Reportáž z Bernu: Kam se ubírá léčba konopím?

Švýcarsko je známé jednak čím dál liberálnější konopnou politikou, jednak špičkovým farmaceutickým výzkumem. Není proto náhodou, že se zde v posledních letech konají prestižní konference zaměřené na nejnovější poznatky ze světa konopné léčby, na které se sjíždějí uznávají lékaři a vědci z celého světa. Nejinak tomu bylo i v únoru v hlavním městě Bernu.

Na podobné akci jsem byl naposledy na konci roku 2022, kdy jsem se vydal jako reportér našeho magazínu na celoevropskou kanabinoidní konferenci do Basileje. Jeden z hlavních organizátorů, profesor fytochemie Rudolf Brenneisen, který zkoumal konopí přes čtyřicet let na Bernské univerzitě a je v této oblasti velmi aktivní i v důchodu, už tehdy vyslovil přání konferenci podobného kalibru zopakovat na půdě své alma mater.

Duo profesorů v akci 

Přání se stalo otcem myšlenky ve chvíli, kdy se Brenneisen dal dohromady s mladším profesorem biochemie a farmakologie Jürgem Gertschem, který se na téže univerzitě věnuje taktéž již několik desítek let výzkumu obsahových látek v konopí. 

Výsledkem byla dvoudenní konference, která mi svým obsahem i precizní organizací vyrazila dech. Má očekávání nebyla velká a trochu jsem se dokonce obával, aby nešlo o příliš „suchou“ akademickou akci bez přesahu do světa opravdových konopných pacientů. 

Lékové interakce s CBD mají i pozitivní stránku – například lze takto zvýšit účinnost některých běžných léků.

První den tak trochu působil, protože na pódiu se od rána až do pozdního odpoledne střídal jeden světově uznávaný expert vedle druhého a chrlili ze sebe informace o nejdetailnějších aspektech fungování endokanabinoidního systému a jeho interakcích s lidským mozkem i dalšími orgány v našem těle. A nejen to, nestoři konopné vědy Daniele Piomelli a Vincenzo Di Marzo zabrušovali do konkrétních mechanismů těchto interakcí. K dobru přidali historky o začátcích svého bádání a čilém dopisování s Raphaelem Mechoulamem, které v dnešní době e-mailů a mobilů působilo úsměvně. Jedním z vrcholů prvního dne byla i přednáška profesora Mahmouda ElSohlyho z Mississippské univerzity, jenž zkoumá konopí zabavované federální vládou letos už pět dekád!

Praxe, praxe a zase praxe 

Naštěstí se ukázalo, že extrémně odborný vědecký nášup byl záměrně prakticky všechen koncentrován do čtvrtečního prvního dne, zatímco v pátek bylo mnohem více prostoru věnováno praktickým aspektům konopné léčby. Hned první přednáška elegantního profesora Kenta Vrany (mimochodem za ty roky objíždění konopných akcí jsem si všiml, že nemálo Američanů, kteří se profesně věnují konopí, má české kořeny – náhoda?) z Pensylvánské univerzity ve Filadelfii se týkala interakcí léků s konopím a s tím související bezpečnosti a účinnosti konopných přípravků. 

Vrana se svým týmem vytváří na základě klinických dat interaktivní databázi možných interakcí se stovkami farmaceutik, nicméně na druhou stranu připouští, že metabolismus kanabinoidů, a tudíž i jejich interakce s léky, mohou být vysoce individuální a u každého pacienta odlišné.

To přitom může vysvětlit, proč někteří lidé reagují na kanabinoidy silně negativně, zatímco jiní snášejí stejné dávky bez jakýchkoli negativních projevů (což mi připomnělo mladá léta experimentování se spolužáky, kdy se naše banda kamarádů velmi rychle rozdělila na ty, kterým konopí „dělalo dobře“, a ty, kteří se raději věnovali alkoholu). Pro vědce mezi čtenáři: klíčovou roli by zde měl hrát polymorfismus cytochromu P450. Kromě negativních interakcí hovořil profesor Vrana i o pozitivních dopadech – například potenciálu zvyšovat účinnost některých běžných léků při současném podání CBD.

Kanabidiolu se zároveň dostalo pochvaly za jeho skvělý bezpečnostní profil a v té souvislosti padla zmínka o léku na dětskou epilepsii Epidiolex, jenž je příkladem bezpečného podávání velmi vysokých dávek kanabidiolu vážně nemocným dětem bez vedlejších účinků. Vrana také zdůraznil narůstající problém s pančováním konopných produktů syntetickými látkami v nekonečné „honbě za co nejsilnějším raušem“.

Harm reduction bez okolků

Za skvělou show bych označil přednášku mladého profesora a praktického lékaře Reta Auera, který zkoumá škodlivost různých způsobů aplikace konopí v rámci jednoho z pilotních projektů s legálním rekreačním konopím ve Švýcarsku. Jako lékař zdůraznil, že riziko rakoviny je obecně u kouření přibližně 200krát vyšší než u vapování (e-liquidy, cartridge s koncentráty) a ještě vyšší než u vaporizace, přičemž ale platí, že čím vyšší teplota při vapování nebo vaporizaci, tím vyšší riziko určitého poškození plic. 

Konopí je u seniorů s těžkou demencí hodnoceno jako bezpečné a může pomoci se zvýšením kvality života – i u personálu a rodinných příslušníků.

Velmi mě překvapil mýtus o filtrech a o tom, jak chrání zdraví – profesor Auer upozornil na důkazy ze studií na kuřácích tabáků, podle nichž filtry místo aby plíce chránily, mohou naopak vést k hlubšímu vdechování škodlivin. To přitom zvyšuje riziko vzniku rakoviny v dolních částech plic! Auer proto posluchače, mezi kterými byla řada lékařů, nabádal, aby nešířili mezi uživateli nebo pacienty mýtus o tom, že filtry do jointů mohou být prospěšné. 

Samozřejmě jakožto lékař jednoznačně doporučuje užívat konopí orálně (jako kapky s extraktem či v jídle) a těm, kdo potřebují inhalovat, radí místo kouření buď alespoň vapovat, ale ideálně vaporizovat z kvalitního vaporizéru.

Čípkové dilema

V diskuzi o biodostupnosti THC profesor ElSohly rozporoval Auerův graf vyzdvihující rektální aplikaci THC a tvrdil, že se naopak jedná v podstatě o plýtvání kanabinoidy. Jak si ale vysvětlit příběhy konopných léčitelů z Česka nebo Slovinska, o kterých jsme podrobně informovali v posledních vydáních našeho časopisu a kteří díky čípkům z konopí dokázali pomoci tisícovkám svých vážně nemocných spoluobčanů? Z mého pohledu se jedná o oblast, kde viditelně chybí dostatečně robustní výzkum, který by dokázal shrnout praktické zkušenosti obrovského počtu pacientů. 

Dovolím si však s panem profesorem polemizovat. Dosavadní studie naznačují, že rektální aplikace může vést k lepší absorpci kanabinoidů do krevního oběhu. Naprostá většina látek se totiž vstřebává do dolní duté žíly, takže obchází metabolismus jater, čímž se zvyšuje jejich dostupnost pro tělo. Zásadní výhodou čípků je přitom nulový psychotropní efekt, a právě proto je možno jejich prostřednictvím podávat koňské dávky kanabinoidů, které by jinak pacient psychicky ani fyzicky nezvládl. A i díky tomu zmínění léčitelé dokumentují u čípků pozitivní dopady na zdraví, ať už jde namátkou o hojení ran, léčbu epilepsie, či boj s nádorovými onemocněními.

Lepší kvalita života i práce s pacienty

Velmi přínosných přednášek tam proběhla spousta, takže jen ve zkratce: Američanka Shonna Babalonisová z Kentucké univerzity prezentovala výzkum shrnující interakce mezi opioidy a konopím, který dokazuje, že tato rostlina dokáže účinně redukovat spotřebu opioidů a tím zásadně zlepšovat kvalitu života pacientů. 

Z další přednášky o preklinickém výzkumu v Itálii jsme se dozvěděli, že CBD se jeví jako nadějný prostředek při léčbě leukémie. Poté představil německý softwarový inženýr Garvin Hirt neuvěřitelně propracovanou platformu pro lékaře nazvanou Copeia. Jedná se o databázi vyvíjející se v reálném čase, která německým lékařům významně zjednodušuje, zpřehledňuje a zefektivňuje práci s konopnými pacienty.

(…)

Celý zajímavý článek / rozhovor najdete v novém vydání magazínu Konopí č. 34, které je od 28. dubna v prodeji po celé ČR i se semínkem Terp & Tonic Auto, případně si ho můžete výhodně předplatit.

Lukáš Hurt

Původním vzděláním historik a anglista, který už přes deset let překládá odborné studie a vědecké texty, píše články a přednáší na konferencích a veletrzích. Po sedmi letech v redakci magazínu Legalizace založil v roce 2018 magazín Konopí, kde působí jako šéfredaktor.