Daniel Ďurech alias James Cole patří se svým osobitým stylem mezi legendy české rapové scény. Nedávno ale rozvířil mediální vody počinem v trochu jiné oblasti – když spolu s ostříleným marketérem Jakubem Hussarem dali vzniknout občanské iniciativě Charta 420. Proč se rozhodl spojit své jméno s bojem za ukončení konopné prohibice a čeho chce s Chartou 420 v Česku dosáhnout?
Co znamená Charta 420? Jde o nějaký odkaz na Chartu 77?
V momentě, kdy člověk rozjíždí iniciativu tohoto typu, samozřejmě potřebuje dobrý a úderný název, který bude rezonovat. Ozvuk na Chartu 77 je záměrný, i když rozhodně nemáme ambici připodobňovat se k lidem, kteří zažili utlačování pod minulým režimem. Toto je trochu jiná situace, na druhou stranu s původní Chartou máme jisté styčné body – spojuje nás určitá forma zhovadilé oprese, na kterou dnes tímto reagujeme.
Konopí mi otevírá dimenze hlubokého meditativního klidu, který hledám.
Legislativní situace ve vztahu ke konopí je v šíleném, schizofrenním a nefunkčním stavu. Předpokládám, že vaši čtenáři o této problematice základní povědomí mají, takže zde není třeba přesvědčovat přesvědčené. Číslo 420 pak vedle symboliky pro celosvětovou konopnou komunitu reprezentuje i telefonní předvolbu naší země. Celý tento mnohodimenzionální rébus tak znamená, že voláme po změně.
Jaké jsou cíle této vaší organizace či seskupení?
V podstatě jsme jen občanská iniciativa, která vznikla na volné bázi. Chtěli jsme vytvořit protiváhu lobbistických skupin, které v konopném průmyslu buď podnikají, nebo mají s legalizací spojené své politické zájmy. Přáli jsme si zaštítit hlas běžného občana. Neměli jsme potřebu to žádným způsobem formalizovat ani nabírat členy nebo dělat petice. Šlo nám o vytvoření značky, která bude vyústěním toho, co obyčejní Češi chtějí.
Co byl ten prvotní impuls?
Když někdy loni na podzim kolovaly první tiskové zprávy, kde o plánu legalizovat hovořil národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil, začal jsem se o celou situaci aktivně zajímat.
Přáli jsme si zaštítit hlas běžného občana. Foto: Michal Hančovský
V době, kdy proběhla naše první schůzka s panem Vobořilem, ještě neměl žádnou formu podpory – přišlo mi, že v tom trčí sám jako kůl v plotě. Když jsme prozkoumali naše možnosti, rozhodli jsme se do toho jít a pokusit se pomoct vychýlit misky vah ve prospěch potřebné změny.
Jaké jsou konkrétní aktivity Charty 420?
Naše činnost spočívá mimo jiné v přímém kontaktu s politiky, které s problematikou seznamujeme. Svět konopí je nesmírně složitý a mnohdy o něm rozhodují a budou rozhodovat ti, co o něm mají ryze povrchní povědomí. Snažíme se lidem u moci nastínit tvář konopí nezatíženou stigmaty typu huliče s dredy, který tvrdí, že mu nemá nikdo sahat na jeho rostlinu od Boha. Pokoušíme se konopí zbavit mytologie a religiozity a ukázat, že to není o vyhulených pomatencích, ale že se naopak jedná o obrovsky rozmanitý svět.
Vyšlo nám, že 66 procent Čechů – čili přibližně dvě třetiny národa – je pro dekriminalizaci a zmírnění penalizace.
Konopí představuje jednu z nejprospěšnějších dostupných plodin s nepřeberným množstvím využití. To, čeho se na něm lidé za posledních sto let globálně dopustili, považuji za barbarství.
Kdyby vás naši čtenáři chtěli v těchto aktivitách nějak podpořit, co by měli udělat?
Můžete nás podpořit tak, že nám dohodíte informace nebo nám nabídnete služby. Členy nemáme. Kdo se chce připojit, ať sdílí znění našeho manifestu. Cílem je iniciovat hromadný coming-out české společnosti ve vztahu ke konopí, aby se o něm nebály hovořit nejrůznější klíčové osobnosti, ke kterým ostatní lidé vzhlíží. Protože v současnosti je to stále tak, že média i lidé mají strach o konopí mluvit.
Jedním z prvních viditelných počinů Charty 420 byl průzkum veřejného mínění. Můžeš jeho výsledky okomentovat?
Vyplynulo z nich, že Češi jsou konopí nesmírně naklonění. Velmi mě překvapilo, že i mezi konzervativnějšími hlasy nebo voliči ANO či SPD jsme objevili nadpoloviční procento uživatelů konopí nebo těch, kterým minimálně nevadí. Je vidět, že je tím česká společnost úplně prorostlá.
Co přesně se ukázalo?
Vyšlo nám, že 66 procent Čechů – čili přibližně dvě třetiny národa – je pro dekriminalizaci a zmírnění penalizace. Zkrátka nechtějí, aby byli lidé zavíráni mimo jiné za to, že si doma pěstují pár kytek. Za ještě překvapivější považuju skutečnost, že dokonce více lidí, konkrétně 76 procent, podporuje regulovaný prodej konopí.
Pokud by konopný průmysl zabezpečovala stejná systémová mašinérie, která reguluje vše od potravin až po alkohol, tak by se lidé konopí vůbec neobávali a klidně by i uvítali otevření specializovaných prodejen. Osobní zkušenost má až 45 procent Čechů. Téměř každý druhý našinec tedy někdy v životě vyzkoušel něco z konopí. Samotné uživatele pak považuje za hrozbu jen hrozně malá část společnosti, konkrétně 16 procent. Navíc se jedná spíše o osoby vyššího věku a nižšího vzdělání. Ukázalo se, že čím je člověk mladší, tím spíš považuje konopí za běžnou součást světa.
Našlo se i něco dalšího, co tě v průzkumu překvapilo?
Obecné povědomí je často takové, že se spousta lidí domnívá, že konopí už v zásadě legální je. Někteří respondenti dokonce namítali, že zbytečně prokopáváme otevřené dveře. Jelikož ale vidíme do toho, jak legislativní proces funguje, můžeme všechny ubezpečit, že dveře rozhodně prokopnuté nejsou. V určitý moment bude o legalizaci rozhodovat jen úzká skupina lidí, z níž musí většina zvednout ruku.
Naše činnost spočívá mimo jiné v přímém kontaktu s politiky, které s problematikou seznamujeme.
A to se vůbec nebavíme o tom, jak ten zákon bude přesně vypadat. Pravdou je, že v tuto chvíli v podstatě podporujeme a prosazujeme zajíce v pytli. Všechno se děje překotně a teprve se promýšlí, jak se bude se vším nakládat. Potenciální změna zatím nemá konkrétní podobu. Máme k dispozici pouze podklad v podobě dopadové studie, o které jste psali v minulém čísle. Zůstává ale otázkou, co z toho nakonec celkově vyleze.
Jaké další kroky budete v této oblasti podnikat?
Další kroky zatím připravujeme. Možná dojde ke vzniku určité kampaně, ale všechno se ladí postupně, a proto teď nechci nic vypouštět do éteru. Hrajeme si s různými nápady, jak vše mediálně prezentovat.
(…)
Daniel Ďurech (* 20. února 1984)
James Cole, rodným jménem Daniel Ďurech, je český zpěvák, rapper a básník, který se narodil v Brandýse nad Labem. Později se přestěhoval na pražský Žižkov, kde se plně ponořil do hip-hopové tvorby. Nejprve s Hugo Toxxxem založili v roce 1998 uskupení s názvem K.O. Kru, z kterého se časem stala kultovní Supercrooo. K Jamesově signatuře patří nezaměnitelný medově kousavý hlas, kterým již přes dvacet let plní český éter. Je znám svou nekonečnou potřebou experimentování a tíhne k alternativním a nekonvenčním cestám tvorby. Také je jedním z tvůrců snímku Česká RAPublika. Studoval filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, avšak studium nedokončil. V posledních letech se aktivně věnuje boji za ukončení konopné prohibice.
Celý rozhovor najdete v aktuálním vydání Konopí č. 25, které je právě v prodeji ve stáncích po celé České republice i se dvěma dárky, na webu SEND a elektronicky na digiport.cz.
