Nedlouho před odesláním tohoto vydání do tisku se ke mně donesla smutná zpráva. Kamarád ze středoškolských let František mi oznámil, že po více než dvou a půl letech boje se zákeřným onkologickým onemocněním opustil tento svět jeho teprve sedmapadesátiletý tchán Zdeněk.
Možná si říkáte, že to je sice smutné, ale s podobnými případy se setkáváme všichni pomalu denně. Každý z nás zná někoho, kdo zemřel na rakovinu. Nicméně na Zdeňkově případu bylo něco zvláštní – původní prognózy mu po zjištění diagnózy dávaly pouhé dva až tři měsíce, on nakonec žil takřka plnohodnotný život bez větších omezení dalších třicet měsíců. Tedy desetkrát déle.
Konopí v kombinaci s léky pomohlo tchánovi prožít poslední dny se svými nejbližšími relativně bez bolestí a při smyslech.
Na tom, že se do té doby zcela zdravý aktivní sportovec, nekuřák a abstinent nedožije ani svých pětapadesátin, se přitom shodli ošetřující onkologové i jedna z největších kapacit na léčbu rakoviny u nás. Z toho důvodu nebyla Zdeňkovi ani nabídnuta klasická chemoterapeutická léčba, ale pouze paliativní péče. Jejím cílem je především mírnit bolesti spojené s šířením nádorů a umožnit umírajícímu důstojný odchod.
Ilegální pomoc
František, pro kterého byl Zdeněk druhým tátou, se rozhodl sehnat extrakt z konopí, aby tchán mohl poslední týdny svého života lépe spát, měl chuť k jídlu a netrpěl tolik bolestmi. Díky svým kontaktům se dokázal spojit nejen s lékařskými kapacitami v oboru, ale i s nejmenovanými poskytovateli extraktu. Ti protizákonně pomáhají stovkám nemocných.
Zdeněk začal tento extrakt naředěný v oleji užívat zhruba dva týdny po zdrcující diagnóze. Nejprve pár kapek večer, ale postupně se dostal na mnohonásobně vyšší dávky několikrát denně. Podle očekávání se mu dobře spalo, měl chuť k jídlu a celkově vypadal dobře. A čas běžel. Po dvou měsících podstoupil testy, které ukázaly, že šíření metastáz se zpomaluje, a lékaři navrhli chemoterapii. Tu Zdeněk zvládal – opět i díky konopí – bez větších problémů a testy po ní vypadaly nadějně.
Zdeňkovi ani nebyla nabídnuta klasická chemoterapeutická léčba, ale pouze paliativní péče, jejímž cílem je především mírnit bolesti spojené s šířením nádorů a umožnit umírajícímu důstojný odchod.
Uběhl další půlrok, rok, dva. Po celou tu dobu žil Zdeněk v podstatě normální život, o kterém si většina onkologických pacientů může nechat jenom zdát. Sportoval, cestoval, jedl, na co měl chuť.
Rychlý konec
Před zhruba třemi měsíci se ovšem situace začala rychle zhoršovat – nádorovou aktivitu se nikdy nepodařilo zcela utlumit a Zdeněk i kvůli jiným osobním problémům tak nějak ztratil sílu bojovat. Konec byl poměrně rychlý, ale i v tuto chvíli si František pochvaloval, že konopí v kombinaci s léky pomohlo tchánovi prožít poslední dny se svými nejbližšími relativně bez bolestí a při smyslech.
František, pro kterého byl Zdeněk druhým tátou, se rozhodl sehnat extrakt z konopí.
Víte, co mě na tom smutném příběhu nejvíc zaráží? Že všichni zúčastnění – umírající Zdeněk, pečující František, nejmenovaní poskytovatelé extraktu a nakonec asi i lékaři, kteří o užívání konopného výtažku z ilegálního zdroje věděli a tiše ho schvalovali – byli celou dobu nuceni porušovat zákony této země.
Ale jak kdysi prohlásil aktivista Martin Luther King: „Člověk má morální povinnost porušovat nemorální zákony.“
Lukáš Hurt, šéfredaktor
Dobrá zpráva pro předplatitele
Počínaje tímto vydáním obdrží všichni předplatitelé v každém čísle jako bonus vždy jedno značkové semínko, to znamená šest semen za rok. Tato akční procházka katalogy předních semenných bank potrvá minimálně do konce roku 2020. Přidejte se taky!
