Na rozhraní Vinohrad a Žižkova se nachází empírový klenot – vila Tereza, kde má dnes kanceláře česká Diplomatická služba. Z budovy i jejího okolí dýchá historie a já si říkám, že se asi nejedná o typické sídlo konopné společnosti. Ovšem ani vedoucí výzkumu této společnosti není typickým představitelem konopného sektoru, nýbrž příkladem, jak může vypadat spojení byznysu, vědy a pomoci lidem.
Před sedmnácti lety vám bylo diagnostikováno onemocnění, na které dodnes není znám účinný lék. O jakou šlo nemoc?
Jde o vrozenou genetickou vadu. Podle statistik jí trpí 0,4 procenta populace, což je obrovské množství. Zároveň je tato vada klasifikovaná podle intenzity a četnosti projevů do mnoha kategorií. Drtivá většina trpí lehčí formou a u řady z nich nikdy ani nedojde k diagnostice, protože projevy nemoci jsou slabé, občasné. Velmi malé procento má tu nejrozvinutější variantu, kterou trpím já. Pětina všech nemocných na tuto nemoc a její projevy umírá. Další pětina nemocných dokonce umírá v souvislosti s nežádoucími účinky konvenční léčby.
Tvrdíte, že jste na tuto nemoc objevil účinný lék v konopí. Kdy jste se jím začal léčit?
Kolem osmnácti let věku.
To bylo jak dlouho po diagnóze?
První projevy nemoci se u mě objevily někdy mezi dvanáctým a čtrnáctým rokem života a v sedmnácti jsem došel k diagnóze.
Konopí nemusí celé řadě lidí pomoct, celé řadě může ublížit – ať kvůli nedostupnosti vhodné genetiky nebo přítomnosti kontaminantů.
Ke konopí jsem se dostal tou nejobyčejnější cestou – někdo mi řekl, že pomáhá. V té době na trhu neexistovaly žádné CBD nebo CBG přípravky a nebylo ani konopí v lékárnách. Tenkrát měl člověk jen to, k čemu se nějak pokoutně dostal, a to poznamenalo vývoj mé léčby.
Jak to myslíte?
V průběhu času jsem zjišťoval, že konopí mi může vynikajícím způsobem pomáhat, ale v některých případech dokáže projevy nemoci naopak zhoršovat. Začal jsem se proto víc zajímat o odrůdy, až jsem našel jednu, která mi přišla téměř stoprocentně účinná – pomáhala mi vždy a zároveň na více symptomů. Obávám se ale, že tato odrůda už nebude ani existovat.
Proč?
Víte, jak to je s vývojem genetiky a jak seedbanky pořád přicházejí s novými odrůdami. Většinou jde o hybridy a navzájem křížené chemotypy. Prodejci semen mají často tendenci používat jména starších slavných odrůd jen jako marketing, nicméně původní vlastnosti těch starých zachovány nejsou. V tomto směru je dnes zajímavou oblastí výzkumu, proč některé odrůdy fungují jen na určité nemoci a u některých pacientů, zatímco na stejnou nemoc u jiného pacienta zabírají jiné.
Jakou jste zpočátku zvolil metodu konzumace?
Začínal jsem s kouřením, protože v té době bylo těžké hledat alternativu. Nicméně velice rychle mě to začalo obtěžovat. Kromě samotného kouření jsem měl problémy i s dávkováním, kontinuitou užívání. Začal jsem přemýšlet, jak by se daly účinné látky extrahovat, a jako první jsem vyzkoušel klasickou maceraci v alkoholu.
V současnosti jste na tom se svou nemocí jak?
Současná konvenční medicína nezná lék a velice pravděpodobně ani znát nebude vzhledem k tomu, že jde o genetickou vadu.
To, co umí relativně obstojně, je stabilizace symptomů. Jedná se tedy o symptomatickou léčbu, kterou ale nepodstupuji, a díky tomu, že užívám konopí, jsem ani nikdy podstupovat nemusel.
Máte zkušenosti i s konopím z lékárny?
V průběhu let jsem poznal, že není potřeba používat lékařské konopí ve chvíli, kdy mám k dispozici kapsle s CBD a CBG. Už si ani nejsem jistý, zda bych dnes v portfoliu lékáren našel něco, co by mi zabíralo. Tento problém se totiž dost bagatelizuje a je tendence vnímat konopí jako všelék. Úplně se potlačuje fakt, že řadě pacientů může vlastně ublížit. Můj případ je toho příkladem – existují odrůdy léčebného konopí, které můj stav vyloženě zhoršují.
Myslíte odrůdy s vysokým množstvím THC?
Podle toho, co jsem se dozvěděl od kolegů z Kanady, patrně hrají hlavní roli konkrétní terpeny. Velice pravděpodobně to ale nejsou pouze tyto látky – jedná se o synergii většího množství látek, převážně fenolických sloučenin. Jen v našich extraktech identifikujeme celkem 367 biologicky aktivních látek. Co se týče nabídky léčebného konopí v lékárně, zpočátku byla dlouho dostupná pouze odrůda s více než 17 procenty THC a s méně než 0,1 procentem CBD. Podle mé statistiky z té doby vyhovovala asi pěti procentům pacientů, kteří byli způsobilí na základě své diagnózy získat recept na léčebné konopí. Musíme si totiž uvědomit, že naprostá většina lidí je „kanabinoidně naivních“ a nemají žádné zkušenosti. Podání nevhodné odrůdy tak může vyústit v silně negativní zkušenost a pacient pak další léčbu konopím odmítne.
Deset let se věnujete výzkumu pěstovaní a zpracování konopí. Jak to celé začalo a s jakými institucemi spolupracujete?
Spolupracujeme s VŠCHT v Praze a s 1. lékařskou fakultou s pracovištěm BIOCEV ve Vestci, což je biomedicínské centrum Univerzity Karlovy a Akademie věd. Teď rozjíždíme spolupráci s 3. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy a kvůli péči o onkologické pacienty jsme navázali spolupráci s Centrem nukleární medicíny. Úplně původním cílem bylo založit neziskovou organizaci za účelem pomoci onkologickým pacientům.
Kombinace konopných přípravků s konvenční léčbou se zdá být v našem experimentálním programu maximálně vhodná.
Důvodem bylo to, že když jsem se sám léčil konopím, měl jsem několik případů rakoviny v rodině a střet s konvenční léčbou pro mě byl neuspokojivý. Specificky u onkologických onemocnění se léčebné metody rychle zlepšují, ale nejsou vždy dostatečně efektivní a často jsou spojeny s řadou nežádoucích účinků, a tak jsem se snažil sám angažovat.
Jaké byly výsledky?
Zjistili jsme, že naše extrakty lidem skutečně pomáhají. Dalším krokem bylo dostat naše přípravky k co největšímu množství lidí, kterým by mohly prospět. Tam jsme poprvé narazili na problém interdisciplinarity a komplexnosti celého oboru. Tehdy nám došlo, že pokud se tomu člověk má věnovat pořádně, musí se věnovat celému výrobnímu řetězci a celému spektru jednotlivých odborností.
Jaká je vlastně vaše odbornost?
Mou odborností se postupem času stalo pěstování konopí v kontrolovaných podmínkách a v posledních letech jsem se stal poradcem několika zahraničních farmaceutických firem a autorem nebo spoluautorem vícero technologických řešení pro pěstování v řízených podmínkách. Ono je totiž podstatné si uvědomit, že léčebný potenciál rostliny ovlivňuje nejen její genetika, ale i podmínky, za jakých byla pěstována. Dnes víme, že i takové faktory, jako je třeba teplota ve vrcholném květenství, mohou zásadním způsobem zahýbat s obsahovými látkami. To pak určuje terapeutický potenciál daného konopí pro pacienta. I v pěstování je potřeba zavést standardizaci.
Kde výzkumné konopí pěstujete?
Začali jsme se této problematice naplno věnovat v prostoru, který máme v Táboře. Je to výzkumná pěstírna o rozloze 240 m2. Ve spolupráci s odborníky ze zmíněných univerzit tam realizujeme nápady, které by mohly významným způsobem přispět ke standardizaci nebo i k predikci toho, co rostlina bude nebo nebude produkovat za látky s terapeutickým potenciálem.
V případě velkovýroby postupujete jak?
Máme smluvené pěstitele v Čechách, z nichž 90 procent funguje v režimu ekologického zemědělství. Opakovaně odebíráme vzorky, které analyzujeme nejen z hlediska kvalitativních parametrů, ale i co se týče různých kontaminantů. Kontrolní odběry konopí probíhají pravidelně, přestože jde o konopí z čisté půdy, od pěstitele, se kterým máme dlouholeté vztahy a věříme mu.
Když celým kolečkem proběhneme, vykoupené konopí extrahujeme a vyrábíme z něj preparáty jako například zmíněné CBG kapsle. Vše probíhá v režimu správné výrobní praxe, jako to dělají farmaceutické firmy. Jen s tím rozdílem, že jde o doplněk stravy. Plánujeme ale uvést na trh i zdravotnické prostředky, takže jsme se stali výrobci zdravotnických prostředků a zadavateli klinických zkoušek certifikovaných Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Klinické zkoušky s vašimi preparáty probíhají v českých nemocnicích?
Co se týče zdravotnických prostředků, u nich se připravuje klinické hodnocení, které by mělo začít v prvním kvartálu tohoto roku. Ohledně léčiv probíhají ve spolupráci s Univerzitou Karlovou první preklinické studie na modelových organismech a tkáňových kulturách. To je předstupeň toho, abychom si mohli zažádat o ustanovení etické komise ke klinickému testování na lidech. V tomto směru máme připravenou spolupráci s Fakultní nemocnicí u sv. Anny v Brně, kde je klinicko-farmakologická jednotka, která je na to uzpůsobená. V této fázi ještě ale nejsme.
Začal jste založením neziskovky, kterou jste později sjednotil pod aplikačním výzkumným programem HARP, jenž byl založen v roce 2015. Můžete nám ho blíže představit?
V programu se věnujeme různým vážnějším nemocem. Když má někdo zájem o tento experimentální program, snažíme se ho neodmítnout. Bohužel kapacity jsou omezené a přetlak obrovský. V žádném případě program HARP neslibuje uzdravení. Obzvlášť ne u onkologických onemocnění, kdy začínáme slovy: „Nejspíš vám to nepomůže, ale můžeme to zkusit.“ Myslím, že i díky tomuto přístupu jsou výsledky o něco relevantnější.
Můžete jmenovat některé zajímavé případy?
Je tam řada pacientů vyléčených i z onkologických onemocnění. Nicméně musím upozornit, že počet pacientů, kteří by neužívali žádnou jinou léčbu než konopí a došli do remise, tedy stoprocentního stavu uzdravení, se počítá v jednotkách. Za celou existenci programu jím prošlo přes 500 onkologických pacientů a jen několik jednotlivců se uzdravilo i bez konvenční léčby.
Spolupracujeme i s velice uznávanými onkology, kteří chtějí své pacienty zapojit do našeho výzkumného programu.
Nicméně kombinace s konvenční léčbou se zdá být maximálně vhodná. Co se týče dalších onemocnění, to spektrum je velmi široké. Od základních autoimunitních chorob jako lupénka nebo Crohnova nemoc přes různá neurologická onemocnění jako Touretteův syndrom, roztroušená skleróza či epilepsie až po psychiatrické diagnózy. Ta šíře je obrovská. Troufám si říct, že není na světě jiná rostlina, která by měla takhle široké využití.
Existuje něco, co vás v programu HARP překvapilo?
Nelze zavírat oči před tím, že v kombinaci s některými látkami může konopí nebo přesněji nějaká konkrétní odrůda spíše ublížit. Máme v programu pacienty, kterým důrazně nedoporučujeme užívat jakékoli odrůdy s vyšším obsahem THC, protože to jejich stav může zhoršovat. Ze statistik vyplývá, že u ostatních kanabinoidů je poměr „nevhodných“ pacientů výrazně menší než u THC. Najdou se ale i tací, pro které není vhodné ani CBD.
Co je potřeba udělat, když se někdo chce přihlásit?
Stačí nás kontaktovat a vyplnit několikastránkový dotazník, který obsahuje základní informace, jež často nebývají ani v lékařských zprávách. Potom se dají dohromady všechny lékařské zprávy, které je potřeba nám naposílat. Člověk dostane k podepsání informovaný souhlas o tom, že se jedná o experimentální léčbu na jeho vlastní riziko.
Pak následuje osobní schůzka?
Máme ordinaci v pražských Dejvicích, kam účastníci mohou přijít na osobní konzultaci. Některé navazující dotazníky s nimi vyplňuje lékařka. Je totiž potřeba se ptát na specifické věci.
Komunikujete i s ošetřujícími lékaři pacientů?
Na začátku jsme se s nimi snažili komunikovat, bohužel jsme narazili na velikou nelibost ze strany celé řady lékařů. Setkali jsme se i s jednou onkoložkou z Prahy, která nám posílala výhružné e-maily, ve kterých nás obviňovala, že jsme dealeři drog a děláme z jejích pacientů feťáky a závisláky. Když jsem jeden takový e-mail četl, zrovna jsem měl v ruce žádost její pacientky o zařazení do programu a viděl jsem seznam opiátů, které měla předepsané.
Já nemám nic proti konvenční léčbě a nechci znevažovat používání analgetik, ale když si srovnám, jak se naše konopné preparáty vyrábějí, že v nich není žádné THC, že je to celé schváleno ministerstvem zdravotnictví… Přesto jsem musel poslouchat obehranou pohádku o tom, že děláme z lidí feťáky. Přitom na těchto konopných přípravcích se člověk prokazatelně nemůže stát závislým, kdežto ze závislosti na předepisovaných opioidech se pacienti mohou dostávat i několik let. A spoustě se to nemusí podařit.
Všichni lékaři ale určitě takoví nejsou.
Pokud ošetřující lékař projeví zájem s námi komunikovat, jsme za to maximálně vděční. Je to ta nejlepší situace, jaká může nastat. Nemusíme pak vycházet jen z toho, co se píše ve zprávách. Musím říct, že i přes tu výše zmiňovanou negativní zkušenost je tendence dlouhodobě pozitivní. Neustále přibývá zdravotníků, kteří mají zájem spolupracovat a chtějí sdílet data. Dokonce spolupracujeme i s lékaři z řad velice uznávaných onkologů, kteří chtějí své pacienty zapojit do programu, a nadto chtějí sami participovat na výzkumu. V posledních letech mi dělá velkou radost, že i odborná veřejnost se začíná k tomuto způsobu léčby klonit.
Proč konopí stále nepatří v medicíně do mainstreamu?
Normálně to ve farmacii funguje tak, že se izoluje jedna účinná látka. Ta se otestuje na všechno možné a začne se předepisovat lidem. Takový je standardní proces. My do něj ale přicházíme s rostlinou, která je geneticky nestabilní, protože udržování genetické stability je náročný proces. Má různé obsahy látek na základě podmínek, ve kterých se pěstuje, a je velice těžké ji standardizovat.
K tomu obsahuje stovky biologicky aktivních látek, které mezi sebou interagují, vzájemně se potencují a inhibují. Přitom dává smysl, že látky, které se evolučně vyvinuly v rostlinách, jsou uzpůsobeny tak, aby působily na regulační systém živočichů, protože organismy se vyvíjely vedle sebe po statisíce let. To je naprosto přirozená věc a do jisté míry v tom spočívá budoucností farmacie. Snaha vytvořit vše synteticky a mít pocit, že to je to jediné správné, je na ústupu a využívání přírodních zdrojů ve farmacii je čím dál populárnější.
Jak se díváte na prohibici konopí z pohledu základních lidských práv?
Stigmatizace konopí, která probíhá velice intenzivně od šedesátých let minulého století, je samozřejmě děsivá záležitost, hrubě neopodstatněná. Veškeré výzkumy, ať už lékařské či adiktologické, zcela jednoznačně nepotvrzují dlouho opakované polopravdy. Vezměte si, že ještě před dvěma měsíci bylo konopí v OSN zařazeno do čtvrté skupiny společně s heroinem a kokainem. Tato kategorizace je samozřejmě naprosto scestná.
Lidé mají v rámci CBD boomu a lživé reklamy mylný pocit, že jim CBD pomůže na cokoli.
Stigmatizace konopí zároveň způsobila, že je těžké prosazovat rozumnou konopnou legislativu. Je těžké přesvědčovat odbornou veřejnost, ačkoli má v horizontu několika kliknutí myší k dispozici obrovské množství vědeckých dat. A stále narážíme na odborníky s přežitými názory. Stigmatizace konopí je opravdu něco, s čím je potřeba pohnout. A prohibice, která z toho vychází, je pro mě těžce skousnutelná. Doufám, že jak bude postupně mizet stigmatizace, bude se ztrácet i prohibice.
Co říkáte na možnost povolení pacientům pěstovat si konopí doma?
Obávám se, že je to do jisté míry populismus a snaha určitých zájmových skupin přilákat pozornost, když tvrdí, že by si lidé měli pěstovat své léky. Osobně jsem zcela jednoznačně proti tomu. Vám by připadalo normální si doma vypěstovat například penicilin? Nás stálo sedm let přesvědčování všech možných institucí, počínaje SÚKL přes ministerstvo zdravotnictví a ministerstvem zemědělství konče, aby systém léčebného konopí měl nějakou hlavu a patu, aby reálně mohl lidem pomáhat. Pakliže těmto pacientům teď řeknu, že si lékařské konopí mohou vypěstovat sami na zahrádce, tak tím celému systému podtrhnu nohy.
Takže pěstování pro vlastní potřebu k rekreačním účelům vám nevadí, ale k samoléčbě ano?
Nejsem v pozici, kdy bych se mohl odborně vyjadřovat k rekreačnímu užívání. Myslím si, že není takový problém vypěstovat si konopí pro sebe na zahrádce, ale i tak by tento segment měl být přísně regulovaný. Může to být podobné, jako je tomu dnes při výrobě alkoholu. Také si mohu vypálit švestku ze zahrádky, ale za dodržení nějakých podmínek. Nemůžu to jen tak zbůhdarma vyrábět v garáži ve velkém a prodávat kolemjdoucím. Umím si představit, že regulace s rekreačním konopím by mohla být podobná.

Nicméně musím apelovat na to, abychom to důsledně oddělovali od léčby. Protože léčba je něco, čemu se na celém světě věnuje mnoho renomovaných odborníků, kteří tomu věnují celý život. Pan profesor Hanuš má za sebou padesát let výzkumu konopí a stále má víc otázek než odpovědí. Nemyslím si, že nastane doba, kdy si najednou všichni začnou pěstovat léky doma na zahrádce a všem budou pomáhat. Naopak by pak hrozilo, že to konopí a vnímání jeho terapeutického potenciálu ze strany veřejnosti poškodí. Protože celé řadě lidí nemusí pomoct, celé řadě může ublížit, ať už to bude kvůli nedostupnosti vhodné genetiky pro daného pacienta, nebo přítomnosti kontaminantů. Jistě, když jsem rekreační uživatel, určitá míra nezdravých látek po určitou dobu užívání mě nemusí nijak zásadně ovlivnit, ale běžný zdravý člověk není v tomto směru srovnatelný například s onkologickým pacientem.
Jaký máte názor na současný stav neregulovaného trhu s CBD konopím?
Je to bezesporu špatně ze stejných důvodů, které jsem teď jmenoval. Konopí je náchylné obsahovat mnoho kontaminantů, s čímž se lze v dnešní době setkat v celé řadě běžně prodávaných produktů. Regulace je bezpodmínečně nutná, pakliže nám záleží na zdraví našich spoluobčanů.
Myslíte, že cesta vede skrze zařazení CBD mezi potraviny nového typu? Neznevýhodní vysoké finanční náklady na registraci menší výrobce?
Když je člověk zodpovědný výrobce, většinu těch věcí, které regulační orgán Evropské unie chce, stejně už má. Když vyrábí extrakt, měl by mít analýzu z hlediska kontaminace. Dokumentaci k šesti po sobě jdoucím šaržím by měl také mít každý, kdo dělá věci kvalitně a kvalitu si hlídá. Ano, pokud to sám nezvládnu a musím si najmout odborníka, pak jsou ty náklady ve statisících.
Troufám si říct, že není na světě jiná rostlina, která by měla tak široké využití.
Je to ale pro dobro a zdraví nás všech. Situace, která je nyní, všechny dlouhodobě poškozuje. Lidé v rámci CBD boomu a lživé reklamy dostanou mylný pocit, že jim CBD pomůže na cokoli. Nebo si koupí třeba ty nejlevnější CBD kapsle, ve kterých ale ve skutečnosti žádné CBD není, protože výrobce nikdo nehlídá. To je v podstatě jenom další šarlatánství, proti kterému je potřeba bojovat.
Jan Martin Paďouk (* 1989)
Původní profesí ředitel reklamní agentury se začal zajímat o konopí z důvodu těžké nemoci v rodině. Od roku 2010 se aktivně zabývá sběrem dat o pěstování konopí v řízených podmínkách a farmakologickým potenciálem látek v něm obsažených. Je spoluzakladatelem neziskové organizace zabývající se výzkumem nových forem léčby závažných onkologických a neurologických onemocnění – Institute of Social Investigative Studies. Od roku 2016 je vedoucím programu výzkumně-aplikační léčby konopnými preparáty HARP. Současně působí i jako vedoucí vývoje a výzkumu a společnosti CannaFamily a jejich subbrandů CannaCare, CannaPet a CannaPlus. Na základě dosažených výsledků výzkumů se podílel na vývoji řady technologických celků a metodik určených pro pěstování a zpracování konopí pro medicínské účely.