Indie a konopí aneb volání Himalájí

Na přelomu roku jsme se rozhodly vyčistit si hlavu a podívat se zblízka na aktuální stav pěstování a využívání konopí v Indii. Zažily jsme tam spoustu dobrodružství a poznaly inspirativní lidi, kteří s touto rostlinou pracují.

Poprvé jsme se potkaly v roce 2000 v Českých Budějovicích v rámci výstavy Ekostyl, kde Kačka prezentovala nově založenou organizaci Konopa. Rok nato už jsme společně uspořádaly na stejném místě první konopný veletrh v Čechách, avšak tentokráte už jsme s vystavovateli naplnili celý jeden pavilon. Poté se však Kačka začala věnovat rodině a vedení Konopy předala Hance. 

Přestože je pěstování konopí ve třech státech legální, absence legálních odrůd vytváří patovou situaci, pokud jde o rozvoj konopného průmyslu.

Naše cesty se znovu protnuly, když jsme v roce 2020 spolupořádaly Asian Hemp Summit v nepálském Káthmándú. Zde jsme se seznámily s Gauravem Dixitem, který tehdy přebíral vítězné ocenění pro svůj nový startup v oboru konopného stavění. 

Všudypřítomné konopí

Konopí roste ve všech státech Indie a má dlouhou a bohatou historii spojenou s hinduismem. Jeho užívání se objevuje v různých rituálech a festivalech, je součástí ájurvédských receptur a nachází své místo v indické literatuře a poezii, včetně véd (posvátných textů) a purán (starých bájí a příběhů), kde je zmiňováno jako posvátná rostlina.

Legální je ovšem pouze ve třech indických státech – Uttarákhand, Himáčalpradéš a Uttarpradéš, kde je legálnost definována obsahem THC do 0,3 procenta. Nicméně místní odrůdy nebyly šlechtěny na nízký obsah THC, a proto tento požadavek většina z nich nesplňuje. 

Přesto se konopí v mnoha oblastech Indie, zejména v Himalájích, tradičně pěstuje a sklízí nejen pro výrobu čarasu (indické formy hašiše), ale také pro vlákno určené k výrobě lan a podrážek chrámové obuvi. I když se v chrámech vyžaduje sundání obuvi, konopné „slamáky“ si na nohou ponechat můžete.

Konopné cihly

Firma Gohemp je startup založený týmem architektek, které se vášnivě věnují udržitelným stavebním postupům. Spolupracují s dalšími architekty, inovativními zemědělci a podnikateli. Kromě výroby cihel z konovápenných směsí se věnují také realizaci workshopů pro architekty a stavitele. Spolupracují s obyvateli himalájských vesnic, převážně s ženami, od kterých vykupují snopy konopných stonků. Tyto stonky následně zpracovávají pomocí strojů na vlákno a pazdeří. Vlákno poté prodávají výrobcům papíru a textilu, zatímco pazdeří smícháním s vápnem a vodou tvoří konovápennou hmotu, kterou lisují do tvaru cihel. Cihly se suší na slunci a dodávají se klientům, kteří oceňují jejich termoizolační vlastnosti a schopnost propouštět vlhkost.

Od žen z himalájských vesnic vykupují snopy konopných stonků, které pak strojově zpracovávají na vlákno a pazdeří.

V zemi, kde většina staveb čelí problémům s vlhkostí, mají konopné cihly velký potenciál. Navíc s ohledem na to, že téměř polovina populace pracuje v zemědělství, může být tento projekt významnou příležitostí pro zemědělský sektor a celou společnost.

Koncem roku 2024 pořádala firma Gohemp workshop na stavění s konopím a bambusem v podhůří Himalájí. Představa společné cesty do Indie za konopím nám oběma zněla tak dobře, že netrvalo dlouho a měly jsme rezervovaný přímý let z Vídně do Dillí. 

Řízený chaos

Na letišti v Dillí jsme po hledání našeho bílého taxíku mezi stovkami jiných bílých taxíků našly ten správný a nechaly se odvézt severním směrem. Po sedmi hodinách jízdy v „řízeném chaosu“ jsme ve večerních hodinách dojely do cíle vysoko v horách asi hodinu od Rišikéše. Ve tmě na úzké cestě nás přivítal silný himalájský vítr a déšť. Za chvíli se objevil Gaurav s kamarádem, počasí se na chvíli uklidnilo a my se vydali do kopce úzkou pěšinkou s batohy na zádech. 

Po ubytování jsme dostaly čaj a šly se představit asi patnácti účastníkům stavebního workshopu věnovaného přírodním materiálům – konopí a bambusu. Krom Gaurava byli lektory ještě freelancer a architekt Rajdeep Raj specializující se na parametrický design a architekt Arihant Bajaj, který se věnuje širokému využití bambusu pro různé druhy staveb, od domů a různých přístřešků až po mosty. 

Na správném místě

Noční bouřka, která udeřila jen chvíli poté, co jsme tam dorazily, nás utvrdila v tom, že jsme na správném místě ve správný čas. Usínaly jsme právě v prvním konopném domě postaveném v Indii. Ranní probuzení s výhledem z terasy na nádherné hory s malými vesnicemi a vrcholky posetými kláštery bylo přenádherné. Pod námi se valily mraky a my cítily blízkost všeho božského ve sluncem zalitém prostředí hor. 

Vybudovat vesnici takto vysoko a žít v ní je samo o sobě důvodem k úctě k tamním obyvatelům. Do vesniček na kopcích se vše nosí po úzkých kamenných cestičkách na hlavě či na zádech, těžké věci jako třeba materiál na stavbu nosí muly. Lidé si zde váží všeho a není se co divit. 

Na konovápenných cihlách jsou ceněny jejich termoizolační vlastnosti a schopnost propouštět vlhkost.

Náš první den v Indii byl zároveň posledním dnem workshopu. Venku lilo jak z konve, a tak jsme čas využili na prezentaci toho, co kdo dělá, a společné povídání. Himalaya Hemp Ecostay nabízí ubytování s kapacitou šesti lidí. Starý dům, na jehož původních kamenných základech bylo postaveno další patro pomocí konovápna, patří od pradávna rodině Gauravovy přítelkyně a architektky Namraty. 

Asi patnáct minut cesty nad vesnicí na nejvyšším vrcholu široko daleko se nachází chrám zasvěcený bohu Ganéšovi. Vyznačuje se dechberoucími východy a západy slunce, kdy se během pár minut valí mraky přes vrcholky kopců, aby za chvíli zakryly hluboká údolí pod námi. Na sever od nás je horizont prosvětlovaný bílými vrcholky himalájských velikánů.

Batátové bramboráky

Účastníci workshopu odjeli a nás zbylo v domě šest, načež nás doplnil tým indické televize. Horské tempo se nezměnilo ani během natáčení. Po celý den, hezky v klídečku, s úsměvem, s pauzami na jídlo, čaj a sušenky, se zde natáčela reportáž o Hemp Ecostay. Někdy během jara bude reportáž odvysílána v indické národní televizi. 

Zásoby se ztenčovaly a místní byli unaveni vařením pro dvacet účastníků workshopu, tak jsme se nabídly, že uvaříme něco po našem. Bramboráky! Ty můžete nabídnout kdekoliv na světě a neurazíte. Jenomže docházely brambory a neměly jsme majoránku. Bramboráky z batátů s indickým kořením nicméně všichni strávníci ocenili. Další den se odněkud vyskytly brambory, a tak jsme udělaly bramborovou kaši, placky ze zbytků zeleniny a salát se sladkokyselou zálivkou. Indové byli opět nadšení z našich kulinářských nápadů ve stylu „co dům dal“. 

Nový rok a nové cihly

Nový rok jsme vítali přípitkem českou medovinou v kruhu kolem ohně s našimi indickými přáteli. Po kopcích rozesetá světýlka lamp připojených na solární panely z okolních vesnic se mísila s hvězdami na tmavé obloze a ničím nenarušovaným tichem. Když jsme při povídání u ohně zabrousili na politiku a ptali se, jaký je jich názor na premiéra Módího, ukázalo se, že běžní Indové ho mají rádi. Místní solární panely prý před pár měsíci indická vláda instalovala do většiny vesnic v Himalájích.

Následně jsme se pustily do úklidu pozemku po workshopu – posbíraly jsme zbytky bambusu a ze zbylého konovápna vyrobily několik cihel. Nejspíš jsme byly první na světě, kdo v roce 2025 vyrobil konopné cihly. Zůstanou jako památeční a budou umístěny do základů další stavby z konopí. K tomu Gaurav přišel s nápadem vyrobit cihly se dvěma dírami pro lepší izolační vlastnosti a nás potěšilo, že jsme se podílely na další konopné inovaci.

Jógová centra

Další den jsme se rozloučily s horami a vydaly se do nového místa, které nám mělo být dalších pár dní domovem – do jógového centra Shivshakti Yogapeeth u města Rišikéše. Na cestu se s námi vydal Rajdeep, neboť jako freelancer pracuje odkudkoliv a my se nemusely bát, jak a kudy pojedeme. Majitelem jógového centra v blízkosti krásných vodopádů a lesů byl Rám, který studoval v Praze na Karlově univerzitě a v Čechách krom džuda vyučoval jógu a meditace. 

I on je napojen na přírodu a přírodní materiály. Buduje společně s rodinou místa k odpočinku nabízející ájurvédskou vegetariánskou stravu, cvičení jógy a meditace. Bez alkoholu a kouření. Rámovi jsme povyprávěly naše zážitky s konopným stavěním a nadchly i ho natolik, že v závěru naší cesty se setkal s Gauravem a Namratou a jednali o spolupráci s Gohemp. 

Pazdeří se používá k výrobě konopných cihel, které se suší na slunci a pak slouží k výstavbě ekologických domů.

Ram nám chtěl ukázat jejich zeleninovou farmu a další pozemek, který koupili pro vytvoření dalšího jógového centra, a tak jsme se společně vydali na výlet do krásného a posvátného města Devprajág, uctívaného poutníky pro jeho tradice a mystičnost. Zde se slévají posvátné řeky Alaknandá (klidná) a Bhagírathí (divoká) a dále tečou jako jedna pod známým názvem Ganga. Měli jsme to štěstí ponořit se do mísících se řek na tomto posvátném místě. Byl to velmi osvěžující zážitek. 

Hlavní město jógy

Naše poslední několikadenní ubytování bylo v centru Rišikéše, v Parmath Niketan Ashram na břehu Gangy. Jedná se o uzavřený komplex budov s tisíci pokoji, nádhernými zahradami s mnoha náboženskými sochami, knihovnou, školou, místy pro rituály, jídelnou s vynikajícím jídlem. Rišikéš je nazývaný světovým městem jógy a stravu tu najdete výhradně vegetariánskou, plnou úžasných chutí a vůní.

Indové jsou lidé s otevřeným srdcem a milým úsměvem, hlubokým vnímáním se a respektem. Jako vzdálené kultury se můžeme navzájem učit a to lepší si předat a rozvíjet. Tak jako předávali poselství lásky skrze své písně Beatles. Zdalipak víte, kam z Anglie létali do Mezinárodní akademie meditace učit se transcendentální meditaci? Právě do Rišikéše! Období návštěv Rišikéše bylo jejich nejproduktivnějším skladatelským obdobím. Mimochodem v rozhlehlém poutním komplexu Beatles Ashram se nachází i pozůstatky původních meditačních jeskyní.

Udržitelný růst

Poslední den našeho pobytu jsme navštívily výrobní a skladovou halu Gohemp ve městě Rúrkí, kde se strojně zpracovávají stonky divokého himalájského konopí a odděluje se vlákno od pazdeří. Pazdeří je pak používáno k výrobě konopných cihel, které se suší na slunci a jdou následně do prodeje na výstavbu ekologických domů. 

Pokud se letos v polovině června chystáte na konferenci Evropské asociace technického konopí (EIHA) do Berlína, budete mít příležitost se s Gauravem potkat osobně, protože s účastníky v rámci stavebního panelu budou sdílet svou cestu k udržitelnému stavebnictví v Indii. 

V zemi, kde jsou cihly a beton běžnými stavebními materiály a kde většina staveb čelí problémům s vlhkostí, mají konopné cihly vysoký potenciál.

Na rozloučenou nám při vzletu hustou mlhou udeřil blesk u pravého křídla, kde jsme seděly, a opět jsme věděly, že jsme ve správný čas na správném místě. Cítily jsme vděčnost za prožité dny s úžasnými lidmi, ve velkolepé zemi s krásnou přírodou a fascinující historií. 

Gohemp

Gohemp je startupová firma vedená ženami, založená týmem architektek nadšených pro udržitelné stavební postupy. Společnost roste a rozšiřuje spolupráci s architekty, nadšenými klienty, inovativními zemědělci, podnikateli a dalšími. Spoluzakladatelé Namrata Kandwal a Gaurav Dixit jsou vystudovaní architekti, Namrata se navíc zabývá organickým pěstováním. Do roku 2017 žili v Dillí, odkud se přesunuli do Himalájí, kde budují ekovesnici na úpatí hor. V rámci toho nejnovějšího projektu se 116 žen zapojí do dodávání a zpracování konopí. Držme jim pěsti! 

Text: Kateřina Payerová a Hana Gabrielová 

Redakce

V redakci Konopí působí na slovo vzatí odborníci, kteří se konopí věnují profesně, i pacienti, kteří se jím dlouhodobě léčí.