Glosa: Místo nadlimitu žalář?

Dost možná si mě pamatujete jako pacienta s „bambusovou páteří“, kterou mám v důsledku bolestivého zánětlivého a obtížně léčitelného onemocnění – Bechtěrevovy choroby. V tomto magazínu se mnou vyšel před pěti lety rozhovor a těsně poté jsem se stal registrovaným konopným pacientem. Bohužel moje trable tím zdaleka neskončily.

Jak už to tak bývá, společně s postupujícím se zhoršováním projevů mé neléčitelné choroby jde ruku v ruce potřeba navyšovat množství léčiva, které mi pomáhá žít kvalitní život a nemá vedlejší účinky jako klasické léky – v mém případě tedy konopí. Původně předepsaných třicet gramů sušiny na měsíc mi bohužel zoufale nestačí, jenže cokoli nad toto množství si už pacienti musejí standardně doplácet v plné výši.

Neochota pomoci

Za 30 gramů zaplatím díky 90% úhradě z pojišťovny kolem 500 korun. Kdybych ovšem chtěl léčiva více a měl platit plnou cenu, vyjde mě dalších 30 gramů na nejméně 5 000 korun. Řešení existuje – předepisující lékař může podat žádost o zvýšenou úhradu. Když jsem s tím za ním přišel, zarazilo mě, s jakou neochotou reagoval. Nejprve podával mylné informace a žádost o zvýšenou úhradu si dokonce podmínil souhlasem od dalších specialistů, ke kterým docházím. 

Kvůli pěstování potřebného léčiva mi hrozí až osm let žaláře.

Nakonec se žádost podat podařilo. Řekli byste si, že tady příběh šťastně končí, ovšem opak je pravdou. Lékař totiž k žádosti zapomněl připojit zprávu z revmatologie a algeziologie. Po jejich doložení jsem se těšil, že mám to martyrium již za sebou, a vyrazil jsem do nemocniční lékárny s receptem na nadlimitní množství 60 gramů celkem.

Pan lékárník mi oznámil, že mi lék není schopen ani připravit, natož vydat, prý ho systém nepustí. Na to jsem odpověděl, že lék mám předepsaný lékařem a schválený pojišťovnou, takže chyba musí být jinde. Lékárník tedy recept vzal a tvrdil, že situaci zkusí vyřešit s nadřízeným. 

Odešel jsem domů s tím, že to někdo obratem vyřeší, zvlášť když recept na nadlimitní množství jsem si doslova vyprosil a lékař mi ho dal takzvaně na zkoušku kvůli zhodnocení účinků v určitém období. Nakonec se to po nekonečných průtazích podařilo, částečně i díky tomu, že jsem část úkonů s tím spojených začal dělat raději sám. Od ledna zkusím požádat o úhradu 90 gramů, což je možné maximum. 

Invalidu do lochu

Když už jsem myslel, že budu mít konečně klid, přišlo mi oznámení o zahájení trestního stíhání kvůli někdejšímu pěstování velkého množství konopí. Toho konopí, kterým jsem se dlouho musel léčit pokoutně, protože z lékárny nebylo, a když už bylo, nedostával jsem ho v potřebné kvantitě.

Kdybych chtěl léčiva více a měl platit plnou cenu, vyjde mě dalších 30 gramů na nejméně 5 000 korun.

Za pár týdnů (30. října) mě čeká soud, na který se musím dostavit přes půl republiky už v 8:30 ráno. Hrozí mi až osm let žaláře a už teď z toho nespím. Kamarádi se rozhodli založit sbírku, která mi pomůže hradit kvalitního advokáta a další náklady spojené se soudem. Pokud máte tu možnost, za každou korunu na tento transparentní účet budu velmi vděčen: 2403222694 / 2010.

Text Miloš J.

Redakce

V redakci Konopí působí na slovo vzatí odborníci, kteří se konopí věnují profesně, i pacienti, kteří se jím dlouhodobě léčí.