HHC: Jaká jsou rizika?

Největší záhadou dneška ve světě konopí je hexahydrokanabinol neboli HHC. Často se nás ptáte, zda se jedná o bezpečný kanabinoid, zda jeho konzumace nemá nějaká úskalí, zejména v dlouhodobém horizontu. O odpovědi jsme proto požádali našeho redakčního farmaceuta.

1. Je HHC syntetická, polosyntentická, nebo přírodní látka?

HHC se přirozeně vyskytuje v konopí, ale v tak nízkých koncentracích (méně než 0,1 %), že by bylo extrémně neekonomické extrahovat ho přímo z rostliny. Veškeré HHC, které je v současné době dostupné na trhu, je bez výjimky vyrobeno v laboratoři. 

Při perorálním podání lze očekávat nejen pomalejší nástup účinku, ale také jeho výrazně vyšší intenzitu a delší trvání.

Vzhledem k tomu, že se vyskytuje i v přírodě, jej však nelze označit za syntetický kanabinoid ve smyslu designových drog („Spice“ apod.). Běžná je takzvaná polosyntetická výroba, tj. jednoduchá úprava jiných přírodních kanabinoidů, nejčastěji CBD, delta-8-THC a delta-9-THC. HHC lze rovněž vyrobit synteticky z jednodušších sloučenin, například z olivetolu.

Hranice mezi polosyntetickou a plně syntetickou výrobou není zcela jednoznačná. I prekurzory syntetické výroby mohou být přírodního původu, ale nejsou to kanabinoidy, a cesta ke konečnému produktu (HHC) je proto složitější, zdlouhavější a náročnější na vybavení a znalosti. V praxi se proto takový postup příliš nevyužívá.

2. Jaký je rozdíl mezi HHC v rostlině konopí a mezi tím vyrobeným v laboratoři přeměnou THC nebo CBD?

Obecně lze říci, že rozdíly jsou minimální, ale jeden stojí za zmínku. Stejně jako THC nebo jiné kanabinoidy existuje HHC v několika „geometrických“ variantách (stereoizomerech). V tomto konkrétním případě existují dva: (R)-HHC a (S)-HHC. Ačkoli jsou si tyto dvě verze velmi podobné a skládají se ze stejných atomů, vzhledem k rozdílné trojrozměrné struktuře vykazují rozdílné schopnosti vázat se na receptory, a tedy i rozdílné účinky.

Zatímco (S)-HHC se v přírodě pravděpodobně nevyskytuje, polosyntetickou přeměnou CBD nebo THC obvykle vzniká směs obou stereoizomerů. Při většině postupů je mezi nimi výsledný poměr zhruba 50 : 50, ale výsledek se může lišit v závislosti na konkrétní metodě. 

(S)-HHC se zdá být výrazně méně (psycho)aktivní, ale rozdíly v účincích (R)-HHC a (S)-HHC nebyly dosud podrobně prozkoumány, protože oddělení těchto látek od sebe je poměrně obtížné a vyžaduje složitou laboratorní techniku. Při celkové syntéze lze (S)-verzi připravit cíleně. 

3. Existuje odborná literatura, která podrobně popisuje účinky HHC na člověka? Má HHC nějaké klinicky prokázané pozitivní účinky na zdraví?

Přestože HHC objevil profesor Roger Adams již v roce 1944, kdy ho syntetizoval z CBD, existuje stále velmi málo vědeckých studií o účincích této látky, a na lidech nebyla provedena dosud žádná. Podle předběžných studií na buněčných kulturách se HHC jeví jako molekula s nízkou toxicitou srovnatelnou s delta-9-THC, přičemž vykazuje některé jeho protinádorové účinky. Bez podrobnějších studií přinejmenším na zvířatech je však na taková tvrzení příliš brzy. Významnou roli může hrát dosud neprozkoumaný metabolismus HHC v lidském těle. 

Ačkoli jsou HHC a THC blízce příbuzné molekuly, mohou v lidském těle procházet velmi odlišným zpracováním.

Je známo, že některé pozitivní (např. protizánětlivé) i negativní (prozánětlivý účinek v nervovém systému) účinky THC jsou způsobeny jeho metabolity, jejichž produkce se u jednotlivých osob liší. Ačkoli jsou HHC a THC blízce příbuzné molekuly, mohou v lidském těle procházet velmi odlišným zpracováním. Proto považuji tvrzení některých výrobců nebo prodejců, že „HHC je oproti THC totéž, co margarín oproti máslu“, za velmi zjednodušená až zavádějící. Nad (ne)přítomností dvojité vazby totiž nelze z farmakologického hlediska jen tak mávnout rukou. Koneckonců i kanabinol (CBN) se od THC liší pouze tím, že má o čtyři vodíky méně. Ale jeho účinky jsou prokazatelně odlišné – jsou méně psychotropní a zároveň více sedativní, za což mohou být zodpovědné právě jeho metabolity.

4. Jaká rezidua a zdraví škodlivé látky může obsahovat produkt s HHC vyrobený necertifikovaným výrobcem? 

Tyto látky lze v zásadě rozdělit do tří skupin: 

1. Zbytky organických rozpouštědel, například butanu, hexanu nebo toluenu. Mohou pocházet buď ještě z extrakce „prekurzoru“, nebo případně ze samotného procesu přeměny. Přítomnost těchto reziduí není specifická pro HHC, mohou se vyskytovat i v necertifikovaných produktech s CBD (resp. THC).
2. Zbytky reakčních činidel. Při přeměně CBD nebo THC na HHC se nejčastěji používají různé silné kyseliny, například sírová nebo dusičná. Tyto látky jsou značně nebezpečné pro zdraví, ale je třeba dodat, že ve výsledném (i podomácku vyrobeném) produktu jsou obvykle přítomny jen ve velmi malém množství, protože rozpustnost anorganických kyselin v olejích je obecně nízká, a proto je lze i poměrně snadno odstranit. To ale pouze tehdy, je-li si výrobce vědom, že závěrečné čištění produktu od těchto reziduí je nutností…
3. Aditiva neboli přídatné látky. Stejně jako v případě skupiny 1 se tento problém netýká pouze produktů s HHC, ale i necertifikovaných kanabinoidních produktů obecně. Například nedávná epidemie rozedmy plic ve Spojených státech byla způsobená přidáváním různých zahušťovadel, konkrétně derivátů vitaminu E, do elektronických cigaret a vapovacích per. 

5. Je nějaký rozdíl mezi kouřením a orální konzumací? Uživatelé i prodejci tvrdí, že třeba bonbony s HHC mohou být hodně nevyzpytatelné.

Bez klinických studií účinků a metabolismu této látky můžeme pracovat pouze s neoficiálními, anekdotickými „důkazy“ a domněnkami založenými na účincích THC. S největší pravděpodobností lze předpokládat, že HHC se při tradičním způsobu kouření, tedy při aplikaci rostlinné sušiny spalováním, do značné míry rozkládá, a proto celková požitá dávka představuje pouze zlomek dávky, která byla původně obsažená ve výrobku.

Na druhou stranu aplikace přes dýchací cesty, ať už kouřením nebo vaporizací, vede zpravidla k okamžitému účinku. Při perorálním podání lze očekávat nejen pomalejší nástup účinku, ale také jeho výrazně vyšší intenzitu a delší trvání. 

6. Existují nějaké studie dlouhodobého užívání HHC nebo dalších podobných derivátů?

Ne, respektive jsem žádné nenašel. Nutno dodat, že HHC je na trhu příliš krátkou dobu na to, aby bylo možné pozorovat důsledky jeho chronického užívání.

7. Jsou zdokumentované případy, kdy se někdo po HHC ocitl v péči lékařů?

Na sociálních sítích se objevuje čím dál více případů, kdy někdo tvrdí, že se po užití HHC dostal do péče lékařů, ale jedná se zatím pouze o neověřená svědectví.

8. Někteří prodejci se ohánějí tím, že jejich HHC má takzvaný bezpečnostní list. Co to vlastně znamená?

Bezpečnostní list je soubor informací pro nakládání s nebezpečnými látkami nebo směsmi látek, které je výrobce nebo distributor povinen poskytnout při uvedení látky na trh. Zpravidla se vydává i pro látky, které nejsou nebezpečné, aby byl zákazník o této skutečnosti informován.

Dosud nebyla provedena žádná studie zabývající se účinky HHC na člověka.

Mimo jiné obsahuje také informace o akutní a chronické toxicitě látky pro člověka, ale ty se týkají manipulace s látkou, nikoli jejího přímého a už vůbec ne vnitřního použití. Na to by se musela zaměřit experimentální studie stanovující bezpečnost výrobku pro tyto účely. Bezpečnostní list se tedy nerovná studie potvrzující bezpečnost dané látky při vnějším nebo vnitřním užívání. 

9. Jak je to s testy na THC při řízení vozidla a užíváním HHC?

Odpověď na tuto otázku je značně kontroverzní. Je možné, že standardní testy na THC ve slinách jsou na HHC podstatně méně citlivé, ale po požití určitého množství mohou vykázat pozitivní výsledek. Oproti tomu krevní testy jsou obvykle citlivé na metabolity, zejména na 11-COOH-THC, který se z HHC s největší pravděpodobností netvoří, a proto se u nich patrně neprokáže pozitivní výsledek. Bez jednoznačných důkazů se však jedná pouze o domněnky.

Autor je farmaceut.

Martin Helcman

Slovenský farmaceut, který vystudoval a pracuje v Brně. V roce 2020 obhájil rigorózní práci na téma obsahových látek v konopí. Pracuje jako lékárník a pedagog, který se vždy rád podělí o své bohaté vědomosti.