Gandža jóga aneb cvičíme na konopí

Nevím, jak je tomu u vás, ale můj osobní vztah k józe byl odjakživa celkem vlažný. Působila na mě jako příliš striktní systém, v němž jde hlavně o úzkostlivé dodržování pozic, přísnou životosprávu a pěstování nesrozumitelných tradic. Po přečtení právě vydané knihy o spojení jógy a konopí ale vidím vše jinak a protahuji se svobodomyslně a s radostí! Skutečný zákon totiž zní: „Autoritou jste vy sami.“

Kniha se jmenuje Konopná jóga a její autorkou je zkušená kanadská lektorka Dee Dussault. Jako patrně první na Západě začala před patnácti lety v Torontu vyučovat lekce „gandža jógy“, načež se přestěhovala do města hipsterů San Franciska, kde vede jak skupinové, tak soukromé lekce pod vlivem konopí. 

V józe jde o to vnímat své tělo, více se uvolnit a být v přítomnosti. 

Svůj rozhled prokazuje v předmluvě pro české vydání, která je „vzkazem pro národ s telefonním předčíslím 420“. Zmiňuje tam i náš přínos do dějin psychedelického výzkumu, tedy využití LSD v psychoterapii v šedesátých letech minulého století, což bohužel nemělo dlouhého trvání, a trefně podotýká: „Tento rozpor mezi omezováním přístupu k psychoaktivním látkám a zkoumáním jejich možností mimochodem dobře zrcadlí složitý osobní vztah, který má mnoho z nás ke stavům změněného vědomí.“

Jógou k osvícení

Podtitul knihy zní „Praktický průvodce vědomou relaxací, úlevou od bolesti a sebepoznáním“ – a přesně tak to je. Čtenář se nejprve obeznámí se zdravotními přínosy jak konopí, tak jógy, poté se dozví více o historii a duchovních aspektech obojího. 

Jelikož autorka vychází ze systému tantrické jógy, stavy rozšířeného vědomí považuje za rozhodující krok na cestě k osvícení, a to samozřejmě nezapomene přesvědčivě definovat. Hlavní je zbavit se ztotožnění s egem a pocitu oddělenosti…

V tomto kontextu je nepostradatelná praxe takzvané všímavosti (mindfulness) a také stanovení záměru. Nechybí instrukce, jak cvičit bezpečně, a také poradenství ohledně toho, jaké jsou výhody a nevýhody jednotlivých metod užití konopí.

Zajímavý je i postřeh, že přínos konopí k lepšímu uvědomění svého těla, duše i okolí spočívá v takzvané salienci neboli zvýraznění vjemů.

Minimalizace rizik

Z hlediska snižování rizik jsou cenné informace o tom, proč je důležité duševní rozpoložení (set) i prostředí (setting). Pobaví historka, jak to autorka sama kdysi přehnala, když si s manželem uvařila konopné mléko a vyrazila na lekci. Méně je více! 

Knihu můžete zakoupit výhodně v rámci předplatitelského balíčku našeho magazínu ZDE.

Autorka dále poznamenává: „Pokud máte pocit, že to zrovna teď není dobrý nápad, tak si konopí nedávejte.“ Její rozumný přístup bez předsudků i bez tlačení na pilu přichází jako na zavolanou v předvečer malé legalizace, která nastane v lednu 2026.

I pro zkušené jogíny

Po teoretickém úvodu autorka přechází k praktickým radám týkajícím se korektního cvičení. Její přístup shrnují tato slova: „V józe nejde o to dosáhnout určité pozice. Jde o to vnímat své tělo, více se uvolnit a být v přítomnosti.“ To je jistě nadčasová rada nejen pro začátečníky, ale i zkušené cvičence.

Kniha je bezpochyby určena jak peciválům, kteří by se rádi začali smysluplně hýbat, tak konopným pacientům, které trápí bolesti pohybového ústrojí či jiné nesnáze. Obsahuje však detailní instrukce i pro náruživé jogíny: například ohledně správného a funkčního strečinku či takzvaných slepých míst pohybu, kde se mohou kumulovat problémy. 

A jak prohlásil Krishna Pattabhi Jois, zakladatel systému aštanga vinjása: „Ztuhlé není tělo, ale mysl.“

Meditace

Duchovně obohacující jsou kapitoly zabývající se dechovou praxí a meditací. Ani meditace totiž nemusí být bolestná a nepříjemná záležitost – vždyť v józe se medituje i vleže! Dobře to shrnuje výrok: „Gandža jóga přináší novou definici jógy jako takové nikoli proto, že by ti, kdo ji praktikují, museli být pod vlivem THC, ale proto, že se vzdává dosavadní orientace na fyzickou zdatnost a místo ní upřednostňuje relaxaci, osobní rozvoj a duchovní růst.“

Tělesné vjemy i myšlenky se jen pozorují, bez jakýchkoli soudů, však to ani nejsme my: my jsme vědomí, plná bdělá pozornost.

Hold průkopníkům legalizace

Velice sympatické jsou výzvy autorky k podpoře férových společností: „Nakupujte u malých rodinných firem a u pěstitelů a výrobců, kteří riskovali živobytí, aby ukončili prohibici. Tito lidé často skončili i ve vězení, ale my si teď díky nim můžeme vychutnávat gandžu legálně.“ 

Varuje před komercionalizací v podání korporací, které zajímá jen zisk, a dodává: „Udělejme vše pro to, aby konopný průmysl zůstal stejně soucitný, otevřený a progresivní, jako byli lidé, kteří mu stavěli základy. Své těžce vydělané peníze vkládejte do rukou malých, lokálních a komunitních podniků, kterým záleží na lidech hledajících pomoc. Konopí přece není pouhé spotřební zboží. Není to hřích ani rozmařilost. Je to lék, díky němuž můžeme vést zdravější, vyrovnanější a smysluplnější život, a ten by měl být dostupný všem.“

Konopná kniha roku

Dee Dussault se obejde bez moralizování ohledně kouření a raději informuje o efektivních a zdravých metodách jako třeba vaporizaci. I proto lze Konopnou jógu doporučit všem pacientům, kteří potřebují najít rovnováhu v pozicích i životě – rovnováhu mezi myslí, pocity a tělem. Stejně tak ale obohatí a prohloubí praxi i zkušeným jogínům.

„Pokud máte pocit, že to zrovna teď není dobrý nápad, tak si konopí nedávejte.“

Je to vskutku konopná kniha roku pro všechny milovníky gandži a protahování. Do dané problematiky zasvěcuje čtenáře srozumitelně a s humorem, přičemž zůstává nohama na zemi a vše dokládá vědeckými fakty. Třešničkou na dortu důkladnosti je závěrečný seznam odborných zdrojů a rejstřík. 

Po přečtení už nemám pocit, že by jóga byla nějakým složitým cvičením pro ezomaniaky. Naopak – je to rozumný způsob, jak ze sebe sundat stres, radostně se protáhnout a udělat si dobře: „Jóga sice je duchovní praxe, ale tato praxe samu sebe považuje za vědu, v níž jste zároveň experimentátorem i laboratoří vy sami. Věnujete se praxi – cvičíte – a pak sami posoudíte, zda se kvalita vašeho života zlepšila. To je vše.“

Historická kuriozita

V obecném povědomí pochází rastafariánský termín gandža (anglicky psáno ganja) z Jamajky. Je sice pravda, že právě z největšího anglicky mluvícího ostrova v Karibiku se toto libozvučné označení pro konopí šířilo do huličských subkultur celého světa, nicméně původ slova tkví v hindštině. V půlce 19. století, krátce po zrušení otroctví, byli totiž na jamajské plantáže dováženi námezdní dělníci z Indie, kteří s sebou přinášeli svou kulturu včetně té konopné! „Gandža jóga“ je tedy veskrze indický termín s kořeny v jazyce véd – v sanskrtu.

Zásady (nejen) konopné jógy

• Nikdy se s nikým nesrovnávejte.
• Je lepší odpočívat než na sebe tlačit.
• Zavřete oči a vnímejte.
• Na oblečení a jógamatce nezáleží, pouze vám zprostředkovávají potěšení.
• Nikomu nemusíte nic dokazovat.

Dee Dussault: Konopná jóga

Přeložila: Petra Dombrovská

Vydala Alferia v roce 2025, Grada

Bohumil Sazinka

Supertajný pseudonym jednoho překladatele, redaktora a spoluzakladatele magazínu Konopí, jenž se tak může věnovat různým kontroverzním tématům a kauzám, aniž by si narušil image seriózního autora.