Se slovem marihuana se v tomto magazínu setkáte jen velmi zřídka – a rozhodně to nebude v textech našich redaktorů. Proč? Inu proto, že z botanického i jazykového hlediska je jediným správným označením rostliny, které je náš časopis věnován, slovo konopí.
Výraz marihuana se v anglickém jazyce objevil poprvé v roce 1894, kdy uznávaný etnolog John G. Bourke publikoval článek, v němž zmiňuje rostlinu, která se hojně vyskytovala na březích řeky Rio Grande nedaleko hranic s Mexikem. Místní obyvatelé jí říkali mariguan.
Jak a kdy se konopí dostalo do Mexika, to nikdo s konečnou platností neurčil, ale má se za to, že přišlo buď s čínskými přistěhovalci v průběhu 19. století, anebo dříve ze Španělska, kam ho ve středověku přinesli Maurové.
Potřeba veřejného nepřítele
Ať už mariguan do Mexika doputovala jakkoli, důležitější je otázka, jak se z tohoto neutrálního a relativně neznámého výrazu mohlo během relativně krátké doby stát velmi pejorativní označení pro tehdy naprosto běžnou bylinu a zemědělskou plodinu?
Většina zákonodárců tehdy neznala žádnou marihuanu – znali pouze neškodnou a široce využitelnou rostlinu jménem konopí.
S úplně prvním pokusem o diskreditaci konopí přišli zástupci Spojených států amerických na první mezinárodní „protidrogové“ konferenci v belgickém Haagu v roce 1912, kdy se ho neočekávaně pokusili zařadit mezi ostatní celosvětově zakazované látky.
Za těmito snahami byl údajný příliv barevných přistěhovalců z Mexika do oblastí kolem San Franciska, kteří s oblibou kouřili sušené květy samičích rostlin a údajně k tomu ponoukali i bílé obyvatelstvo. Většina ostatních zemí ale návrh nebrala vážně a nedoporučila ho do závěrečného ustanovení, a tak rozezlení američtí prohibicionisté prozatím odešli s prázdnou.
Lékaři na straně konopí
Po debaklu na konferenci uspořádali odpůrci konopí na půdě amerického Kongresu několik slyšení, které ho měly nějakým způsobem kriminalizovat, ale stejně jako v Haagu se i zde našlo dostatek významných osobností, které podobné návrhy zamítly.
Pravděpodobně proto, že ty největší farmaceutické firmy tehdy z konopí vyráběly obrovské množství léčivých přípravků a nechtěly se připravit o tučné zisky. Je tak velkou ironií osudu, že konopí v té době při politických diskuzích obhajovali lékaři a zástupci farmaceutického průmyslu, kteří však o pár desítek let později do posledního dechu bojovali za jeho absolutní prohibici.
Nicméně tím hlavním důvodem, proč tehdy zavedení konopné prohibice ještě neprošlo, bylo jednoduše to, že většina zákonodárců zatím stále neznala žádnou marihuanu. Znali pouze neškodnou a široce využitelnou rostlinu jménem konopí – v anglickém jazyce označovanou buď jako hemp (oblíbená zemědělská plodina), nebo jako cannabis (bylina využívaná v medicíně).
První prohibiční zákony
Jinak tomu však bylo v jižních státech, kde se od prvních let dvacátého století nový výraz marihuana zarýval do hlav obyčejných Američanů jako symbol všeho špatného, co s sebou přinášejí mexičtí přistěhovalci. Netrvalo dlouho a v roce 1914 byl v texaském městě El Paso přijat historicky první „protimarihuanový“ zákon.
Brzy jej následovaly i celé státy zejména na jihozápadě země – postupně Kalifornie, Utah, Texas a další. Otázkou zůstává, do jaké míry věděli místní zastupitelé, co vlastně zakazují.
V Kalifornii a okolních hraničních státech se jednalo především o problémy s mexickými přistěhovalci, v New Orleans zase o černochy. Postupně se v tisku začaly objevovat barvité příběhy o zločinech páchaných pod vlivem marihuany a rázem byla zodpovědná i za zkaženou morálku mládeže.
Marihuana nastupuje
Není pochyb o tom, že obyvatelé Mexika měli ke konopí vřelý vztah a občasné kouření jeho květů patřilo ke společenským zvyklostem – stejně jako třeba šálek čaje o páté v Anglii. Jenže pro většinu bílých Američanů byl každý Mexičan jednoduše „negrem z jihu“ – sice nebyl otrokem, ale byl to zaostalý venkovan. Typický přistěhovalec z jihu měl být líný primitiv s divokým temperamentem a nezodpovědný gauner a zloděj.
Ve chvíli, kdy v Mexiku v roce 1910 propukla revoluce, zvýšil se i počet imigrantů a boje se čas od času přelévaly na americkou stranu hranice. Když v roce 1916 jeden z nejslavnějších mexických generálů Pancho Villa zaútočil na vojenské stanoviště v Columbusu, dosáhla americká nesnášenlivost vůči všem Mexičanům vrcholu.
Konopí při politických diskuzích obhajovali lékaři a zástupci farmaceutického průmyslu, kteří o pár desítek let později do posledního dechu bojovali za jeho absolutní prohibici.
Během následujících let se vedoucím pracovníkům Federálního úřadu pro narkotika podařilo zmanipulovat americkou veřejnost i politiky tak, že postoj ke konopí – nyní už tedy ke „zlé marihuaně“ – se radikálně změnil k horšímu. Strach z této nebezpečné drogy tak vydláždil cestu až k celonárodnímu zákazu konopí v roce 1937, kdy většina politiků vůbec netušila, že právě zakazují lékaři opěvovaný cannabis a u zemědělců oblíbený hemp.
Americká prohibice z roku 1937 spustila dominový efekt a postupně vedla k rozšíření zákazu konopí po celém světě. Vyvrcholením těchto nesmyslných snah byla pak Jednotná úmluva OSN o drogách z roku 1961, jejímiž signatáři se v následujících letech staly skoro všechny státy světa.
Teprve dnes, po téměř 60 letech a díky rapidně se množícím důkazům o zdravotní prospěšnosti, se konečně začíná debatovat o vyřazení této byliny ze skupiny nejnebezpečnějších látek, které nemají žádné medicínské využití…
Zajímá vás více? Magazín Konopí je k dostání v novinových stáncích a trafikách po celé republice. Lze si ho i výhodně předplatit.
Starší čísla stejně jako to aktuální si můžete v tištěné i elektronické podobě objednat na webu send.cz.
