Vývoj posledních dní mě donutil přemýšlet o naší justici, jejím vztahu k potřebám lidí této země, ke konopí a konopným „zločinům“.
Mám rád historii naší malé země. Naučil jsem se dívat na ni a vlastně i na nás s odstupem, tak nějak z výšky. Už toho máme jako národ za sebou mnoho. Dobrého i zlého. Zlo jsme v minulosti páchali i sami na sobě a zdá se, že pořád nemáme dost.
Historické paralely
Možná nejsem jediný, koho zaráží právě analogie zla páchaného v zájmu zdánlivého a údajného dobra. Vždyť co jiného dělala komunistická justice v padesátých letech, než co dělá část justice současné?
Jistě, už vás nezavřou na čtrnáct let do uranového dolu jako mého skautského bratra Lubku Školouda. Neumučí vás v cele jako faráře Josefa Toufara nebo při výslechu jako filozofa Jana Patočku. Už vás neoběsí na Pankráci jako Miladu Horákovou.
Máme už dokonce i své padlé hrdiny, jako byla paní Mária Brodská, která se kvůli šikaně ze strany policie a soudů za konopí v roce 2012 oběsila.
Dokonce už u vás nebudou dělat noc co noc domovní prohlídky. Nezlikvidují vás fyzicky. To se už nedělá. Dnes existují sofistikovanější metody. Dnes vás zničí lidsky i ekonomicky.
Ztráta svobody jako způsob mučení
Kronika mučení provází čtenáře všemi stupni tortury, aby na konci konstatovala, že největší mučení, které může člověk člověku způsobit, je vězení. Svobodu bereme v zájmu ochrany společnosti. Je ale pěstování a přechovávání konopí nebezpečné natolik, aby za něj pachatel dostal vyšší trest než za znásilnění dítěte nebo zabití?
Evokuje to ve mně pocit, že část justice je uzavřená v určitém dogmatu a nechce ani uvažovat o tom, že by jejich pravda měla povážlivé trhliny. Ještě před pár lety by to snad bylo pro část společnosti obhajitelné. Dnes už nicméně vědecké poznání pokročilo natolik, že rozsudky odnětí svobody za nenásilné přečiny spojené s konopím lze považovat za zločiny proti lidskosti.
Lány konopí kdesi v České republice. Foto: Tereza Jirásková
Tak, jak z historických knih známe jména prokurátorů a vyšetřovatelů z dob komunistické nezákonnosti – Vaše, Picha-Tůmy, Urválka a dalších –, bude znát historie i jména těch, kteří dnes perzekvují veřejnost navzdory vědeckým poznatkům. Jak jinak lze chápat trest šesti let za pěstování dvaceti osmi rostlin konopí, jenž nyní potvrdil Ústavní soud?
Svatá válka proti konopí
Jak napsal bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil, část justice vede svou svatou válku proti konopí. Rád bych těmto lidem něco vzkázal: Na naší straně stojí pravda. A pravda vítězí. Budeme vás zavalovat pravdivými informacemi, dokud nepochopíte, že to děláme i pro vás, vaše rodiče a děti. Že konopí a produkty z něj mohou být prospěšné každému člověku.
Mementem jsou pro nás právě ti lidé, ze kterých nyní děláte naše mučedníky. Lidé jako Dušan Dvořák, kterému jste před pár dny zvýšili trest odnětí svobody na neskutečných šest let, a stovky dalších pěstitelů, kteří zcela zbytečně sedí ve vězeních.
Rozsudky odnětí svobody za nenásilné přečiny spojené s konopím lze považovat za zločiny proti lidskosti.
Někteří dostávají i tresty vyšší. A máme už dokonce i své padlé hrdiny, jako byla paní Mária Brodská, která se kvůli šikaně ze strany policie a soudů za konopí v roce 2012 raději oběsila.
Na závěr bych nám všem chtěl dodat trochu naděje. A zároveň bych chtěl poděkovat poslancům, kteří za nás všechny bojují za řečnickým pultem v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Takže se o nás ví a bude o nás slyšet čím dál víc.
