Jak na plísně

Ať už pěstujeme pro léčebné nebo rekreační účely, vždy bychom měli dbát na zdravotní nezávadnost našich rostlin. 

V nespoutaných venkovních podmínkách se plísním jen tak nevyhneme. Klíčem k řešení tohoto problému jsou tři P: předvídavost, prevence a péče (pokud možno každodenní). 

Druhy plísní 

Houbových onemocnění neboli plísní je celá řada, nejčastěji se ale setkáváme s padlí, plísní bramborovou a plísní šedou. 

Padlí má podobu stříbřitě práškových skvrn a lístky jím napadené je potřeba okamžitě odstranit. Dobrou prevencí je postřik s nimbovým olejem (neem oil) či domácím roztokem z drceného česneku. V případě většího rozšíření je potřeba sáhnout po fungicidu (např. Talent).

Uvnitř palic vystavených opakovanému náporu vlhka se plíseň šedá vytvoří zaručeně.

Plíseň bramborová se projevuje jako hnědé skvrny na okrajích listů a dá se zaměnit s minerální nerovnováhou. Šíří ji i škůdci, kterým se nejvíc daří v přelitém a nedostatečně propustném substrátu.

Prevencí je zálivka s mykorhizní houbou rodu Trichoderma. V případě napadení se doporučují přípravky na bázi mědi (Kuprikol, Dithane), které se vcelku brzy odbourají. Nicméně na zralé palice bychom je stříkat nechtěli. Na napadený kořenový systém se používá Ortiva nebo Ridomil Gold. 

Plíseň šedivá zachvátila vrcholek palice

Někdo preferuje již po vysazení aplikovat zálivku takzvanými systémovými fungicidy typu Previcur Energy, ale zkušení groweři jako Mr. José tvrdí, že stopy těchto látek mohou v rostlině zůstat i po ochranné lhůtě. 

Plíseň šedá

Krátce před sklizní, kdy už je pozdě na ostřejší chemický zásah, narazíme nejčastěji na plíseň šedou. Vypadá tak, jak se jmenuje, a napadá přímo květenství. Zprvu nemusí být vůbec vidět, ale rozšířit se umí náramně rychle.

Začne to třeba přezrálými semennými váčky na spodku palic anebo v místech, kde se hutné palice dotýkají stonku či sebe navzájem. Zkrátka všude tam, kde není dobrý přístup vzduchu a kde je vlhko. Pakliže napadená místa okamžitě neodstraníme, vezme záhy za své celá rostlina. Dokonce i po sklizni během sušení můžeme stále narážet na další zmar a zkázu v důsledku plísně. 

Zkušený zahradník už tuší, kde plíseň šedou čekat, a všechna taková místa pravidelně kontroluje. Prevencí je postřik bio přípravky, jako je třeba Bud Rot Stop nebo již zmíněný nimbový olej či jednodenní česnekový výluh.

Boj s vlhkem

Nadměrná vlhkost hrozí na plantáži neustále, protože i kdyby nepršelo, tak padá rosa anebo se sráží voda při změnách teplot. Při volbě místa na pěstování, ať už jde o záhon nebo skleník, je dobré myslet na to, aby tam dopadaly hlavně ranní paprsky. Právě po ránu totiž potřebují rostliny co nejrychleji vysušit. 

Sledujte lístky vyrůstající zevnitř paliček, jestli neschnou, nehnědnou a nekroutí se, a to v době, kdy okolní listy ještě nežloutnou. Právě tam se ve skrytu rozjíždí plíseň šedá.

S blížící se sklizní je tedy záhodno pokud možno brzy zrána zbavit se přebytečné vlhkosti na květech. U venkovních kytek trochu pomůže jimi po kontrole výskytu plísně důkladně, ale něžně zatřást. Ve skleníku či fóliovníku se může stát, že na střeše a stěnách se kondenzuje voda, která pak stéká a kape na zrající pupeny.

(…)

Text: Bohumil Sazinka

Zajímá vás více? Další rady jak na plísně a spoustu dalších inspirativních textů najdete v pátém vydání magazínu Konopí, které je k dostání v trafikách po celé zemi! Magazín si můžete taktéž výhodně předplatit.