Konopí v lidském těle možná zasahuje do více procesů, než si vědci dosud mysleli. Psychoaktivní THC je zřejmě schopné ovlivnit i chování genů v buňkách spermatu. A zatímco jsou postupně vyvracovány různé domněnky a mýty, celkový vliv užívání konopí na plodnost a rozmnožování zůstává záhadou.
Zběsile kličkují tam a zpět, jako když nafukovacímu balonku rozpletete pentli a ten se vzduchem rozletí bezhlavě kupředu. Miliony malých poslů genetické informace vědí, kam míří. Vydávají se na cestu k zárodku lidského života – vajíčku. Pod mikroskopem ale spermie daleko neutečou a vědci mají dost času je pořádně zkoumat.
Nedávná studie o vlivu THC na reprodukci laboratorních potkanů upozorňovala na změny v metylaci DNA.
„Už v raných fázích vývoje spermií, v takzvaných primordiálních zárodečných buňkách, vidíme epigenetické změny,“ říká doktorka Susan Kay Murphyová z renomované Dukeovy univerzity v Severní Karolíně. Fascinuje ji odlišné chování genů, které nesouvisí s modifikacemi v samotné DNA. Vědci dlouho mysleli, že dobře vědí, kdy jsou které geny aktivní a kdy potlačené. Jenže postupem let se ukazuje, že jejich exprese nemá jasná pravidla. A d2925o určité míry se dá ovlivnit.
Když metylace čaruje
Před nějakou dobou dr. Murphyová četla studii o vlivu THC na reprodukci laboratorních potkanů, která upozorňovala na změny v metylaci DNA. Jde o specifický typ epigenetické změny, kdy se k určitému místu na téhle esenci života připojí atom uhlíku a tři atomy vodíku. A tím se ovlivní funkce jednotlivých genů.
Není složité si to představit. Často skloňovaným vědeckým příkladem je genom včel – matky a dělnice. Ačkoli je úplně totožný, životní role konkrétních jedinců blanokřídlého hmyzu je úplně odlišná. Určuje ji právě genetické značkování, tedy metylace.
Dr. Murphyovou tato chemická alchymie v kódu života zaujala. Rozhodla se proto detailněji sama vyzkoušet, jaký vliv má THC na epigenetiku u pohlavních buněk potkanů, ale i lidí. Nejdřív vybrala samečky hlodavců a tetrahydrokanabinol jim podávala 12 dní.
K porovnání měla kontrolní skupinu. Poté provedla studii na 24 mužích, kteří pravidelně kouřili konopí každý týden. Oproti tomu kontrolní skupina neměla konopí za posledního půl roku a za celý život ho nekouřila více než desetkrát. Následně tým pracovníků Dukeovy univerzity spojil všechny výsledky do jedné tabulky a výsledky nedávno publikoval v odborném časopise Epigenetics.
„Zajímavé bylo, že jak u potkanů, tak lidí jsme prokázali vliv THC na geny účastnící se stejných biologických procesů. Pro mě to bylo obrovské překvapení. Metylační změny namířené na konkrétní skupinu genů, které mají společný cíl, mi vyrazily dech,“ popisuje vedoucí výzkumu. „Jak je vůbec možné, že nějaký mechanismus ve spermatické buňce tohle způsobuje – a proč to vůbec dělá?“
Opatrné závěry
Biologickým procesům v buňkách, o kterých hovoří dr. Murphyová, se říká signální dráhy. Jedna z nich dostala název Hippo. Zjednodušeně řečeno jde o komunikaci enzymů, které společně ovlivňují geny při vývoji orgánů. Mají například na svědomí, že játra nebo srdce dorostou do plné velikosti. Zároveň víme, že když v signálních drahách dojde k nějakému komunikačnímu šumu, mohou vznikat nádory.
Vědci zatím nevědí, jestli se pozorované změny v metylaci DNA způsobené THC přenesou spermiemi na další generace.
Doktorka Murphyová je opatrná, protože kromě laboratorních potkanů prováděla její univerzita studii zatím jen na 24 mužích, což není reprezentativní vzorek. Navíc se už v minulosti ukázalo, že pouze jeden výzkum v takové oblasti nestačí.
Kupříkladu řada vědců se v minulých letech nezdráhala ve svých publikacích tvrdit, že pravidelní uživatelé konopí mají menší počet aktivních spermií, nicméně bostonští vědci tuto domněnku loni v nové studii vyvrátili. A třeba španělští a kolumbijští vědci minulý rok přišli s výzkumem, že THC nemá negativní vliv na rozmnožovací schopnosti myších samců.
Karolínští vědci zatím nevědí to hlavní – jestli se pozorované změny v metylaci DNA způsobené užíváním THC přenesou spermiemi na další generace. „A velmi důležitá otázka je, zda změny ve spermatu mohou po čase zmizet. Cyklický vývoj spermií u lidí je totiž zhruba 74 dnů,“ popisuje vědkyně.
„Spermie se vyvíjí z kmenových buněk ve varlatech, kterým říkáme spermatogonie. My zatím nevíme, zda kanabinoidy ovlivňují přímo je. Pokud ano, na každou spermii to bude mít trvalý vliv a nic s tím nenaděláme. Ale pokud se tak děje až později, měly by tyto změny časem odeznít.“
Doktorka Murphyová a její tým z Dukeovy univerzity v Severní Karolíně nyní chce tuto hypotézu ověřit. Teď proto shání další mužské dobrovolníky, kteří neměli konopí nejméně jedenáct týdnů, což zhruba odpovídá cyklickému vývoji spermií. Zatím o ně prý není nouze, a tak by další studii mohli vědci zahájit už brzy.
