Když přijde řeč na ekologické a udržitelné metody zahradničení, mnozí z nás si představí mírně zanedbanou zahradu s veselým zahradníkem, který se ale příliš nestará. To je však daleko od pravdy. Tito pěstitelé pečlivě sledují kvalitu půdy, o kterou pečují. Často tak činí za pomoci nejnovějších vědeckých metod, které si nyní představíme.
Cílem organického pěstovaní je co nejméně narušovat přirozené přírodní procesy. Odměnou nám je pestrá zahrada plná života. Nicméně sklízením rostlin nebo jejich částí ze zahrady odstraňujeme živiny a organickou hmotu, které musíme před příští pěstební sezónou opět doplnit. Čím substrát obohatit a v jakém množství – s tím nám pomohou různé moderní analytické metody.
Proč testovat
Kvalita vypěstovaného konopí úzce souvisí s úrodností půdy, ve které rostlinu pěstujeme. Jednoduché pravidlo, jež se vztahuje na veškeré užitkové rostliny, bylo před téměř dvěma stovkami let zformulováno do takzvaného Liebigova zákona minima.
Tento stěžejní princip agrární vědy praví, že růst rostlin se neřídí celkovými dostupnými zdroji, ale je limitován zdrojem nejméně dostupným. Zjednodušeně řečeno, pokud v pěstebním substrátu schází třeba jen jedna z důležitých živin, je tím omezen celý metabolismus rostliny.
Konopí má silné bioakumulační vlastnosti, což znamená, že z půdy vstřebá vysoké množství případných škodlivých látek a uloží je ve svých tkáních.
Dalším důležitým a stále málo diskutovaným aspektem domácího pěstování konopí je všeobecně panující nevědomost o obsahu těžkých kovů a dalších potenciálně zdraví škodlivých látek přítomných v půdě na našich zahradách.
Konopí má silné bioakumulační vlastnosti, což znamená, že z půdy vstřebá vysoké množství případných škodlivých látek a uloží je ve svých tkáních. Proto se někdy využívá k revitalizaci extrémně znečištěné půdy. V tomto ohledu je největším nebezpečím přítomnost těžkých kovů, protože konzumace rostlinného materiálu s jejich vysokým obsahem je prokazatelně zdraví škodlivá.
Z důvodů specifických nároků konopí na živiny a potřeby bezpečného substrátu se profesionální pěstitelé konopí často uchylují k metodám kultivace, které nevyžadují zeminu. Případně nakupují substrát od dodavatele, který je připravený přímo na míru.
Naším cílem však není navážet do zahrady opakovaně spousty drahého kupovaného substrátu, ale naopak zajistit, aby veškeré zdroje pocházely z nejbližšího okolí. Pravidelné testování půdy je skvělým nástrojem, který nám pomůže vytvořit a zachovat v zahradě optimální podmínky pro kultivaci nejen konopí.
V laboratoři nebo doma?
Zemědělci běžně využívají služeb specializovaných vědeckých pracovišť, která poskytují detailní rozbory půdy. Různé certifikované laboratoře dnes nabízejí své služby na internetu i široké veřejnosti. Odborně provedený rozbor nám poskytne detailní informace o stavu půdy, zda je vhodná pro pěstování léčebného konopí, popřípadě jak ji upravit před dalším pěstebním cyklem.
Mnozí pěstitelé čekají s testováním až do jara, protože půda je po zimě odpočatá a oni tak získají nejpřesnější výsledky. Nicméně v té době bývají testovací pracoviště právě z tohoto důvodu zahlcená, takže se vyplatí posílat vzorky již na podzim.
Zdroj: pixabay.com
Máme tak jistotu, že výsledky dorazí před začátkem výsadby a budeme mít dostatek času na úpravu půdy. Například v případě vápnění musíme nechat substrát s vápnem delší dobu odležet.
Alternativou laboratorní analýzy jsou domácí testovací sady nebo elektronická zařízení pro rozbor půdy. Profesionální elektronické analyzátory jsou ale dosti nákladné a vyplatí se především jedině velkokapacitním pěstitelům. Užitečné informace však získáme i s některými základními pomůckami, které jsou snadno dostupné každému zahradníkovi.
Proč a jak kontrolovat kyselost půdy?
Optimální pH půdy, které určuje její kyselost, je zásadním faktorem pro úspěšné pěstování konopí. Tento údaj je součástí každého laboratorního rozboru, ale snadno jej zjistíme i s pomocí ruční testovací sady s lakmusovými papírky. Hodnota pH je udávána na stupnici od 0 do 14 s tím, že hodnota 0 reprezentuje maximálně kyselé prostředí, půda s pH 7 je považována za neutrální a pH 14 představuje prostředí maximálně zásadité.
Konopí se nejlépe daří v mírně kyselých půdách s pH v rozmezí 6,0 až 7,0. Hlavním dopadem nevhodného pH substrátu je snížená vstřebatelnost živin. V extrémních případech může dokonce dojít z celkovému zablokování metabolismu rostliny.
Pokud test odhalí příliš malý podíl některé ze základních živin, řešením je přidání organické hmoty, ale s přihlédnutím ke konkrétním potřebám půdy.
Příliš kyselou půdu vylepšíme vápněním dolomitickým vápencem, který dávkujeme podle přiloženého návodu. Po zavápnění provádíme v pravidelných intervalech orientační měření pH lakmusovým papírkem. Ani velmi zásaditá půda není vhodná a v takovém případě doplníme půdu o organickou hmotu. Například pomocí kompostu nebo čerstvě posečené trávy.
Organická hmota je nepostradatelnou složkou půdy. Je to ta část, kterou tvoří tkáně uhynulých rostlin a živočichů. Jejich rozklad za pomocí bakterií a mikrobů je primárním zdrojem živin pro rostliny. Postupným zvyšováním podílu organické hmoty se kvalita půdy s časem zlepšuje, protože v substrátu vzniká zásobárna pomalu se uvolňujících živin. Naším cílem je postupně zvýšit podíl organické hmoty ve vrchní vrstvě substrátu až na 25 procent. Vysoký podíl organické hmoty v substrátu zajistí, že i bez použití dalších hnojiv budou mít rostliny dostatek živin.
Co dalšího se dozvíme z půdního rozboru?
Výsledky půdních testů mohou být tak detailní, jak si jen zamaneme. Obvykle laboratoře nabízejí balíčky základních rozborů a každý další jednotlivý úkon se naceňuje zvlášť. Nejčastějšími údaji ve výsledcích půdních testů jsou již zmíněné pH, podíl organické hmoty, obsah makroživin i mikroživin, rozpustných solí nebo kationtová výměnná kapacita (CEC).
O důležitost jednotlivých makro- i mikroživin pro vývoj rostlin jsme psali v předchozích vydáních. Půda bohatá na mikroorganismy a organickou hmotu by nikdy neměla trpět zásadními nedostatky těchto zdrojů.
Odhalí-li test přeci jenom malý podíl některé ze základních živin, řešením je opět přidání organické hmoty, ale s přihlédnutím ke konkrétním potřebám půdy. Například kostní moučka obsahuje vysoké množství fosforu, čerstvě posečená tráva je dobrým zdrojem dusíku a jako zdroj draslíku poslouží dřevný popel.
Salinita vyjadřuje množství rozpustných solí, které se v půdě nachází. Do substrátu se většinou dostanou používáním minerálních hnojiv nebo ve výjimečných případech ze spodních vod z přilehlých komerčních polí. Příliš zasolená půda může znemožnit pěstování konopí na vybraném stanovišti.
CEC neboli kationtová výměnná kapacita udává schopnost půdy udržet živiny. Čím vyšší je její hodnota, tím více je půda odolná proti vyplavování živin. Velmi vysoké hodnoty CEC mají půdy s vysokým podílem organické hmoty a jílu. Výměnná kapacita písečných půd je velmi závislá na množství organické hmoty, které se nachází ve svrchní vrstvě substrátu. Půdy s vysokou hodnotu CEC poskytují rostlinám větší rezervu dostupných živin.
V neposlední řadě nabízí mnohé laboratoře kompletní rozbor půdy včetně přítomnosti těžkých kovů, který doporučujeme každému zodpovědnému pěstiteli provést minimálně jednou. Získáme tak kompletní představu o možnostech, které naše zahrádka poskytuje.
Upozornění: Všechna semena jsou určena pouze ke sběratelským účelům. Rozhodně nedoporučujeme pěstovat semena konopných odrůd, které obsahují vyšší procenta THC, jelikož dle platné legislativy (zákon č. 167/1998 Sb. a zákon č. 40/2009 Sb.) je jejich pěstování, sklízení a další zpracování trestné.
