Jak přežít pěstování ve velkém 

V této minisérii se dozvíte, jak se vyhnout tomu, abyste zejména při pěstování polního konopí neskončili doma leda tak s plným špajzem čaje pro osobní spotřebu. Postupně vás seznámím se všemi aspekty pěstebního, výrobního a prodejního cyklu a ukážu vám svůj osobní pohled daný třinácti lety zkušeností v oboru. 

V případě, že přemýšlíte o osetí jakékoli plochy pro nadcházející sezonu, zde můžete najít potřebné informace, díky nimž budete moci vyhodnotit, nakolik správné je vaše rozhodnutí. A pakliže jste odhodláni sázet, až se budou hory zelenat, následující i budoucí řádky vám poslouží jako základní manuál správné výrobní praxe.

Pojďme si tedy ušpinit boty zatím jen imaginárně a nasajme spolu atmosféru manuální práce na čerstvém vzduchu.

Máte pohnojeno?

Řekněme, že máme k dispozici běžnou zemědělskou půdu, která byla orána a hnojena a lze na ní dosáhnout dobrých výnosů. Ty lze očekávat v prvním a druhém roce, každý další rok bude výrazně obtížnější. Téma živin rozvedeme v dalším vydání, tentokrát jen předznamenám, že je klíčové pro kvalitu půdy a budoucnost lidstva.

Nikdy jsem neslyšel o tom, že by někdo hodně zbohatl prací na poli.

Můžeme si položit otázku, čím bylo pole hnojeno před naším příchodem, můžeme odebrat i vzorky a zaslat je na adresu specializované laboratoře, která poskytuje analýzy. Rozbor půdy se samozřejmě hodí, člověk může plánovat případné úpravy a vylepšovat její složení, nicméně mnohdy je lépe nevědět a spíše investovat energii do zkvalitňování zeminy v nadcházejících obdobích. To nás totiž určitě nemine.

Můj osobní pohled na tuto problematiku je navíc zkomplikovaný životem na rostlinné stravě – vyhledávám všechno možné ve veganském provedení. Nabízí se tedy otázka, jak příznivý je dnes kravský hnůj a zda pochází z ekozemědělství či konvenční produkce.

Můžeme ho analyzovat na množství zbytkových antibiotik a léků na likvidaci zánětů způsobených nadměrným dojením a pak si zodpovědět, jestli je takový způsob výživy půdy celkově udržitelný a etický. Pokud chceme svým zákazníkům dát vždy pravdivou odpověď na jejich dotazy ohledně složení výrobků, tak musíme vyřešit i dilema s hnojením. 

Takže co s biomasou?

Naše firma Dobré konopí je pěstitelem tradičního konopí vydatného na vlákno, semeno i květ, a proto dáváme přednost jeho polní verzi, tedy takzvanému technickému konopí. Tím se budeme ponejvíce zaobírat i zde. Protože nás ale čtou také nadšenci pro pěstování nových šlechtěných forem, kde semena jsou na obtíž, ze stonku lze vyrobit spíše baseballovou pálku než vlákno na textilie a celé je to více o účinných látkách na květu, tak se pokusím smíchat hrušky s jabkama a snad to nebude úplný kompot.

Z hlediska firmy, jako je ta naše, je zcela zásadní, jaký máme záměr s biomasou. Možná se vám zdá, že začínáme od konce. Ještě nemáme ani osivo, a já se již ptám, co s biomasou! To je ovšem základní otázka, od které se odvíjí vše ostatní. Zejména plánování osevní plochy a poté všech dalších potřebných místností, skladů, hal, půd a spižíren.

Na jednom hektaru polního konopí je asi milion rostlin. Z nich sklidíme zhruba tisíc kilogramů konopného květu, z toho polovinu hmotnosti tvoří semena. Stonky činí v průměru deset tisíc kilogramů a z toho třetinu činí vlákna a dvě třetiny pazdeří.

Avšak u šlechtěných odrůd je všechno jinak. Semena neočekáváme, pokud nepřilétne oblak samčího pylu (pozor ale, má dolet až dvacet kilometrů), stonek nejde úplně použít, protože rostlina je rozvětvena. Květu může být na rostlině od dvou gramů do dvou kilogramů a na metr čtvereční se běžně dává jedna rostlina, tedy deset tisíc rostlin na hektar. 

Další otázka: ziskovost

Nyní je čas na kalkulačku, naostřenou tužku a zahřátý telefon. Podle tohoto hrubého modelu lze vypočítat, kolik výsledného materiálu vypěstujeme na svém poli. Potom obvoláme celou rodinu, všechny kamarády, důchodce mastičkáře a případně firmy s konopím pracující a vyjde nám, pro kolik materiálu najdeme odbyt.

Vždy raději počítáme tu nižší cenu, vše nad ní je zisk. Vše pod ní je spíše ztráta. Ziskovost z pěstování konopí je složitá záležitost: hraje tam roli mnoho aspektů a je to také hodně o štěstí. Zpravidla lze říci, že semínko a stonek se prodá bez výrazných problémů, kdežto květ může ležet ve skladu někdy i delší dobu či se vůbec neprodat.

Semínko a stonek prodáte bez výrazných problémů, kdežto květ vám může ležet ve skladu delší dobu či se vůbec neprodat.

Poté je možné ho zpracovávat dál, o čemž si povíme někdy příště, nebo ho lze držet skladem, nicméně kvalita i při dobrém skladování klesá po asi třech letech. Další možnost je rozdat květ těm, kdo jej potřebují, jako to děláme už roky. 

Pokud má člověk dostatek času a odhodlání, vždy si nakonec najde svého zákazníka, který pokryje část nákladů na provoz a živobytí. Nikdy jsem však neslyšel o tom, že by někdo hodně zbohatl prací na poli. A to se týká všech ručně sklízených zemědělských komodit, i když takové konopí má oproti brokolici několik nevýhod. Nejvíce tu, že květ konopí si do polévky dát dle legislativy nemůžeme.

Zlepšit přístup zákazníků

Konec textu by neměl být přehnaně povzbudivý, přeci jen se jedná o polní práci, která obnáší ruční sklizně, dodržování desítek pravidel a plodinu náročnou na sušicí prostory i zpracování. A ještě ke všemu konopný čaj legislativně neexistuje a celkově má rostlina tolik omezení, že opravdu nelze očekávat, že se zítra v supermarketu objeví nových padesát druhů výrobků. 

Naše naděje ale spočívá v tom, že se konopí opět začne objevovat hojně na českých polích a následně se i zlepší přístup zákazníků k této plodině a tím i celému trhu. Tomu se budou muset řetězce přizpůsobit a tlak na konopí jakožto potravinu budoucnosti se zvýší natolik, že se lidé možná přestanou ptát, jestli při nošení konopných kalhot mohou mít změněné stavy vědomí. Naším úkolem je nastavit kvalitu, i kdyby to nemělo být zrovna úplně trendy! 

Text: Martin Iceman Sulán

Redakce

V redakci Konopí působí na slovo vzatí odborníci, kteří se konopí věnují profesně, i pacienti, kteří se jím dlouhodobě léčí.