Kanabidivarin (CBDV) je nám znám již od roku 1969, jeho biologická aktivita se však začala podrobněji zkoumat teprve nedávno. Strukturou se podobá CBD, jedná se však o takzvaný propylkanabinoid, což znamená, že oproti svému známějšímu analogu má o dva uhlíky kratší postranní řetězec.
Tento kanabinoid se v konopí vyskytuje poměrně často, i když jen v malých množstvích. Nejbohatší jsou na něj odrůdy přirozeně produkující vysoké množství nejen delta-9-THC, ale i CBD, tedy především širokolistý typ Cannabis indica (též „afghán“), rostoucí zejména v severovýchodní Indii, Nepálu a Afghánistánu.
Nepsychoaktivní látka
Kanabidivarinu se dosud věnovalo málo studií a mechanismus jeho působení nebyl ještě uspokojivě objasněn. Podobně jako CBD ani CBDV nemá významnější interakci s receptory CB1 ani CB2, jedná se tedy o nepsychoaktivní kanabinoid.
Endokanabinoidní systém pravděpodobně ovlivňuje pomocí utlumení činnosti enzymu DAGL, což vede ke snížení produkce zatím nejsilnějšího popsaného endokanabinoidu 2-AG (2-arachidonoylglycerol).
CBDV je velmi dobře snášeno i ve vysokých dávkách, přičemž závažnost a četnost výskytu nežádoucích účinků je mimořádně nízká.
Příliš vysoká hladina 2-AG – resp. narušená rovnováha mezi tímto a ostatními endokanabinoidy, především anandamidem – se vyskytuje u některých chorob, jako například schizofrenie, proto mají látky schopné ji šetrně korigovat velký terapeutický potenciál.
Poznámka na okraj: Když říkáme, že 2-AG je nejsilnější známý endokanabinoid, je to myšleno tak, že plně aktivuje receptor CB1, na rozdíl od anandamidu, který ho aktivuje jen částečně (obecně pro přírodní látky je úplná aktivace receptoru CB1 vzácná, typická je spíše pro syntetické kanabinoidy). Jinak řečeno, jedna molekula 2-AG po navázání vyvolá mnohem vyšší efekt než molekula anandamidu nebo například THC.
Léčba epilepsie
CBDV dokáže velmi efektivně tlumit epileptické křeče, což je zřejmě dáno jeho schopností zablokovat vanilinové receptory (aktivace těchto receptorů je zodpovědná například i za pálivost chilli, resp. kapsaicinu).
Britská farmaceutická firma GW Pharmaceuticals, která vyrábí ústní spreje Epidiolex (CBD extrakt) a Sativex (extrakt obsahující CBD i THC v poměru 1 : 1), má od roku 2014 CBDV patentované pod označením GWP42006 k léčbě epilepsie a momentálně se nachází ve druhé fázi klinických testů. Současně probíhá také preklinické testování tohoto kanabinoidu na poruchy autistického spektra.
Srovnání s CBD
Podle zatím oficiálně nepublikovaných výsledků výše zmíněných klinických testů je CBDV velmi dobře snášeno i ve vysokých dávkách, přičemž závažnost a četnost výskytu nežádoucích účinků je mimořádně nízká.
Zdroj: commons.wikimedia.org
Od CBD se podle těchto studií odlišuje ve fyzikálně-chemických vlastnostech, metabolickém a farmakologickém profilu, jakož i v efektivitě působení proti záchvatům. Zatím není jisté, zda CBDV ovlivňuje činnost jaterních enzymů, což je nejzávažnější nežádoucí účinek vysokých dávek CBD, a to kvůli možnému vzniku interakcí s jinými léky.
Rettův syndrom
V roce 2018 byl kanabidivarin schválen na léčbu Rettova syndromu, což je vrozená genetická porucha projevující se mimo jiné mentální retardací, pohybovými poruchami a silnými epileptickými záchvaty, na které často nezabírají běžná antikonvulziva.
Podle předchozích testů na myších s experimentálním navozením onemocnění podobného Rettovu syndromu zlepšilo podávání CBDV nejen sociální a motorické schopnosti a celkový stav zvířat, ale také byla pozorována schopnost CBDV podporovat tvorbu nových mozkových buněk.
Díky tomu se do jisté míry normalizovalo nižší množství mozkové hmoty, s nímž se tyto myši narodily (typický příznak Rettova syndromu).
I hojení zlomenin
U CBDV byl popsán protizánětlivý účinek a také – podobně jako u THCV – pozitivní efekt na tvorbu a pevnost kostí, který by se dal využít například k urychlení hojení zlomenin. Navzdory nízkým hladinám tohoto kanabinoidu v konopí je zřejmé, že CBDV časem najde uplatnění při léčbě různých diagnóz.
Text: Martin Helcman
