Na letošní Cannafest jsem se velmi těšil. Ta pauza kvůli covidu byla dlouhá. Těšil jsem se na setkání s přáteli, na to, že si zase prohlédnu stánky s novinkami v oblasti pěstování, že se po dlouhé době opět setkám s Lumírem Hanušem, že si vyslechnu jeho i další zajímavé přednášky a opět se dozvím spoustu zajímavostí.
To vše a mnohé další se mi splnilo. Cannafest byl opět výborný a je mou povinností vyjádřit velký dík organizátorům, obzvláště řediteli Lukáši Běhalovi.
Něco je špatně
Přesto jsem měl po celý víkend nepříjemné pocity. Proč? Vždyť všechno se točilo kolem mého milovaného konopí. Dokonce jsem dostal sadu perfektního hnojiva na hydroponické pěstování. S jedním odborníkem jsem probíral problematiku správného osvětlení, s dalším odlišnosti v úrodě při indoorovém a outdoorovém pěstování.
Konopí je zákonem uznaným lékem již od roku 2013, tak proč by mělo být zakázáno hovořit a psát o jeho vlastnostech?
U stánků jsem dostal spoustu dárků, například pět druhů speciální zeminy, abych si každou mohl doma vyzkoušet. Koupil jsem si tričko s rukou svírající list konopí. Další tričko mi bylo nabídnuto jako dárek, který jsem s potěšením přijal. Není na něm list konopí ani pokuřující kráska. Je tam jen krátký a prostý nápis: „Osvěta není zločin“.
A vtom mi to došlo. Otočil jsem se a podíval se na protější stánek s velkým nápisem MAGAZÍN LEGALIZACE. Uvnitř stál můj přítel Robert Veverka, kterého den před začátkem veletrhu odsoudil Okresní soud v Bruntále.
Výzvy k zneužívání? Nikdy!
Robert je šéfredaktor a vydavatel oblíbeného magazínu Legalizace, jenž se zabývá veškerou konopnou problematikou. Tento magazín vychází už déle než deset let. I já ho odebírám, takže do detailu vím, co se v něm píše. Nikdy jsem ani v jednom čísle nenarazil na pasáž, kde by byl kdokoli vyzýván k zneužívání jakýchkoli drog, a to včetně konopí.
V magazínu je vždy popisována skutečnost – například o tom, za jakých okolností může užívání konopí ublížit, ale i o tom, kdy a komu může pomáhat. Ostatně konopí je v této zemi zákonem uznaným lékem již od roku 2013, tak proč by mělo být zakázáno hovořit a psát o jeho vlastnostech? Na různé prášky je v našich sdělovacích prostředcích reklama každou chvíli. Přitom si spoustou z nich může člověk poměrně snadno velmi ublížit, mnohdy se i smrtelně předávkovat. U konopí nic takového nehrozí.
I proto mne velmi překvapilo, když jsem se z tisku dověděl, že pan Veverka byl odsouzen za „vyzdvihování léčebných účinků konopí, poskytování návodů na jeho pěstování, a tím inspirování nejméně jedné osoby k tomu, že si prostřednictvím magazínu obstarala semena konopí, tato dle návodů z magazínů zasadila, vypěstovala, a tím vyrobila zakázanou látku delta-9-tetrahydrokanabinol, čímž jiné podněcoval k jejímu zneužívání, a tím spáchal přečin šíření toxikomanie.“
O pravdě bez příkras
Za pultem protějšího stánku jsem viděl člověka, který za to, že psal o konopí holou pravdu bez příkras, dostal rok vězení s podmínkou na dva a půl roku, a nadto má ještě zaplatit 50 000 korun.
Díval jsem se na něj a toto vše mi táhlo hlavou. Pak jsem se pomalu otočil a znovu jsem se šel projít chumlem vystavujících, okukujících, prodávajících a kupujících. Všude okolo, ve dvou velkých výstavních halách, byly stánky nabízející pěstební boxy, hydroponické sady, osvětlovací a ventilační techniku, hnojiva, semínka různých druhů konopí a já nevím, co ještě, a to vše na pěstování konopí doma i venku.
Podnětné přednášky – nebo podněcující?
V konferenčním sále probíhaly po celý víkend velmi zajímavé přednášky světově uznávaných odborníků na výzkum, pěstování a užívání konopí. Většina těchto expertů vyzdvihovala léčebné vlastnosti konopí a tím zcela určitě inspirovala a podněcovala posluchače k jeho potenciálnímu užívání. Neměli být již hned tam, v té přednáškové místnosti, zatčeni?
Nikdy jsem ani v jednom čísle Legalizace nenarazil na pasáž, kde by byl kdokoli vyzýván k zneužívání jakýchkoli drog.
V neděli večer, sotva jsme přijeli domů, jsem si stoupl před svou knihovnu s publikacemi o konopí. Není jich mnoho, ale ani málo. A všechny jsem si je koupil zcela veřejně a legálně. Pak jsem si otevřel internet a tam jsem zadal jednoduché heslo: „konopí knihy“. Vyskočilo jich na mne tolik, že jsem se až lekl.
Nakonec jsem ještě chvíli hledal ve fondech naší Městské knihovny a také ve Vědecké knihovně v Českých Budějovicích. To množství publikací o tom, co to konopí je, jaké má léčebné i jiné vlastnosti, k čemu se používá, jak ho pěstovat, sušit a zpracovávat, jak ho při léčbě různých neduhů používat a na co si dávat pozor, je ohromující.
Zatknou mě také?
V roce 2010 jsem konopí začal pěstovat i já. Věděl jsem o něm ale jen to, co jsme se učili na základní škole. Takže v podstatě nic. A tak jsem hledal informace, kde se jen dalo. Četl jsem knihy, odborné časopisy, vysokoškolská skripta, setkával jsem se s různými tehdy ilegálními pěstiteli, psal jsem si s vědeckými pracovníky v Česku, Izraeli, Spojených státech, Kanadě, Španělsku a dalších zemích.
Cílem bylo, abych dokázal vypěstovat dostatek kvalitního konopí pro svou nemocnou dceru Martinu. A nepěstoval jsem ho málo. Každý rok to byly více než dva kilogramy sušených květů. Obsah CBD 6 až 10 procent, obsah THC 6 až 10 procent. To byl ideál, který jí nejlépe pomáhal. Neměl bych být i já dodatečně zatčen?
Naše dějiny jsou plné zvůle moci. Dnes se přitom říká, že současný právní systém je založen na Listině základních práv a svobod občana. Kauza šíření toxikomanie magazínem Legalizace ukazuje, že tomu tak není.
Osvěta není zločin
Více ke kauze si můžete přečíst na webu osvetanenizlocin.cz, kde najdete i údaje k transparentním účtu č. 2900469065/2010. Pokud vám není lhostejné, že české soudy omezují právo na svobodné šíření informací o konopí, můžete Roberta Veverku podpořit. Získané prostředky použije na pokrytí nákladů spojených se soudním sporem a na boj za svobodu projevu.
Zajímá vás více? Magazín Konopí je k dostání v novinových stáncích a trafikách po celé republice. Lze si ho i výhodně předplatit.
Starší čísla stejně jako to aktuální si můžete v tištěné i elektronické podobě objednat na webu send.cz.
