V minulém díle jsme se seznámili s fascinujícím světem mykorhizních hub. Ty však nejsou jedinými obyvateli podzemního světa. V půdě pod našima nohama žijí tisíce druhů organismů a každý z nich má v koloběhu života své místo.
Pěstitel, v jehož zahrádce vládne rovnováha nastolená dlouhodobým používáním postupů udržitelného zemědělství, se nepředře.
Pozoruje bující život a jen občas přiloží ruku k dílu. Jeho pozorné oko je po většinu času vším, co zahrada potřebuje. Měl by však dobře znát všechny její obyvatele, a to na povrchu i pod zemí.
Co se dozvíte?
Potravní řetězec a koloběh živin
Celý potravní řetězec, pro nějž je přesnější označení potravní síť, protože vztahy mezi jednotlivými druhy jsou spletité, pohání obrovské množství dusíku a uhlíku. Dva prvky, které jsou základními stavebními kameny všeho života na Zemi.
Uhlík slouží organismům ke stavbě těl a skladování energie ve formě cukrů a lipidů. Dusík s uhlíkem jsou též součástí nukleových kyselin, ze kterých je sestavena DNA, a také proteinů, které jsou katalyzátory chemických reakcí. Veškerý život na Zemi potřebuje tyto dva prvky získat, a tak se podílí na neustálém koloběhu uhlíku a dusíku v přírodě.
Bakterie
Jednobuněčné bakterie jsou nejmenšími obyvateli podzemní říše a v přírodě jim patří druhé místo v množství rozložené organické hmoty – hned za houbami. Organická hmota obsahuje dusík, uhlík a další živiny a je bakteriemi přetvořena na menší elektricky nabité částice, které jsou v nich takto „uzamčeny“.
Tento důležitý proces se nazývá imobilizace živin. Další členové potravní sítě získávají energii a živiny pojídáním bakterií, a ty jsou základem celé potravní pyramidy.
Houby jsou zásadní při rozkladu některých obtížně rozložitelných částí organické hmoty.
Fixace vzdušného dusíku je další jedinečný způsob, jak bakterie získávají živiny. Dusík v atmosféře není pro většinu živých organismů vstřebatelný. Některé druhy bakterií mají jedinečnou schopnost zachytávat molekuly vzdušného dusíku a kombinovat ho s kyslíkem či vodíkem.
Vzniklé ionty čpavku (NH4+), dusičnanů (NO3−) a dusitanů (N02−) jsou potravou pro rostliny a další organismy. Luštěniny a některé další druhy rostlin vděčí za svoji schopnost fixace vzdušného dusíku právě symbiotickým bakteriím žijícím v okolí jejích kořenů.
Houby
V minulém díle seriálu jsme se podrobně věnovali symbiotickým vztahům, které navazují houby s rostlinami. Houby však plní v půdě mnoho dalších nepostradatelných funkcí. Zásadní jsou při rozkladu některých obtížně rozložitelných částí organické hmoty.
Bakterie jsou rychlé a jako první se dostanou k jednoduše stravitelným cukrům obsaženým v organické hmotě. O něco pomalejší houby se živí složitější molekulami, jako jsou lignin nebo celulóza. Ty jsou obsaženy především v dřevěných částech rostlin a houby je rozkládají na jednodušší cukry a aminokyseliny.
Stejně jako všechny ostatní organismy i houby mají svou roli v koloběhu dusíku. Nedokážou ho sice fixovat ze vzduchu jako bakterie, ale vylučují ho v odpadních látkách a při rozkladu po smrti. Houby obsahují dusík pouze ve formě iontů čpavku (NH4+), které jsou specializovanými bakteriemi rozloženy na dusitany (N02−) a dusičnany (NO3−) při procesu zvaném nitrifikace.
O patogenních a parazitických houbách bylo napsáno velmi mnoho. V minulosti panovalo obecné přesvědčení, že veškeré houby žijící na rostlinách jsou pro ně nebezpečné. Dnes již víme, že tomu tak není.
Nicméně některé houby jsou původci nebezpečných plísní a hniloby květů, které ohrožují naše rostliny právě v těchto měsících. Jak si s nimi poradit, se dozvíte v několika článcích na webu našeho magazínu.
Řasy
V počátcích vývoje života na Zemi byly řasy mezi prvními organismy, které opustily vodu. Žily na vlhkých kamenech a pomáhaly z nich vytvářet první půdy. Dnes je najdeme po celém světě, dokonce i na pouštích nebo za polárním kruhem. Všechny druhy potřebují k životu vysokou vlhkost.
Stejně jako rostliny i řasy mají schopnost fotosyntézy a jsou autotrofními organismy schopnými si vyrábět vlastní potravu. V minulosti byly řasy považovány za méně vyvinuté příbuzné rostlin, ale ukázalo se, že geneticky mají blíže k bakteriím.
Parazitické druhy hlístic jsou oblíbeným nástrojem zahradníků při boji s některými půdními škůdci.
Mají podobné schopnosti jako rostliny, ale postrádají skutečné kořeny, listy, stonky a vaskulární systém. Řasy často navazují podobné symbiotické vztahy s houbami jako rostliny.
Pro zahradníky nepředstavují řasy příliš veliké nebezpečí, ale jsou známkou, že vlhkost prostředí je velmi vysoká. Problematické jsou pouze při pěstovaní v hydroponických systémech, protože mohou odčerpávat živiny z roztoku a omezovat kořeny rostlin. Zbavíme se jich jednoduše pomocí roztoku peroxidu vodíku.
Prvoci
Prvoci jsou miniaturní jednobuněčné organismy, které se na první pohled podobají bakteriím, jež jsou jejich hlavní potravou. Na rozdíl od nich však mají ve své buňce takzvaný nukleus, buněčné jádro ukrývající DNA. Průměrný prvok zkonzumuje denně deset tisíc jednotlivých bakterií a udržuje tím jejich počty v rovnováze.
Nejdůležitější rolí prvoků v potravní síti je opětovná redistribuce živin, které byly předtím imobilizovány v tělech bakterií. Tyto živiny prvoci uvolní jako součást svých odpadních látek poté, co zkonzumují bakterie.
Navíc k tomu často dochází právě v okolí kořenů rostliny, kde je koncentrace půdních bakterií nejvyšší. Někteří prvoci se mohou živit kořeny rostlin, ale v kvalitním substrátu jsou tyto agresivní druhy drženy pod kontrolou prvoky-kanibaly.
Hlístice
Hlístice jsou jedním z nejrozšířenějších druhů živočichů na světě. Tato malá slepá háďátka žijí v půdě a dorůstají průměrné délky dvou milimetrů. Vzhledem ke své velikosti slouží často bakteriím jako dopravní prostředek. Bakterie se totiž v půdě samy o sobě mohou pohybovat jen omezeně a tyto živé autobusy je přepraví na nepoměrně delší vzdálenosti.
Hlístice vyhledávají svou kořist za pomoci tepla nebo chemických pachů. Některé druhy se živí kořeny rostlin, jiné jsou predátory, kteří tyto své příbuzné napadají. V neposlední řadě je mnoho druhů hlístic, které se stejně jako prvoci pasou na bakteriích v okolí kořenů rostlin a napomáhají tím opětovné mineralizaci živin v půdě.
Parazitické druhy hlístic jsou oblíbeným nástrojem zahradníků při boji s některými půdními škůdci. Efektivní jsou proti larvám smutnic a housenkám.
Členovci
Většina půdních obyvatel viditelných holým okem patří k početnému kmeni členovců. Najdeme mezi nimi roztoče, pavoukovce, mravence i živočichy s poetickým názvem chvostoskoci. Rozmanitost členovců čítá milion dosud popsaných druhů a bylo by takřka nemožné obsáhnout veškeré aspekty jejich života.
Půda „přežvýkaná“ žížalami lépe zadržuje vodu a má větší obsah živin.
Jejich hlavním přínosem do potravní sítě je zpracovávání organické hmoty na menší kousky, které jsou lépe rozložitelné menšími organismy. Stejně jako většina větších tvorů v půdě i členovci slouží bakteriím coby přepravní prostředek.
Mnozí škůdci, jako například třásněnky, mšice, molice nebo svilušky, patří k různým rodinám kmene členovců. Pomocí ověřených metod lze zamezit většině škod, které na naší úrodě napáchají.
Žížaly
Každý dobrý zahradník ví, že přítomnost žížal je známkou úrodné půdy. Žížaly v přírodě plní funkci neúnavných obracečů půdního substrátu. Na jednom hektaru půdy žije přibližně šest milionů žížal, které zpracují za rok obdivuhodných čtyřicet pět tun půdy.
Veškerá hmota, která projde zažívacím traktem žížal, je rozmělněna na menší kousky a zpracována symbiotickými bakteriemi. Výsledkem je vermikompost, žížalí trus, který obsahuje obrovské množství živin a je považován za výborné organické hnojivo. Půda „přežvýkaná“ žížalami lépe zadržuje vodu a má větší obsah živin.
Plži
Hlemýždi a slimáci jsou nejčastějšími představiteli třídy plžů, na které v zahradě natrefíme. Zejména druzí z nich jsou nenáviděnými škůdci a jsou schopni spořádat obrovské množství rostlinného materiálu. Jejich přítomnost v zahrádce prozradí stopy zaschlého slizu a zdevastované listy rostlin. Plži hodují především v noci, kdy jsou jejich křehká těla chráněna před žárem slunce a jsou lépe skryti před predátory i lidmi.
Stejně jako členovci a žížaly jsou i plži součástí potravní sítě a ve zdravé zahradě by se neměli přemnožit. Nicméně z praxe víme, že nájezdům invazivního slimáka plzáka španělského, který nemá v naší přírodě mnoho přirozených nepřátel, je téměř nemožné se ubránit.
Skvělým pomocníkem proti slimákům je plemeno kachny domácí známé jako indický běžec. Nicméně ne každý má prostor a možnosti stát se chovatelem kachen. Vcelku účinnou alternativou jsou granule proti slimákům.
Pamatujme, že je musíme užívat s rozvahou, protože mají neblahý vliv na životní prostředí. Méně škodlivou cestou k ochraně rostlin jsou měděné pásky obepínající vyvýšené záhony či podomácku vyrobené pivní pasti.
Další živočichové
V našich zeměpisných šířkách se na zahradách setkáváme s nájezdy krtků a hrabošů. Krtci se živí hmyzem a jejich přítomnost je snadno zpozorovatelná podle typických krtinců. Ty sice nevypadají hezky, ale ve skutečnosti krtek naší zahradě příliš neškodí. Mnohem nebezpečnější je hraboš polní, který je býložravý. Tento hlodavec spase téměř cokoli a miluje kořeny rostlin. Hraboše v zahradě poznáme podle koryt vyhloubených v povrchu půdy.
Méně škodlivou cestou k ochraně rostlin před plži jsou měděné pásky obepínající vyvýšené záhony či pivní pasti.
Zbavit se těchto škůdců může být velmi obtížné. Různé repelenty domácího původu či z obchodu mají omezenou dobu působení a je vhodné je používat po dešti. Hraboši ani krtci nejsou dobrými lezci, a tak můžeme umístit naše nejvzácnější rostliny v květináči na vyvýšené místo.
Konopí je často lákadlem i pro jiná zvířata, která nelze považovat přímo za škůdce. Můžeme se setkat s celkem nevinným okusováním malých rostlinek domácími kočkami, ale i s polámanými a okousanými větvemi od vysoké zvěře. Zde nelze poradit nic jiného než mít pro ostatní členy přírody špetku trpělivosti a pochopení. Krásná vůně konopí je láká stejně jako nás.
Upozornění: Všechna semena jsou určena pouze ke sběratelským účelům. Rozhodně nedoporučujeme pěstovat semena konopných odrůd, které obsahují vyšší procenta THC, jelikož dle platné legislativy (zákon č. 167/1998 Sb. a zákon č. 40/2009 Sb.) je jejich pěstování, sklízení a další zpracování trestné.
Zajímá vás více? Magazín Konopí je k dostání v novinových stáncích a trafikách po celé republice. Lze si ho i výhodně předplatit.
Starší čísla stejně jako to aktuální si můžete v tištěné i elektronické podobě objednat na webu send.cz.
