Co nejpřesnější stanovení obsahu účinných látek je klíčové ve všech segmentech konopného průmyslu. Zvláště důležité je pro výrobce, kteří tak mohou nejen standardizovat své produkty, ale také je vylepšovat. Začínající konopné firmy však brzy zjistí, že analýzy z akreditovaných laboratoří nejsou vůbec levnou záležitostí. Existují i jiná, levnější řešení?
Měření z akreditovaných laboratoří představují významnou položku pohybující se v řádech tisíců až desetitisíců korun. Pokud navíc výsledek prokáže přítomnost THC v množství vyšším než povolené jedno procento a pěstitel (nebo zadavatel analýzy) nemá potřebné oprávnění k práci s omamnými látkami, je laboratoř povinna informovat policii. Není proto divu, že mnoho lidí napadne tato oficiální místa obejít a pokusit se analyzovat konopí svépomocí.
Infračervená spektrometrie je pro domácí nebo laické použití mnohem vhodnější než chromatografie, protože není tak citlivá na vnější podmínky nebo přípravu vzorku.
Na trhu se v posledních letech objevují různé příruční a cenově dostupné přístroje založené na rozličných metodách. Úroveň technologické vyspělosti je značně variabilní: k sehnání jsou relativně jednoduché aplikace v telefonu, ale i poloprofesionální chromatografy za desítky tisíc. I přes tuto obrovskou rozmanitost mají všechny jedno společné: jejich výrobci se svorně zapřísahávají, že dokážou bez problémů poskytnout stejné výsledky jako oficiální laboratoře. Zní to hodně lákavě, ale je něco takového vůbec možné?
Detekce pomocí chemických činidel
Abychom se pokusili na tuto otázku odpovědět, musíme si nejprve stručně shrnout, jaké analytické metody se dnes v praxi používají a jaká jsou jejich úskalí. Nejstarší a nejdéle používanou je detekce pomocí chemických činidel. Pozitivní výsledek se obvykle projeví změnou barvy. Z intenzity této změny můžeme provést velmi hrubý kvantitativní odhad, pro přesnější stanovení se nehodí.
První barevnou reakcí konopí byl takzvaný Beamův test, který byl objeven na konci 19. století. Jedná se o velmi jednoduchou zkoušku: testovaný vzorek (sušina nebo extrakt) se přidá do směsi hydroxidu draselného a etanolu. Jsou-li tam přítomny kanabinoidy, vzniká fialové zbarvení.
Beamův test byl (a na některých místech, zejména za oceánem, dosud je) velmi oblíbený u policie, protože jej lze bez větších obtíží provádět v terénu a je snadno vyhodnotitelný. Teprve relativně nedávno bylo zjištěno, že za pozitivní výsledek je zodpovědný jediný kanabinoid: CBD, respektive fialový hydroxychinon CBD, který při testu vzniká. THC pozitivní výsledek mít nebude.
Tenkovrstvá chromatografie
O něco přesnější jsou novější barevná činidla. V současnosti nejpoužívanější jsou Fast Blue B a Fast Blue BB. Jejich výhodou je specifická reakce (různý barevný odstín) pro různé kanabinoidy, nevýhodou vysoká karcinogenita a možnost falešně pozitivních výsledků, protože kromě kanabinoidů reagují i s jinými látkami ze skupiny fenolů.
Obvykle se používají v kombinaci s papírovou chromatografií nebo dnes běžnější tenkovrstvou chromatografií. Probíhá to tak, že se malá kapka extraktu ze vzorku nanese na okraj papíru nebo fólie, která je umístěna vertikálně v nádobě naplněné směsí organických rozpouštědel. Rozpouštědlo stoupající vzhůru (tzv. mobilní fáze) s sebou postupně bere látky obsažené v extraktu, což vede k jejich rozvrstvení. Poté se fólie vysuší a postříká činidlem.
Při správném použití této metody získáme skvrny představující jednotlivé látky, které lze identifikovat podle barvy a vzdálenosti od počátku. Takový test lze provádět i v terénu nebo v domácích podmínkách a poskytuje poměrně dobrý přehled o tom, jaké látky jsou ve vzorku přítomny. Pro určení jejich přesného množství je však prakticky nepoužitelný. Jelikož rozpouštědla a činidla používaná při této metodě jsou toxická a často i hořlavá, je třeba dbát na bezpečnost a používat ochranné pomůcky.
Plynová a kapalinová chromatografie
V moderních laboratořích se nejčastěji používá plynová nebo kapalinová chromatografie. Jsou v podstatě sofistikovanější obdobou výše popsané metody: pohyb rozpouštědla odděluje složky podle jejich „ochoty“ nechat se jím unášet. Místo fólie se používají chromatografické kolony, tenké kovové trubičky, obvykle 10–30 cm dlouhé, které jsou naplněny absorpčním materiálem. Většinou se jedná o různé varianty silikagelu, což je vysoce polární materiál zachycující látky rozpustné ve vodě.
Na přenosné chromatografy se nelze spolehnout v citlivých otázkách, jako je překročení povoleného množství THC.
V kapalinové chromatografii se jako mobilní fáze nejčastěji používají organická rozpouštědla, například hexan a metanol v různém poměru s vodou. Plynová chromatografie obvykle jako mobilní fázi využívá nereaktivní plyny jako dusík nebo helium a je vhodnější pro stanovení těkavých látek, kupříkladu terpenů.
Obě metody se vyznačují velmi citlivou detekcí a při správném použití mohou poskytnout přesný údaj o množství určité látky ve vzorku. Jejich hlavní nevýhodou je citlivost na vnější podmínky. Laboratoř proto musí zajistit, aby teplota v místnosti, kde je přístroj umístěn, byla co nejvíce optimalizovaná, a stejně tak i další parametry jako třeba vlhkost.
Nepřesnost přenosných chromatografů
Přístroj je obvykle poměrně velký, nepřenosný a pro běžného člověka astronomicky drahý, navíc jeho obsluha je poměrně obtížná. Některé firmy však vyrábějí jakési „miniverze“ těchto přístrojů, které obvykle stojí desítky až stovky tisíc korun. Velikostí se liší, ale jejich hmotnost zpravidla nepřesahuje několik kilogramů, takže jsou mnohdy i přenosné.
Jak již bylo zmíněno výše, chromatografie je zásadně závislá na vnějších podmínkách. Takže podle mého názoru jsou tyto přístroje schopny při domácím použití poskytnout poměrně dobrou představu o celkovém složení extraktu. Nelze se na ně ovšem spolehnout v citlivých otázkách, jako je například překročení povoleného množství THC. Přenosný chromatograf je zkrátka z principu nepřesný, protože u něj nelze zaručit neměnné podmínky.
Chromatografie je navíc poměrně pomalá metoda a náklady na její provoz nejsou zanedbatelné, protože vyžaduje neustálý přísun nové mobilní fáze.
Infračervená spektrometrie
Infračervená spektrometrie se při analýze konopí zatím zas tak moc nepoužívá, ale je taktéž dobrou volbou. Je založena na charakteristické absorpci infračerveného záření různými molekulami. Velkou výhodou této metody je to, že může pracovat i s pevnými látkami nebo plyny. Kvalita nebo cena konkrétního přístroje závisí především na citlivosti detektoru.
Přestože se analytičtí chemici (a nejen oni) stále učí interpretovat „surová“ infračervená spektra, pro identifikaci látek už dnes máme k dispozici velmi užitečné programy a knihovny. Domnívám se, že v případě domácích přístrojů, které obvykle využívají připojení k chytrému telefonu, však může spolehlivost vyhodnocovacího softwaru představovat i určitá úskalí.
Jinými slovy, software v telefonu asi může jen těžko konkurovat výkonnému laboratornímu softwaru. Bez osobních zkušeností s nimi a vzhledem ke svým poměrně skromným znalostem infračervené spektrometrie se nemohu blíže vyjádřit k oprávněnosti ceny těchto přístrojů (cca 20–50 000 Kč).
Podle recenzí různých výrobců, které jsem četl, oscilují reakce lidí mezi obrovským zklamáním z nekonzistentních výsledků (i u stejného vzorku) a absolutním nadšením ze skvělé investice. V zásadě si ale myslím, že infračervená spektrometrie je pro domácí nebo laické použití mnohem vhodnější než chromatografie. Není totiž tak citlivá na vnější podmínky nebo přípravu vzorku.
Jaká přesnost?
Jestliže jste rozhodnutí pořídit si zařízení pro jakékoli domácí testování, asi nejdůležitější otázka zní, jak přesné má být. Pokud jste amatérský nadšenec, uživatel a pěstitel, kterého fascinuje chemie konopí, má chuť se vzdělávat na vlastní pěst a zároveň neví, co s penězi, jsou pro vás vhodné infračerveného přístroje jako PurplPro, MyDx nebo přenosné chromatografy, například Frog5000.
Pokud jste začínající výrobce a nechcete platit za každou orientační analýzu, je to něco, co stojí za zvážení. Je však důležité mít stále na paměti, že vaše analýza může být chybná. V případě nějakého legislativního problému ji navíc nikdo nebude brát v úvahu.
Zásadní analýzy, jako je stanovení obsahu THC a vyloučení kontaminace těžkými kovy a pesticidy, budou muset i nadále provádět akreditované laboratoře. Takže je otázkou, jak velkou úsporu nakonec při nákupu těchto přístrojů získáte.