Zima je už dlouhá, chuť k jídlu velká a pohybu spíš méně než více. Nestihli jsme svoje „zimní špíčky“ ani moc vylyžovat, natož potrénovat ve fitku. A protože tonoucí se stébla chytá, zkusme se chytnout bylin, které povzbudí metabolismus, a třeba se nabytého tělesného zateplení zbavíme o něco rychleji!
Maté neboli cesmína paraguajská
Jak už název napovídá, cesmína má svůj původ v Jižní Americe. Je neskutečně slavná – nápoj zvaný maté, vyráběný z jejích lístků, se těší nesmírné oblibě a je popíjen lidmi po celém světě. V naší kotlině zatím nemá vybudovanou tu správnou tradici, ale alespoň máme stále co objevovat.
V přirozených podmínkách je cesmína stálezelený strom, který může vyrůst až do úctyhodných dvaceti metrů. Z tohoto stromu či keříku – záleží na stáří rostliny – se sklízejí lístky. Pro sklizeň se udržují stromky spíše menší, aby sběr lístků nebyl horolezeckou disciplínou. Lístky cesmíny jsou nabité nejrůznějšími látkami: vitaminy A a C, vitaminy skupiny B, minerály, jako je například hořčík či vápník, a dokonce i nějakým tím kofeinem.
Látky obsažené v lístkách cesmíny zajistí nastartování metabolismu a rychlejší spalování kalorií.
V lidském organismu má neopomenutelný vliv na naši tělesnou hmotnost. Látky obsažené v lístkách cesmíny zajistí nastartování metabolismu a rychlejší spalování kalorií. Současně s tím trochu zkrotí náš apetit a potlačí nezvladatelnou chuť k (někdy neustálému) pojídání.
Aby zbyla síla i na fyzickou aktivitu, rozuměj cvičení, cesmína má i výrazné stimulační účinky. Nabije energií a zažene únavu, a to nejen fyzickou – i po psychické stránce by nás měla povzbudit a dodat síly na další dny. Logicky z toho vychází, že zajistí i dostatečnou pozornost a schopnost koncentrace. Zajímavé je, že i přes tyto povzbudivé účinky může podpořit zdravý spánek, ale to za podmínky, že se vyhneme její konzumaci zhruba pět až šest hodin před spánkem. Jde tu o správné načasování!
Bylinka se dá pořídit sušená a její konzistence je akorát vhodná do vaporizéru, nicméně jemnější podrcení nebude na škodu. Při 175 °C je chuť mírně nasládla a jemná, při vyšších teplotách okolo 190 °C je intenzivnější se suchými tóny. Páru téměř netvoří a její vaporizace tak může být intimní záležitostí. Dobře se doplňuje s konopím, zjemní ho.
Zelený čaj
Lístky čajovníku čínského svůj boom u nás už zažily. Ve jménu štíhlých těl se bleskurychle šířily informace o povzbuzujících účincích zeleného čaje na metabolismus. Dobrá zpráva je, že ty informace nebyly lživé!
Čajovník čínský se pěstuje ve východní části světa – v Číně a okolních zemích. Dokáže dorůst i do dvoumetrové výšky, ale pro sklizeň se udržuje ve velikosti nižších keřů. Z těchto keříků se sklízejí a dále zpracovávají krásně zelené lístky. Jak černý, tak zelený i ostatní druhy čajů pocházejí právě z této jedné rostliny – a liší se jen mírou fermentace. Zelený čaj není fermentován vůbec a jedná se tedy o nejvíce přirozenou formu čaje. Nicméně co se do kvality týče, jsou na trhu k nalezení produkty s obrovskými rozdíly.
Zdroj: Wikimedia commons
Přepokládejme, že máme k dispozici velmi chutný i kvalitní zelený čaj. Co od něj čekat? Mimo vynikající a osvěžující chuti právě podporu metabolismu, která se projeví snadnějším hubnutím. Není to tak, že by po pár lístcích čaje zmizelo několik nadbytečných kil, ale podpůrná kúra je fajn.
Zelený čaj nabudí i po psychické stránce – můžeme tak získat motivaci v započaté cestě a dotáhnout věci do konce. Zlepší koncentraci a studium čehokoli bude o zase něco snazší. Obsahuje též bohaté spektrum antioxidantů, detoxikuje organismus a má také poměrně silné močopudné účinky. K dalším jeho pozitivům patří i protizánětlivé a antibakteriální účinky.
Zelený čaj mi ve vaporizéru nejvíce chutná při teplotě 185 °C – chuť je výrazně čajová, jako když se nadechujete nad teplým šálkem teplého čaje. Při 190 °C bude chuť o něco štiplavější, ostřejší – dejme tomu jako šálek silného čaje. Během samotného aktu vaporizace je dobré si bylinný obsah alespoň jednou pročechrat, což zajistí rovnoměrné odpařování sušiny a její dobrou chuť po celou dobu vaporizace. Samozřejmě se dá kombinovat s dalšími bylinami včetně konopí.
Hořký pomeranč – kůra
Je libo něco fakt exotického? Co třeba takový kříženec mandarinky a pomela? Hořký nebo také divoký pomeranč není nám známý klasický pomeranč, ale pomeranč, který se nekonzumuje, protože to není chuťově právě lákavá záležitost. Nicméně lidstvo je vynalézavé a co se nesní, dá se využít i jinak. Například z okvětí tohoto stromu pochází silice neroli, používaná v kosmetice, a z plodů se lisují oleje pro dochucení potravin či nápojů.
Pro vaporizační účely nás budou zajímat právě slupky plodů. Nasušené voní krásně citrusově, doslova kysele. Koupit se dají nahrubo nadrcené a většina kousků do vaporizéru sedne tak, jak jsou, jiné je dobré trochu nalámat.
Hořký pomeranč patří mezi významné pomocníky v boji s nadváhou a pomalým metabolismem. Jeho „veřejným tajemstvím“ je látka synefrin, kterou plody tohoto pomerančovníku obsahují. Tato látka pomáhá zrychlit metabolismus lipidů a rychleji tak odbourávat naškudlené tuky.
Zelený čaj podpoří metabolismus, nabudí i po psychické stránce a zlepší koncentraci.
Hořký pomeranč detoxikuje celý organismus, podporuje trávení a napomůže i k efektivní relaxaci a spánku. Mezi jeho další pozitivní účinky patří i pomoc tělu při nachlazení a chřipkách, kdy je podpůrným prostředkem při léčbě.
Hořký pomeranč ve vaporizéru je skutečná lahůdka. Začněte teplotou 175 °C – chuť je vyloženě šťavnatá, svěží a ovocná. Při vyšších teplotách kolem 190 °C se chuť zvýrazní a objeví se typická citrusová hořkost pomerančové kůry, která je ale velmi příjemná. U vyšší teploty se dočkáme také více páry. Kdo má rád citrusy a jejich vůni obecně, doporučuji přidat kousek této kůry ke konopí či tabáku. Budete příjemně překvapeni!
Věřím, že každá z těchto bylin přinese osvěžení do vašich vaporizérů a dodá motivaci i energii. Přeji hodně příjemných vaporizačních chvil!
