Konopí obsahuje mezi mnoha kanabinoidy i kanabinol (CBN), který má zřejmě potenciál působit proti symptomům neurodegenerativních onemocnění, jako jsou Alzheimerova a Parkinsonova choroba. Z výsledků nové studie mimo jiné vyplývá, že CBN chrání neurony před buněčnou smrtí, a přitom je bezpečné pro zvířata i lidi.
Podle nové studie obsahuje konopí další nepsychoaktivní sloučeninu, která chrání mozkové buňky před stárnutím a odumíráním.
Kanabinol v centru zájmu
CBN na rozdíl od THC nevyvolává typický pocit omámení. „Zjistili jsme, že CBN chrání neurony před oxidačním stresem a buněčnou smrtí, jež vedou k vypuknutí Alzheimerovy nemoci. Tento objev může napomoct při vývoji nových léčiv proti neurodegenerativním nemocem, mezi něž se řadí i Parkinsonsonova choroba,“ uvedla hlavní autorka výzkumu profesorka Pamela Maherová.
CBN zastavuje typ buněčné smrti zvaný oxidáza, k níž dochází v případě nedostatku antioxidantu glutathionu.
Dosavadní zkoumání léčebného využití konopí se zaměřovalo především na aktivní látky typu delta-9-tetrahydrokanabinol (THC) nebo kanabidiol (CBD). I když má CBN podobnou chemickou strukturu, příliš mnoho se o něm v tomto ohledu neví. Oproti THC ovšem ve většině zemí světa nepatří mezi zakázané kontrolované substance.
Vědci z kalifornského Salkova institutu již dříve odhalili, že kanabinol ochraňuje nervové buňky, ale nyní přišli i na to, jak k tomu dochází. Laboratorní pokusy ukázaly, že CBN zastavuje typ buněčné smrti zvaný oxidáza, k níž dochází v případě nedostatku antioxidantu glutathionu.
Během experimentů se u neuronů ošetřených CBN stimulovalo oxidativní poškození. Ukázalo se, že kanabinol podporoval funkci mitochondrií, buněčných organel určených k tvorbě energie.
Zdroj: unsplash.com
Poškozené neurony se vlivem oxidace stočily do koleček (což se odehrává v mozku pacientů trpících Alzheimerem). Nervové buňky, na které se navázalo CBN, si ovšem zachovaly tvar a nadále fungovaly, jak měly.
Stejný pokus se opakoval i s buňkami bez mitochondrií, kdy CBN už takový účinek nemělo. Tím se potvrdila domněnka výzkumníků. „Prokázali jsme, že nervová buňka musí mít funkční mitochondrie, aby ji kanabinol mohl ochránit,“ vysvětlila profesorka Maherová.
Široké využití díky nepsychoaktivitě
Studie také poukázala, že se CBN na rozdíl od psychoaktivního THC přímo neváže na kanabinoidní receptory, a tak se jeho uživatelé nemusí obávat změněných stavů mysli.
„CBN není zakázané jako THC. Z výsledků navíc vyplývá, že jej smí užívat zvířata i lidé. A jelikož tato látka zabírá nezávisle na kanabinoidních receptorech, může mít při léčbě nesmírně široké využití,“ dodal vedoucí výzkumu doktor Zhibin Liang.
Závěry studie naznačují, že by CBN mohlo prospět při léčbě celé řady neurodegenerativních nemocí včetně Parkinsonovy choroby, na niž má úbytek glutathionu také vliv.
Jelikož má CBN dobrý vliv na mitochondrie, znamená to, že by z něj dokázali těžit nejen pacienti trpící Alzheimerem.
„Poruchy mitochondrií mají vliv na změny v různých tkáních, nejen těch mozkových nebo v případě stárnutí. Jelikož má CBN dobrý vliv na mitochondrie, znamená to, že by z něj dokázali těžit nejen pacienti trpící Alzheimerem,“ zmínila profesorka Maherová.
Vedle toho poznamenala, že pro lepší porozumění CBN a dalším méně známým kanabinoidům je nutný další výzkum. I z toho důvodu se nyní s kolegy pokouší dosáhnout stejných výsledků během preklinických pokusů na myších.
Neveselé vyhlídky
Alzheimerovou chorobou a jinými druhy demence trpí téměř dvě procenta Evropanů a předpokládá se, že do roku 2050 se tento počet zdvojnásobí.
Parkinsonova choroba zase představuje nejrychleji se šířící neurologické onemocnění na světě. Týká se přibližně jednoho procenta obyvatel starších 60 let a tento podíl se neustále zvyšuje.
