Chris Romaine: Konopný vesmír ve fotografii

Co se může stát, když je váš táta policajt a máma spisovatelka píšící o zdravém životním stylu, v době protidrogových kampaní odchodíte náboženskou střední školu, posloucháte grunge a punk, hrajete na kytaru a skejtujete, ve škole se vám moc nedaří, zkusíte tři různé vysoké školy, aniž byste získali titul, máte odpor k autoritám, ale táhne vás to k umění? Inu, můžete si získat věhlas jako konopný fotograf. A váš snímek trichomů se pak objeví na obálce magazínu Konopí (viz č. 36).

Jak z člověka stane profesionální konopný fotograf?

Musíte být nadšenci do toho, co děláte, stejně jako v jakémkoli jiném oboru. Nikdy se nepřestávejte učit, budujte si síť kontaktů, nenechte se odradit chybami a umlčte ten vnitřní hlas, který vám říká, že to nevyjde.

Fascinuje mě prozkoumávat scény, které jsou pouhým okem prakticky neviditelné.

V každém případě konopný fotograf musí být na prvním místě profesionál a až na druhém nadšenec do konopí. Pokud nemáte dovednosti, znalosti a zkušenosti, moc daleko to nedotáhnete. Samozřejmě nesmí chybět vášeň pro konopí, která se bude do vašich snímků promítat. Pak už chybí jen samotné konopí, konkrétně živé rostliny. Buď si musíte pěstovat vlastní, nebo mít kamarády growery.

Byla to dlouhá cesta? 

Přijde mi, že i po více než deseti letech focení konopí jsem stále na začátku. Musel jsem od základů změnit svůj život, abych se tématu mohl věnovat profesionálně, což mi otevřelo hromadu dveří. Fotím už od střední školy, kdy jsem zkoušel různé techniky a rozvíjel základní dovednosti. Makrofotografii konopí jsem praktikoval přes dva roky, než jsem za ni dostal poprvé peníze.

První placená zakázka se týkala nafocení produktového menu v tradiční konopné prodejně v Kalifornii. Měl jsem velkou kliku, co se týče načasování, protože si mě najali těsně před legalizací rekreačního konopí. Pro tuto výdejnu jsem nakonec fotil tři roky a díky tomu jsem mohl na vlastní oči sledovat, jak se na novém legálním trhu rodí konopné značky. Zároveň jsem s řadou z nich navázal kontakty, což mi následně otevřelo spoustu dalších dveří. 

Je těžké se uživit jako konopný fotograf?

Fotografování je samo o sobě náročný obor, natož v mém případě, kdy fotím konopí, které se často nachází v šedé zóně. Považuju za velké štěstí, že jsem se posledních deset let dokázal živit výhradně focením konopí. Přitom ekonomická situace v kalifornském konopném sektoru není dobrá a vše je vzájemně propojené: pokud dusíte konopné firmy vysokými daněmi, omezíte jim přístup k bankovním službám a nutíte je pracovat jen s hotovostí, stává se obyčejné focení náročnou výzvou. 

Jaký máš osobní vztah ke konopí? 

Do konopí jsem se zamiloval až při druhém pokusu, poprvé jsem totiž vůbec nic necítil. Začínal jsem s ním až ve dvaceti a můj vztah se za posledních dvacet let hodně vyvinul. Vždycky to byl mix léčebného a rekreačního užívání.

Mě osobně inspiruje svět kolem a to, jak s ním interaguje světlo.

Užívám si ho jak ve společnosti, tak v soukromí. Dnes je pro mě nejdůležitější samotný záměr. A stejně jako u skoro všeho ostatního chci vědět, odkud konopí pochází. Záleží mi na tom, abych znal pěstitele a věděl, jak o rostliny pečuje.

Máš úžasné detailní záběry trichomů, vypadají jako vesmírné objekty. Co tě při práci inspiruje? 

Zvědavost. Když se poprvé pustíte do makrofotografie, chcete se prostě dostávat blíž a blíž a jedinou překážkou je vaše vybavení a dovednosti. Fascinuje mě prozkoumávat scény, které jsou pouhým okem prakticky neviditelné. A když už si myslím, že jsem viděl všechno, narazím na něco úplně nového. Ať už jde o zajímavou barevnou kombinaci, mutaci nebo neobvyklou „krajinku“ makro- či mikrosvěta. Konopná makrofotografie je kombinace vědy a umění, ačkoli pro mě osobně převažuje určitě umění. Snažím se vytvářet scény, které upoutají pozornost, a nedělám primárně fotky do vědeckých časopisů, i když ty s tím často jdou ruku v ruce.

Jak takové mikrofocení probíhá a jaké používáš vybavení?

Před samotným focením je nutné vyřešit kupu logistiky. Nejdřív mě čeká dlouhá cesta autem na farmu nebo do pěstírny, po které následuje prohlídka zahrady s majiteli. Projdeme si odrůdy, které budeme fotit. Zaměřuju se na konkrétní detaily podle toho, co je cílem focení.

Zkontroluju celkový vzhled a zdravotní stav rostlin a dávám pozor na škůdce, plísně nebo cokoli, co by mohlo narušit plány. Po pečlivém výběru květu jej přesunu na předem připravené místo na farmě nebo si ho odvezu zpět do studia, v závislosti na vzdálenosti. Mikrofotografie je extrémně citlivá disciplína. Jakékoli vibrace ze silnice, železnice, z chůze, proudění vzduchu nebo jen otevírání a zavírání dveří mohou focení zničit.

Jak to řešíš?

Během let jsem si vytvořil seznam požadavků: místnost musí být v přízemí, nesmí tam být otevřené dveře ani okna, nesmí se tam pohybovat žádné osoby. Nesmí být v blízkosti silnic, vlaků, hlučných generátorů nebo těžké techniky, musí tam být přívod elektřiny a musí to tam mít specifické rozměry, abych mohl v klidu a bez přerušení pracovat. Poté si připravím studiový prostor: stojany, stoly, stativ, světla, modifikátory a zapojím všechny ostřicí kolejnice a kabely. Zásadní je udržovat vzorky ve vodě, aby rostlina mohla pít. Jakákoli ztráta vody totiž způsobuje miniaturní pohyby rostliny, což znemožní skládání ostření. Pohyb o pouhých několik mikronů může v hledáčku vypadat jako zemětřesení. Obvykle si mě najímají na různé druhy fotografování, nejen na to mikroskopické, takže se k většímu zvětšení propracovávám postupně. Po práci s makrem mám většinou jasnou představu o tom, kam přesně nasměrovat objektiv mikroskopu. 

(…)

Chris Romaine (*1987) žje v Kalifornii, ale práce ho zavedla do řady dalších amerických států i zemí včetně Španělska, Německa, Portugalska, Nizozemska, Maroka nebo Thajska. Dříve spolupracoval s konopnými časopisy jako Dope Magazine nebo Cannabis Now či internetovými platformami Leafly a Weedmaps. Dnes je výhradním fotografem vybraných velkopěstitelů či seedbanky Humboldt Seed Company. Porfolio jeho tvorby se nachází na stránce Kandid Kush.

Celý zajímavý článek / rozhovor najdete v novém vydání magazínu Konopí č. 38, které je od 30. dubna v prodeji po celé ČR i se semínkem Barcelona Puff od Seedstockers a balením CBD gumídků od CBDCKO, případně si ho můžete výhodně předplatit (a dostat tak ještě další 2 semena od Kannabia).

Lukáš Hurt

Původním vzděláním historik a anglista, který už přes deset let překládá odborné studie a vědecké texty, píše články a přednáší na konferencích a veletrzích. Po sedmi letech v redakci magazínu Legalizace založil v roce 2018 magazín Konopí, kde působí jako šéfredaktor.