Se slovem marihuana se v tomto magazínu setkáte jen velmi zřídka – a rozhodně to nebude v textech našich redaktorů. Proč? Inu proto, že z botanického i jazykového hlediska je jediným správným označením rostliny, které je náš časopis věnován, slovo konopí.
Výraz marihuana se v anglickém jazyce objevil poprvé v roce 1894, kdy uznávaný etnolog John G. Bourke publikoval článek, v němž zmiňuje rostlinu, která se hojně vyskytovala na březích řeky Rio Grande nedaleko hranic s Mexikem. Místní obyvatelé jí říkali mariguan.
Jak a kdy se konopí dostalo do Mexika, to nikdo s konečnou platností neurčil, ale má se za to, že přišlo buď s čínskými přistěhovalci v průběhu 19. století, anebo dříve ze Španělska, kam ho ve středověku přinesli Maurové.
Potřeba veřejného nepřítele
Ať už mariguan do Mexika doputovala jakkoli, důležitější je otázka, jak se z tohoto neutrálního a relativně neznámého výrazu mohlo během relativně krátké doby stát velmi pejorativní označení pro tehdy naprosto běžnou bylinu a zemědělskou plodinu?
Většina zákonodárců tehdy neznala žádnou marihuanu – znali pouze neškodnou a široce využitelnou rostlinu jménem konopí.
S úplně prvním pokusem o diskreditaci konopí přišli zástupci Spojených států amerických na první mezinárodní „protidrogové“ konferenci v belgickém Haagu v roce 1912, kdy se ho neočekávaně pokusili zařadit mezi ostatní celosvětově zakazované látky.
Za těmito snahami byl údajný příliv barevných přistěhovalců z Mexika do oblastí kolem San Franciska, kteří s oblibou kouřili sušené květy samičích rostlin a údajně k tomu ponoukali i bílé obyvatelstvo. Většina ostatních zemí ale návrh nebrala vážně a nedoporučila ho do závěrečného ustanovení, a tak rozezlení američtí prohibicionisté prozatím odešli s prázdnou.
Lékaři na straně konopí
Po debaklu na konferenci uspořádali odpůrci konopí na půdě amerického Kongresu několik slyšení, které ho měly nějakým způsobem kriminalizovat, ale stejně jako v Haagu se i zde našlo dostatek významných osobností, které podobné návrhy zamítly.
Pravděpodobně proto, že ty největší farmaceutické firmy tehdy z konopí vyráběly obrovské množství léčivých přípravků a nechtěly se připravit o tučné zisky. Je tak velkou ironií osudu, že konopí v té době při politických diskuzích obhajovali lékaři a zástupci farmaceutického průmyslu, kteří však o pár desítek let později do posledního dechu bojovali za jeho absolutní prohibici.
Zdroj: Wikimedia Commons
Nicméně tím hlavním důvodem, proč tehdy zavedení konopné prohibice ještě neprošlo, bylo jednoduše to, že většina zákonodárců zatím stále neznala žádnou marihuanu. Znali pouze neškodnou a široce využitelnou rostlinu jménem konopí – v anglickém jazyce označovanou buď jako hemp (oblíbená zemědělská plodina), nebo jako cannabis (bylina využívaná v medicíně).
První prohibiční zákony
Jinak tomu však bylo v jižních státech, kde se od prvních let dvacátého století nový výraz marihuana zarýval do hlav obyčejných Američanů jako symbol všeho špatného, co s sebou přinášejí mexičtí přistěhovalci. Netrvalo dlouho a v roce 1914 byl v texaském městě El Paso přijat historicky první „protimarihuanový“ zákon.
Brzy jej následovaly i celé státy zejména na jihozápadě země – postupně Kalifornie, Utah, Texas a další. Otázkou zůstává, do jaké míry věděli místní zastupitelé, co vlastně zakazují.
V Kalifornii a okolních hraničních státech se jednalo především o problémy s mexickými přistěhovalci, v New Orleans zase o černochy. Postupně se v tisku začaly objevovat barvité příběhy o zločinech páchaných pod vlivem marihuany a rázem byla zodpovědná i za zkaženou morálku mládeže.
Marihuana nastupuje
Není pochyb o tom, že obyvatelé Mexika měli ke konopí vřelý vztah a občasné kouření jeho květů patřilo ke společenským zvyklostem – stejně jako třeba šálek čaje o páté v Anglii. Jenže pro většinu bílých Američanů byl každý Mexičan jednoduše „negrem z jihu“ – sice nebyl otrokem, ale byl to zaostalý venkovan. Typický přistěhovalec z jihu měl být líný primitiv s divokým temperamentem a nezodpovědný gauner a zloděj.
Ve chvíli, kdy v Mexiku v roce 1910 propukla revoluce, zvýšil se i počet imigrantů a boje se čas od času přelévaly na americkou stranu hranice. Když v roce 1916 jeden z nejslavnějších mexických generálů Pancho Villa zaútočil na vojenské stanoviště v Columbusu, dosáhla americká nesnášenlivost vůči všem Mexičanům vrcholu.
Konopí při politických diskuzích obhajovali lékaři a zástupci farmaceutického průmyslu, kteří o pár desítek let později do posledního dechu bojovali za jeho absolutní prohibici.
Během následujících let se vedoucím pracovníkům Federálního úřadu pro narkotika podařilo zmanipulovat americkou veřejnost i politiky tak, že postoj ke konopí – nyní už tedy ke „zlé marihuaně“ – se radikálně změnil k horšímu. Strach z této nebezpečné drogy tak vydláždil cestu až k celonárodnímu zákazu konopí v roce 1937, kdy většina politiků vůbec netušila, že právě zakazují lékaři opěvovaný cannabis a u zemědělců oblíbený hemp.
Americká prohibice z roku 1937 spustila dominový efekt a postupně vedla k rozšíření zákazu konopí po celém světě. Vyvrcholením těchto nesmyslných snah byla pak Jednotná úmluva OSN o drogách z roku 1961, jejímiž signatáři se v následujících letech staly skoro všechny státy světa.
Teprve dnes, po téměř 60 letech a díky rapidně se množícím důkazům o zdravotní prospěšnosti, se konečně začíná debatovat o vyřazení této byliny ze skupiny nejnebezpečnějších látek, které nemají žádné medicínské využití…
Zajímá vás více? Magazín Konopí je k dostání v novinových stáncích a trafikách po celé republice. Lze si ho i výhodně předplatit.
Starší čísla stejně jako to aktuální si můžete pohodlně objednat na webu send.cz nebo v elektronické podobě na digiport.cz.
