Celý rozhovor s Lumírem Hanušem: Nemocní by měli mít konopí zadarmo

(Ve třetím vydání Konopí vyšel obsáhlý rozhovor s chemikem Lumírem Hanušem, který je jedním z nejslavnějších badatelů v oblasti konopí na světě. Nyní vám přinášíme rozhovor v kompletním znění.) 

Když se 24. března 1992 podařilo olomouckému chemikovi Lumírovi Hanušovi izolovat v lidském mozku první endokanabinoid, on ani jeho spolupracovníci nemohli tušit, že jim tento objev zajistí doživotní uznání – a především se stane základním stavebním kamenem našich znalostí o konopí a jeho působení na člověka.

Jaké byly začátky vaší kariéry na Univerzitě Palackého v Olomouci?

Když pan profesor Zdeněk Krejčí, objevitel antibakteriálních účinků konopí a první skutečné kanabinoidní látky z konopí, kyseliny kanabidiolové (CBDA – tu identifikovali spolu s profesorem Františkem Šantavým), hledal v roce 1970 studenta na čtvrt úvazku na tři měsíce bez možnosti prodloužení, byl jsem jediným, kdo o tuto práci projevil zájem. Léčivé rostliny mne okouzlovaly od malička, a tak jsem to bral jako příležitost. Snažil jsem se v jeho laboratoři pracovat intenzivně a co nejlépe, až z toho nakonec bylo trvalé místo na plný úvazek.

Za jakých okolností jste odešel do Izraele?

Když jsem pracoval u profesora Krejčího, začal jsem si dopisovat s profesorem Rafaelem Mechoulamem, který zkoumal konopí na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě.

Tým pracovníků a akademiků zkoumající konopí na Univerzitě Palackého na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Lumír Hanuš je první zprava.

Naše poštovní korespondence trvala šestnáct let, a tak není divu, že mne po pádu socialismu pozval na jeden rok do své laboratoře v Izraeli.

Tam jste se pak světově proslavil objevem nebo spíše identifikací prvního endokanabinoidu – anandamidu. Za jakých okolností se to stalo?

Myslel jsem, že mne profesor Mechoulam zve do Izraele dělat výzkum přímo rostliny konopí, ale on mi představil molekulárního farmakologa Dr. Williama Anthonyho Devanea, jenž objevil v mozku kanabinoidní receptory, a zadal mi úkol, abych z mozku izoloval látku, která se na tyto receptory váže. Byla to pro mne nová výzva.

Práce probíhala tak, že jsem z mozku separoval a izoloval látky a Dr. Devane zkoumal, zda jsou mé izoláty aktivní na kanabinoidní receptory. Rok na to nestačil, a tak jsem zůstal další rok, až se mi 24. března 1992 podařilo izolovat z mozku čistou látku, která byla aktivní na kanabinoidní receptory. Nazvali jsme ji anandamid, protože chemickou povahou se jedná o takzvaný amid a ananda bylo slovo ze sanskrtu, které znamená vnitřní štěstí. Tím štěstím byla radost objevitelů a taktéž předpokládaný účinek. Jak se později ukázalo, trefili jsme se přesně!

V Izraeli se konopím léčí i děti.

Objevem anandamidu se uzavřelo jedno velké a dlouhé pátrání: jednak po aktivní látce z konopí (∆⁹-tetrahydrokanabinol), dále po aktivních místech v mozku, na která se tato látka váže (kanabinoidní receptory), a nakonec po vlastní aktivní látce těchto receptorů, již si naše tělo samo produkuje (anandamid). Bylo tak objasněno, proč má konopí takovou léčivou moc a proč působí na takové množství chorob. Díky tomu začala tato neprávem zapovězená rostlina zajímat kdekoho a dnes naší „vinou“ celý svět řeší léčbu konopím.

Co vás nejvíce překvapilo v posledních letech z hlediska objevování léčebného potenciálu konopí a v něm obsažených látek?

Že pokračuje výzkum, věda a znalosti o léčbě na poli konopí, to se dalo lehce předpokládat. Mne spíše překvapuje, kolik lidí se chce na konopí přiživit bez ohledu na to, zda z toho budou mít prospěch nemocní. Peníze jsou moc často až na prvním místě. Konopí stále ještě nemá vyhráno. Stále je to boj o pro a proti, což velice brzdí pokrok, co se týče vědomostí a zvyšování léčebných účinků. Věřím však, že tok řeky je již tak silný, že jej nelze zastavit.

Izrael je jedním z průkopníků výzkumu léčivých vlastností konopí i jeho využití v praxi. Jaké jsou teď nejzajímavější oblasti a výzvy pro vědce a lékaře? 

Hlavním průkopníkem v léčbě konopím bylo Československo, to však bylo bohužel zapomenuto. Mohli jsme být v tomto směru ve světě vůdčí silou, ale místo toho se tím globálně známým průkopníkem stal Izrael.

Lumír Hanuš v laboratoři LumirLab. Foto: LumirLab

Bylo by nesprávné vyzdvihovat jen jednu oblast léčby. Vše, co jste jmenoval, je výzvou. A nejen to, konopí má potenciál léčit řadu dalších nemocí. Naše laboratoř se třeba soustředí na ženské nemoci, především na endometriózu. Jsme pochopitelně teprve na počátku, ale doufáme, že těm deseti procentům žen, které touto chorobou trpí, budeme moci nakonec konopím nějak pomoci. To samozřejmě vyžaduje studium všech pro tuto léčbu nezbytných látek v konopí (či z konopí).

Jste spoluautorem několika nedávných studií, které ukazují, že přípravky z celé rostliny jsou pro pacienty účinnější než aplikace izolovaných kanabinoidů. Čím to je?

Zdravotnictví se pochopitelně snaží, aby vás léčili jednou jedinou látkou pro danou nemoc. Už dávno však bylo prokázáno, že aktivní látka z konopí je účinnější v komplexu obsahových látek nežli pouze jako jediná čistá látka (což samozřejmě platí i pro další léčivé rostliny). Další látky společně s tou aktivní zesilují její léčebný účinek. Na to ani nebyl zapotřebí výzkum. To zjistili již pacienti, kteří se podle úřadů léčili konopím nelegálně. Mnozí z nich za to byli souzeni a trestáni.

Další oblastí, kterou se v posledních letech zabýváte, jsou terapeutické vlastnosti aromatických látek zvaných terpeny. Proč právě tato oblast?

Kanabinoidní látky, o kterých se v souvislosti s léčbou konopím dnes nejvíce hovoří, jsou chemicky vzato fenolické monoterpenoidy neboli „látky z terpenů vznikající“. Je tedy logické, že i terpeny či terpenoidy i řada dalších bioaktivních látek jsou pro léčbu důležité.

Některé terpeny, například beta-karyofylen, jsou označovány jako kanabinoidy. Proč je tomu tak?

Je to velmi nepřesné a mohu to objasnit. Dnes si ve světě zvykli všechny látky, které se vážou na kanabinoidní receptory, označovat jako kanabinoidy. To je následně pro laika – a někdy i pro odborníka – velice matoucí. Kanabinoidy jsou fenolické monoterpenoidní látky, které jsou typické právě pro konopí, kdežto terpeny a terpenoidy jsou těkavé látky, které dávají typickou vůni mnoha různým rostlinám. Mezi terpeny patří i beta-karyofylen, jenž se vyskytuje v mnoha rostlinách a v některých v mnohem větším množství nežli v konopí.

Dnes se český chemik v Izraeli věnuje potenciálu konopí při léčbě endometriózy. Foto: LumirLab

Proč právě beta-karyofylen (chemicky to je seskviterpen) je mezi terpeny v konopí tak významný? Váže se stejně jako kanabinoidy na kanabinoidní receptory CB2, které jsou spojeny především s imunitním systémem. Nevím, zda byly takto zkoumány i další terpeny z konopí, ale tato skutečnost není doposud známá u žádného dalšího konopného terpenu. Z tohoto důvodu můžete dnes nalézt řadu vědeckých prací zkoumajících právě beta-karyofylen.

V jaké formě a jakým způsobem podání jsou pro člověka terpeny a kanabinoidy nejvíce biodostupné?

V souvislosti s léčbou konopím se zatím neklade důraz na terpeny a žádný z nich dosud při léčbě konopím není doporučován. Přesto se v konopných preparátech vyskytují. V tepelně nezpracovaných produktech to jsou jak monoterpeny, tak i seskviterpeny. U tepelně zpracovaného konopí (to se děje za účelem dekarboxylace kanabinoidních kyselin na neutrální kanabinoidy) to jsou především seskviterpeny. Jejich biodostupnost pro lidský organismus dosud nebyla studována – na rozdíl od biodostupnosti kanabinoidů.

Mnoho lidí se chce na konopí přiživit bez ohledu na to, zda z toho budou mít prospěch nemocní.

Hodnotí se, kolik se při určitém způsobu aplikace dostane do krve kanabinoidů nebo jejich metabolitů vzniklých v lidském organismu po podání konopí či jeho produktů. Přítomnost terpenů můžete dnes zjistit jen při orálním podání – obvykle pod jazyk – konopného produktu v rostlinném oleji, jelikož „škrábou“ v krku. Samozřejmě u řady terpenů je známo, že jsou zdraví prospěšné a mohou léčit. Terpeny dávají mnoha pokrmům a nápojům charakteristickou chuť a vůni a využívají se i v aromaterapii. Ale i zde platí ono otřepané „všeho s mírou“.

Ještě k té biodostupnosti kanabinoidů – vědecky, při pokusech na opicích, bylo například prokázáno, že rektální biodostupnost formou čípků je nulová (v jejich krvi nebyly zjištěny žádné kanabinoidy ani jejich metabolity). Nicméně já jsem se ve světě setkal s řadou pacientů, kteří si pomocí konopných čípků vyléčili rakovinu. Dnes je obecně známo, že i konopné čípky s nulovou biodostupností jsou účinné, a řada lékařů je svým pacientům předepisuje či doporučuje.

Který terpen obsažený v konopí je podle vás nejnadějnější z hlediska zdravotního přínosu pro člověka?

Obvykle nezáleží na jednom jediném terpenu, ale na jejich komplexu (a nepřítomnost některého z terpenů zde může být velmi důležitá). Také záleží na druhu nemoci, rozdílnosti pacientů a jejich genetické výbavě. Navíc odpovědět na takovou otázku jednoznačně by bylo velice nezodpovědné.

Tonoucí se stébla chytá a některý pacient by to mohl vzít jako univerzální pravdu – a přitom právě pro něho by takový terpen nemusel být důležitý. Takže správná odpověď zní: ten, který pomáhá na danou nemoc danému pacientovi.

A co flavonoidy? Mají z medicínského hlediska reálný význam?

V konopí mají zdravotní význam samozřejmě i další bioaktivní látky – flavonoidy, flavonoidní glykozidy, polyfenoly a řada dalších látek. Na důležitost jejich přítomnosti a vzájemného poměru si zatím budeme muset počkat, neboť je to zatím neprobádaná oblast.

Jaký je váš názor na CO₂ a alkoholovou extrakci – který extrakt je z hlediska pacienta lepší a proč?

Za určitých podmínek (teplota a tlak) lze konopí extrahovat oxidem uhličitým. Má to tu výhodu, že CO₂ se po extrakci odpaří a zůstane nám pouze extrakt z konopí bez jakékoli kontaminace jinou látkou. Avšak takový extrakt neobsahuje tak velkou plejádu obsahových látek, jakou získáme při extrakci etylalkoholem. Každá extrakce má svoji výhodu (a nevýhodu) a nelze jednoznačně říci, která je lepší. V současné době zatím nemůžeme s jistotou tvrdit, který extrakt je vhodnější pro daného pacienta a na určitou nemoc. Jiná situace nastává, když daný extrakt začneme dále čistit a izolovat z něj určité látky. To už i v dnešní době, kdy ještě stále nemáme o konopí kvůli jeho stigmatizaci dostatečné vědomosti, má svůj smysl – můžeme izolovat jednotlivé látky, které mohou být vhodné na určité nemoci.

Symptomaticky léčí konopí drtivou většinu pacientů – zhruba 80 až 90 procent dle nemoci.

Chtěl bych na tomto místě zdůraznit má čtyři NE: konopí neléčí vždy, neléčí každého, neléčí každou nemoc a neléčí každé stadium nemoci. Symptomaticky (pomáhá od příznaků – pozn. red.) samozřejmé léčí drtivou většinu pacientů – zhruba 80 až 90 procent pacientů dle nemoci. Etiologická léčba konopím, tedy taková, která zasáhne příčinu nemoci, se dosud ve zdravotnictví nepoužívá. Při svých přednáškách jsem se však v řadě států setkal s lidmi, kteří si svou nemoc konopím zcela vyléčili. Oficiálně se taková léčba považuje za nelegální a řada pacientů za to byla také potrestána. Já si však myslím, že každý má právo na zdraví i na léčbu konopím, zejména pokud na jeho nemoc neexistuje lék. Upírat pacientovi tuto možnost považuji za vysoce nemorální.

Jaký je současný stav, co se týče konopí pro léčebné využití v Izraeli? Kolik pacientů ho má předepsané?

V Izraeli dostalo povolení k léčbě konopím od legalizace této formy terapie asi 33 tisíc pacientů. Řada z nich již zemřela, takže to není přesné číslo, co se týče dnes aktivně se léčících pacientů. Zhruba stejný počet pacientů na toto povolení čeká. Mýlil by se ten, kdo si myslí, že léčba konopím je v Izraeli bez problémů. Povolení například nedostávají všichni, kdo o něj žádají. Mnozí musejí nejprve vyzkoušet všechny dostupné konvenční léky na danou nemoc se všemi jejich negativními vedlejšími účinky, a až teprve potom je jim povoleno konopí.

Mohou se v Izraeli léčit konopím i děti, uzná-li to jejich lékař za vhodné?  

Ano, v Izraeli se léčí i děti, přesné číslo vám však neřeknu. Konopí je například velice nadějné při léčbě dětských autistů, ale je třeba mít tu správnou odrůdu, a jak se zde již jednou ukázalo, i tatáž odrůda může někdy selhat jen kvůli tomu, že byla sklizena v době, kdy v ní chyběla důležitá látka k léčbě.

Co říkáte na současnou situaci v České republice? Ministerstvo zdravotnictví navrhuje devadesátiprocentní úhradu ze zdravotního pojištění, ale pouze do 30 gramů.

Zjistil jsem, že Česká republika je v tomto směru na rozdíl od Fakultní nemocnice v Olomouci, kde se konopí užívalo k léčbě již před desítkami let, velice zkostnatělá. Ta úhrada je opravdu chvályhodná, ale to množství je v řadě případů nedostatečné a časová byrokracie je nehorázná. Pokud je možné nemocné léčit, nač to odkládat?

Při práci v laboratoři. Foto: LumirLab

Navíc podle zkušenosti z Izraele si pacienti, kterým oficiální dávka konopí dojde před možností dostat další, zakoupí konopí na černém trhu, a to není dobré, neboť kupují zajíce v pytli. Často vůbec nevědí, jaké aktivní látky obsahuje a zda v něm nejsou přítomny škodliviny jako zbytky pesticidů, těžké kovy, plísně a podobně.

Kdybyste měl kouzelnou hůlku a byl českým ministrem zdravotnictví, jaké změny v našem systému léčebného konopí byste provedl?

Pacientům bych dal konopí k léčbě zdarma, neboť na konopí se dá vydělávat v jiných směrech, což by mohlo kompenzovat tu bezplatnou léčbu.

Na závěr jedna otázka mimo konopnou léčbu a vědu: souhlasíte s návrhem Pirátské strany na povolení samopěstování všem dospělým?

Dnes jsem pro úplnou legalizaci konopí, neboť jen plná legalizace zaručí pacientům, kteří se konopím léčí a kterým tato rostlina může pomoci, že dostanou k léčbě přesně to, co potřebují, a v dostatečném množství. Při úplné legalizaci přestanou být nemocní rukojmími státu a budou mít větší naději na léčbu.

Hlavním průkopníkem v léčbě konopím bylo Československo, to však bylo bohužel zapomenuto.

Co se týče samopěstování, v případě pacientů platí, že drtivá většina si není schopna konopí vypěstovat, navíc v potřebné kvalitě. Je nutné, aby na svoji nemoc našli tu správnou odrůdu, a to mnohdy není snadné. Navíc potřebují vhodnou formu použití, což může být rostlinný materiál, extrakt, kapsle, čípek a tak dále. Na druhou stranu v případě všech dospělých považuji za velké pokrytectví zakazovat lidem pěstování a užívání konopí a podporovat přitom drogy, na kterých vzniká skutečná závislost a které jsou mnohem škodlivější – tedy alkohol a tabák. Neznám nic horšího nežli vidět člověka, který se vyjadřuje proti konopí, a u toho kouří cigaretu, takže je sám závislým, státem podporovaným narkomanem.

Doc. RNDr. Lumír Ondřej Hanuš, DrSc., Dr. h. c. mult. (1947)

Narodil se v Olomouci, kde na Přírodovědecké fakultě Univerzitě Palackého vystudoval analytickou chemii se zaměřením na organickou analýzu. Na stejném pracovišti obhájil v roce 1974 rigorózní práci nazvanou „Příspěvek k identifikaci cannabinoidních látek v Cannabis sativa L.“ a získal titul RNDr. V dalších letech absolvoval postgraduální studium moderní instrumentální chemie na Univerzitě J. E. Purkyně v Brně a v roce 1984 obhájil kandidátskou dizertační práci „Příspěvek k analytické chemii cannabinoidních látek z marihuany“. Několikrát působil na vědeckých pracovištích ve Spojených státech. Od roku 1990 žije a pracuje v Izraeli, kam ho pozval nejslavnější žijící badatel v oblasti konopí – Rafael Mechoulam. Od objevu prvního endogenního kanabinoidu anandamidu byly Hanušovy vědecké práce citovány více než patnácttisíckrát, získal mnohá ocenění, přednáší po celém světě – pravidelně i v České republice – a aktivně bojuje i za právo pacientů na léčbu konopím.

Lukáš Hurt

Původním vzděláním historik a anglista, který už přes deset let překládá odborné studie a vědecké texty, píše články a přednáší na konferencích a veletrzích. Po sedmi letech v redakci magazínu Legalizace založil v roce 2018 magazín Konopí, kde působí jako šéfredaktor.

Zajímá vás více? Magazín Konopí je k dostání v novinových stáncích a trafikách po celé republice. Lze si ho i výhodně předplatit.

Starší čísla stejně jako to aktuální si můžete pohodlně objednat na webu send.cz nebo v elektronické podobě na alza.cz.