Jak na plísně

Ať už pěstujeme pro léčebné nebo rekreační účely, vždy bychom měli dbát na zdravotní nezávadnost našich rostlin. 

V nespoutaných venkovních podmínkách se plísním jen tak nevyhneme. Klíčem k řešení tohoto problému jsou tři P: předvídavost, prevence a péče (pokud možno každodenní). 

Druhy plísní 

Houbových onemocnění neboli plísní je celá řada, nejčastěji se ale setkáváme s padlí, plísní bramborovou a plísní šedou. 

Padlí má podobu stříbřitě práškových skvrn a lístky jím napadené je potřeba okamžitě odstranit. Dobrou prevencí je postřik s nimbovým olejem (neem oil) či domácím roztokem z drceného česneku. V případě většího rozšíření je potřeba sáhnout po fungicidu (např. Talent).

Uvnitř palic vystavených opakovanému náporu vlhka se plíseň šedá vytvoří zaručeně.

Plíseň bramborová se projevuje jako hnědé skvrny na okrajích listů a dá se zaměnit s minerální nerovnováhou. Šíří ji i škůdci, kterým se nejvíc daří v přelitém a nedostatečně propustném substrátu.

Prevencí je zálivka s mykorhizní houbou rodu Trichoderma. V případě napadení se doporučují přípravky na bázi mědi (Kuprikol, Dithane), které se vcelku brzy odbourají. Nicméně na zralé palice bychom je stříkat nechtěli. Na napadený kořenový systém se používá Ortiva nebo Ridomil Gold. 

Někdo preferuje již po vysazení aplikovat zálivku takzvanými systémovými fungicidy typu Previcur Energy, ale zkušení groweři jako Mr. José tvrdí, že stopy těchto látek mohou v rostlině zůstat i po ochranné lhůtě. 

Plíseň šedá

Krátce před sklizní, kdy už je pozdě na ostřejší chemický zásah, narazíme nejčastěji na plíseň šedou. Vypadá tak, jak se jmenuje, a napadá přímo květenství. Zprvu nemusí být vůbec vidět, ale rozšířit se umí náramně rychle.

Plíseň šedivá zachvátila vrcholek palice

Začne to třeba přezrálými semennými váčky na spodku palic anebo v místech, kde se hutné palice dotýkají stonku či sebe navzájem. Zkrátka všude tam, kde není dobrý přístup vzduchu a kde je vlhko. Pakliže napadená místa okamžitě neodstraníme, vezme záhy za své celá rostlina. Dokonce i po sklizni během sušení můžeme stále narážet na další zmar a zkázu v důsledku plísně. 

Zkušený zahradník už tuší, kde plíseň šedou čekat, a všechna taková místa pravidelně kontroluje. Prevencí je postřik bio přípravky, jako je třeba Bud Rot Stop nebo již zmíněný nimbový olej či jednodenní česnekový výluh.

Boj s vlhkem

Nadměrná vlhkost hrozí na plantáži neustále, protože i kdyby nepršelo, tak padá rosa anebo se sráží voda při změnách teplot. Při volbě místa na pěstování, ať už jde o záhon nebo skleník, je dobré myslet na to, aby tam dopadaly hlavně ranní paprsky. Právě po ránu totiž potřebují rostliny co nejrychleji vysušit. 

S blížící se sklizní je tedy záhodno pokud možno brzy zrána zbavit se přebytečné vlhkosti na květech. U venkovních kytek trochu pomůže jimi po kontrole výskytu plísně důkladně, ale něžně zatřást. Ve skleníku či fóliovníku se může stát, že na střeše a stěnách se kondenzuje voda, která pak stéká a kape na zrající pupeny. 

Tehdy přichází ke slovu ranní rozcvička s utěrkou, stírání vláhy ze stěn, ždímání. Uvnitř palic vystavených opakovanému náporu vlhka se totiž plíseň šedá vytvoří zaručeně. 

Ohroženy jsou i spodní a vnitřní části větších rostlin, kam nedopadá sluneční svit a kam nepronikne vítr. Někdy pomůže prostřihnout pár stínících listů. Jinak bychom to ale s jejich stříháním neměli přehánět, neboť právě v nich se během fotosyntézy přeměňuje světelná energie na chemickou. Listy jsou zkrátka fotovoltaické panely v přírodní elektrárně, která zásoby energie ukládá do cukru. 

Vítr nebo ventilace

Majitelé skleníků a fóliovníků by měli zvážit, jestli je takový problém natáhnout tam prodlužovačku a zakoupit alespoň několik malých cirkulačních ventilátorů, které v druhé polovině kvetení a hlavně ve fázi vrcholného zrání zajistí v kritických místech neustálý koloběh vzduchu. 

TIP: Sledujte lístky vyrůstající zevnitř paliček, jestli neschnou, nehnědnou a nekroutí se, a to v době, kdy okolní listy ještě nežloutnou. Právě tam se ve skrytu rozjíždí plíseň šedá.

Hodně prozíravé by bylo pořídit si rovněž velký odtahový ventilátor nebo dokonce odvlhčovač vzduchu. V uzavřených prostorách totiž hrozí zvýšená vlhkost neustále, a když se k tomu přidá nutnost v závěru řádně propláchnout kořenový systém čistou vodou, abychom ho zbavili kondenzovaných minerálů, na plíseň je hnedle zaděláno.

Záchrana nejhustších palic

Jelikož se plíseň šedá ráda tvoří tam, kde je tma a vlhko, jako naschvál postihne většinou ty nejvýstavnější horní palice – právě proto, že jsou nejhustější. Základem je dobré větrání, i když dovnitř těch největších šišek se nedostane ani vítr, ani proud vzduchu z větráku. 

Nabízí se i několik fíglů, jak riziko plesnivění eliminovat. Někdo doporučuje nastříhat brčka (asi nepotěší, že ideální jsou plastová) a zastrčit je mezi hrozny palic, aby pak jimi mohl dovnitř proudit vzduch.

Ještě efektivnější se zdá možnost vystřihnout některé prostřední paličky z většího květenství, aby byl garantován přístup vzduchu i do těch nejzazších zákoutí. Udělá-li se takový ventilační zástřih včas, nemělo by se to odrazit na výnosu, protože kytka pošle energii do jiných palic. A hlavně nepřijdeme o velké kusy těch nejkrásnějších květů, až půjde v závěru do tuhého a podzim udeří celou svou sychravou silou. 

Text: Bohumil Sazinka

Zajímá vás více? Spoustu inspirativního čtení najdete v magazínu Konopí, které je k dostání  v novinových stáncích a vybraných pobočkách České pošty po celé republice. Časopis si lze i výhodně předplatit.

Starší čísla stejně jako to aktuální si můžete pohodlně objednat v internetovém obchodě legalmarket.cz, na webu www.send.cz nebo v elektronické podobě na alza.cz.