(U příležitosti konání 10. ročníku veletrhu Cannafest jsme odemknuli celý rozhovor s jeho zakladatelem a ředitelem Lukášem Běhalem z loňského prvního vydání Konopí.)
Existuje mnoho způsobů, jak se vzdělávat ohledně využití konopí k léčebným účelům. Vyžaduje to však čas strávený čtením odborné literatury či pátráním na internetu. Pak je tu ještě jedna možnost – mezinárodní veletrh Cannafest, který se každoročně koná v Praze. Nejen o tom, na co všechno se jeho návštěvníci mohou těšit, jsme si povídali se zakladatelem a ředitelem veletrhu Lukášem Běhalem.
Zajímám se o konopí a rád bych se o něm dozvěděl více. A doneslo se ke mně, že v Praze se koná konopný veletrh. Jak byste mi tuto událost přiblížil?
Cannafest je mezinárodní veletrh konopí a léčivých bylin, který se letos v listopadu koná již podeváté. Honosíme se podtitulem „nejrozsáhlejší veletrh v oboru na světě“ co do velikosti výstavní plochy. Snažíme mít co nejširší výčet firem a oborů, které se nějakým způsobem dotýkají konopí. Máme například celou sekci přírodní zdroje, kde se prezentují lidé pracující s technickým konopím a vyrábějící konopnou kosmetiku, oblečení, potraviny či stavební materiály. Dále se hodně věnujeme vaporizaci, která je v posledních letech velké téma. V takzvaném Cannafest Vapo Lounge představujeme všechny možné vaporizéry a seznamujeme návštěvníky s tím, jaké má vaporizace výhody. Můžou si ji i sami vyzkoušet na různých léčivých bylinách, samozřejmě pouze legálních.
V souvislosti s veletrhem se hodně mluví o i odborné konferenci.
Kromě výstavní sekce se snažíme hodně orientovat právě i na odborný program, kde je nejžádanějším tématem využití konopí v medicíně.
Cannafest už od svého vzniku cílí i na skupinu pacientů a seniorů.
Během devíti let se nám podařilo vybudovat poměrně silnou konferenci, která je v odborných kruzích uznávaná a ceněná. I díky tomu k nám každoročně přijíždějí odborníci, vědci, lékaři a pacienti hlavně z Izraele, Ameriky a Kanady, což jsou země, které dnes udávají tempo ve výzkumu konopí.
V posledních letech sledujeme obrovský boom kanabidiolu (CBD), jenž není psychoaktivní a má mít řadu zdravotně prospěšných účinků. Jaká mu na veletrhu bude věnována pozornost?
CBD je velké téma, o kterém se hodně mluví a na které směřuje za poslední dva roky asi nejvíce dotazů. Důvodem je to, že pacienti, když se chtějí pohybovat v mezích zákona, nemají jinou možnost než se orientovat na CBD, které je legální.
Proto se o tom víc mluví a existuje poměrně hodně společností, které toho využívají a vezou se na takzvané CBD vlně. Netroufnu si hodnotit, do jaké míry je to bublina a do jaké míry jde o opravdový zdravotní přínos. Snažím se ale dát prostor všem, kdo se o CBD zajímají a jsou na něj odborníci. Z vlastní zkušenosti musím říct, že jsem nějakou dobu zkoušel kapky s vyšším obsahem CBD a měl jsem pocit, že určitým způsobem revitalizují a nakopnou tělo, takže minimálně v tomto ohledu fungují. V rámci konference budeme mít i odborníky, kteří budou hovořit o výzkumech týkajících se vlivu tohoto kanabinoidu na lidský organismus.
Není ale pozornost věnovaná CBD na úkor THC, které má taky prokazatelné léčivé účinky, až přehnaná?
Z odborného hlediska víme, že CBD má výrazné účinky při léčbě dětské epilepsie, kde je navíc skvělé, že neovlivňuje vědomí. Konopné přípravky s vyšším obsahem kanabidiolu jsou vlastně jediná možná cesta, jak nemocné děti léčit konopím. V tomto ohledu je tedy pozornost zaměřená na CBD určitě správná, na druhou stranu CBD není na všechno a nemůže nahradit tetrahydrokanabinol, který má v medicíně taktéž svůj přínos.
Zmínil jste se, že jste užíval kapky s CBD, léčíte si tedy něco konopím?
Osobně se zatím nepotřebuji nějak zvlášť léčit, takže jsem CBD kapky používal spíše při větší zátěži, kdy jsem se snažil sportovat. Taky jsem chtěl na vlastní kůži vědět, jak CBD funguje. Co se týče léčení jinými formami konopí, zkoušel jsem a zkouším různé masti, které fungují skvěle na kožní problémy. Díky Cannafestu se setkávám s lidmi z celého světa, kteří mají sice závažné problémy, ale jejich důvěra v moderní medicínu není moc velká, nehledě na to, že z dlouhodobějšího hlediska jim kolikrát ani není schopná pomoci.
Legalizace dává možnost legálně podnikat a generovat daně, vytvářet pracovní příležitosti a zlepšovat zdravotní péči.
Tito lidé se snaží léčit konopím, opakovaně zkoušeli léčebnou kúru s vysokoprocentním výtažkem THC a mají zaznamenané opravdu dobré výsledky. Taková léčba se ovšem nedá zobecňovat, je důležité mít na paměti, že konopí není všelék a nezabírá na všechny nemoci. Existuje hodně faktorů, které ovlivňují úspěšnost, ale pokud léčba nezabere, tak díky prakticky nulové toxicitě konopí nikomu neublíží.
Když se řekne konopí, člověku se vybaví spíše mladí lidé užívající ho pro zábavu. Vy ale výrazně cílíte i na pacienty a na starší generace, jimž může konopí sloužit jako léčivo. Co konkrétně je pro ně na letošním veletrhu připraveno?
Ano, Cannafest se už od počátku zaměřuje i na skupinu pacientů a seniorů. Kromě toho i my pomalu stárneme – sám se už se pomalu blížím spíš skupině seniorů než teenagerů, takže v konopí dnes hledám něco jiného než rekreační užívání a zábavu s tím spojenou. Jsme moc rádi, že na veletrh každý rok dorazí spousty seniorů. Lišíme se v tom od většiny světových konopnýc veletrhů, které jsem měl možnost navštívit. Věřím, že to je proto, že se starším a nemocným snažíme vycházet vstříc – pro držitele kartiček ZTP máme například vstup zdarma a ZTP/P mají vstup zdarma i s doprovodem. Bohužel nemáme ještě žádnou seniorskou slevu, protože se nám to v minulých letech neosvědčilo.
Na druhou stranu cena vstupenky je už několik let neměnná, a když si někdo koupí lístek v předprodeji, je to 150 korun na den, potažmo 250 korun na všechny tři dny veletrhu. To je únosná cena pro úplně každého v porovnání s tím, co si z toho může odnést. A teď nemyslím jen odborné znalosti a informace spojené s konopím, ale i co si může odnést fyzicky. Návštěvníci mají běžně přeplněné tašky užitečnými věcmi, které dostanou od řady vystavovatelů zadarmo.
Mohou se tedy nemocní a senioři spolehnout na bezbariérový přístup a snadnou dostupnost?
Samozřejmě. Na letňanské výstaviště, které se nachází kousek od stanice metra Letňany, jsme se stěhovali loni za poměrně hektických okolností pouhých deset dní před zahájením, a tudíž jsme veletrh nemohli postavit úplně na míru. To bylo trochu znát například na frontách u vstupů, protože si několik tisíc lidí koupilo lístky v předprodeji a tisíce přišly hned na zahájení veletrhu, aby za ty tři dny stihly všechno navštívit (když to někdo bere opravdu poctivě, tak by mu na Cannafest nestačil ani týden). Letos jsme ale rozšířili tým a posílili pokladny i odbavování u vstupů. Vymysleli jsme jinak i vchody a věříme, že čekací dobu zmenšíme na minimum. Zejména pro starší ročníky je důležité, aby dlouho nečekali ve frontě.
Na co by si měli lidé dávat pozor? Prochází při vstupu na veletrh návštěvník nějakou prohlídkou? Co je zapovězeno si brát?
Cannafest má podobná pravidla jako jakákoli jiná kulturní akce. To znamená, že je zakázáno nosit s sebou cokoli ilegálního, ale s žádnou osobní prohlídkou z naší strany se nikdo nesetká. Každý návštěvník, když u sebe bude mít konopí, se vystavuje riziku, že v případě manipulace s ním na veřejnosti může být pokutován policií.
Smyslem veletrhu je vzdělávat lidi a rehabilitovat konopí.
Ta se pohybuje po všech prostorách veletrhu a není uniformovaná. V minulosti se stávalo a předpokládáme, že to bude i letos, že konzumace či jakákoli jiná viditelná manipulace s konopím může být okamžitě na místě trestaná minimálně blokovou pokutou.
Co návštěvníkům s ohledem na tuto skutečnost radíte?
Všude vysvětlujeme, že na Cannafest je lepší chodit jako na vzdělávací akci. Nejsme festival, kam by se lidé měli chodit hromadně „zkouřit“. Naším cílem je předávat informace o tom, co se děje v konopném odvětví. Je škoda zkazit si to tím, že si ještě před vstupem ve frontě na lístky zapálím jointa a pak budu muset zaplatit blokovou pokutu, která se může vyšplhat až na 5 000 korun. Většinou je to sice 500 nebo 1 000 korun, ale ani to není zanedbatelná suma. Je zkrátka lepší nechat si konopí na doma, kde si každý může dělat, co chce. Nebo z veletrhu odejít někam do ústraní, ale rozhodně se nevyplatí veřejně porušovat zákony.
Je to smutné, samozřejmě si umím představit, že by Cannafest byl natolik nevázaný a svobodný, že by tam každý mohl konzumovat, co by chtěl, mohly by se otevřeně testovat odrůdy či pořádat soutěže o nejlepší výpěstek. Bohužel v současnosti platné zákony nám to neumožňují, takže jediné, co můžeme dělat, je bojovat různými formami za to, aby prohibice konopí co nejdříve skončila.
Je tento boj jeden z důvodů existence Cannafestu?
Smyslem veletrhu je především vzdělávat veřejnost a snažit se konopí v očích laiků i odborníků rehabilitovat. Naším cílem je ukázat, že se jedná o velmi užitečnou a všestrannou bylinu, která nám pomáhá a se kterou bychom se měli naučit zacházet. A měli bychom do ní investovat. Tuto myšlenku sledují mnohé konopné firmy, které vydělávají peníze, aby potom podporovaly například výzkumy konopí v medicíně.
Je i samotný Cannafest provázaný s nějakým výzkumem, odborným týmem nebo univerzitou? Neplánujete například založení nadačního fondu, jenž by podporoval konkrétní trendy nebo směry výzkumu?
Nadační fond Cannafestu je myšlenka, kterou se už pár let zabývám, ale z organizačního hlediska jsme k tomu ještě nedospěli. V současné době to funguje spíše tak, že rádi podpoříme kohokoli, kdo se na nás obrátí se smysluplným konopným projektem. Když se nám zalíbí, můžeme poskytnout finanční podporu nebo udělat alespoň reklamu, zviditelnit ho mezi partnery Cannafestu. Nejviditelnější projekt, který jsme v posledních letech podpořili, je takzvaná Medical Cannabis Bike Tour. Jedná se o charitativní cyklistický závod po Evropě, jenž probíhá už několik let a formou sponzorských příspěvků vybírá peníze. Ty putují na výzkum protirakovinných účinků konopí na Komplutenské univerzitě v Madridu.
Kde vidíte konopí za pět let?
Já jsem všeobecně optimistický, budoucnost vidím poměrně dobře. Ve světě sledujeme, jak se za poslední roky uvolňují represivní protikonopné zákony, jak země, které v minulosti nastolily a prosazovaly nesmyslnou represi, uznávají, že válka proti konopí je u konce. Různé státy začínají diskutovat o tom, jakou formou by měly konopí legalizovat a co všechno by měly zpřístupnit občanům. Věřím tomu, že třeba v Americe bude za pár let zlegalizováno.
I když teď se to trochu zbrzdilo kvůli prezidentu Trumpovi, přesto je tam konopné hnutí natolik rozjeté, že už se nedá zastavit. Navíc jednotlivé státy, které během posledních let legalizovaly – ať už pro medicínské účely nebo pro rekreační využití – mají veskrze pozitivní výsledky. Postupně zjišťují, že legalizace je prostě nesrovnatelně lepší a společensky přínosnější než prohibice, která platila od třicátých let minulého století.
Navíc nejde jen o Spojené státy…
Přístup ke konopí se zásadně mění i v Kanadě, kde pochopili, že mohou využít pozitiva, která legalizace přináší. V druhé polovině října tam začne platit legalizace, a jak se tam pořádně nastartuje trh, Amerika zjistí, o co přichází.
CBD nemůže nahradit THC, které má v medicíně taktéž svůj nezanedbatelný přínos.
Následně vznikne konkurenční prostředí mezi konopnými sektory v Kanadě a Spojených státech, z čehož budou profitovat všichni ostatní. Pak se připojí celá Střední a Jižní Amerika, kde se dnes také hojně mluví o tom, že legalizace konopí je správná cesta.
Co za tímto trendem podle vás stojí, tedy kromě léčebných účinků?
Díky legalizaci se daří snižovat velikost černého trhu. Ono to samozřejmě není tak jednoduché, kriminalita spojená s ilegální produkcí a prodejem konopí bude mít tendence se přesunout někam jinam, ale legalizace dává možnost legálně podnikat a generovat daně, vytvářet pracovní příležitosti nebo zlepšovat zdravotní péči. Konopí má zkrátka přínos v mnoha různých oblastech našeho života. To už se nedá popřít.
A jak vnímáte situaci u nás? Nedávno uběhlo pět let od legalizace léčebného konopí.
Když se podíváme na Českou republiku, je to strašně smutné. Ti, kdo zákonu o léčebném konopí nefandili a byli vůči němu od začátku pesimističtí, dělali všechno pro to, aby se ten systém nastavil tak, že nebude fungovat, a oni pak mohli říct: „Vidíte, my jsme vám to umožnili, ale celé to selhalo, protože o konopí není mezi lidmi zájem.“ Každý, kdo se o to zajímá, však ví, že chyba byla a je na straně legislativy, Státního ústavu pro kontrolu léčiv a dalších dozorčích úřadů, které to měly za úkol nastartovat a rozběhnout. Místo toho akorát začaly vytvářet všemožné překážky.
Není to tedy tím, že by obyvatelé České republiky o léčbu konopím neměli zájem?
Rozhodně to není nezájmem lidí, ale jednoduše tím, jak jim jsou podávány veškeré informace. Jsou tady buď dezinformace, nebo nejsou vůbec žádné informace, respektive informační embarga. Nikomu se navíc nechce otevřeně moc mluvit o tom, jak jim konopí pomáhá léčit to či ono, protože to dělají ilegálně. Kvůli tomu, že se všichni bojí, se tady brzdí celý vývoj.
Není to škoda pro celou zemi?
Když před pár lety program léčebného konopí u nás vznikal, hovořilo se o tom, že bychom mohli udávat trendy v oblasti jeho medicínského využití. V rámci Evropy se všichni mohli učit od našich odborníků a celá republika z toho mohla mít ohromný přínos, ekonomický prospěch i zvýšení prestiže na mezinárodní úrovni. A místo toho jsme to celé vlastně úmyslně – nebo možná nevědomě – zkazili a zadupali do země.
Dnes se na léčebné konopí systematicky zaměřují okolní země jako třeba sousední Německo, které nejspíš za pár let bude tam, kde jsme jako první měli být my. Nakonec se budeme od našich západních sousedů draze učit, jak se co dělá, místo toho, aby se to učili oni od nás.
Profil: Ing. Lukáš Běhal (*1977)
Vystudoval obor ekonomie se zaměřením na marketing a management na Slezské univerzitě v Opavě. Šest let působil na pražském výstavišti PVA Expo v Letňanech na pozici vedoucího oddělení zahraničních vztahů. V roce 2010 zúročil své zkušenosti s pořádáním velkých akcí i dlouholetý zájem o konopí a zorganizoval první ročník Cannafestu. Kromě něj dnes pod názvem EuroAmCBC organizuje i sérii konferencí v Praze, Los Angeles a Montrealu, které mají za cíl propojit tradiční evropské zkušenosti s konopím a rychle se rozvíjející sektor v Severní a Jižní Americe. Lukáš je svobodný a má dvě děti.