Edestin: Velký objev uvnitř malého semínka

Irena Šlamborová se pohybuje na pomezí chemie, mikrobiologie, nanotechnologií a medicíny. Nepůsobí jako někdo, kdo by měl potřebu mluvit o svých úspěších, přitom za ní stojí zajímavé patenty a ocenění. Dnes se intenzivně věnuje výzkumu, který je úzce spojen s konopným semínkem.

Co všechno je vlastně možné, když se člověk začne dívat na materiály v měřítku, které není vidět?

Na Technickou univerzitu v Liberci jsem přišla v roce 2000. To bylo období, kdy se s nanotechnologiemi teprve začínalo. Nikdo přesně nevěděl, jakým směrem se toto odvětví bude ubírat. O pár let později už to věděl celý svět. Liberec se stal jedním z center výzkumu nanovláken.

Edestin lze využít i jako nosič pro přírodní látky s pozitivním vlivem na naše zdraví. 

A zatímco mnoho týmů směřovalo k průmyslu, já se vydala cestou biomedicínské aplikace. Vždycky mě totiž zajímalo, jak to využít pro lidi. To znamená vývoj materiálů, které dokážou nést antibiotika, podporovat hojení ran nebo aktivně působit proti bakteriím. 

Následně přišly výsledky, patenty a s nimi i ocenění. Nás ale zajímá hlavně konopí. Jak jste se k němu dostala?

V podstatě náhodou. Byla to spolupráce s firmou, která se zabývala výrobou produktů z konopí. Začalo to olejem a kosmetikou. Jenže věda málokdy končí tam, kde začíná. Měla jsem vymyslet, jak zužitkovat semeno konopí setého. Po vylisování oleje zbyla konopná mouka, pro kterou se hledalo využití v potravinářském průmyslu. Já se jsem ale začala přemýšlet nad jejím dalším využitím. A při tom jsem narazila na monografii profesora Zdeňka Kabelíka z roku 1955 o významu konopného semene při léčbě tuberkulózy. Právě v tom momentu se mi otevřely dveře k něčemu, co bylo již dlouho v základu popsané, ale prakticky desítky let nevyužívané. K proteinu jménem edestin. 

Co následovalo? 

Rozhodla jsem se najít a zdokonalit způsob extrakce edestinu v co nejčistší kvalitě. Znamenalo to roky práce. Experimenty, slepé cesty, hledání správného postupu.

Protože znát látku je jedna věc, ale druhá je zjistit, jak a k čemu ji efektivně využít. Každý krok musí být přesně popsaný. Každý meziprodukt analyzovaný. Jinak nemáte šanci.

Nakonec se to podařilo?

Vznikl postup, který vedl k izolaci velice čistého edestinu. A s ním i myšlenka, která zní skoro neuvěřitelně. Začali jsme mluvit o potenciální náhradě krevní plazmy. 

Co to znamená?

Je důležité to říct přesně. Edestin je rostlinný protein, který má pozoruhodně podobné vlastnosti jako v krevní plazmě obsažený lidský globulin. Ve vodorozpustné formě může například pomoci udržet objem tekutin a onkotický tlak. Může být platný při ztrátách krve, u popálenin a dalších zdravotních komplikací, což opravdu není nevýznamné. Nejde ale o plnohodnotnou náhradu krevní plazmy, která je složitou směsí mnoha látek, jež nelze nahradit tou jednou jedinou složkou. 

Takže původně jste bádala, jak využít konopné semeno pro kosmetické účely, ale nakonec jste objevila něco nečekaného?

Ano. Na základě pokračujícího výzkumu se mi podařilo získat daleko čistší formu edestinu, která je velmi dobře rozpustná ve vodě. Tato forma nám z logiky chemie ale krom využití v již zmíněném zásadním projektu otevírá i další překvapivé využití.

Moje „spolupráce s panem Edestinem“ rozhodně nekončí, ale naopak ta pravá jízda teprve začíná.

Jako ženu mě před časem docela vtipně napadla myšlenka využít edestin i jako nosič pro přírodní látky, o kterých se staletí ví, že mají pozitivní vliv na ženské zdraví. Například pomáhají zmírňovat bolesti při menstruaci bez nutnosti použití analgetik, kterým se chce řada žen vyhnout, nebo jsou na ně přímo alergické.

Podařilo se myšlenku přetavit v činy?

Nejenže se mi tato myšlenka během testování v laboratoři potvrdila jako funkční, ale vlastně se ukázalo, že takto zpracovaný edestin může být nadějným unikátním nosičem, který nám otevírá nové dimenze v biologické dostupnosti nepřeberného množství navázaných bioaktivních látek obecně, protože zajistí jejich efektivní transport přes krevní řečiště přímo do buněk. Takže je vám asi jasné, že moje „spolupráce s panem Edestinem“ rozhodně nekončí, ale naopak ta pravá jízda teprve začíná.

Doc. Mgr. Irena Šlamborová, Ph.D. působí na Technické univerzitě v Liberci, kde se dlouhodobě věnuje vývoji a výzkumu biomateriálů a nanomateriálů pro biomedicínu, zejména v oblasti hybridních amorfních vrstev, nanovláken a nanovrstev. Ve společnosti P4P Technology a jejím projektu Plasma for People se zabývá využitím rostlinného globulárního proteinu edestinu získávaného z konopných semínek. 

Bohumil Sazinka

Supertajný pseudonym jednoho překladatele, redaktora a spoluzakladatele magazínu Konopí, jenž se tak může věnovat různým kontroverzním tématům a kauzám, aniž by si narušil image seriózního autora.