Konopná reforma v ČR: Další fáze cesty ke svobodě

V minulém vydání jsme lehce bilancovali, dnes se naopak pokusím nastínit, co by nás mohlo čekat v nejbližších měsících a letech. Zásadní otázkou pro všechny příznivce konopí zůstává, zda policie a státní zastupitelství budou pokračovat v perzekvování nebohých zahradníků a zda jim v tom soudy budou i nadále nápomocné.

Nejasností kolem konopí je v reformě trestního zákona dost na to, aby se o to orgány moci veřejné mohly i přes vůli zákonodárců pokoušet. Na druhou stranu, proč by to vlastně dělaly? Nemáme dnes jako společnost důležitější starosti? Věřím, že strážci zákona nakonec pochopí, že méně kriminalizace konopí prospěje celé společnosti, tedy i jim.

Zvítězí rozum?

Ostatně první zprávy ze soudních síní naznačují, že respekt k nové liteře zákona snad skutečně převládne. Z ověřených zdrojů víme, že se obžalovaní v zahajovaných nebo již probíhajících konopných kauzách dozvídají o tom, že jim díky změně legislativy místo 8 až 12 let žaláře najednou hrozí „pouze“ 3 až 5 let.

Lokální projekt ve spolupráci s odbornými institucemi by mohl být průchozí i pro konzervativnější zákonodárce.

To znamená, že velmi pravděpodobně odejdou nakonec jen s podmínkou – pokud mají čistý trestní rejstřík. Zatímco kdyby tentýž soud vydal rozsudek už na konci prosince loňského roku, obžalovaný by skončil na dlouhé roky za mřížemi. Proč? Inu proto, že u vysokých sazeb není podmínečné propuštění možné.

Jak vidno, pár dní v kalendáři může znamenat rozdíl mezi svobodou a roky strávenými v lochu. Naštěstí teď už by soudy měly ve všech nových případech postupovat dle aktuálně platných (rozuměj mnohem mírnějších) paragrafů.

Aktivisté ale upozorňují na to, že cesta za absolutním koncem prohibice je ještě hodně dlouhá. Spolek Racionální regulace, který sehrál zásadní roli při prosazení legalizace samopěstování, plánuje i nadále čile komunikovat s politiky a prosazovat další reformy. Mělo by se jednat zejména o změnu či zrušení paragrafu šíření toxikomanie, povolení konopných klubů a zahájení pilotních projektů s komerčním trhem.

Švýcarsko příkladem

Takové projekty vyžadují zapojení odborných institucí a jsou početně silně limitované. Ve Švýcarsku, které je v této oblasti světovým průkopníkem, se do pilotních projektů zapojuje vždy jen pár tisíc osob. Vzhledem k tomu, že některým členům nové vládní koalice by se myšlenka vytvoření celostátního regulovaného trhu s konopím dozajista nelíbila, nabízí se jako kompromisní řešení právě „švýcarská cesta“. Lokální projekt ve spolupráci s odbornými institucemi by totiž mohl být průchozí i pro konzervativnější zákonodárce.

Obvinění velmi pravděpodobně odejdou nakonec jen s podmínkou.

Ale kdo ví, třeba se novému drogovému koordinátorovi Pavlu Bémovi podaří přesvědčit odpůrce konopí ve Sněmovně a za pár let si budeme moct na Václaváku koupit jointa s přírodním konopím. Takovým, které tady bylo legálně vypěstováno a taky odpovídajícím způsobem zdaněno.

Osobně jsem realistou a budu spokojený, když se podaří prosadit konopné kluby a zahájit pár pilotních projektů. Proč se ale nepokusit o víc? Ne nadarmo se říká, že malý je pouze ten, kdo má malé cíle.

Jaro na krku

První legální jaro se kvapem blíží a s ním i veletrhy a konference, o nichž referujeme uvnitř tohoto čísla. Pak tu máme předplatitelské akce, kdy rozdáváme hromady skvělých dárečků abonentům. Jak to všechno stíhat? Stačí pozorně sledovat náš web a sociální sítě Facebook a Instagram.

Lukáš Hurt

Původním vzděláním historik a anglista, který už přes deset let překládá odborné studie a vědecké texty, píše články a přednáší na konferencích a veletrzích. Po sedmi letech v redakci magazínu Legalizace založil v roce 2018 magazín Konopí, kde působí jako šéfredaktor.