V dubnu 2017, více než čtyři roky po legalizaci léčebného konopí u nás, napsal tehdejší náměstek ministra financí Adam Vojtěch ostře kritický článek „Zakleté léčebné konopí“. Poukazoval v něm na neschopnost státu zajistit léčebné konopí a kladl si otázku, zda ze strany úředníků „jde pouze o absenci vnímání reality, nebo o skrytý úmysl“. Odpovědi později zřejmě nalezl jako ministr zdravotnictví, nicméně veřejnost se jich nikdy nedočkala.
Další tři roky se v zásadě nedělo nic. Měli jsme a máme obraz země, která sice legalizovala léčebné konopí mezi prvními státy na světě, ale fakticky jsme k němu českým pacientům nezajistili přístup.
Příčiny a následky
Příčinami jsou přeregulovanost systému, obstrukce ze strany úředníků, neochota regulátora vést diskuzi a přijímat zpětnou vazbu z praxe. Jen pro jasnější představu uvádím, že za první pololetí roku 2019 bylo v Německu vydáno pacientům 2 500 kilogramů konopí. V České republice bylo za stejnou dobu vydáno pouhých 6 kilogramů.
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) je ze zákona povinen zajistit dostupnost legálních léčivých prostředků pro své občany, a to včetně léčebného konopí. O co více SÚKL za podpory ministerstva zdravotnictví (MZ) obstruoval a vynakládal neúčelnou aktivitu při zajištění dostupnosti léčebného konopí, s o to větší pečlivostí dbal na vytváření mylného mediálního obrazu, že pro léčbu konopím dělá maximum.
V praxi to je nyní tak, že výdělek lékárny nepokryje náklady spojené s přípravou konopí.
Výsledek je nedobrý. Po sedmi letech od legalizace bylo využito pramálo potenciálu konopí u českých pacientů v porovnání s jinými zeměmi. Překážkou je stálý nedostatek léčebného konopí ať již z dovozu nebo produkovaného v České republice, přebujelá administrativní zátěž lékařů i lékárníků, chybějící lékové formy, absence kvalitního vzdělávání zdravotnických profesionálů i pacientů, nedostatky v nastavení systému, chyby v legislativě a další.
Změny k lepšímu?
Věci se začaly měnit díky zájmu a osobnímu přispění premiéra, ať už je jeho motivace jakákoli. Od 1. ledna letošního roku je léčebné konopí z 90 % hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, což je jistě velký krok vpřed a odstranění jedné ze základních překážek pro pacienty.
Kanadské konopí z českých lékáren.
Stát plánuje zásadním způsobem změnit i podmínky pro udělování pěstitelských licencí a otevřít trh volné soutěži. Jistě, i to bude posun, bude-li tento krok opravdu učiněn. Vzhledem k rozložení politických sil ve sněmovně a viditelnému zájmu premiéra se dá předpokládat, že ke změnám skutečně dojde.
Pro běžného pacienta a voliče by se mohlo zdát, že vše je na dobré cestě. Nové nastavení však prohloubí staré nedostatky a přinese nové překážky, které systém léčby a distribuce ochromí.
Bez nároku na úplnost poukáži alespoň na některé z nich.
Střet zájmů
Stát je povinen vykoupit veškeré konopí, které objednal v rámci poslední veřejné zakázky. Pokud se státu nepovede konopí prodat do doby expirace, bude toto konopí zlikvidováno a dojde ke zmaření veřejných finančních prostředků. Tímto faktem se stát dostává do přímého konkurenčního střetu s dovozci konopí. Na konkurenci jako takové by nebylo nic špatného, pokud by však stát zároveň nebyl regulátorem a sám neměl mimořádný zájem na prodání „svého“ zboží.
Přerušení kontinuity v dodávkách českého léčebného konopí
Poslední veřejná zakázka na české konopí bude brzy vyčerpána. Jediný možný způsob, jak zajistit další dodávky, je vypsání další veřejné zakázky. Dosavadní čtyři veřejné zakázky se však všechny potýkaly s vážnými problémy. Proč bychom si měli myslet, že právě ta pátá proběhne hladce? Z rozhovorů s lékaři a lékárníky jasně vyplývá, že udržení kontinuity dodávek specifických odrůd konopí je pro pacienta, lékaře i lékárníka důležité.
Marže a motivace lékárny
Zavedení úhrady léčebného konopí ze zdravotního pojištění byla dobrá věc, ale má své nedostatky. MZ zavedlo svým cenovým předpisem regulaci ceny konopí. V celém výrobním a distribučním řetězci tedy bylo třeba někoho omezit, aby bylo dosaženo požadované ceny. Stát z pochopitelných důvodů nemohl omezit výši ceny od „svého domácího výrobce“ (139 Kč/g bez DPH) ani výši ceny od „svého distributora konopí“, který konopí rozváží do lékáren (9,75 Kč/g bez DPH). Součet těchto cen určuje cenu konopí při vstupu lékárny.
To, že se konopí nakonec k pár pacientům dostane, je zásluhou několika nadšených lékařů, lékárníků a IT specialistů
Za předpokladu, že MZ omezilo cenu na výstupu z lékárny, musejí se uskromnit právě samotné lékárny, pokud chtějí léčebné konopí vydávat. V praxi to je nyní tak, že výdělek lékárny nepokryje náklady spojené s přípravou konopí. Lékárna realizuje maximální marži nepřevyšující 29 Kč za jeden recept bez ohledu na to, jestli je předepsán pouhý jeden gram nebo 30 gramů sušených květů. Je tedy na zvážení každého lékárníka, jaká je jeho motivace k výdeji konopí – finanční ale můžeme rovnou vyloučit.
64 kódů e-receptu a motivace lékařů
MZ zavedlo 64 možných kódů pro předepisování konopí. Každý jeden kód představuje druh konopí s přesně definovaným obsahem účinných látek. Obecně mají výrobci pro své zavedené produkty toleranci při výrobě zhruba 20 procent obsahu účinných látek. Promítnuto do českých podmínek to tedy znamená, že konkrétní produkt může spadat až pod sedm různých kódů e-receptu podle typu šarže. Jinými slovy, lékař může pokaždé předepisovat jiný kód e-receptu pro tentýž zavedený produkt.
Krabička s léčebným konopím českého původu.
Toto opatření vzbudilo velkou nevoli a zmatek u předepisujících lékařů, lékárníků i pacientů. Při rozhovoru s jedním předepisujícím lékařem jsem se například dozvěděl, že je často nucen přepisovat recepty, které se mu vrátily s chybným nebo v lékárně nedostupným kódem e-receptu. Kladu si otázku, jak dlouho tento lékař vydrží předepisovat a kolik nových lékařů se bude chtít do systému zapojit.
Vlastní motivaci lékařů a lékárníků jistě neposiluje ani další přebujelá administrativa spojená s předepisováním a přípravou.
Proč opiáty a proč ne léčebné konopí?
Nedávno jsem byl v jedné ordinaci svědkem vystavování e-receptu na konopí. Nepodařilo se a pacient musel odejít s nepořízenou. Pokud by se jednalo o opiáty, lékař by vystavil papírový recept s modrým pruhem a pacient by své léky dostal. Proč je konopí takto omezováno, zatímco jiné omamné a návykové látky nejsou?
Nálada v ordinacích, lékárnách i čekárnách
V poslední době jsem mluvil s řadou předepisujících lékařů i vydávajících lékárníků. Žádný nebyl s nastaveným systémem spokojen. Označovali ho jako těžkopádný, nepřehledný, zatěžující a zbytečně komplikovaný.
Nastavený systém je těžkopádný, nepřehledný, zatěžující a zbytečně komplikovaný.
To, že se konopí, byť v malém množství, nakonec k pár pacientům dostane, je zásluhou několika nadšených lékařů, lékárníků a IT specialistů, kteří se snaží na úkor svého času pacientům vyhovět a pomoci. Jeden z lékařů mi sdělil, že kromě své klinické praxe, kde předepisuje konopí, má i praxi soukromou. Nastavení předepisování konopí je podle něj natolik složité a nespolehlivé, že ve své soukromé praxi (bez zázemí kliniky) o předepisování konopí nemůže ani uvažovat.
Závěrem
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch před třemi lety končil svůj článek „Zakleté léčebné konopí“ slovy: „Méně někdy znamená více.“ I tentokrát s tím nelze jinak než souhlasit. Méně kódů e-receptu by systému hodně prospělo stejně jako snížení administrativy lékařů a lékárníků spojené s předepisováním.
