Ed Rosenthal: Konopný učitel a aktivista

Od prvních článků pro časopis High Times až po publikaci řady veleúspěšných knih o pěstování – Ed Rosenthal je jedním z nejuznávanějších odborníků na pěstování konopí a všechno, co s touto činností souvisí. A my jsme nedávno měli skvělou příležitost popovídat si o tom, jak začínal, co dělá dnes a co chystá do budoucna.

Kdy a jak ses dostal k pěstování?

Zahradničení mě přitahovalo od dětství. V mládí jsem navštěvoval kurzy pěstování v Newyorské botanické zahradě a hltal jsem knihy na tohle téma. Svou první „indoorovou“ pěstírničku jsem zprovoznil někdy v jedenácti nebo dvanácti letech – postavil jsem si polici, nainstaloval zářivky a zasadil africké fialky. Obecné základy pěstitelství jsem díky tomu měl v malíčku ještě předtím, než jsem poznal konopí. 

Vzpomínáš si, kdy ti do života vstoupilo konopí?

Bylo mi asi jednadvacet. S kamarádem, se kterým jsem tehdy studoval na univerzitě, jsme se jednoho dne rozhodli sehnat nějakou trávu. Hned od prvního jointa jsem věděl, že to nebude jednorázovka, ale dlouhodobý vztah.

Tráva je žena, se kterou mám nejdelší vztah v životě – delší než s matkou nebo manželkou.

A přesně tak to dopadlo – pro mě je to „Ona“, žena, se kterou mám nejdelší vztah v životě. Delší než s matkou nebo manželkou. Od chvíle, kdy jsem se s konopím seznámil, jsem věděl, že bude trvalou a pevnou součástí mého života.

Jak to bylo s tvou první knihou o pěstování?

S postupem let jsem sbíral zkušenosti, až jsem potkal extrémně bystrého a pracovitého člověka, který se jmenoval Mel Frank, a spolu jsme začali sepisovat první knihu. Ta vyšla v roce 1974 a stala se na svou dobu velmi populární – dnes by už asi nikoho moc neoslnila, ale tehdy se tomu tématu prakticky nikdo jiný nevěnoval. Od té chvíle se to rozjelo: ocitl jsem se na cestě neustálého objevování, pořád jsem se učil nové věci, a to, co jsme se naučili, jsme sdíleli s lidmi prostřednictvím našich publikací.

Pak ale přišly problémy se zákonem.

V roce 1999 jsem začal pěstovat konopí pro pacienty v kalifornském Oaklandu. Město mě oficiálně jmenovalo „úředníkem města Oakland“ právě pro tento účel. O tři roky později ale federální vláda tuto činnost zakázala a já jsem byl dvakrát souzen za pěstování marihuany. Celá kauza přitáhla obrovskou pozornost a odhalila zásadní problém – rozpory mezi federálními a státními – tedy kalifornskými – zákony.

Lidé si začali všímat, jak absurdní celá ta situace je, a veřejné mínění se postupně začalo přiklánět na stranu benevolentních státních zákonů, které povolovaly poměrně široké využití léčebného konopí. Najednou bylo vidět, že zákony, které mají údajně chránit společnost, ve skutečnosti páchají víc škody než užitku.

Takže jsi kromě spisovatele i aktivistou. Kdo tě nejvíc ovlivnil v této oblasti?

Jednoznačně Pete Seeger. Byl to politický aktivista, který pomocí folkové hudby sbližoval lidi a vybízel je k akci. Proslavil se mimo jiné písní We Shall Overcome, kterou upravil ze starší duchovní hymny – a ta se pak stala symbolem hnutí za občanská práva.

Zákony, které mají údajně chránit společnost, ve skutečnosti páchají víc škody než užitku.

Seeger byl vášnivým zastáncem občanských práv, práv pracujících, protiválečného i environmentálního hnutí. Spousta lidí mluví o tom, co by chtěli změnit, ale on byl skutečně muž činu, i když to pro něj mohlo mít hodně nepříjemné následky. Když se podíváte do Grower’s Handbook, uvidíte, že jedna část je věnovaná právě jemu.

Nedávno jsem slyšel o skvělé odrůdě nazvané Ed’s Super High Life. Můžeš nám prozradit, jak spatřila světlo světa?

Asi před pěti lety jsem na prestižní soutěž Emerald Cup přinesl několik klonů, které jsem si sám vypěstoval – šlo o výborný kříženec Ed Rosenthal Super Bud a All Gas OG. Měla opojnou, až omamnou vůni a já jsem jí začal říkat giggle weed, chechtavka, protože každý, kdo ji zkusil, se začal chichotat. Dal jsem ji Benjaminu Lindovi z Humboldt Seed Company, aby s ní dál pracoval a rozvíjel ty vlastnosti, které nás nejvíc zaujaly. Barvy byly pastvou pro oči – úžasné fialové odstíny a hustá vrstva pryskyřice. Když jsme poslali vzorky do laboratoře, překvapil nás pozoruhodný poměr CBD a THC dva ku jedné. 

Co se dělo pak?

Odrůdu testovali na Wild Leaf, jedné z vyhlášených farem v severní Kalifornii. Tam jsme ji „vyladili“ tak, aby byla ještě účinnější a ještě víc se v ní projevoval ten radostný, rozesmátý efekt. Tamější šlechtitele nadchly robustní, silné stonky – byly to nesmírně odolné a působivé kytky. Pomalu připomínaly scény z Jurského parku, tak obří měly palice. Musím říct, že Humboldt Seed Company odvedla skvělou práci a výsledek nás všechny nadchl: byla to neuvěřitelně pryskyřičná, stabilní a homozygotní odrůda (tj. taková, která zdědí od obou rodičů stejnou alelu čili formu genu pro daný znak, pozn. red.). A teď ji budu křížit s 75denní samonakvétačkou. Jsem hrozně zvědavý, co z toho vzejde.

Čemu se teď věnuješ na mezinárodní úrovni?

Mám dva menší projekty v Indii. Indie má skoro 1,5 miliardy obyvatel, víc než čtyřikrát tolik co Amerika. Rekreační legalizace konopí v části Spojených států je jen jakousi předehrou před tím, co se stane, až ke stejným změnám přistoupí v Indii. Vlastně bych neměl mluvit o legalizaci – konopí tam bylo legální asi sedm tisíc let a zakázali ho až v roce 1985.

Mým cílem je zachovat místní indické odrůdy, aby jejich genetika mohla sloužit výzkumu a šlechtění nových linií.

Takže spíš říkám, že po tisíciletích, kdy bylo legální, a po relativně krátkém období zákazu se teď konopí znovu vrací tam, kam vždy patřilo. Ten zákaz byl v očích historie jen krátký zádrhel a brzy na něj zapomeneme. A na tom se snažím pracovat. Nejde mi o to udělat z pěstitelů tradičních místních odrůd nějaké živé muzeum. Mým cílem je zachovat místní odrůdy, aby jejich genetika mohla sloužit výzkumu a šlechtění nových linií. V současnosti je situace taková, že sklizeň konopí je tady formálně legální, ale farmáři musí sklízet ještě před květem, takže výsledný materiál je velmi nízké kvality. Jeden z mých prvních projektů nese název „Nechte farmáře rozhodovat o tom, kdy sklízet“ – a přesně o to mi jde.

Pestrý život Eda Rosenthala

Ed se narodil v roce 1944 v New Yorku. Posledních několik desetiletí patří k nejznámějším odborníkům na pěstování konopí. Už jako mladík studoval zahradničení a právě tam se zrodila jeho posedlost rostlinami. Ta ho později přivedla k systematickým experimentům s konopím. Na přelomu 70. a 80. let byl jedním z klíčových redaktorů časopisu High Times, kde se proslavil především svým poradenským sloupkem „Ask Ed“ (Zeptej se Eda), na kterém vyrostla celá generace pěstitelů. Je autorem řady kultovních příruček, zejména Marijuana Grower’s Handbook a Big Book of Buds. Podle nich se například vyučuje na „konopné univerzitě“ Oaksterdam v Kalifornii. Na přelomu tisíciletí se dostal do centra pozornosti, když byl federálně stíhán za pěstování léčebného konopí pro pacienty v Kalifornii. Dodnes vystupuje jako respektovaný mentor, který předává praktické pěstitelské know-how spojené s politickým aktivismem. V současnosti cestuje po Indii a v odlehlých oblastech mapuje původní odrůdy.

Lukáš Hurt

Původním vzděláním historik a anglista, který už přes deset let překládá odborné studie a vědecké texty, píše články a přednáší na konferencích a veletrzích. Po sedmi letech v redakci magazínu Legalizace založil v roce 2018 magazín Konopí, kde působí jako šéfredaktor.