Jak na hydroponii v indooru

Co je hydroponie? Stručně řečeno se jedná o způsob pěstování rostlin v inertním substrátu, jako je kokosové vlákno, keramzit či minerální vata, nebo i bez něj. Potravu rostlinám nedodává substrát, ale živný roztok, a tudíž má pěstitel výživu rostlin zcela pod kontrolou. 

Aby se u této metody maximálně využil její potenciál, je nutno používat dynamické systémy, které pracují v uzavřeném okruhu a skýtají co největší úsporu vody. Důležité je, že pěstování v hydroponii umožňuje maximální okysličení kořenů, a tím se urychluje růst rostlin.

Specifika

Jednou z mnoha výhod hydroponie je, že díky ní rostliny rostou velmi rychle – přímo se nabízí úsloví „jako z vody“. To se však může změnit i v nevýhodu. Pěstujete-li indoor, může se stát, že rostlina bude v době, kdy bude připravená ke kvetení, moc velká. Zabere celý vertikální prostor, což bude ještě více znát v pěstebních stanech, které většinou nejsou vysoké jako běžná místnost. 

Nejpozději v době, kdy se začnou objevovat první pestíky, je nutné přejít na hnojiva určená pro fázi květu. 

Umělé světlo ztrácí se vzdáleností velkou část účinnosti, takže lampu je dobré mít co nejblíže rostlinám. Proto dávají indooroví pěstitelé často přednost odrůdám, které se netáhnou moc do výšky (tedy s dominantními indikovými geny). 

Příliš velké rostliny mohou být spíše hendikepem také proto, protože části rostlin, které nejsou dostatečně vystaveny světlu, vám nepřinesou žádnou zázračnou úrodu, a to jak z hlediska množství, tak kvality. Chcete-li plně využít výhod hydroponie, musíte tomu přizpůsobit své pěstební záměry.

Hydroponie krok za krokem

Dejme tomu, že máme prostor o půdorysu 1 m² (jedna lampa) a že nám jde o produkci květů. Začneme výběrem semínek takové odrůdy, která bude vhodná pro pěstování v indooru – nevyroste příliš do výšky ani nebude kvést moc dlouho. Nejlepší jsou převážně indikové hybridy, kdy je rostlina relativně nízká a statná a fáze kvetení nepřesahuje o moc šest týdnů. V dnešní době je na trhu k mání nespočet hybridů, které se pro tenhle typ pěstování dobře hodí. 

Semeno se zasadí do výsevního substrátu. Ten potom půjde snadno opláchnout z kořenů. Může se jednat o substrát kokosový nebo klasickou zeminu s perlitem, zkrátka nějaký jemný druh určený pro výsev. Zkušenější mohou vysévat i do vody. 

Mateční rostlina

Když má semenáček asi dvě sady pravých listů, opatrně jej vyjmeme ze substrátu. Dáváme pozor, abychom nepoškodili kořeny. Můžeme k tomu použít lžíci a rostlinu s trochou substrátu spíše vydlabat než vytáhnout. Opatrně opláchneme kořeny ve sklenici vody a poté rostlinu umístíme do hydroponického systému. V této fázi s oblibou používám systém Cultimate, v němž mají kořeny dost místa a jsou chráněny před výkyvy teplot. 

Umístíme ji pod slabší LED lampu a nastavíme na 18hodinový světelný cyklus (s 6 hodinami tmy). Díky tomu rostlina poroste, ale nezačne kvést. A my z ní uděláme takzvanou mateční rostlinu (lidově označovanou jako matku), tedy budoucí zdroj řízků neboli klonů, z nichž teprve budeme mít rostliny tvořící květy). 

Když mateční rostlina dosáhne výšky 80 centimetrů až jednoho metru, připevníme na konstrukci pěstebního stanu ze strany malé LED lampy, které budou osvětlovat i její spodní části, jež nejsou v přímém kontaktu se světlem. Nemá smysl dávat nahoru silnější lampu, jen by se zvětšil rozdíl v kvalitě mezi horními a spodními patry. Pokud je umístěna do stanu 1,2 × 1,2 metru, rychle zabere veškerý prostor. Nyní je čas na tvorbu klonů.

Klonování

Odebrané řízky přesadíme do hydroponického systému, proto je nejlepší zakořenit je bez substrátu nebo se substrátem, který se snadno čistí. K zakořeňování se dobře hodí perlit nebo kokosové vlákno. Já sám používám HydroCloner od Terra Aquatica, což je moderní systém na tvorbu klonů, který nemá z hlediska úspěšnosti a rychlosti zakořenění konkurenci. 

Ke květu budeme chtít přivést malé, nevysoké rostliny, takže jich na metr čtvereční potřebujeme relativně velké množství. V závislosti na pěstebním systému a osobních preferencích lze použít dvacet až třicet sazenic na jeden metr čtvereční.

Čas ušetříte vynecháním růstové fáze i tím, že v hydroponickém systému dochází k extrémní urychlení růstu a dozrávání.

Osobně preferuji systém pro kvetení od Terra Aquatica nazvaný Growstream 20, jenž je dokonale přizpůsobený stanům s rozměry 1,2 × 1,2 metru. Do něj potřebuji dvacet zdravých sazenic, ale raději jich nechám zakořenit víc, alespoň dvojnásobek, a pak vybírám jen ty nejlepší. 

Klíčová je zde rovnoměrnost. Sazenice si musí být podobné velikostí i kvalitou kořenů. Vybírejme takové, které mají kořenové náběhy po celém stonku, mají bujný kořenový bal a postranní chloupky. S trochou zkušeností se dají klony s největším potenciálem snadno poznat. 

První stadium po řezu trvá v dobrých podmínkách asi patnáct dní, někdy i o něco déle. Důležité je udržovat v okolí klonů vysokou vlhkost. Pokud jsou sazenice zakořeněné v hydroponickém systému, začnou překvapivě růst ještě předtím, než zapustí kořeny. Jinými slovy se vyvíjejí od začátku zakořeňování. To je další výhoda hydroponie – rostliny díky ní nikdy nezahálí. 

Před květem

Nyní přesadíme zakořeněné řízky do prostoru pro kvetení, a to pod lampou o výkonu 600 wattů nebo vyšším. Specifické je, že začínáme rovnou s 12 hodinami světla, protože nepotřebujeme, aby proběhla vegetativní fáze. Opět platí, že v hydroponii rostliny rostou hodně rychle a skončili byste se zbytečně vysokými rostlinami, které by se tlačily na lampy. Navíc při tak vysokém počtu na metr čtvereční by z toho byla nezvladatelná džungle, změť haluzí, pařeniště dobré leda tak pro patogeny a hmyz.

Když umístíme rostliny do stanu na kvetení, mohou se zdát být dost malé a rozhodně nezaplní celý pěstební prostor. Součástí životního cyklu konopí je ale i takzvaná předkvětová fáze, která trvá asi patnáct dní. Během ní rostliny nadále rostou a mění se tak, aby mohly začít produkovat květy. Na konci tohoto období zaberou celý prostor a dosáhnou velikosti asi 40 až 50 centimetrů. Délka předkvětové fáze a konečná velikost rostlin se může lišit v závislosti na odrůdě. 

Během této fáze je třeba rostliny i nadále hnojit růstovým roztokem, a to alespoň prvních deset dní. Potom už musí pěstitel poznat od oka, kdy nastává správný okamžik pro výměnu živin v roztoku. Nejpozději v době, kdy se začnou objevovat první pestíky, je nutné přejít na hnojiva určená pro fázi květu. Takže vyprázdníme systém a připravíme nový roztok. Abychom si to usnadnili, v posledním týdnu před kvetením necháme hladinu v nádrži klesnout (nedoplňujeme).

Kvetení

Přibližně po patnácti dnech tedy vidíme jasné známky kvetení, objevují se první pestíky. Mladé rostliny tou dobou vyplní celý pěstební prostor. Od této chvíle ještě trochu porostou, ale mnohem pomaleji než dosud. 

Je čas dopřát jim trochu vzduchu – při takové koncentraci rostlin je nezbytné dostatečně větrat. Zastřihneme všechny větvičky, které nejsou přímo na světle, v podstatě všechny nízké haluze. Ale řídíme se vlastním úsudkem, i některé nižší větve mají potenciál. Poté není třeba několik týdnů nic moc dělat, jen kontrolovat parametry (pH, EC, teplotu, vlhkost) a hlídat, aby se někde neobjevila plíseň.

Úspora na času i elektřině

Takhle tedy pěstuji konopí v hydroponii. Sice nebudete mít největší možný výnos gramů na watt, ale díky tomu, že úplně vynecháte růstovou fázi, je pěstební cyklus velmi krátký. Navíc extrémní urychlení růstu a dozrávání, k němuž dochází v opravdu aktivním hydroponickém systému, znamená další ušetření času. Oproti době kvetení uvedené na obalu semen dokážu ušetřit přibližně dva týdny. Pěstební cyklus mám hotový za necelé dva měsíce – v závislosti na odrůdě to dělá šest až sedm týdnů. Umožňuje mi to pět sklizní ročně (a k tomu měsíc dovolené). 

Praktické aspekty

V ideálním případě by měl být pěstební prostor rozdělen na tři části. Jeden box je pro mateční rostlinu, jeden pro řízky a ten největší slouží ke kvetení. Mateční rostlina, která dává dostatek řízků pro pokrytí dvou až tří metrů čtverečních v případě kvetení, zabírá méně než jeden metr čtvereční.

Z nejlepšího klonu udělám novou mateční rostlinou pro další generaci, čímž ušetřím místo i elektřinu.

Osobně si to ale zjednodušuju ještě víc. Mateční rostlinu si totiž nenechávám: místo ní vyberu nejlepší klon, který se stane novou mateční rostlinou pro další generaci. Ušetřím tak místo i elektřinu a nový klon bude mít ideální velikost, až přijde čas opět odebírat řízky. 

Každý řízek je tedy stejně starý jako jeho matka. Při klonování nevracíte hodiny na nulu, rostlina stárne, každá generace je starší než ta předchozí. Kdybych neobměňoval matku, proces stárnutí by se dal pozorovat hlavně na kořenech, které by byly větší a zduřelejší.

Úspory

Klony se vyznačují pozoruhodnou vitalitou. Je to zvláštní, ale řízek je vitálnější než rostlina, ze které pochází. Navíc pěstování v indooru se dnes prodraží, elektřina není nejlevnější, takže cokoli, co celý proces urychlí, znamená nezanedbatelné úspory.

Text: William Texier

Autor je zakladatelem oblíbené francouzské společnosti Terra Aquatica a průkopníkem hydroponického pěstování.

Upozornění: Pěstovat semena konopných odrůd, které obsahují více než 1 procento THC a nejsou současně zapsány ve Společném katalogu odrůd zemědělských rostlin EU, a tyto rostliny dále sklízet a zpracovávat lze dle platné legislativy (zákon č. 167/1998 Sb. a zákon č. 40/2009 Sb.) jen na základě zvláštního oprávnění. Porušením této právní úpravy se můžete dopustit trestného činu. Vyčkejte do doby, než bude v ČR legální samopěstování konopí! Návrh takového zákona schválila 30. 5. 2025 Poslanecká sněmovna, a pokud ho schválí i Senát a podepíše prezident, bude od 1. 1. 2026 možné pěstovat 3 rostliny na osobu (věk 21+) a přechovávat až 100 gramů sušiny.

Redakce

V redakci Konopí působí na slovo vzatí odborníci, kteří se konopí věnují profesně, i pacienti, kteří se jím dlouhodobě léčí.