami vypěstují. Ve spolupráci s fakultou také pořádáme semináře pro sestry a lékaře. Právě připravujeme další na začátek února.

Dávkování čípků upravujeme podle diagnózy a typu pacienta.

Tentokrát budeme zvát hlavně právníky a experty, kteří znají legislativní stránku oficiální léčby konopím v Německu. Možná pozveme i Jindřicha Vobořila. I když je Slovinsko v téhle oblasti celkem pokročilé, stále bojujeme s velkými stigmaty.

Kolik takových analýz pro pacienty měsíčně uděláš?

To záleží na ročním období. Od začátku letošního roku až do konce září jsme provedli více než 500 testů, takže skoro dva denně.

Jsi taky samopěstitel?

Rozhodně.

Máš k tomu nějaké povolení?

Nemám, pěstuju jen pro svou potřebu. Zrovna jsem uprostřed sklizňového období (rozhovor se uskutečnil ve Vídni na začátku října, pozn. red.). Začal jsem v srpnu, kdy dozrávaly první samonakvétací odrůdy.

Pěstuješ venku, ve skleníku nebo v indooru?

Pěstuju venku na své zahradě, ale jde o kombinovaný systém. Celou zahradu, která je třicet metrů dlouhá a patnáct metrů široká, mám zakrytou fólií a k tomu jsem si sestrojil vlastní zavlažovací systém. Je to takový skleník, kde hlavním nepřítelem je na podzim vlhkost a hrozba, že část úrody zplesniví.

Jaké odrůdy pěstuješ? A co z nich vyrábíš?

Kromě toho, že úrodu spotřebuju částečně sám, dělám z ní hlavně extrakty. Odrůdy sleduju od roku 2015, kdy jsme je začali profilovat. Porovnávám poměry kanabinoidů v různých varietách, ale i ve stejných, jen pěstovaných při odlišných podmínkách.

I na jedné zahradě se hladiny kanabinoidů liší – stačí použít rozdílné pěstební médium. U všech odrůd si také zaznamenávám výnosnost sušiny a obsah a vzájemné poměry co nejvíce kanabinoidů.

Jaké rozpouštědlo používáš při extrakci?

Jedině 96% alkohol.

Ten je docela drahý.

Ano, ale většinu při extrakci získávám zpět.

Proč ne třeba levnější a dostupnější 99% izopropylalkohol?

Nemám ho rád, protože ho v extraktu cítím. Zkoumal jsem všechna možná rozpouštědla, včetně acetonu, lihu a lékařského benzínu, který není špatný, pokud člověk ví, jak s ním zacházet. Každé z těchhle rozpouštědel je jedovaté, pokud v extraktu zůstanou zbytky, zatímco alkohol se dá bez problémů všechen odpařit. Ke konci se ještě během varu přidává několik kapek vody, aby se rozpouštědlo snadněji odpařovalo. Lidi na to často zapomínají, což je chyba. 

Co je nového v konopné legislativě ve Slovinsku?

Věřím, že v příštím roce se nám podaří zlegalizovat konopí pro osobní potřebu a rozhýbat lékařské použití. Na novelizaci zákonů spolupracujeme s odborníky z renomované právní fakulty.

Napomohlo budoucí legalizaci to, že v červnovém referendu podpořilo přes 60 procent Slovinců rozšíření dostupnosti konopí k léčbě?

Ano, ale o téhle otázce by se vůbec nemělo konat referendum, protože lékařské využití konopí je odborná záležitost, ne něco, o čem by se mělo rozhodovat v lidovém hlasování.

Perzekuce za konopí je porušováním lidských práv.

Nemáme referendum o antibiotikách nebo chemoterapii. Když je to lék, tak je to lék. Konopí bychom především měli vyjmout ze seznamu omamných látek, jak to udělali v Německu. To by vyřešilo mnoho problémů.

Jaké třeba?

Problémy pacientů s řízením motorových vozidel, když mají THC nebo jeho metabolity v krvi, případně podobné potíže v práci. Pokud konopí nebude na seznamu omamných látek, nemůžete být jako pacienti trestáni za řízení pod jeho vlivem. V Německu zrušili všechny limity THC pro pacienty a pro ostatní je aspoň zvýšili na 3,5 nanogramu na mililitr krve. Ve Slovinsku můžeš přijít o řidičský průkaz i za konzumaci semínek, protože testy dokáží odhalit i jednu jedinou molekulu THC. Je to obrovský problém.

Léčba konopím je u vás oficiálně legální už řadu let. Proč není rozšířenější?

Protože pravidla jsou silně omezující. Když mohou lékaři předepisovat fentanyl, proč ne konopí? Každý lékař by měl mít možnost ho předepsat. Od roku 2017 je to ve Slovinsku legální na papíře, ale systém v praxi vůbec nefunguje, protože nemají k dispozici žádné protokoly, žádné květy, žádné extrakty, povoleno je jen čisté THC a CBD. Všechno navíc brzdí byrokracie a neochota otevřít se novým myšlenkám.

Proč?

Lékaři jsou od přírody konzervativní. Spousta z nich je přesvědčená, že spolkli všechnu moudrost světa, ale v konopí se bohužel nevyznají. Jak říká kanadský biochemik Paul Hornby, doktoři do sebe během studia na fakultě nasoukají určité poznatky, a ty s nimi zůstávají až do důchodu.

Není přitom nic snazšího než si alespoň vygooglit základní informace o fungování endokanabinoidní soustavy. Dále v tom hrají roli odlišné přístupy různých států v celé Evropě. V Rumunsku jdeš za trávu do vězení, v Německu si můžeš vypěstovat pár kytek, ve Slovinsku je to částečně tiše tolerováno, na Slovensku skončíš za jednoho jointa na dlouhé roky v žaláři. Perzekuce za konopí je ale porušováním lidských práv.

Slovinský návrh na povolení samopěstování bude podobný tomu, co se uzákonilo v Německu?

Navrhujeme povolit domácí pěstování v počtu tří rostlin, což by mělo stačit. Vím, že v Česku odborníci navrhovali místo počtu rostlin spíše omezit to na metry čtvereční pěstební plochy, což má smysl při indoorovém pěstování. Těžko to ale převádět na venek, kde může jedna velká rostlina zabírat více než třímetrový prostor.

Bavíme se o třech rostlinách na dospělou osobu, nebo celou domácnost?

Tři rostliny na každou dospělou osobu. Pokud v domě žije pět lidí, budou moct mít patnáct rostlin, což je z hlediska pestrosti odrůd více než dost.

Komerční trh v tuto chvíli vůbec neřešíte?

Přesně tak, naším cílem je teď prosadit samopěstování. Jde nám o to, aby lidé mohli být soběstační. Nepochybuju o tom, že později se dopracujeme i k zavedení trhu.

Jsi velkým zastáncem užívání konopí ve formě čípků. Proč?

Díky zkušenostem se spoustou pacientů jsem došel k závěru, že perorální užívání často způsobuje nežádoucí komplikace, spojené zejména se silnou psychoaktivitou.

Stigma kolem konopí postupně mizí a lékaři si začínají uvědomovat, že je třeba jít s dobou.

Řada starších pacientů přestane raději konopí užívat, protože jim nedělá dobře, že jsou neustále „zhulení“. S čípky nic takového neřešíš. Nedochází u nich k náhlému nástupu psychotropních efektů, naopak působí po dlouhou dobu a udržují stálou hladinu kanabinoidů v těle.

Jaký je průměrný obsah THC v čípcích, které doporučuješ pacientům?

U průměrného člověka začínáme na 70 miligramech denně a postupně lze zvyšovat až na 700 miligramů ve třech denních dávkách. Každý takový čípek pak obsahuje přibližně 230 miligramů THC. Ale záleží na okolnostech: kdo je přes den aktivní, může brát jen dva čípky s obsahem 350 miligramů THC denně – ráno a večer.

Kdyby si někdo vzal takové množství ústně, byl by úplně nepoužitelný.

Ano, a byl by to hodně nepříjemný stav, který by trval několik dní. Namísto toho s čípky mají pacienti dobrou náladu, jsou klidní, funkční, mohou bez problémů pracovat.

Jaký je maximální obsah THC, který se dá dostat do jednoho čípku?

Do jednoho dvougramového čípku se dá přidat zhruba půl gramu extraktu, takže maximální obsah THC se bude pohybovat kolem 350 miligramů, i když někdy to může být i více. Ne vždy je ale nutné dávat si 700 miligramů THC nebo více denně.

Záleží na endokanabinoidním systému každého z nás. Je to jako s alkoholem: někteří lidé mohou vypít tři piva, jiní třináct. Zatím nemáme metodu, jak změřit hladinu endokanabinoidů nebo aktivitu receptorů u jednotlivého člověka.

Znamená to, že jsi zaznamenal i nějaké vedlejší účinky užívání čípků?

To bych ani neřekl, spíš narazíš na horní limit účinku, kdy se větší množství už zdá být zbytečné. Někteří pacienti mohou občas pociťovat zácpu, ale není to nic extrémního.

Jaké je dávkování pro dospělého, který s čípky a konopím začíná?

Začíná se obvykle s 1 miligramem na kilogram tělesné hmotnosti a zvyšuje se až na 10 miligramů na kilogram. Dávka tedy začíná na 70 miligramech THC v jednom čípku denně pro 70kilogramového člověka.

Řešíš v čípcích i obsah CBD?

V celospektrálním extraktu, se kterým pracuju, je i CBD, ale neměřím ho, protože není psychoaktivní. 

Čípky, které vyrábíš, jsou vždy z celospektrálního extraktu?

Přesně tak, obsahují i terpeny a další sloučeniny. Extrakt žádných látek nezbavuju.

Vyrábíte různé verze čípků podle stavu a diagnózy pacientů?

Dávkování upravujeme podle diagnózy a typu pacienta. Například diabetici nepotřebují vysoké dávky, stejně tak u dětí používáme menší množství.

U čípků nehrozí, že by pacient musel ukončit léčbu kvůli tomu, že se cítí zkouřený.

Třeba u malých epileptiků začínáme dávkou půl miligramu na kilogram váhy a vyrábíme i nosní sprej pro akutní použití. Není to nic složitého, ale zároveň to není něco, co si jen tak uděláš doma na koleni.

Z čeho se čípky kromě extraktu vyrábějí?

Dělám je jen z kvalitního kakaového másla. Nic jiného, žádný konopný olej a podobně.

Proč místo kakaového másla nepoužít kokosový tuk?

Kokosový tuk je příliš měkký a rychle se rozpouští. Pacienti ho proto dávají do lednice nebo mrazáku, ale není moc zdravé strkat si do těla něco zmrzlého. Kakaové máslo je pevnější a na výrobu čípků se hodí lépe.

Doporučuješ pacientům i jiné potravinové doplňky?

Doporučuju přírodní doplňky na podporu imunitního systému. Konopí není zázračný všelék. Organismus se musí uzdravit sám a my ho podporujeme přírodními léky, mezi které může patřit zázvor, čaga a další.

Na jedné z tvých přednášek mě zaujala myšlenka, že CBD je nebezpečnější než THC. Můžeš to rozvést?

Kanabidiol, tedy CBD, je sám o sobě v pořádku. Nicméně prostřednictvím jater ovlivňuje metabolismus některých léků. Například u dětí s epilepsií může určité množství kanabidiolu zvýšit hladinu antiepileptických léků v těle a způsobit, že budou moc utlumené. Neurolog David Neubauer a biochemik Paul Hornby, se kterými dlouhá léta spolupracuji, to potvrzují ve svých výzkumech.

CBD by se tedy mělo užívat pod lékařským dohledem?

Zejména u dětí ano. Lékaři by potenciálně mohli předepisovat nižší dávky jiných léků, pokud by je kombinovali s CBD, což by pacientům mohlo být ku prospěchu. Komu by to neprospělo, jsou velké farmaceutické firmy.

U THC podobné kontraindikace nehrozí?

THC má hlavně psychoaktivní účinky, ale kontraindikace s léky jsem žádné nezaznamenal. 

S čím se pacienti, se kterými přijdeš do styku, léčí nejčastěji?

Zejména jde o neurologická onemocnění, jako je epilepsie, Parkinsonova a Alzheimerova choroba nebo roztroušená skleróza.

Mám třeba jednoho kamaráda, který byl kvůli roztroušené skleróze na vozíku, a teď chodí po horách. Konopí užíval dlouho, ale k zásadnímu zlepšení pomohla až změna aplikace.

Znáš i nějaké pacienty s amyotrofickou laterální sklerózou – ALS?

Bohužel ano, znám jich několik. Je to hrozně těžká nemoc a člověk může jen doufat, že se mu pomocí konopí podaří zpomalit její postup.

Jaké máš zkušenosti s onkologickými pacienty? Jaké jsou rozdíly v léčbě extraktem v čípcích versus extraktem pouze perorálně versus kombinací obojího? 

Zpočátku jsem zkoušel pracovat i s čistým CBD, ale u dětí s epilepsií jsme si jako první všimli, že jim mnohem lépe pomáhají extrakty z konopí bohatého především na THC. Stejný efekt jsem následně pozoroval i u všech ostatních pacientů včetně onkologických. Co se týče způsobu podání, perorální příjem extraktů s vysokým obsahem THC není tou správnou cestou ani u rakovin. Mnohem lepší výsledky vidím u rektálních čípků, protože pacient může aplikovat mnohem vyšší dávky bez jakýchkoli vedlejších účinků. Stejné je to s vaginální aplikací u rakovin reprodukčního systému nebo třeba endometriózy.

Můžeš popsat protokol léčby onkologických pacientů? Doporučuješ po vyléčení nějakou udržovací dávku?

Začínáme klasicky s jedním miligramem THC na kilogram tělesné váhy denně a dávku zvyšujeme na deset miligramů na kilo denně. Vyšší dávky se pak dělí do tří čípků. U vyléčených pacientů doporučuju udržovací dávku obvykle 70 miligramů THC denně pro člověka s průměrnou hmotností po dobu nejméně jednoho roku. Většina pacientů však s konzumací extraktu nepřestává ani poté – zvláště ti, kteří si konopí sami pěstují, díky čemuž je tato medicína prakticky nic nestojí.

Jak probíhá tvá spolupráce s vědci a lékaři?

Spolupracujeme s univerzitami a vědci, se kterými děláme analýzy. Stigma kolem konopí postupně mizí a lékaři si začínají uvědomovat, že je třeba jít s dobou.

U dětí s epilepsií může určité množství CBD zvýšit hladinu antiepileptických léků v těle a způsobit, že budou moc utlumené.

Starší pacienti k nim přicházejí a chtějí po nich konopí, protože o něm četli v novinách. Díky cílené osvětě se nám daří přesvědčovat rostoucí počet lékařů, aby konopí vyzkoušeli.

Co semináře, je o ně velký zájem?

Stále to není ideální. Většinou máme na seminářích asi padesát sester a jednoho lékaře, i když je to oficiální akce, za kterou dostávají body od lékařské komory. Pro většinu z nich je stále těžké přijmout konopí jako léčivo, protože dlouhá léta tvrdili svým pacientům, že je to droga.

Jak ještě pomáháš pacientům?

Zajišťuju analýzy pro jednotlivé pacienty, radím jim s výběrem odrůd, které pěstují, a někdy jim dávám semena. Ta dostávám zdarma od kamaráda, který vlastní jednu velkou semennou banku. 

Vybíráš specifické odrůdy pro různé diagnózy?

Obvykle jim dávám mix odrůd, aby si pak mohli udělat kvalitní extrakty s co nejširším spektrem obsahových látek. Doporučuju jim také literaturu o tom, jak správně pěstovat.

Léčíš se osobně konopím?

Konopí užívám každý den a zatím jsem zdravý. U lékaře, když nepočítám zubaře, jsem byl naposledy před více než třiceti lety. Myslím si, že udržování endokanabinoidní soustavy v rovnováze pomáhá tělu zůstat v pohodě, ale co já vím. Po padesáti letech užívání konopí jsem každopádně stále živý a zdravý.

Co tě čeká v následujících měsících?

Budu pokračovat v tom, co dělám – objíždět svět a šířit informace. Teď jsme zrovna na veletrhu a konferenci Vídni, ve čtvrtek letím na Island a hned potom jedu na konferenci do Rumunska.

Za pár měsíců budeme do vesmíru posílat konopná semínka.

V listopadu budu na Cannafestu v Praze a pak zamířím do kolumbijského Medellínu, kde budu přednášet na velké konferenci. V únoru pořádáme seminář pro zdravotníky v Lublani. V březnu nebudu chybět na Spannabisu a ICBC v Barceloně a na konci dubna se spolu určitě potkáme na konferenci a veletrhu ICBC v Berlíně.

Neplánuješ uspořádat v Lublani velkou mezinárodní konferenci jako v roce 2019?

Návštěvnost konferencí je v dnešní době slabá a jejich pořádání je hodně nákladné. Kvalitním vystupujícím musíš hradit vstupenky, hotely a letenky. Místo konání a občerstvení taky není zadarmo. Tebou zmiňovaná konference stála skoro dva a půl milionu korun. To si nemůžeme dovolit, pokud se nenajde velký sponzor, což je v dnešní době hodně těžké.

Poslední otázka: proč posíláš konopná semínka do vesmíru?

Koukám, že víš, kde se co šustne. Spolupracuju s partou vědců z Maďarska a Slovinska, kteří vyvinuli nový přístroj na měření obsahu kanabinoidů a glykanů. Glykany neboli polysacharidy jsou cukry navázané do proteinů tvořících aminokyseliny a tato metoda nám pomáhá zjistit, zda je rostlina zdravá, ještě než se objeví nějaké viditelné problémy. Podařilo se jim pořídit modul do SpaceX a v únoru společně pošleme do vesmíru mezi jinými i konopná semínka. Nanosatelit obsahující tisícovku různých biologických vzorků třikrát obkrouží Zemi a pak přistane v Tichém oceánu.

Co je cílem projektu?

Semena konopí snesou vysokou úroveň záření, ať už jde o záření světelné nebo radioaktivní. Pokud chceme prozkoumat vesmír, rostliny jako konopí by mohly přežít a růst i v extrémních podmínkách. Kosmické záření ale může způsobit změny DNA nebo mutace, které se obvykle objevují až ve druhé nebo třetí generaci. Mým plánem je spolu s několika doktorandy na Biotechnologické fakultě v Lublani pěstovat rostliny ze semen, které strávily nějaký čas v kosmu, a následně tyto rostliny analyzovat a porovnávat je s konopím ze semínek stejných odrůd, které nikdy neopustily Zemi.

Božidar Radišič (*1962)

Působí již dvě desetiletí jako neúnavný aktivista a propagátor léčby konopím ve Slovinsku a v posledních letech i po celém světě. Je prezidentem slovinského Sdružení pro lidská práva (FIST), členem Mezinárodní asociace pro kanabinoidní léčbu (IACM) a zakladatelem Ústavu pro výzkum přírody (Research Nature Institute) v Lublani. Doposud uspořádal sedm mezinárodních konferencí zaměřených na konopnou osvětu a léčbu. Pravidelně přednáší a účastní se seminářů a dalších vzdělávacích akcí doma stejně jako v zahraničí, opakovaně i v Praze. Ve spolupráci s dalšími odborníky monitoruje kvalitu konopných produktů a za tímto účelem zřídil vlastní laboratoř na analýzu obsahových látek a kontaminantů pomocí kapalinové a plynové chromatografie. 

Lukáš Hurt

Původním vzděláním historik a anglista, který už přes deset let překládá odborné studie a vědecké texty, píše články a přednáší na konferencích a veletrzích. Po sedmi letech v redakci magazínu Legalizace založil v roce 2018 magazín Konopí, kde působí jako šéfredaktor.