Rostliny konopí mohou mít různou strukturu, která je dána jejich genetickou výbavou. Tvar a výška jsou ale ovlivněny i prostředím, v němž rostou. Navíc máme k dispozici i řadu technik, kterými můžeme rostliny přimět k tomu, aby rostly tak, jak se nám to zrovna hodí.
Ovlivňování tvaru rostlin je velmi rozšířené u mnoha pěstitelů, a to zejména při pěstování pod umělým osvětlením. V omezeném prostoru například nechtějí, aby byly rostliny příliš vysoké, takže si výšku přizpůsobí daným podmínkám. Správně zvolené techniky mohou přinést ovoce i v podobě vyššího výnosu a kvalitnější úrody.
Neinvazivní způsoby ovlivnění tvaru
Než se pustím do popisu invazivních technik, jako je odstraňování částí rostlin, musím zmínit několik postupů, které spolehlivě fungují i bez jakéhokoli zásahu do porostu. Základním předpokladem ovšem je, abyste měli plnou kontrolu nad klimatickými podmínkami v pěstírně. To znamená, že tyto techniky lze využít pouze při pěstování pod umělým osvětlením. Týkají se především teploty a intenzity osvětlení.
Tvarování teplotou
Konopí je možné pěstovat při různých teplotách a jsou odrůdy, kterým se dobře daří i v chladnějších oblastech. Při pěstování pod umělým osvětlením ale nejčastěji doporučuji udržovat denní teplotu mezi 22 a 30 °C, noční by pak neměla klesat pod 16 °C. Z hlediska ovlivňování stavby rostlin ale nejsou tak důležité mezní hodnoty – důležitější jsou rozdíly mezi denní a noční teplotou. Ten rozdíl se někdy označuje jako DIF (z anglického difference in temperature). Čím větší je, tím rychleji rostliny rostou do výšky.
Pěstební plocha by měla být maximálně zaplněna částmi rostlin, na kterých se mohou tvořit květy.
Mohlo by se zdát, že rychlý růst rostlin není žádná závada. Problém je ale v tom, že rychle rostoucí rostliny mají tenčí stonky a velké vzdálenosti mezi jednotlivými nody (tj. místy, kde z hlavního stonku raší vedlejší větvička). Při pěstování pod umělým osvětlením je ale výhodnější mít rostliny kompaktnější a vzdálenosti mezi nody kratší. Zajistíte tím rovnoměrnější osvětlení celých rostlin a zvýšíte šanci na kvalitní a homogenní úrodu.
Chcete-li docílit silnějších a kompaktnějších rostlin s krátkými vzdálenostmi mezi nody, udržujte DIF ve fázi růstu v rozmezí 0–2 °C, v prvních dvou týdnech kvetení 2–4 °C a od čtvrtého týdne kvetení 2–6 °C. Zvýšením DIF na 8–10 °C v posledních deseti dnech před sklizní můžete u některých odrůd dosáhnout zajímavého zabarvení květů. Důvodem je mimo jiné to, že snížení noční teploty podporuje produkci antokyanů. Tyto látky způsobují fialové zabarvení, které pomáhá rostlině chránit se před teplotním stresem.
Tvarování intenzitou osvitu
Pro rychlost růstu je důležitá také intenzita osvětlení. Možná už jste někdy viděli tenké sazeničky pěstované za oknem, které mají tak dlouhý stonek, že sotva unese dva děložní lístky. To je typický následek nedostatku světla.
Pod umělým osvětlením sice takové problémy se sazeničkami mít nebudete, ale i tak platí, že čím vyšší intenzita osvětlení, tím pomalejší růst rostlin do výšky. Takže pokud nechcete mít z rostlin čahouny, dopřejte jim od začátku pěstebního cyklu dostatek světla.
Mechanické způsoby
Neinvazivní způsoby ovlivňování stavby rostlin jsou sice účinné, ale je často vhodné je doplnit dalšími postupy pro dosažení optimálního tvaru. Nejprve je tedy třeba definovat, co to optimální tvar porostu je. Při pěstování pod umělým osvětlením můžeme za optimální tvar rostlin považovat situaci, kdy je pěstební plocha maximálně zaplněna částmi rostlin, na kterých se mohou tvořit květy. Navíc musí být zajištěné proudění vzduchu mezi rostlinami a přísun světla i do níže položených partií.
Topování
Velmi rozšířeným mechanickým způsobem je odstranění vrcholku hlavního stonku, kterým docílíte zpomalení růstu rostliny do výšky a podpoříte vývoj bočních větví. S pomocí této techniky, takzvaného topování nebo toppingu, docílíte košatější struktury. V případě potřeby můžete zaštípnutí opakovat i na bočních větvích. Můžete tak získat opravdu košatou rostlinu, se kterou vyplníte celý pěstební prostor. Většinou ale stačí odstranit vrcholek hlavního stonku.
Stavba rostlin je výrazně ovlivněna jejich genetickými predispozicemi.
Když se podíváte na neudržovanou rostlinu v pokročilé fázi kvetení, zjistíte, že je na ní spousta větviček a květů, které nemají dostatečný přísun světla a jsou slabé a malé. Tomu se dá zabránit odstraněním neperspektivních výhonků už během vegetativní fáze. Podívejte se na rostlinu a vyhodnoťte, které výhonky mají malou šanci dohnat ty silné. Nemusíte je vyhazovat, můžete je použít třeba na vypěstování klonů, které můžete použít při dalším pěstebním cyklu.
Lollypopping
Odstranění všech nižších větví a listů, které nejsou přímo vystaveny světlu nebo které nepřispívají k celkové produktivitě rostliny, se nazývá lollypopping, tedy česky něco jako „předělání na lízátko“. Důvodem je to, že holé větve s květy pouze na vrcholcích připomínají lízátka.
Odstraněním neperspektivních větví docílíte toho, že rostliny soustředí energii do horních květů, které mají lepší přístup ke světlu. Zastíněné části rostlin často spotřebují více energie, než kolik jsou si samy schopné vyrobit.
Energii si totiž rostlina vyrábí v listu. Zastíněné listy však nemají dostatek světla, aby si vyrobily energii pro svou existenci. Rostlina tudíž přesměruje energii z míst, kde se jí vyrábí víc, do míst, kde se jí vyrábí méně. A transport něco stojí. Nejlepší je tedy spotřebovat energii přímo tam, kde se vyrobí. Pak jde z listu rovnou do květu.
Trénink menším a vyšším stresem
Obě popsané mechanické metody – topování a lollypopping – bývají též označovány jako HST (high stress training, tedy něco jako „intenzivní stresový trénink“). Většinou dává smysl kombinovat je s ohýbáním a směrováním větví, známým jako LST (low stress training – méně intenzivní stresový trénink).
Výrazem trénink se zde myslí různé způsoby manipulace s rostlinou, které mohou na první pohled vypadat škodlivě. Jde o to, abyste větve co nejlépe rozprostřeli po pěstebním prostoru a aby byl porost co nejvíce v rovině, to znamená, aby některé větvičky nebyly výrazně výš než jiné. Díky tomu budou mít všechny stejnou intenzitu osvětlení a nebudou jedna druhé stínit.
Odstraněním neperspektivních větví docílíte toho, že rostliny soustředí energii do horních květů, které mají lepší přístup ke světlu.
Pro ohýbání je vhodné použít podpůrnou síť, kterou natáhnete nad porost a větvičky směrujete do jejích ok. Můžete také použít zahradnický drátek, omotat ho kolem vrcholku větve, ohnout ji a drátek zachytit za spodní část stonku ohýbané větve. Tato metoda vám dá širší možnosti tvarování rostlin, je ale pracnější a drátky mohou při sklizni překážet.
Podpůrná síť má výhodu v tom, že za ni můžete zachytit i větší listy, které vytvářejí moc stínu. Metoda zaplétání do sítě se také označuje jako SCROG (viz box).
Speciální postupy
Pokud jste se už někdy o tvarování rostlin konopí zajímali, mohli jste narazit na některé speciální techniky, které se používají především v malých, domácích pěstírnách. Jednou z nich je supercropping. Při této technice se větve ohnou tak, až se částečně zlomí, aniž by se narušila kůra stonku. Cílem je směrování větví do stran.
V místě lomu vytvoří rostlina takzvaný kalus, díky kterému v daném místě zesílí a podpoří tak tok živin do dotčené části rostliny. Tímto způsobem můžete řídit výšku rostliny, dosáhnout lepšího využití světla, a tím i zvýšit výnos.
Další trochu pokročilou, ale hojně používanou metodou je fiming. Ten je podobný toppingu, ale místo úplného odstranění vrcholku se odstraňuje jen jeho část. To vede k vytvoření čtyř nebo více nových hlavních větví přímo na vrcholu rostliny. Při běžném topování se objeví obvykle jen dva výhonky. Vyrašení více větví na vrcholku hlavního stonku může vést k bohatší úrodě, ale nikde není napsáno, že tomu tak skutečně je ve všech případech.
Volba pěstebního postupu
Strukturu rostlin můžete ovlivnit už volbou samotného pěstebního postupu. V každém případě se vyplatí kombinovat každou ze zmíněných metod s konkrétním pěstebním postupem. Například při metodě SCROG můžete zvolit větší pěstební nádoby a pěstovat menší množství rostlin. I s menším počtem totiž dokážete výborně pokrýt pěstební plochu. Lollypopping se zase dobře kombinuje s pěstebním postupem, kdy zasadíte na plochu více rostlin v malých květináčích.
Pro ohýbání je vhodné použít podpůrnou síť, kterou natáhnete nad porost a větvičky směrujete do jejích ok.
Dalším faktorem, který má výrazný vliv na stavbu rostlin, je délka fáze růstu. Při pěstování krátkodenních odrůd totiž sami určujete, kdy rostlina začne tvořit květy. U rostlin tak můžete zahájit kvetení v rané fázi, kdy jsou vzrůstem ještě malé, nebo naopak počkat na chvíli, kdy budou už poměrně velké. Jak dlouho s přepnutím do fáze kvetení počkat, závisí na hustotě rostlin na pěstební ploše a také na tom, jak rychle rostou.
Stavba rostlin je výrazně ovlivněna jejich genetickými predispozicemi. U přirozeně vysokých odrůd nebude vůbec snadné přinutit je, aby vyrostly nižší. Bezkontaktní i mechanické způsoby řízení růstu jsou sice účinné, ale nejsou všemocné.
Při pěstování je dobré si nejprve ujasnit, co od úrody očekáváte, kolik tomu můžete věnovat času a peněz, a podle toho vybírat pěstební systém a odrůdu, jež bude vyhovovat vašim záměrům a postupům.
Upozornění: Pěstovat semena konopných odrůd, které obsahují více než 1 procento THC a nejsou současně zapsány ve Společném katalogu odrůd zemědělských rostlin EU, a tyto rostliny dále sklízet a zpracovávat lze dle platné legislativy (zákon č. 167/1998 Sb. a zákon č. 40/2009 Sb.) jen na základě zvláštního oprávnění. Porušením této právní úpravy se můžete dopustit trestného činu. Jelikož je dnes na trhu k mání dostatek katalogových odrůd technického konopí a odrůd s nízkým obsahem THC do 1 % ve vrcholíku, jejichž pěstování je legální bez zvláštního oprávnění, důrazně našim čtenářům nedoporučujeme porušovat platnou legislativu.
Zajímá vás více? Magazín Konopí je k dostání v novinových stáncích a trafikách po celé republice. Lze si ho i výhodně předplatit.
Starší čísla stejně jako to aktuální si můžete v tištěné i elektronické podobě objednat na webu send.cz.
