Článek v audio verzi Getting your Trinity Audio player ready... |
Když v roce 2017 zahajoval Alex Rogers první ročník International Cannabis Business Conference v Berlíně, došlo zde krátce předtím k legalizaci léčebného konopí. I letos vybral velmi příhodné datum – pouhé dva týdny po historickém ukončení prohibice v nejlidnatější evropské zemi. U takové události jsme rozhodně nemohli chybět!
ICBC Berlín se za osm let své existence proměnila v největší byznysovou konferenci našeho kontinentu, na kterou se sjíždějí konopní podnikatelé a nadšenci ze všech koutů Evropy, Severní Ameriky a v poslední době čím dál více i z Asie. Letos se během dvou dní v rozsáhlém komplexu kongresového centra hotelu Estrel, kde se akce poslední roky koná, představilo úctyhodných osm desítek řečníků a panelistů.
Politika, edukace a obchod
Kromě samotné konference patří ke každé akci pod vlajkou ICBC (ať už v Berlíně, Barceloně nebo ve slovinském Bledu) neodmyslitelně i veletrh. Letos se v Berlíně ve dnech 16. a 17. dubna představilo na 150 vystavovatelů z celého světa. Nešlo sice o bombastické a obrovské expozice, ale o to zajímavější produkty, nápady a lidé se v nich skrývali. Ale vezměme to popořádku.
Konferenci odpálil svou řečí hned v devět ráno ředitel a majitel ICBC Alex Rogers, který už hezkých pár let žije nikoli ve své domovské Kalifornii (kde se osobně jako mladý dredař přátelil i s legendárním Jackem Hererem), ale v malebném Slovinsku. Původně transatlantický koncept se dnes zaměřuje primárně na Evropu, a jak sám říká: „Platforma ICBC je tu od toho, aby přispěla k prosazení smysluplných změn v zákonech a osvobodila konopí z područí prohibice v celé Evropě. Částečná německá legalizace je nesmírně důležitým prvním krokem vpřed.“
Částečná německá legalizace je nesmírně důležitým prvním krokem vpřed.
Po Alexovi si vzal slovo moderátor celé konference – vysmátý dredař, oblíbený bavič a zapálený konopný aktivista Ngiao Bealum, který uvedl první dva hlavní řečníky: německého aktivistu a předsedu tamější hlavní legalizační organizace (Deutscher Hanfverband – DHV) George Wurtha a po něm promluvila Yoko Miyashita, americká ředitelka online platformy Leafly, která se pyšní desítkami milionů návštěvníků.
Pro Leafly jsem před sedmi lety pracoval jako středoevropský korespondent v rámci mezinárodního projektu, jehož cílem bylo představit konopí v Evropě uživatelům za oceánem. Ukázalo se však, že zájem ze strany Američanů (nebo Kanaďanů) o vývoj u nás byl tehdy ještě pramalý, a tak byla evropská sekce Leafly po roce dána k ledu.
Dnešní Berlín ovšem ukazuje, že teď je vše naopak: spousty severoamerických firem i různých konzultantů se snaží rychle chytit první legalizační vlnu v Evropské unii, kterou podle nich Německo svým povolením samopěstování a konopných klubů 1. dubna spustilo.
Jak to je nebo není s kluby
Asi nejpalčivější otázka, kterou si neustále kladli především místní účastníci konference a veletrhu, zněla: „Jak to vlastně bude s těmi kluby?“ Jeden z prvních diskuzních panelů se věnoval právě tomuto ožehavému tématu, avšak přední němečtí právníci a podnikatelé v sektoru s léčebným nebo technickým konopí dokázali říct s jistotou snad jen to, že na brzy povolených konopných společenských klubech (z anglického cannabis social clubs) nebude v Německu „společenského“ vůbec nic.
Ve srovnání například s pololegálními kluby, jaké existují v šedé zóně ve Španělsku a vypadají spíše jako hospody, kde místo piva držíte v ruce jointa, by v Německu mělo být možné konopí v klubu pouze pěstovat a vydávat. Nikoli koukat s kamarády na televizi, hrát fotbálek a u toho nedejbože konzumovat konopí.
Groweři z Ameriky a Kanady se předháněli v tom, kdo má lepší technologie a vychytanější postupy.
Mimochodem nechystáte se na Octoberfest do Mnichova? Tamější drogobijci z řad křesťanských demokratů chtějí na tomto svátku alkoholu, kde se může každý dospělý opíjet do němoty, zakázat konopí. Jsou to na tom světě paradoxy.
Ze zbytku panelové diskuze o (ne)společenských klubech jsem pochopil, že většinu pravomocí nechává zákon na jednotlivých spolkových zemích, takže je pravděpodobné, že v konzervativních částech Německa moc klubů nebude, zatímco v liberálních o ně nebude nouze. Zbytek je zatím i podle lokálních expertů ve hvězdách (od 1. dubna je sice povolené samopěstování a držení, ale kluby se stanou legálními až od 1. července).
Pěstuje každý, kdo má ruce
Co se ale zdá být jisté, je obrovský zájem o samopěstování. Známý z jedné velké seedbanky mi vyprávěl, jak by vlastně v Berlíně vůbec neměl být, protože od 1. dubna jim stouply objednávky z Německa o stovky procent a ve firmě nestíhají. Sám měl chudák odřené ruce od zacvakávání semínek do tubiček. Stejné informace jsem dostal i od dalších semenných bank a od prodejců hnojiv, pěstebních nádob nebo osvětlení.
Ostatně není se čemu divit, nedávný boom syntetických kanabinoidů v Česku také ukázal, že lid má zkrátka potřebu měnit si vědomí pomocí psychoaktivních substancí, z nichž konopí je po tisíce let tou nejoblíbenější. Nic na tom nezměnila ani osmdesát let trvající prohibice.
Na otázky kolem pěstování jak v domácích podmínkách, tak komerčních velkopěstírnách se zaměřovaly další diskuzní panely, ve kterých se zejména groweři z Ameriky a Kanady předháněli v tom, kdo má lepší technologie a vychytanější postupy. Pravdivost jejich slov si posluchači mohli ověřit ve stáncích na veletrhu, kde většina přednášejících měla své zázemí a produkty. To považuji z pohledu návštěvníka za jednu z největších výhod spojení konference a veletrhu.
Terpenové omáčky a individualizované užívání
Stejně by se daly popsat panelové debaty o moderních přístrojích na méně škodlivé způsoby konzumace, o marketingových řešeních nebo extrakčních technikách, doplňcích a finálních produktech s vysokými obsahy kanabinoidů i terpenů (taková profesionálně vyrobená „terp sauce“ neboli terpenová omáčka, ta vám dokáže provonět celou halu). Mou pozornost upoutaly zejména na míru navrhované a škálovatelné pěstební kontejnery s veškerým vybavením od borců z Arizony, kteří navíc měli 3D brýle na virtuální prohlídku pěstírnou. V takové virtuální realitě bych mohl trávit klidně celou dovolenou!
Silně inspirativní pro mě bylo i vystoupení majitele nejslavnějšího výrobce vaporizérů na světě Jürgena Bickela z německé firmy Storz & Bickel, který na konferenci představil koncept individualizované konzumace. Ve stručnosti jde o chytrou aplikaci propojenou s vaporizérem, která zaznamenává všechna možná data od frekvence užívání přes teplotu až po obsah hlavních kanabinoidů. Uživatel a případně i jeho lékař nebo jiný odborník mají přehled o tom, co přesně, jak často a v jakém množství konzumuje.
Co s léčebným konopím
Zajímavým vedlejším efektem aprílové legalizace u našich sousedů, který zjevně nikdo nečekal, bylo údajné zdvojnásobení počtu preskripcí léčebného konopí během pouhých dvou týdnů. Důvodů pro to může být celá řada, ale na nějaké objektivní zhodnocení si budeme muset asi nějaký ten měsíc počkat.
Zájem o samopěstování je v Německu od 1. dubna extrémní.
Celkově došlo v Německu v rámci přijetí legalizačního zákona i k dalšímu odstranění bariér jak pro domácí producenty léčebného konopí, tak pro předepisující lékaře. Lze tedy určitě očekávat, že počet registrovaných pacientů bude nadále rychle růst (jen to nejspíš nebude o stovky procent každý měsíc) a vzdalovat se tak zemím se zbytečně svazujícími pravidly, mezi které se bohužel v současnosti řadí i Česká republika.
Auf wiedersehen!
Co říci závěrem? Kromě skvělých afterparty (letos s hlavní hvězdou v podobě legendy reggae scény z Brooklynu – Rocker-T) mám na ICBC rád to, že spojuje tradiční „huličskou“ komunitu se světem byznysu a politiky a člověk tak vedle sebe potkává jak vymóděné ředitele vesmíru v drahých oblecích, tak aktivisty, pacienty a zkrátka obyčejné milovníky bylinky jménem konopí. Už teď se těším na další podobné akce a kdo ví – třeba se jednou dočkáme i v Praze!
Zajímá vás více? Magazín Konopí je k dostání v novinových stáncích a trafikách po celé republice. Lze si ho i výhodně předplatit.
Starší čísla stejně jako to aktuální si můžete v tištěné i elektronické podobě objednat na webu send.cz.
