Podle nejnovějšízprávy EIHA (Evropskáasociace technického konopí) došlo na evropské úrovni ke shodě na maximálních limitech THC v potravinách z konopného semínka. Po kladném stanovisku Stálého výboru pro potraviny změnila Evropská komise nařízení (ES) č. 1881/2006, pokud jde o maximální limity delta-9-tetrahydrokanabinolu v semenech konopí a výrobcích z nich získaných.
Konopný průmysl již dlouho upozorňoval na chybějící jednotnou regulaci. Doposud totiž nebyl k dispozici evropský limit a členské státy nebyly v otázce bezpečného obsahu jednotné. Potřebné limity u mnohých členských států nebyly stanoveny vůbec nebo se řídily zastaralou a zbytečně přísnou akutní referenční dávkou (ARfD) 1 µg/1kg tělesné váhy delta-9-THC odvozenou z doporučení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) z roku 2015.
Sjednocení
Nyní začne po nezbytné administrativní proceduře platit jednotný limit pro celou Evropskou unii. Byl stanoven v maximální výši 3,0 mg/kg pro suché produkty (mouka, protein, semena) a 7,5 mg/kg pro olej z konopných semen. To je v přepočtu 0,003% resp. 0,0075% pro oleje.
Podrobíme-li čerstvou regulaci hodnocení z pohledu praxe v potravinářském průmyslu, tak asi jediným kladem je fakt, že nějaká regulace vznikla a že došlo k odstranění možnosti libovůle výkladu úředních autorit. Ty často alibisticky vyžadovaly, aby byla v potravinách „nula“, čehož v praxi nelze dosáhnout.
Prvním problémem je otázka testování. Kromě toho, že není výslovně uvedena metoda testování, tak není tím pádem jasná ani odchylka měření. Akreditované metody na měření kanabinoidů mají běžně odchylku +-20–30%.
Úřední autority často alibisticky vyžadovaly, aby byla v potravinách „nula“, čehož v praxi nelze dosáhnout.
Od regulátora bychom tedy očekávali sdělení např. ve smyslu toho, že ke stanovení hodnoty mohou být použity vhodné metody analytické chemie a že výsledek měření po započtení tolerance metody musí spolehlivě prokazovat překročení limitů. Např. cílová hodnota limitu je 3 ppm, po započtení tolerance metody jsou jako problematické hodnoceny až výsledky přesahující 4,5 ppm.
Dále je problém se samotnou výší hodnot – jsou stále absurdně malé. Proto nejprve narazíme na problém, kde vyhledat spolehlivou laboratoř, která dokáže měřit na úrovni jednotek ppm. V České republice jsou takové dvě nebo možná tři? I tak se pohybujeme na samých hranicích zjistitelnosti. V praxi to bude prostě potíž. Evropská komise v tomto případě nenaslouchala hlasům odborné veřejnosti, která navrhovala limity vyšší.
Kdo to bude platit?
Nakonec nelze nezmínit i otázku nákladů, která je při současném strmém růstu cen velmi aktuální. Cena jedné analýzy obsahu kanabinoidů se pohybuje na úrovní 2 500 korun, případně více. K tomu by bylo vhodné v případě potravin udělat rovnou analýzu obsahu těžkých kovů, případně dalších škodlivin, jako jsou pesticidy atd. – to představuje další náklady.
Analýzy jsou platné pouze na vzorky z dané šarže a je otázkou, jestli budou přenosné. Tedy pro představu – zemědělec sklidí konopné semínko a nechá ho prověřit v laboratoři. Je nutné po zpracování na protein, resp. olej pak kontrolovat i uvedené produkty, nebo bude platná „přenosná“ analýza semínka? To vám nikdo oficiálně nesdělí, budete překvapeni až při případné kontrole. Budete-li nuceni analyzovat třeba desetkrát nebo víckrát jednotlivé šarže výrobků, tak to bude nákladově už hodně citelné.
Opět máme smíšené pocity. Ano, konečně něco vzniklo, ale nešlo by prosím příště více naslouchat lidem z oboru a udělat to pořádně?
Zajímá vás více? Magazín Konopí je k dostání v novinových stáncích a trafikách po celé republice. Lze si ho i výhodně předplatit.
Starší čísla stejně jako to aktuální si můžete v tištěné i elektronické podobě objednat na webu send.cz.
1 Komentář
Dobrý den,v článku máte podle mě špatně přepočty na procenta – To je v přepočtu 0,003% resp. 0,0075% pro oleje. Správně je to – To je v přepočtu 0,03% resp. 0,075% pro oleje.