Nejen prostřednictvím kanabinoidů z konopí lze zvnějšku ovlivňovat endokanabinoidní soustavu. Tento klíčový systém v našem těle vyžaduje jemné a šetrné ladění – a k tomu účelu mohou posloužit přírodní látky, jež mají podobné účinky jako kanabinoidy.
Náhledem současného vědeckého poznání je již nezpochybnitelné, že endokanabinoidní systém je hlavním hráčem na poli udržení tělesné rovnováhy neboli homeostáze. Proč je tato rovnováha tak důležitá? Srozumitelnější bude, když termín rovnováha nahradíme slovem zdraví a nerovnováha slovem nemoc. Dále již asi není nutné vysvětlovat.
Vědecky podložené poznatky o endokanabinoidním systému se bohužel rozšiřují relativně pomalu, což rozhodně neodpovídá jejich významu. Často jsou jejich distributorem komerční subjekty, které nemusí být plně kompetentní k tomu, aby tyto poznatky dostatečně ověřily nebo správným způsobem vyložily. Pojďme se tedy opět zaměřit na směrodatné závěry věrohodných vědeckých výzkumů.
Co bylo dříve
Rostlina konopí propůjčila své jméno fyziologicky starému a velmi významnému regulačnímu mechanismu, a proto je s ním intenzivně spojována. Samotný endokanabinoidní systém je však ve vývoji živých organismů doložitelný před více než 500 miliony let. Znamená to, že je mnohem starší než konopí.
Nejstarší nálezy pylu, který lze připsat konopí, pocházejí z oblasti severozápadní Číny a jsou datovány do doby před 19,6 miliony let. Vyskytovaly se vedle pylu z jiných rostlin typických pro stepní prostředí, kde i konopí dobře prospívá. Z tibetské náhorní plošiny se konopí dostalo do Evropy přibližně před 6 miliony let a před 1,2 miliony let se rozšířilo až do východní Číny.
Strava je u savců největším zdrojem látek pro biosyntézu endokanabinoidů a také klíčem k prevenci civilizačních chorob.
Každopádně ani při nejlepší vůli nelze doložit konopí v období před 30 miliony let, tedy v době, kdy endokanabinoidní soustava fungovala v živých organismech již několik stovek milionů let. Zásadní nicméně je, že se v konopí objevila mimořádná koncentrace rozličných látek, které jsou schopny naši endokanabinoidní soustavu ovlivňovat.
Bezpochyby jde o náhodu, ale asi takovou, jako když se na první pokus zasáhne střed terče, přičemž střelec sedí na roztočeném kolotoči, má zavázané oči a ohnutou hlaveň pušky.
Kudy vedou cesty
Víme, že tento receptorový systém se skládá ze tří hlavních komponentů. Prvním jsou kanabinoidní receptory, které informace přijímají, druhým pak endokanabinoidy, které cirkulují tělem a informace přenášejí. K produkci a rozložení endokanabinoidů jsou jako třetí pilíř nutné příslušné enzymy. Trochu neprávem bývá hlavní pozornost upřena na kanabinoidní receptory. Tento přístup je však zbytečně omezený, neboť rovnocennou roli ve správném fungování endokanabinoidní soustavy hrají i přenašeče signálu, tedy endokanabinoidy (nejznámější se jmenují AEA a 2-AG) a enzymy, které přenašeče syntetizují či rozkládají.
Bioaktivní látky v borůvkách se vyznačují kanabimimetickou aktivitou a při zařazení do stravy by mohly nepřímo vykazovat příznivé účinky na zdraví a imunitu. Zdroj: Unsplash.com
Jak bylo již řečeno, zásadní je balanční role endokanabinoidní soustavy – naše tělo je totiž neustále doslova bombardováno myriádami různých vlivů a impulsů, které mají odezvu ve vnitřním prostředí. Jednotlivé soustavy reagují pak na tyto podněty a vysílají signály, které mají za následek odezvu v organismu. Rolí endokanabinoidní soustavy je následně utlumit tyto odezvy tak, aby opět došlo k rovnovážnému nastavení. Když to vyjádříme trochu expresivněji, tento systém připomíná tlačítko „obnovit nastavení od výrobce“.
Jemné ladění: kanabimimetika
V případě, že endokanabinoidní soustava není schopna signály nebo jevy v organismu „uregulovat“, rovnováha není úplná a v jednotlivých částech mohou vznikat problémy. Víme, že nedaří-li se endokanabinoidní regulace, můžeme do fungování zasáhnout konzumací fytokanabinoidů neboli rostlinných kanabinoidů. Vždy by ale mělo předcházet to, že pochopíme hlavní principy, které mají na tento receptorový systém vliv, a zvolíme správný způsob aplikace kanabinoidů.
Jako součást vyváženého životního stylu se doporučuje důsledně doplňovat stravu zdroji omega-3, jako jsou ryby, mořské řasy, konopí, chia a lněná semínka.
Pamatujme, že endokanabinoidní soustavu pouze jemně ladíme, a nikoli řídíme! Přehnané zásahy se nevyplácejí a mohou se nám vrátit v podobě vážných problémů. Z hlediska šetrného přístupu jsou ovšem zajímavé i jiné látky (a přístupy) než konopné, konkrétně takové, které mají „kanabinoidům podobný“ efekt. Ten se odborně označuje jako kanabimimetický.
Jsou tři základní přístupy, jak můžeme docílit odezvy endokanabinoidní soustavy. Prvním z nich je aktuálně preferované působení na kanabinoidní receptory pomocí různých vazebných látek. Druhým může být regulace množství endokanabinoidů v systému. A třetí je působení na enzymy a využití jejich vlastností.
Role stravy jako kanabimimetického prvku
Strava je u savců největším zdrojem látek pro biosyntézu endokanabinoidů a také klíčem k prevenci civilizačních chorob. Proto je lepší se na ni rovnou důsledně zaměřit než později „hasit“ vzniklé problémy užíváním fytokanabinoidů. Hladiny endokanabinoidů v tkáních a následně i jejich biologické funkce mohou být například přímo ovlivněny rozdílem v poměru konzumovaných mastných nenasycených tuků omega-6 a omega-3.
Jedna ze studií poukázala na to, že nedostatek omega-3 během těhotenství a kojení je u mladých myší schopen negativně ovlivnit tělesné funkce, na kterých se podílí endokanabinoidní soustava. Pozorována byla zejména snížená citlivost receptorů CB1 v mozku, změny ve vývoji nervové soustavy a zvýšená míra chování podobného úzkosti a depresi.
Bioaktivní látky v černém pepři se vyznačují kanabimimetickou aktivitou a při zařazení do stravy by mohly nepřímo vykazovat příznivé účinky na zdraví a imunitu. Zdroj: Unsplash.com
Nadcházející vánoční období sice slavíme jako duchovní svátky, ale s tím jsou spojeny i mnohé světské radovánky, často v podobě přemíry lákavého jídla. Endokanabinoidní systém má velký vliv na regulaci příjmu potravy, ukládání energie a metabolismu. Nadměrné působení endokanabinoidů 2-AG a AEA stimuluje nervové mechanismy zapojené do chuti k jídlu a podporuje poruchy související s jídlem, jako je obezita a zánět.
Zásadní omegy
Efektivně tomu lze zabránit volbou diety, která je pro endokanabinoidní soustavu vhodná. Mastné kyseliny omega-3 a omega-6 spolu soutěží o takzvané biosyntetické dráhy – tedy o to, čemu se enzymy budou při zpracování věnovat dříve a intenzivněji. Určující roli hraje vzájemný poměr různých tuků. A udržíme-li přes Vánoce poměr omega-6 a omega-3 co nejníže pod hranicí 5 : 1, zajistíme si tak dostatek endokanabinoidů odvozených od omega-3, a ty působí protizánětlivě a mají preventivní účinek na rozvoj obezity. Pozitivně se tyto látky projeví i ve zvýšené odolnosti vůči stresu.
Nicméně současná strava je bohužel charakteristická vysokým množstvím rafinovaných rostlinných olejů s převažující omega-6 kyselinou linolovou. Proto se jako součást vyváženého životního stylu doporučuje důsledné doplnění stravy oblíbenými zdroji omega-3, jako jsou ryby (makrela, losos, mořský okoun a sardinky), mořské řasy, konopí, chia a lněná semínka. Zkuste je zakomponovat do sváteční kuchyně, rozhodně na tom vyděláte.
Rostliny s kanabimimetiky
Léčivé rostliny nás provázejí od raných fází lidské civilizace. U některých přírodních bylinných složek existují důkazy o kanabimimetické aktivitě, a z toho může těžit alternativní medicína. Výhodou je široká dostupnost a nízké vedlejší účinky, což motivuje k jejich využití jako součásti vyváženého životního stylu. Budoucí směr vědeckého zkoumání se může zaměřit na využití kanabimimetik při řešení endokanabinoidní dysregulace – tedy ovlivnění endokanabinoidní soustavy, pokud nereaguje žádoucím způsobem.
Terpenoid betakaryofylen působí na receptor CB2 a vykazuje silné kanabimimetické protizánětlivé účinky.
Víme o kanabimimetikách ze skupin rostlinných alkaloidů, terpenů, terpenoidů a polyfenolů. Jsou velmi vhodné jako doplněk k dietním intervencím, které pracují s vyvážením hladiny esenciálních mastných kyselin. Přírodní bioaktivní látky získané z rostlin mohou působit stejně jako kanabinoidy na kanabinoidní receptory. Některé z nich mohou působit i na metabolizující enzymy, a tak modulovat aktivitu celého systému.
Ve srovnání se synteticky odvozenými kanabinoidy vyvolávají rostlinné molekuly jen málo nežádoucích účinků a jejich použití jako slibné terapeutické alternativy bylo zkoumáno pro léčbu hned několika metabolických nebo neurodegenerativních onemocnění. Konkrétně se jedná například o seskviterpen betakaryofylen, který lze nalézt mimo jiné v esenciálním oleji z hřebíčku, oregana, skořice, černého pepře, konopí, rozmarýnu a chmele. Běžně se používá v potravinách, kosmetice a vůních jako ochucovadlo. Betakaryofylen vykazuje silné kanabimimetické protizánětlivé účinky při působení na receptor CB2.
Terapeutické účinky byly zkoumány při mozkové ischemii, inzulinové rezistenci, poškození ledvin, úzkosti a depresi, neuropatické bolesti a Alzheimerově chorobě.
Polyfenoly a další
Polyfenolové sloučeniny nalezené v listech čaje, v ovoci a luštěninách – jako jsou kupříkladu katechiny – vykazují v závislosti na dávce vazebné vlastnosti s receptory CB1 a CB2. Kromě toho se hovoří o kurkuminu, dalším polyfenolu, v souvislosti s inhibicí růstu nádorů, anebo o antioxidantu glutathionu, který je spojován s kanabinoidní aktivitou například při léčbě zánětlivého onemocnění střev.
Bioaktivní látky v kořenu kurkumy se vyznačují kanabimimetickou aktivitou a při zařazení do stravy by mohly nepřímo vykazovat příznivé účinky na zdraví a imunitu. Zdroj: Unsplash.com
Další zajímavá látka se jmenuje resveratrol. Jde o sloučeninu přítomnou v ovoci a různých rostlinách. Disponuje blahodárnými účinky na zdraví a její farmakologické vlastnosti byly široce zkoumány. Resveratrol vykazuje působení proti bolesti prostřednictvím aktivace opioidního (μOR) a kanabinoidního receptoru (CB1) při zvýšené citlivosti vůči bolesti.
Studie kolektivu autorů pod vedením Charu Sharmy analyzovala extrakt z několika léčivých rostlin z hlediska jejich schopnosti vázat se na kanabinoidní receptory. Prospěšné účinky těchto extraktů byly indikovány na neuropatickou bolest, imunomodulaci (tj. působení na imunitu), zánět, poškození plic, obezitu, rakovinu tlustého střeva, osteoporózu a diabetes.
Tento i další výzkumy dále prokazují terapeutický potenciál kanabimimetik. Při zařazení do stravy by mohly nepřímo vykazovat imunomodulační, protizánětlivé, a přitom nepsychoaktivní účinky. V jejich prospěch jednoznačně hovoří i nízké náklady, široká a snadná dostupnost a rozsáhlá oblast terapeutického použití.
