Jsem jen šťastná, že zase chodím

Kdo chodíte na veletrhy jako Cannafest a Konopex, bezpečně ji znáte od pohledu: šaty s konopným potiskem, úsměv od ucha k uchu, chodící gejzír dobré nálady. Pravda, někdy s hůlkou v ruce, někdy bez ní, ale vždy si zjevně užívá, že je „mezi svými“. Konopná pacientka Kristina Šťastná. Nedalo nám to a zeptali jsme se jí na příběh jejího boje s roztroušenou sklerózou.

Když jsem před celým čtvrtstoletím přišla k lékaři s tím, že mám sníženou citlivost nohou, první dotaz byl, co jsem dělala o víkendu. Ten jsem strávila se svým psem na výcvikovém táboře, takže diagnóza zněla jasně: špatně utažené boty.

Během dalších pár let se občas objevily různé nekomfortní jevy, které lékaři sváděli na stres ze studia, krční páteř, přechozenou chřipku a celkovou únavu. Byla jsem ocejchovaná jako hypochondr, až jsem tomu sama uvěřila.

Diagnóza: roztroušená skleróza

Nejhorší doba byla, když mi zemřel tatínek v náručí a já se následně odstěhovala více než tři sta kilometrů od svého rodného města, vzpomínek a přátel. To jsem byla ochotna uvěřit, že různé pocity mravenčení nebo necitlivosti souvisí se stresem.

Až jsem ochrnula na polovinu těla, mladá sympatická lékařka mi během noci udělala vyšetření, aby mi následně oznámila, že to není stres, ale roztroušená skleróza. Naštěstí nejsem člověk, který se hroutí, ale v té době jsem byla ještě hloupá a slepě důvěřovala medikaci – čímž tedy v žádném případě nesnižuji kvalitu lékařské péče u nás.

Nemám spastické bolesti. Zcela vymizely urologické potíže. 

Nastala doba, kdy jsem při atakách dostávala kortikoidy do žíly, píchala jsem si interferony, brala léky na žaludek poškozený z kortikoidů, léky na játra poškozená z interferonů.

V té době jsem se starala o stejně nemocného, o sedm let mladšího kluka, dá se říci, že jsme byli i partneři, ale on byl příliš submisivní a neměl potřebu zabojovat, vše jsem dělala za něho. Tehdy jsem poprvé začala s konopím. Nevěděla jsem o něm vůbec nic, jen co mi řekl kamarád: že by to mohlo povzbudit chuť k jídlu u nemocného a že jsou z něj fajn mastičky.

Nejdřív jsem k tomu přistupovala rekreačně, abych ovšem zjistila, že to má přímo zázračné účinky na močový měchýř. K roztroušené skleróze totiž patří retence, zadržování moči, potupné, mnohdy bolestivé cévkování, které většinou po vyjmutí cévky doprovází záněty močových cest.

V tu chvíli se mu rozsvítilo a začala jsem hledat informace o této léčivce.

Životní křižovatky

Nejprve jsem se pustila do pěstování, kdy jsem neměla ponětí, co je to za odrůdu. Jen jsem byla nadšená, že poznám samce od samice, mám z čeho udělat mastičky na masáže pro už tehdy ležícího nemocného partnera a k tomu mi zbude trocha sušiny, kterou mu můžu přidat do jídla.

Po zhruba dvanácti letech chemických nájezdů na svůj organismus jsem byla unavená, naštvaná, bolavá (od injekcí mám na těle boule ještě po třech letech).

Přišel den, kdy jsem pocítila neuvěřitelnou slabost postižené pravé strany, opět zaléčené kortikoidy, tentokrát ovšem přes neskutečnou bolest, svalové křeče a u mě neskutečný jev: deprese.

Stav se nezlepšil, v centru pro léčbu roztroušené sklerózy mi bylo řečeno, že jsem progresivní. Bez naděje na zlepšení, ale můžu nadále aplikovat injekce. Nechtěla jsem od nikoho radu, stačil mi selský rozum. Proč nadále zatěžovat tělo „chemií“, když to více škodí, než pomáhá. Proč chemii, když už ani nedojdu na autobus, který mě doveze do práce.

Invalida na konopí

Nadešel den D, pojišťovna se zbavila jedné nákladné pacientky, já se stala invalidním důchodcem a vlastníkem průkazky ZTP. A zůstala jsem na vozíku, který mi darovala roztroušená kamarádka, neboť v té době jsem ještě neměla nárok. V té době jsem začala pravidelně užívat konopí formou kouření jointů. 

Po třech měsících jsem se z vozíku zvedla. Bylo to za vydatné pomoci mojí kamarádky Markéty i za pomoci mého drahého. Zvedla jsem se ale především díky konopí. Začala jsem se na svět dívat jinýma očima.

Bez prášků

Nyní, po třech letech, kdy jsem zcela bez léků, můžu zodpovědně říci, v čem všem mi konopí pomohlo.

Nemám spastické bolesti. Zcela vymizely urologické potíže. Konopí s úspěchem potlačuje glaukom, který mám v důsledku kortikoidů. Snížilo mi nitrooční i krevní tlak. Mám ukázkový krevní obraz – zejména zvýšený cukr, na který jsem trpěla po kortikoidech, už neexistuje.

Chvilku mi trvalo najít si poměry vhodné konkrétně pro mě, ale naštěstí mám kamaráda, který je mým guru, spolu jsme zkoušeli, vedl mě, pomohl mi.

Jsem šťastná, že můj konzervativní partner byl ikskrát svědkem okamžitého nástupu účinků, jsem šťastná, že vytrval a snáší moje pokusy, jsem šťastná, že mám tak báječnou kamarádku, která stojí při mně, jsem šťastná, že jsem prozřela, a jsem nesmírně šťastná, že jsem se vydala tou správnou cestou.

Konopí s úspěchem potlačuje glaukom, který mám v důsledku kortikoidů.

Budu si vždy stát za svým názorem, protože kdo nepocítil na vlastní kůži bezmoc, bolest, ponížení a neskutečný strach z nemoci a jejích důsledků a troufá si soudit, je s odpuštěním ubožák.

Zodpovědná konzumace

Samozřejmě bych si nikomu nedovolila radit, aby skončil s předepsanou medikací, ale v době kvalitních konopných produktů se konvenční léčba s tou konopnou dá vhodně kombinovat. Konopí není kontraindikace pro nic, snad jen při nízkém krevním tlaku, ale i to lze korigovat pomocí CBG a CBD kapek – ale na to se zeptejte svého lékaře.

Po pár letech s konopím můžu za sebe říci, že jsem nadšený a vděčný konzument, nikoli rekreační, ale zcela zodpovědný. Mám obrovské štěstí, že u mě je nástup účinků téměř okamžitý a vím, kdy skončit.

Nejsem pěstitel, nejsem odborník, jsem jen šťastná, že zase chodím.

Kristina Šťastná

Konopná pacientka a neúnavná aktivistka bojující za práva lidi užívat bylinu jménem konopí. Věčně usměvavá bojovnice, která bohužel už další článek nenapíše.