Dopady dlouhodobého užívání konopí

Legalizace a společenská tolerance konopí se šíří světem a roste i počet lidí, kteří jej užívají roky nebo desetiletí. Zatímco krátkodobé účinky jsou dobře popsané, mnohem méně jasné je, jak mozek a kognitivní funkce ovlivňuje dlouhodobé užívání. Co říká současná vědecká literatura?

Výzkum konopí je poměrně novou vědeckou disciplínou. Nenajdeme proto příliš mnoho studií, které by pozorovaly konzumenty konopí soustavně po mnoho let. Jednou z mála výjimek je již více než padesát let trvající Dunedinská studie.

Děti z Dunedinu

V sedmdesátých letech minulého století započal v novozélandském Dunedinu ambiciózní experiment trvající několik dekád. Vědci vybrali něco přes tisíc dětí narozených během jediného roku a dodnes podrobně sledují a zaznamenávají jejich životy. Jedním z jevů, který byl na Dunedinské kohortě v průběhu let pozorován, jsou dopady pravidelného užívání konopí během života.

Výzkumníci zjistili, že ve 45 letech měli dlouhodobí uživatelé konopí z řad Dunediňanů v průměru o 5,5 bodů nižší IQ než v dětství. To je poměrně velký rozdíl ve srovnání s celoživotními abstinenty, u kterých došlo ke snížení IQ jen o 0,7 bodu. Zároveň byl pokles IQ u dlouhodobých konzumentů konopí větší než u uživatelů tabáku nebo alkoholu.

Pro tvrzení, že dlouhodobé užívání konopí zhoršuje kognitivní funkce, neexistují přesvědčivé důkazy.

Při snímkování mozku vyšlo najevo, že chroničtí konzumenti měli také v průměru menší hipokampus než lidé, kteří konopí neužívali. Tato část mozku je důležitá pro učení a paměť a její zmenšování je indikátorem rozvoje demence v pozdějším věku.

Znamená to tedy, že dlouhodobí uživatelé z konopí, lidově řečeno, blbnou? Ne tak docela. Sami autoři studie připouštějí, že některé výsledky mohly být zkresleny nízkým počtem lidí ve skupině nebo tím, že se zakládaly na sebehodnocení účastníků.

Dopady konopí na kognitivní funkce

Důkladnější průzkum vědecké literaturu ukazuje, že problematika dopadů dlouhodobého užívání konopí je složitější, než by nasvědčoval příklad z Dunedinu.

V první řadě musíme rozlišovat mezi akutními a dlouhodobými účinky konopí na lidský organismus. Je dobře vědecky podloženo, že většina negativních příznaků intoxikace odezní poměrně rychle. Obvykle se uvádí, že do 72 hodin po užití zmizí typické kognitivní projevy, jako jsou zhoršená schopnost rozhodování nebo potíže s učením a pamětí.

Otázkou zůstává, zda chroničtí uživatelé vykazují zhoršení některých mentálních funkcí i po delší abstinenci. Z výsledků 38 studií publikovaných mezi lety 2004 až 2015 vyplývá, že i po čtrnácti dnech neužívání mohou mít dlouhodobí konzumenti konopí potíže s pamětí.

Dlouhodobé užívání konopí není zcela bez dopadů, zejména při vysokých dávkách nebo v mladém věku, kdy se mozek teprve vyvíjí.

Na druhou stranu novější metaanalýza 13 studií zaměřená na dospělé chronické uživatele odhalila jen mírné zhoršení pozornosti, paměti a kognitivní flexibility. Pro tvrzení, že dlouhodobé užívání konopí zhoršuje kognitivní funkce, podle jejích autorů neexistují přesvědčivé důkazy.

Způsobuje konopí nezvratné změny mozku?

V Dunedinské kohortě i mnoha dalších studiích byly u chronických uživatelů konopí pozorovány odchylky ve struktuře mozku. Nejčastěji studie naznačují, že dlouhodobé a intenzivní užívání konopí je spojeno s menším objemem některých oblastí, zejména hipokampu a čelních laloků. Tyto oblasti mozku souvisí s učením, pamětí a motivací.

Musíme však být opatrní s tvrzením, že odchylky ve struktuře mozku jsou následkem užívání konopí. Ve studiích se totiž opakovaně ukazuje, že velikost hipokampu ani čelního laloku nesouvisí přímo s dávkou nebo dlouhodobostí užívání.

To je pro interpretaci výsledků velmi důležité. Pokud by šlo například o toxický efekt THC na mozek, pak bychom očekávali, že delší a intenzivnější užívání by zanechalo větší následky. Je tak klidně možné, že lidé se specifickou strukturou mozku mají větší sklony k problematickému užívání konopí.

Co tedy víme o dopadech dlouhodobého užívání konopí na naše tělo a mysl? Především to, že realita je mnohem složitější než jednoduchá tvrzení o neškodné droze nebo zdegenerovaném mozku. Současná věda nabízí opatrný závěr, že dlouhodobé užívání konopí pravděpodobně pro zdravého dospělého člověka nepředstavuje dramatické riziko. Zároveň není zcela bez dopadů, zejména při vysokých dávkách nebo v mladém věku, kdy se mozek teprve vyvíjí.

Filip Ostrowski

Novinář a konopný aktivista původem z dalekého polského severu, který má téměř dvacetileté zkušenosti s pěstováním konopí a nebojí se je použít. Vždy s hlavou v oblacích a nohama pevně v zemi je připraven zplodit další zajímavý článek.