Endokanabinoidní soustava: Klíč k duševní pohodě

Kdybychom se zeptali lidí, kteří konopí užívají nelegálně, proč riskují potrestání, dozvěděli bychom se, že je konopí zklidňuje a uvolňuje anebo jim pomáhá zbavit se stresu. To, co už dlouho vnímáme subjektivně, začíná současná věda dešifrovat na úrovni molekulárních a buněčných mechanismů. Kanabinoidní signalizace v mozku a těle má zjevně jednu z ústředních rolí při řízení základních emočních funkcí. 

Na začátek je třeba poznamenat, že prakticky nic se v našem těle neděje samoúčelně. Vhodné behaviorální reakce na vnější (senzorické vstupy) a vnitřní podněty (endokrinní, metabolické a neuronální signály) jsou životně důležité pro přežití organismu. I nepříjemné pocity jako strach a úzkost jsou do jisté míry normální stavy, které nám v přirozené formě pomáhají lépe se soustředit a čelit nebezpečné situaci, která nám hrozí. 

Rozdíly mezi strachem, úzkostí a depresí

Tyto pojmy jsou často zaměňovány nebo nesprávně používány. Strach můžeme definovat jako emoční a tělesnou odpověď na rozpoznatelné nebezpečí (zlý pes, válečné nebezpečí, pobyt na koberečku u šéfa), která ale trvá pouze po dobu hrozícího nebezpečí. 

Úzkost je oproti tomu nepříjemný emoční stav, kdy nevíme zcela přesně, proč a čeho se vlastně v danou chvíli bojíme. Za určitých okolností jsou krátké úzkosti běžné a normální, představují ochrannou reakci, ale po delší době vedou ke značné únavě a vyčerpání. 

Když mozek spustí stresovou reakci, endokanabinoidní systém ji může přibrzdit. 

Úzkost někdy cítil každý z nás. Je to jeden z přirozených mechanismů a někdy nás dokonce dokáže vyburcovat k lepším výkonům. Nesmí se ale často vracet a přerůstat v panickou úzkost. Pak se stává problémem, který výrazně ovlivňuje náš život. Úzkost se projevuje jak psychicky, tak fyzicky – například lekavostí, podrážděností, nervozitou, bušením srdce, nevolností, poruchami spánku.  

Deprese se vyskytuje méně často a je vážnější, dlouhotrvající poruchou psychiky, která dokáže obrátit život naruby. Se stoupajícím stresem, tlakem, který na nás vyvíjí společnost, zaměstnavatelé i rodina, a obecně neklidnou dobou, jsou tyto problémy stále častější. Nad tím, jaká je role endokanabinoidního systému a zdali lze jeho prostřednictvím úzkostem a depresím předcházet anebo jim úspěšně čelit, se zamyslíme na následujících řádcích.

CBD na úzkost: Placebo, nebo realita?

V posledních letech se objevilo velké množství dat poukazujících na klíčovou roli endokanabinoidního systému v regulaci strachu, úzkosti a zvládání stresu. To může mít určitý vztah k vysoké popularitě CBD (kanabidiolu). Americká společnost Brightfield Group, zabývající se průzkumem konopného

trhu, provedla průzkum mezi 5 000 osobami, ze kterého vyšlo najevo, že více než 60 procent uživatelů si pořídilo produkt s obsahem CBD k samoléčbě příznaků úzkosti. 

Z průzkumu dále vyplynulo, že během covidové pandemie byla úzkost důvodem číslo jedna pro užívání CBD. Více než třetina uživatelů CBD, kteří trpěli úzkostmi, v průzkumu uvedla, že ho používají pětkrát nebo vícekrát týdně ke zvládnutí úzkostných příznaků. Jsme si ale jistí, že je to CBD, co opravdu pomáhá?

Za vším hledej amygdalu

Vědecké důkazy jsou stále omezené, čerpat můžeme jen z několika studií. Rolí endokanabinoidního systému při úzkosti a dalších typech stresových reakcí se zabývá kanadský výzkumník Matthew Hill, který působí v Hotchkissově ústavu pro výzkum mozku na Calgarské univerzitě. Hill věří, že lepší porozumění této receptorové soustavě může odhalit, zda CBD účinně léčí úzkost samostatně, nebo účinněji v kombinaci s THC, případně s některými konvenčními léky na úzkost. 

Tím, že se endokanabinoidy vážou k receptoru CB1, pomáhají předávat zprávy dalším neurotransmiterům zapojeným do vytváření nebo prevence úzkosti.

Pokud se jedná o modulaci stresu a úzkosti, předpokládá se aktivita endokanabinoidního systému hlavně přímo v mozku, konkrétně v centrech, která se podílejí na generování změn ve stavech chování. Většina této aktivity se odehrává v části mozku zvané amygdala, která reaguje na skutečná i domnělá nebezpečí. Často spuštěním reakcí typu „bojuj!“ nebo „uteč!“. Srdce tluče rychleji, zrychlí se i dech, svaly se napnou a vnitřní hlas vydá povel: „Utíkej!“ Ale tělo má i nadřazený systém – endokanabinoidní, přičemž vědci zjistili, že když mozek spustí stresovou reakci, tento systém ji může přibrzdit. 

„Z naší práce víme, že endokanabinoidy se podílejí na udržování amygdaly v méně aktivním stavu, takže je méně pravděpodobné, že bude produkovat stres nebo úzkost v nepřítomnosti skutečné hrozby,“ vysvětluje Hill. V placebem kontrolované a dvojitě zaslepené studii, publikované v srpnu 2019 v časopise Biological Psychiatry, Hill a jeho kolegové podali polovině účastníků lék, který blokoval klíčový enzym FAAH, zatímco druhá polovina účastníků dostala placebo pilulku.

Blokační účinek léku zabraňuje FAAH odbourávat velmi důležitý endokanabinoid zvaný anandamid (AEA), který tak zůstával v mozku delší dobu ve vyšší koncentraci a svým působením vytvářel pocit štěstí a pohody. 

V posledních dvou dnech studie účastníci absolvovali řadu testů, které vyvolaly stres a které měřily jejich úroveň strachu, reakce na stres a související emoce a změny nálad. Vědci zjistili, že ve srovnání s měřeními na začátku studie se množství anandamidu v krvi u skupiny, která užívala inhibitor FAAH, zvýšilo až desetinásobně. Tato skupina také hlásila nižší úrovně emocí souvisejících se stresem a jevila vyšší odolnost vůči stresu ve srovnání s kontrolní skupinou. Hill a jeho kolegové uvádějí, že vystavení duševnímu stresu, jako je úzkost, může způsobit rychlý pokles anandamidu v mozku. Pokud pak nedojde k blokaci činnosti enzymu FAAH, stav úzkosti se dále prohlubuje. 

Vyčerpané mechanismy

Nicméně endokanabinoidní systém nefunguje jen sám o sobě a toto jsou stále rané experimentální studie. Vincenzo Di Marzo, expert zabývající se výzkumem kanabinoidů na Lavalově univerzitě v kanadském Quebecu, vysvětluje, že tím, že se endokanabinoidy vážou k receptoru CB1, pomáhají předávat zprávy dalším neurotransmiterům zapojeným do vytváření nebo prevence úzkosti. 

Tato funkce je důležitá, ale zároveň vědci zjistili, že opakované vystavení stresu může způsobit v endokanabinoidním systému „vyčerpání“ tohoto mechanismu kontroly. Hill říká: „Je to jeden z důvodů, proč jsou lidé v chronickém stresu zranitelnější vůči psychickým stavům souvisejícím se stresem, jako je úzkost.“ 

Oproti olejům se efekt vaporizace dostaví v řádu minut, čímž lze dobře reagovat na akutní potřebu zklidnění.

Co nás čeká v dalším výzkumu endokanabinoidů? Doufejme, že to budou další důkazy podporující roli CBD (které mimochodem také patří k účinným inhibitorům FAAH) při snižování úzkosti. Výzkumníci ale čelí velkým výzvám. Di Marzo poukazuje na to, že limity v současných metodách testování znamenají, že vědci mohou měřit hladiny endokanabinoidů pouze v krvi. Tam ale tyto sloučeniny normálně příliš neputují, jsou totiž vytvářeny „na poptávku“ přímo v místě působení – tedy například v mozku, kde mají největší efekt.

Endokanabinoidní systém každopádně představuje velmi slibný cíl pro terapie úzkosti a chronického stresu, a to buď formou využití fytokanabinoidů, nebo i bez nich.

Příklady z praxe

Silné vědecké důkazy o účinnosti konopí, respektive CBD, proti úzkostným stavům sice stále chybí, ale vzhledem k tomu, že se k tomuto účelu konopí hojně užívá, je zjevné, že uživatelé na něj spoléhají. Navzdory nevoli státních úřadů se dostupnost a nabídka konopných produktů na trhu stále zvyšuje.

Například v případě velmi populárních CBD olejů je ale obtížné doporučit nějaké univerzální dávkování. Reakce jsou poměrně individuální a je nutné si postup trochu ozkoušet a nalézt nejvhodnější dávku. Subjektivně (s odkazem na jednu z provedených studií) lze doporučit spíše jednorázové dávky na úrovni 70 miligramů v odpoledních či večerních hodinách. Tyto se již jeví jako účinné, ale zároveň vám neudělají při pravidelném užívání „díru do kapsy“. 

Z hlediska zvládání úzkosti jsou zajímavé i konopné květy k vaporizaci, případně jiné inhalační produkty. Oproti olejům, které mají kvůli mechanismu vstřebávání pozvolný nástup účinku (cca 1 hodinu) a hodí se tak spíše k pravidelnému užívání, se efekt vaporizace dostaví v řádu minut. Lze tak dobře reagovat na akutní potřebu zklidnění.

Co na to střeva

Na základě vědeckých studií již odborníci nepochybují, že střeva významně ovlivňují naši psychiku. Děje se tak prostřednictvím intenzivního spojení nejen přes nervus vagus (bloudivý nerv), který je v přímém spojení s naším mozkem, ale i přes oběhový a lymfatický systém a pomocí signálních látek. Takto nás ovlivňují kvanta symbiotických střevních bakterií, jimž se souhrnně říká mikrobiom. 

Ve střevech se nacházejí významná množství látek, které působí i v mozku. Do vnitřního řízení těchto neurotransmiterů významně vstupuje i endokanabinoidní systém. Konkrétně se jedná o tyto klíčové látky:

• dopamin (až 50 % ve střevech) – ovlivňuje motivaci, emoce, ale i touhu po sladkém (například při přemnožení kvasinek Candida albicans)
• cholectostokynin – ovlivňuje pocit sytosti
• serotonin – jeden z hormonů štěstí (až 70 % ve střevech)

A co pomůže zdraví našich střev? Jednoduše řečeno, kvalitní, pestrá a vyvážená strava. Do ní jednoznačně patří potraviny z konopného semínka, jejichž mimořádné nutriční kvality jsme již na stranách Konopí mnohokrát velebili.

Láska, meditace a jóga

Poslední velkou zbraní v boji proti úzkosti a za zdravou psychiku je láska, pohyb a relaxační techniky, jako jsou meditace a jóga.

Přední odborníci, jako například neuropsychofarmakolog Ethan Russo, předpokládají, že tradiční formy medicíny mysli – meditace a jóga – mohou být takzvaným kanabimimetikem. Tedy něčím, co vyvolává účinek podobný kanabinoidům. 

Meditace a jóga zlepšují náladu pomocí stejných mechanismů jako kanabinoidy. 

Zmiňované aktivity stimulují receptory CB1, což je jeden ze dvou klíčových typů receptorů endokanabinoidního systému. Receptory CB1 se v hojné míře nacházejí v částech těla zapojených do emocí, paměti a pohybu. Podle studie publikované v roce 2018 v odborném časopise Molecular Aspects of Medicine je možné, že techniky pracující s tělem i myslí, jako je jóga a tchaj-ťi, zlepšují náladu prostřednictvím aktivace signálů CB1 v centrálním nervovém systému.

„Víme, že meditace a jóga zvyšují frekvence alfa (mozkové vlny, které převládají ve stavu bdělého odpočinku, pozn. red.), vytvářejí subjektivní stav klidu a někdy vedou k téměř blaženému pocitu,“ vysvětluje Dr. Russo. A tady to začíná být zajímavé, protože zatímco vědci původně připisovali účinky jógy na změnu nálady endorfinům (tzv. hormonům štěstí), některé z mála studií, které byly na toto téma provedeny, nyní poukazují na aktivitu endokanabinoidního systému. 

Autoři studie z roku 2003, která byla publikovaná v časopise NeuroReport, uvedli, že u osob, které běhaly na běžeckém pásu nebo jezdily na stacionárním kole po dobu 45 minut při 70 až 80 procentech maximální tepové frekvence, se výrazně zvýšila krevní hladina endokanabinoidu anandamidu. V této souvislosti dodejme, že vzhledem k jeho blahodárným účinkům na psychiku se anandamidu přezdívá „molekula blaženosti“. 

Pokud jde o fyzickou lásku, jedna studie zkoumala vliv masturbace (potažmo sexu) na hladiny endokanabinoidů. Ukázalo se, že tato aktivita prokazatelně zvyšuje hladinu 2-arachidonoylglycerolu (2-AG).

Endokanabinoid 2-AG se svojí silnou schopností vazby na receptory CB1 představuje možný terapeutický cíl pro onemocnění, jako je Alzheimerova choroba, Huntingtonova choroba nebo roztroušená skleróza. Předpokládá se dokonce, že 2-AG hraje roli při zvládání schizofrenie, a jeho potenciál je zkoumán při léčbě psychiatrických onemocnění. Z toho vysvítá nečekané zdravotnické moudro, jež by mělo viset na nástěnkách v ordinacích: Sexem a onanií za zdravé stáří a duševní pohodu!

Můžeme také teoretizovat i o tom, že láska psychická a láskyplné vztahy jsou zdrojem ještě silnějších alfa vln než jóga a fyzioterapie dohromady.

Vnitřní povznesení

Výzkum podporuje i hypotézu, že endokanabinoidní systém je zodpovědný za zlepšení nálady prostřednictvím postupů, jako jsou meditace, masáže a osteopatie (druh alternativní medicíny, která zahrnuje manipulaci se svaly a klouby). Tato studie z roku 2005 vyšla v časopise Journal of the American Osteopathic Association a ukázala, že zdraví účastníci, kteří podstoupili osteopatickou manipulaci, zažívali silné pocity „povznesení“ neboli euforie. Dle slov účastníků šlo o velmi podobné účinky jako po užití THC. Z výsledků vyplývá, že se také zvýšily hladiny anandamidu.

Další studie, tentokrát publikovaná v odborném magazínu Medicine Science Monitor, sledovala ženy, které uvedly, že zažívaly pocity emocionálního utrpení. Po účasti na lekcích hathajógy dvakrát týdně po dobu tří měsíců se hladiny stresového hormonu kortizolu významně snížily. Stejně jako v předchozích případech za tím může být endokanabinoidní systém, který se spustí dříve, než osa hypotalamus-hypofýza-nadledviny začne produkovat kortizol v reakci na skutečnou nebo domnělou hrozbu.

Nezbývá nakonec než popřát mnoho odolnosti a síly do zimních měsíců! Taktéž dostatek nejen konopného semínka ve stravě, ale i radostného pohybu a příležitostí k relaxaci. Vyladěný endokanabinoidní systém je klíčem k duševní i tělesné pohodě!

František Švejda

Nadšenec do historie, milovník kvalitního a zdravého jídla, jehož okolí musí již šest let snášet to, že mluví téměř výhradně o konopí. Poslední dva roky navíc všechny nutí, aby konopí i jedli.