Co je MDMB-PINACA a proč jsou životu nebezpečné kanabinoidy dostupné i dětem?

Českou veřejností otřásá další z řady skandálů spojených s chemickými náhražkami konopí. Po několika vážných otravách a policejním vyšetřování se totiž ukázalo, že část zabaveného „legálního“ konopí obsahovala zakázaný syntetický kanabinoid MDMB-PINACA (odborně též MDMB-4en-PINACA). Navíc se zdá, že zboží s nebezpečnou látkou by mohlo být stále v oběhu.

Problémové náhražky konopí nejsou v českých obchodech ničím novým. První vlna zaplavila republiku na přelomu let 2010 a 2011, kdy se u nás objevily bylinné směsi napuštěné nebezpečnými syntetickými kanabinoidy pod názvy Spice či K2. Rychlý zákaz před lety problém zdánlivě vyřešil, ve skutečnosti ale jen dočasně.

Co jsou syntetické a polosyntetické kanabinoidy

Za omamné účinky konopí jsou odpovědné hlavně kanabinoidy, především pak THC (tetrahydrokanabinol), který působí na receptory endokanabinoidní soustavy v lidském těle. Při zkoumání v šedesátých letech minulého století byly odhaleny první látky, které napodobují působení THC, ale nepocházejí z konopí. Některé se dají vyrobit zcela uměle z prekurzorů nesouvisejících s konopím. Ty označujeme jako syntetické kanabinoidy.

Čeští pěstitelé technického konopí upozorňují, že Lex Kratom jim v navrhovaném znění znemožní zpracovávat a prodávat úrodu.

Polosyntetické kanabinoidy vznikají přeměnou přírodních kanabinoidů získaných z konopí. V chemické laboratoři je možné tímto způsobem vytvořit nespočet různých variant kanabinoidů. Účinek takto získaných „nových drog“ je obvykle velkou neznámou. Některé alternativní kanabinoidy jsou však výrazně potentnější a mají násobně větší zdravotní rizika než přírodní a dostatečně prozkoumané THC.

Zdravotní rizika náhražek

Záchranná služba ošetří v souvislosti s náhražkami konopí více než tisíc lidí ročně. Akutní intoxikace těmito látkami může mít velmi dramatický průběh a hrozí i úmrtí. Časté jsou kardiovaskulární potíže, závratě, zvracení a panické ataky a zaznamenány byly i toxické psychózy.

Nelze podcenit ani dlouhodobé dopady užívání, jako je riziko rozvoje závislosti nebo poškození plic v důsledku vapování. Alternativní kanabinoidy jsou totiž často distribuovány ve formě vapovacích per. Při inhalaci některých kanabinoidních acetátů vzniká toxický keten, který vážně poškozuje plíce.

Rizika spojená s náhražkami konopí umocňuje fakt, že distributoři ani prodejci si příliš nelámou hlavu s kontrolou kvality. Konzumenti tak nemají jistotu, že si kupují skutečně to, co je deklarováno na obalu, jak se ukázalo v případu Bonghemie.

Případ Bonghemia

Nejnovější kauza, ve které figuruje český prodejce Bonghemia, je specifická tím, že v zadržených náhražkách konopí byla nalezena látka MDMB-PINACA. Ta patří mezi mimořádně nebezpečné syntetické kanabinoidy a od roku 2025 je uvedena na seznamu zakázaných látek. Závadné konopí napuštěné tímto kanabinoidem bylo v minulých měsících distribuováno do obchodů po celé republice a vedlo k několika vážným otravám.

Navíc není jisté, zda Bonghemia stáhla dotčené zboží z prodeje. Jednatel společnosti JZVZ Connection, která vlastní obchod Bonghemia, tvrdí, že byl oklamán svým dodavatelem, jenž k vadnému zboží vystavil falešné laboratorní analýzy. Posouzení takové obhajoby necháme na úřadech, ale nabízí se otázka, jak by v takovém modelovém případě pomohly změny navrhované vládou.

Bezzubá legislativa

V pondělí 14. 9. 2026 schválila vláda návrh novely přezdívané Lex Kratom, která se podle tiskové zprávy snaží vyřešit rizikové praktiky odhalené při celostátní kontrolní akci KORUND. Nově by bylo zakázáno obohacování technického konopí dalšími látkami a vývoz i prodej takto upravené sušiny fyzickým osobám.

Květy technického konopí jsou skutečně používány jako nosič alternativních kanabinoidů. Omezení prodeje ale samo o sobě nic nevyřeší. Technické konopí je pro tyto účely využíváno pouze z marketingových důvodů. Prodejcům náhražek nic nebrání nastříkat kanabinoidy například na směs jakýchkoli bylin nebo je prodávat ve formě vaporizačních per.

Novela by také měla zakázat přeměnu CBD a THCA v konopí na jiné chemické látky. Tento předpis by měl zamezit výrobě polosyntetických kanabinoidů z legálního technického konopí na domácí půdě. Potíž je v tom, že jak uvádí zpráva EUDA z roku 2024, většina syntetických a polosyntetických kanabinoidů je do Evropy dovážena z Číny, Indie či USA.

Lex Kratom ohrožuje české pěstitele technického konopí

Bonghemia a další prodejci náhražek získávají své zboží obvykle od překupníků ze zahraničí. Ne z domnělých tajných laboratoří, kde se domácí technické konopí mění na nebezpečné drogy.

Čeští pěstitelé technického konopí upozorňují, že Lex Kratom jim v předloženém znění v podstatě znemožní zpracovávat a prodávat jejich úrodu. K přeměně přírodních kanabinoidů totiž dochází i při sušení konopí či výrobě mastí a extraktů. Tato právní úprava by tedy mohla dopadnout i na všechny domácí pěstitele, kteří si nakládají konopí do slivovice nebo z něj dělají mastičku.

Novela by také chtěla zakázat přeměnu CBD a THCA v konopí na jiné chemické látky.

Alarmující je taktéž zjištění, že důvodová zpráva ke konopným návrhům „přilepeným“ k zákonu, jenž měl primárně řešit kratom, je dle expertů z konopného sektoru tak nekvalitně zpracovaná, že se pod ní raději nikdo nepodepsal.

Můžeme pouze doufat, že vláda vyslyší návrhy odborníků a Lex Kratom ještě upraví, což by se dle informací z konopného sektoru mělo v tuto chvíli dít. Podle oslovených expertů lze postavit nanášení jakýchkoli látek na konopí (i na jakékoli jiné nosiče) mimo zákon, aniž by bylo nutné zakazovat lidem veškeré nakládání s neomamným konopím, jež obsahuje méně než jedno procento THC.

Filip Ostrowski

Novinář a konopný aktivista původem z dalekého polského severu, který má téměř dvacetileté zkušenosti s pěstováním konopí a nebojí se je použít. Vždy s hlavou v oblacích a nohama pevně v zemi je připraven zplodit další zajímavý článek.