Článek v audio verzi Getting your Trinity Audio player ready... |
Výtažek vyrobený z květů rostliny konopí neobsahuje pouze kanabinoidy, terpeny, flavonoidy a další užitečné sloučeniny, ale také látky, které mohou mít určité praktické nevýhody anebo bránit vstřebávání. Nejvíce problematický je v tomto směru vosk. Co to je a jak se dá odstranit?
Když se řekne vosk, většina z nás si vybaví ten včelí. Vosky jsou však velkou a rozmanitou skupinou (nejen) přírodních látek. Molekula vosku vzniká spojením mastné kyseliny a alkoholu s dlouhým řetězcem. Zatímco etanol má ve své molekule dva uhlíky, alkoholy podílející se na vzniku vosku jich mají obvykle deset a více. Z toho pramení charakteristické vlastnosti vosků, jako je nerozpustnost ve vodě a podobných (tj. polárních) rozpouštědlech, měkká mastná konzistence a nízký bod tání.
Kromě zmíněných včel lze vosk získat i z jiných zdrojů, ať už živočišných (lanolin z ovčí vlny), minerálních (parafín z ropy) nebo rostlinných. Rostliny produkují vosky především v kutikule neboli pokožce listů, aby zabránily nadměrnému odpařování vody. Nejvýznamnější surovinou je karnaubský vosk vyráběný z palmy Copernicia carnauba, který má velmi široké využití zejména v potravinářském a kosmetickém průmyslu.
Vosky v konopí
Poměrně značné množství vosků produkuje také konopí. Kromě nich se v rostlině vyskytují i samotné mastné kyseliny a další látky z nich odvozené, souhrnně označované jako lipidy (vosky rovněž patří mezi lipidy).
Na rozdíl od odvoskování nevyžaduje winterizace speciální přístrojové vybavení.
Tyto složky konopí se v současné době využívají minimálně, ačkoli by mohly nahradit ropné produkty, jako je parafín a vazelína, například při přípravě kosmetických balzámů a mastí. Případně i v těžkém průmyslu jako mazivo sloužící k promazávání strojů. Hlavní překážkou v tomto ohledu jsou zbytky kanabinoidů a dalších látek z konopného extraktu, jejichž odstranění z vosku je pro většinu výrobců obtížné a neekonomické. Proto je vosk většinou považován za odpadní produkt.
Jiné vosky
I z tohoto důvodu je o konopném vosku k dispozici jen málo informací. Když se do internetového vyhledávače zadá výraz „konopný vosk“ nebo „cannabis wax“, naprostá většina výsledků se týká vysoce koncentrovaného extraktu, protože toto slovní spojení se používá v podstatě jako synonymum pro BHO (butan hash oil čili butanový hašišový olej). Tento produkt však nemá se skutečným voskem vůbec nic společného.
O něco méně často narazíte na stránky týkající se vosku, který sice chemicky spadá do této kategorie, nicméně nepochází přímo z rostliny. Vyrábí se z konopného oleje, stejně jako se například ze sójového oleje vyrábí sójový vosk. Oba tyto oleje – i když v případě sójového to je podstatně běžnější – se používají hlavně k výrobě svíček.
Důvody odstranění z extraktu
Pokud se vám podaří vyhledat informace o „pravém“ konopném vosku, tedy o tom, který pochází z pokožky nadzemních částí rostliny, prakticky všechny se budou týkat toho, jak ho odstranit z extraktu. Proč se to dělá? Důvodů je několik.
V první řadě znamená přítomnost vosku technologický problém při zpracování extraktu na konečné produkty. V případě olejových roztoků (kapek) způsobují vosky zákal a při větším množství nepříjemně hustou konzistenci, se kterou se obtížně manipuluje. Vosky jsou v olejovém roztoku rovněž náchylné k oxidaci, což vede k nižší stabilitě, a tudíž i ke snížené trvanlivosti výrobků.
V případě složitějších lékových forem, jako jsou třeba krémy, gely nebo emulze, může jejich přítomnost vést k tvorbě sraženin, ne-li dokonce k rozpadu výrobku. Vyšší podíl vosků v extraktu automaticky znamená nižší obsah kanabinoidů, a tudíž nutnost použít větší množství extraktu, což například v případě krémů může být samo o sobě problém, protože snesou jen určité množství olejovitých látek. První konopný krém, který jsem kdy v životě vyrobil, samozřejmě ze surového, nezpracovaného extraktu plného vosku, připomínal zmrzlinu stracciatelu.
Ve výrobcích určených ke kouření nebo vapování vosk negativně ovlivňuje výslednou chuť (vytváří dojem spáleniny) a ve vapovacích (inhalačních) perech neboli vapenech může také způsobit rychlejší ucpání a poškození přístroje.
Lipidová pneumonie?
Ačkoli vosky nejsou pro člověka při orálním užití toxické, mohou snižovat vstřebávání jiných látek. Jejich škodlivost při kouření (přesněji řečeno dabování) nebo vapování extraktů je sporná. Epidemie takzvané lipidové pneumonie, která se odehrála v roce 2019 ve Spojených státech, byla sice prokazatelně způsobená přidáváním různých nevhodných pomocných látek, zejména derivátů vitaminu E, nicméně ve výrobku určeném pro tuto formu užití je přítomnost velkého množství jakýchkoli lipidů nežádoucí. Pro jednoznačně potvrzený případ lipidové pneumonie způsobené čistě přírodním extraktem však zatím důkazy chybí.
Faktory pro vyšší obsah
Obsah vosků (nebo lipidů) v extraktu závisí na několika faktorech. Prvním a pravděpodobně nejdůležitějším je způsob extrakce. Nejvíce lipidů se obvykle nachází v superkritickém extraktu vyráběném s pomocí oxidu uhličitého, podstatně méně jich je v produktu získaném pomocí uhlovodíků (např. butanu) nebo tetrafluoretanu.
Při extrakci etanolem hraje hlavní roli teplota, při které proces probíhá: čím je vyšší, tím více lipidů se extrahuje.
Při extrakci etanolem hraje hlavní roli teplota, při které proces probíhá: čím je vyšší, tím více lipidů se extrahuje. Důležitá je také kvalita extrahovaného materiálu. Tyto látky jsou hojnější v listech než v květech; extrakt z květů „polního“, tedy technického konopí jich bude obsahovat více než extrakt získaný z kvalitních indoorových květů.
Odstranění vosků
K odstranění vosků a dalších lipidů z extraktu se v praxi používají dva postupy: odvoskování nebo vymrazení (též winterizace). Tyto pojmy se mnohdy vzájemně zaměňují, ale obecně platí, že k odvoskování dochází už během samotného procesu extrakce, zatímco vymrazení obnáší zpracování extraktu po výrobě. V obou případech je klíčové zmrazení rozpuštěného extraktu na velmi nízkou teplotu (alespoň minus 20 °C). Tím dojde k vysrážení lipidů, které lze následně odfiltrovat.
Tento krok je možné vynechat, pokud je rozpouštědlo použité k extrakci ochlazeno na tuto teplotu. Pak je ale nutno počítat s tím, že výtěžnost bude o něco nižší.
Ve výrobcích určených ke kouření nebo vapování vosk negativně ovlivňuje výslednou chuť.
Při odvoskování se extrakt obvykle rozpouští v extrakčním činidle (např. v butanu nebo jiném nepolárním rozpouštědle), které se po vymrazení automaticky vrací do extraktoru. Oproti tomu při vymrazení neboli winterizaci se využívají polární rozpouštědla, nejčastěji etanol.
Největší nevýhodou tohoto postupu je, že k odstranění etanolu je zapotřebí vyšších teplot, čímž může dojít k degradaci některých látek v extraktu, zejména monoterpenů. Z toho důvodu je výhodnější odpařovat etanol za sníženého tlaku, například rotační vakuovou odparkou. Na rozdíl od odvoskování však winterizace nevyžaduje speciální přístrojové vybavení, a proto ji výrobci používají častěji.
Autor je farmaceut.
Zajímá vás více? Magazín Konopí je k dostání v novinových stáncích a trafikách po celé republice. Lze si ho i výhodně předplatit.
Starší čísla stejně jako to aktuální si můžete v tištěné i elektronické podobě objednat na webu send.cz.
