Jak se testují konopné látky na VŠCHT

Článek v audio verzi Getting your Trinity Audio player ready...

Když chemici z Ústavu analýzy potravin a výživy na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze otestují vzorek s „legálním“ CBD konopím, často nevěří svým očím. Obrovským problémem jsou v současnosti zejména nové syntetické sloučeniny, které mohou být životu nebezpečné, a přesto je bezskrupulózní prodejci vydávají za přírodní konopí. 

Do nejmodernější laboratoře vedené už od roku 2003 světově uznávanou profesorkou Janou Hajšlovou mě pozvali analytičtí chemici František Beneš, Matěj Malý a Zuzana Bínová. Za jedno odpoledne jsem se stihl dozvědět spoustu nových informací o složení a analyzování nejen konopí, zároveň mi bohužel jako otci od rodiny přibyla nejedna vráska na čele.

Jaké typy vzorků ve vaší laboratoři analyzujete nejčastěji?

V naší Metrologické a zkušební laboratoři akreditované dle normy ISO 17025 analyzujeme nejčastěji různé extrakty konopí, ale i čisté látky. Nejčastěji jde o (semi)synteticky vyrobené kanabinoidy, ale pravidelně tu máme i sušinu léčebného konopí, případně „technické“ konopí s vyšším obsahem CBD.

Distributoři ani prodejci často vůbec nevědí, co přesně prodávají.

V poslední době často analyzujeme různé kosmetické přípravky – krémy, balzámy, pleťové vody, loje na rty a podobné věci. U těchto vzorků zákazníky primárně zajímá obsah THC, který musí být velmi nízký, aby byly splněny přísné legislativní požadavky pro kosmetické výrobky. 

Dává podle vás smysl mít tak nízké limity, nebo je to spíš úřednický rozmar?

S požadavkem kontroly velmi nízkých limitů THC se občas setkáváme, nicméně stopová množství na úrovni jednotek mg/kg při běžném použití pravděpodobně zdravotní riziko nepředstavují. Jde spíš o předběžnou opatrnost. Problém je, že produkty na bázi přírodního konopí obsahují prakticky vždy nějaké malé množství THC, které naše citlivé metody vidí.

THC tak můžeme detekovat ve stopovém množství i v semínku, protože při sklizni je obtížné zcela zabránit kontaminaci jeho povrchu pryskyřičnými složkami květu. Dokonce i v syntetickém CBD často detekujeme THC – výjimkou nejsou desítky mg/kg. Nejčistší vzorek, co jsme analyzovali, obsahoval „pouze“ 1 mg/kg, ale to je spíše výjimka. Zákazníci se potom někdy diví: „Do kosmetiky dáváme čisté CBD, tak jak tam můžou být stopy THC?“

Z čeho se vlastně vyrábí syntetické CBD?

Většinou z olivetolu, případně z kyseliny kanabigerolové (CBGA). Možností je víc. My v laboratoři spolupracujeme s různými dodavateli izolovaných kanabinoidů a setkáváme se s velmi čistými vzorky. Ale prakticky nikdy nejsou prosté THC. 

Váš typický zákazník je firma, která si chce otestovat svůj produkt na obsah kanabinoidů?

Ano, nejčastěji se na nás obracejí firmy, které chtějí uvést na trh svůj produkt nebo potřebují zkontrolovat kvalitu surovin. Hodně testujeme čistotu krystalického CBD, které se pak používá pro výrobu CBD olejů, mastí nebo jiných produktů. 

Může si u vás nechat analyzovat vzorek konopí i běžný člověk?

Ano, kdokoli, je ale nutné počítat s úhradou nákladů na analýzu. Zákazníci často chtějí vědět, jestli produkt, který si koupili nebo vypěstovali, odpovídá jejich očekáváním – například jestli nepřekračuje legislativní limity pro THC nebo v něm nejsou látky ze seznamu nových psychoaktivních látek.

V současnosti se často setkáváme s takzvaným infuzovaným konopím, kdy nacházíme cizorodé látky s očekávaným, avšak v odborné literatuře dosud nepopsaným psychotropním účinkem.

Jak se jmenují ty nové látky – třeba THCX, THCJD a podobné „nesmysly“?

Správné chemické názvy nových látek představují zásadní problém, je často nemožné je dohledat. V laboratoři jsme například analyzovali produkt, kde na obale bylo uvedeno, že obsahuje „T9HC“. O jaké chemické individuum šlo, pokud jde o název, se nám nepodařilo nikde dohledat, máme ale k dispozici hmotnostní spektrometrii této sloučeniny a díky tomu i představu o její struktuře. Distributoři ani prodejci často vůbec nevědí, co přesně prodávají. Jen říkají, že to někdo někde vyrábí, ale nikdo doopravdy neví, co to je. 

Kolik kanabinoidů jste aktuálně schopni kvantifikovat?

Měříme 49 přírodních a 27 (semi)syntetických kanabinoidů a stále se snažíme tento seznam rozšiřovat o nové analyty.

Může koncový zákazník poznat, jestli je látka přírodní nebo syntetická?

Ne, rozdíl zpravidla nelze na první pohled poznat. Pokud je látka čistá (např. CBD), tak synteticky připravená nebo izolovaná forma z rostliny bude vypadat stejně.

Při analýze bychom se pak mohli zaměřit na vedlejší produkty syntézy CBD, například na izomery CBD či THC, které nejsou pro přírodní konopí typické, a tím syntetický původ odhalit. 

Co argument, že přírodní CBD je lepší než syntetické?

Pokud se bavíme jen o čisté látce, tak je to mýtus. Synteticky připravené CBD a CBD izolované z rostliny bude z chemického hlediska prakticky totožné. Rozdíl je u přírodních extraktů – tam může hrát roli takzvaný synergický efekt, kdy spolu více látek interaguje a dohromady působí účinněji než izolované CBD.

Některé vědecké kruhy tvrdí, že synergický efekt je spíš mýtus.

Většina dostupných studií tento efekt spíše potvrzují. Jde o to, že když máte směs látek, které spolu v přírodě přirozeně koexistují, mohou se navzájem ovlivňovat, a to jak pozitivně, tedy že u nějaké látky zvýší její účinnost, tak negativně.

U přírodních extraktů může hrát roli synergický efekt, kdy spolu více látek interaguje a působí účinněji než izolované CBD.

Tato problematika je velmi komplikovaná a pro její popsání je potřeba mnoho dalších studií. 

Máte na to nějaký vlastní výzkum?

V rámci studia biologicky aktivních látek konopí se zabýváme řadou vědeckých výzev. Například ve spolupráci s Ústavem biochemie a mikrobiologie VŠCHT Praha jsme provedli in vitro experimenty zaměřené na vzájemné ovlivňování kanabinoidů a dalších složek konopné matrice (terpeny, flavonoidy a další). 

Když k vám přijde někdo se vzorkem, který překročí povolený limit THC, jak to řešíte z právního hlediska?

Jednou z důležitých zásad naší akreditované laboratoře je mlčenlivost. V případě nadlimitních vzorků klienta na problém upozorníme většinou i telefonicky, akcentujeme potřebu věnovat pozornost protokolu, který dostal elektronicky.

Naším úkolem je provádět spolehlivé analýzy, nikoli oznamovat výsledky analýz třetí straně.

Jaké přístroje používáte?

Používáme vysokorozlišovací hmotnostní spektrometr ve spojení s kapalinovou chromatografií. Díky tomu máme velmi nízké limity detekce, přesnou kvantifikaci a můžeme provádět i již zmíněnou detekci a identifikaci látek, pro které nemáme analytické standardy. Kromě hmotnostní spektrometrie využíváme i UV spektrometr, což je běžné vybavení i v řadě jiných laboratoří. Tento detektor se využívá zejména při stanovení hlavních fytokanabinoidů ve vzorcích. 

Vidím tu i semínka. Ta testujete proč?

Z pohledu komerčních analýz je zásadní obsah THC – v semínkách je legislativní limit stanoven na 3 mg/kg. Ale z vědeckého hlediska semínka zkoumáme i například pro obsah dalších biologicky aktivních látek. 

Stává se, že by neprošly?

V současné době pěstitelé sázejí odrůdy jako Santhica, které mají přirozeně velmi nízký obsah THC. Přesto prakticky ve všech vzorcích určitě množství THC vždy detekujeme. 

Na trhu se dnes objevují různé sběratelské předměty s obsahem často nespecifikovaných látek. Jak vážné mohou tyto látky představovat riziko a jaké jsou v této oblasti trendy?

Tato problematika úzce souvisí s infuzovaným konopím, o kterém jsme již mluvili. Po zákazu HHC, HHCP a některých dalších látek se na trhu začaly objevovat nové syntetické sloučeniny, o kterých nemají detailní informace ani samotní prodejci.

Zejména u syntetických kanabinoidů nelze dávku spolehlivě odhadnout.

Často jde o látky se zcela odlišnou chemickou strukturou než přírodní kanabinoidy. Jejich účinky nejsou popsány a rizika užívání tak nelze předvídat. Historicky už byly některé syntetické kanabinoidy spojeny s těžkými intoxikacemi i úmrtími – například v roce 2018 došlo v České republice k desítkám otrav a dvěma úmrtím.

To vypadá, že nakonec bude nejvíc v bezpečí ten, kdo si konopí sám vypěstuje doma.

Určitě, v takovém případě nehrozí riziko výskytu syntetických kanabinoidů. Zase je třeba myslet na legislativní limity, ale při pěstování certifikovaných odrůd riziko překročení prakticky nehrozí. 

Ani o HHC ještě nemáme dostatek dat. A přesto se říká, že je bezpečnější než ty látky, které přišly po jeho zákazu. 

To je pravda, o HHC rozhodně máme k dispozici mnohem méně údajů než například o CBD a THC. Ale již existuje řada studií zabývajících se jeho účinky, jeho farmakokinetikou a vazbou na endokanabinoidní receptory.

Na základě těchto poznatků si lze vytvořit alespoň základní představu, i když z hlediska bezpečnosti je stále potřeba více dat.

Navíc se na trh dostávají stále silnější a silnější látky.

Ano i v době kdy, bylo dostupné HHC, se postupně začaly objevovat jeho silnější deriváty, jako jsou HHCP, HHCO, HHCPO atd. V praxi pak docházelo k tomu, že se na trhu objevovaly elektronické cigarety obsahující směs těchto látek, často označované jako „nejsilnější produkt na trhu“. Nikdo pak nemůže tušit, jaké účinky tento mix bude mít na konzumenty.

Máte nějaké vzdělávací aktivity směrem k veřejnosti?

Z veřejnosti se snažíme aktivně vzdělávat hlavně mladistvé. Účastníme se letní školy, kde v rámci laboratorní úlohy představujeme tuto problematiku a studenti si sami mohou vyzkoušet přípravu vzorků pro analýzu. Také přednášíme na středních školách a diskutujeme přímo se studenty. Řada z nich má často negativní zkušenost – třeba si koupili nějaké „medvídky“ s neznámou látkou a pociťovali dlouhodobé nežádoucí účinky.

Problém je dnes i v tom, že jeden gumídek může obsahovat násobně více dané látky než druhý ze stejného balení.

Ano, zejména u syntetických kanabinoidů nelze dávku spolehlivě odhadnout. Navíc se často setkáváme s tím, že stejně označené produkty zakoupené ve stejný čas, umístěné vedle sebe ve stejném regálu, obsahují nejen zcela rozdílné množství účinné látky, ale někdy i zcela odlišné sloučeniny. To představuje pro uživatele zásadní riziko.

Vzpomínáte na úmrtí v Americe po vapování náplní s konopnými koncentráty? Co za to mohlo?

To byl opravdu velký problém. Do náplní pro vapování byl přidán vitamín E acetát, který může při vysokých teplotách tvořit keten, vysoce toxickou sloučeninu schopnou vážně poškodit plicní tkáň. V souvislosti s kanabinoidy se pak objevují i deriváty, například acetylované formy, například THC-O-acetát, při jejichž kouření by potenciálně mohly tyto keteny také vznikat.

Některé syntetické kanabinoidy byly spojeny s těžkými intoxikacemi i úmrtími – například v roce 2018 u nás došlo k desítkám otrav a dvěma úmrtím.

Acetylace navíc mění fyzikálně-chemické vlastnosti molekuly, což může ovlivnit vstřebávání a průnik do buněk. Často je pak tato změna v molekule přírodních kanabinoidů spojována se silnějším a delším účinkem oproti přirozeným fytokanabinoidům. O tom, zda to tak opravdu je, ale zatím není dostatek vědeckých dat.

To slýchám od lidí, co si dali THCP v domnění, že je to normální „tráva“, a byli z toho pět dní „sjetí“.

Některé studie uvádějí, že THCP může mít až třicetkrát silnější psychotropní účinek než THC. O jeho působení ale máme jen velmi omezené informace. Jaká je intoxikační dávka, jaká je tolerance, jaká rizika vznikají? Navíc ho prodejci často (stejně jako HHC) označovali za „přírodní sílu konopí“. Pravdou ale je, že THCP i HHC jsou zcela minoritními složkami konopí a v mnoha případech je ani v samotném konopí nedetekujeme. 

Ono celé to označení „syntetické kanabinoidy“ mi přijde tím, jak evokuje souvislost s přírodním konopím, zavádějící.

Je pravda, že pro lidi, kteří se v problematice příliš neorientují, může být toto označení zavádějící. Obecně se ale za kanabinoidy považují všechny látky, které interagují s endokanabinoidním systémem. Nemusí se tedy nutně jednat o sloučeniny podobné těm, které se přirozeně vyskytují v konopí – mohou to být i látky se zcela odlišnou strukturou.

Není dnes jedním z hlavních problémů, že legální automaticky neznamená bezpečné?

Jednoznačně, spousta lidí si to neuvědomuje, hlavně mladí. Když jezdíme po středních školách s edukačními přednáškami, často nám říkají: „Vzal jsem si to, protože je to legální.“ Nechtějí riskovat problémy ve škole nebo doma kvůli THC, tak si raději koupí legální látku v automatu nebo online. Hezky zabalený produkt, krásný marketing, legální – a tak mají pocit, že je to bezpečné. Což je samozřejmě nesmysl.

A navíc – na obalu často vůbec není napsané, co produkt přesně obsahuje. A už vůbec ne v jakém množství. To je další velký problém. Stalo se například, že jsme měli dva produkty se stejným označením a balením – ale v jednom byla hustá tekutina a ve druhém tuhý koncentrát. V jednom případě šlo o čisté H4CBD, které má účinky podobné CBD, a v druhém o čisté HHC s výraznými psychotropními účinky. Takže si koupíte produkt se stejným názvem dvakrát po sobě, a přitom bude mít úplně jiný účinek.

To mi připomíná doby, kdy jsme si zamlada vařili silně psychotropní mléko z konopí.

Ano, dá se to tak říct, tehdy stačilo dát o dvě tři hrsti konopí více nebo použít silnější odrůdu a výsledný nápoj měl podstatně vyšší obsah účinných látek. Pořád však šlo alespoň o přírodní kanabinoidy.