Onemocnění zvané diabetes mellitus (lidově označované jako cukrovka) není ve skutečnosti jednou chorobou, ale skupinou autoimunitních onemocnění, jejichž společným znakem jsou poruchy tvorby inzulinu vedoucí k hyperglykemii, tedy k nezdravě vysoké koncentraci glukózy v krvi.
Medicína zná dva základní druhy: diabetes 1. a 2. typu. Diabetes 1. typu se objevuje zpravidla již v dětství a jeho hlavním symptomem je poškození slinivky, která přestane produkovat inzulin.
Ten se pak musí dodávat z vnějších zdrojů. Diabetes 2. typu se objevuje především v pozdějším věku a v prvních fázích proti němu lze bojovat vhodnou úpravou stravování.
Data z výzkumů naznačují, že užívání konopí zvyšuje účinnost inzulinu.
Pokud nemoc postupuje a není léčena, může pacient oslepnout, mohou mu selhat ledviny, dojde k poškození nervů, zkornatění tepen a nakonec i smrti. Ročně na diabetes po celém světě umírá kolem čtyř milionů lidí, což z této nemoci činí třetí nejčastější příčinu úmrtí po rakovině a srdečních onemocněních.
Endokanabinoidní systém a jeho role
Nám dobře známý endokanabinoidní systém hraje kromě jiného důležitou roli v regulaci příjmu a výdeje energie v lidském těle. Receptory označované jako CB1 se nacházejí ve velkém množství v těch oblastech mozku, které jsou zodpovědné za pocity hladu a odměny.
Aktivací těchto receptorů se uvolní hormon, po němž máme hlad, a naopak se „vypne“ hormon, díky kterému se cítíme nasyceni. Zároveň dochází i ke stimulaci center odměny, což zintenzivňuje požitek z konzumace určitých pokrmů.
Důsledkem těchto procesů je podle očekávání zvýšený příjem energie. Kromě toho aktivita endokanabinoidního systému v jiných částech těla snižuje její výdej – receptory CB1 podporují vstřebávání cukru a jeho skladování v tukových tkáních.To následně vede k zvýšenému výskytu endokanabinoidů v krvi, které jsou vytvářeny bílými tukovými buňkami.
Tyto endokanabinoidy putují až do mozku, kde aktivují receptory CB1 a stimulují pocit hladu, což opět vede k akumulaci tuku a tak dále. Platí tedy, že aktivace (nemusí být nutně konopná) endokanabinoidního systému v mozku i v jiných částech těla může přispívat ke vzniku obezity a rozvoji diabetu 2. typu.
Kanabinoidní receptory a hlavní kanabinoidy
Když se podíváme na nejznámější kanabinoidy, zjistíme, že toho v souvislosti s diabetem vlastně moc nevíme. Pro začátek jen připomeňme, že psychoaktivní THC vstupuje do interakce převážně s receptory CB1 a CB2, ale i s celou řadou dalších.
Oproti tomu „neomamné“ CBD neaktivuje sice přímo CB1, ale může ovlivňovat jeho fungování působením na kanabinoidy, které tyto receptory aktivují, jako například právě THC nebo v těle vyráběný endokanabinoid anandamid. CBD přímo interaguje s receptory CB2, jež se nacházejí převážně v buňkách imunitního systému, a také s mnoha dalšími receptory.
Řada pacientů s diabetes 2. typu tvrdí, že dokáže držet hladinu cukru na normálních hodnotách pomocí konopí.
Právě různé možnosti interakce rostlinných kanabinoidů s méně prozkoumanými receptory jako GPR18, 5-HT1A, PPARγ a dalšími by měla být předmětem budoucích výzkumů, chceme-li lépe porozumět vlivu konopí na metabolické procesy a faktory přispívající ke vzniku diabetu.
Dosavadní výzkumy týkající se role endokanabinoidního systému v metabolismu se věnovaly zejména receptorům CB1 a obezitě, která představuje hlavní rizikový faktor diabetu 2. typu. Pojďme se tedy blíže podívat na tuto oblast.
Apetit a obezita
Jak jsme již uvedli, fungování endokanabinoidní soustavy má přímý dopad na pocity hladu. Aktivace receptorů CB1 v mozku vede k pocitu hladu i v případě, že tělo další kalorie vůbec nepotřebuje. Tuto skutečnost máme ověřenou díky tomu, že se vědci řadu let snažili vysvětlit, proč mají lidé po užití konopí takzvanou „žravku“, tedy neukojitelnou chuť vyprázdnit celou lednici.
Ne náhodou byl jeden z prvních povolených léků na bázi konopí určen v osmdesátých letech minulého století pro pacienty s AIDS, kteří bojovali s životu nebezpečným úbytkem svalové hmoty a nechutenstvím.
Vezmeme-li v potaz, že konopí stimuluje apetit, a ještě navíc aktivuje metabolické procesy podporující akumulaci tuku, bylo by logické očekávat, že pravidelní uživatelé budou mít větší sklony k nadváze než neuživatelé. Tudíž by u nich mělo být vyšší riziko onemocnění diabetem 2. typu. V současnosti dostupné výzkumy a průzkumy ale naznačují přesný opak.
Epidemiologické studie
V posledních letech bylo jen ve Spojených státech zveřejněno hned několik celonárodních průzkumů a epidemiologických studií, které shodně ukázaly, že uživatelé konopí jsou v průměru hubenější (mají nižší index tělesné hmotnosti – BMI) než neuživatelé. A to i přes skutečnost, že konzumenti konopí opravdu mají sklon přijímat více kalorií.
Všeobecně přijímaným faktem je, že nižší index tělesné hmotnosti znamená menší riziko onemocnění diabetem 2. typu, takže pravidelné užívání konopí by mělo dle zmiňovaných průzkumů toto riziko snižovat. Potvrzují to i průběžné výsledky velké longitudinální studie ze Spojených států, která sleduje respondenty již od roku 1985 s ohledem na riziko onemocnění kardiovaskulárního systému – mezi pravidelnými uživateli konopí mělo diabetes 8,9 procenta subjektů, zatímco mezi neuživateli to bylo 13,5 procenta.
Samozřejmě je nutné zohlednit řadu faktorů, které mohou tyto výsledky ovlivnit. Lze například očekávat, že pravidelní či nadměrní uživatelé konopí budou mladší – většinou se jedná o starší teenagery a mladé dospělé do třiceti let. Diabetes 2. typu se přitom nejčastěji objevuje až v pozdějším věku. Dále platí, že podobné průzkumy sice obvykle zahrnují obrovský počet účastníků, ale jejich vypovídací hodnota se nedá srovnávat s přesně nadesignovanými klinickými studiemi.
Metabolický syndrom
Metabolický syndrom představuje skupinu zdravotních problémů, které mohou vést až k rozvoji diabetu. Diagnóza sestává z alespoň tří z následujících obtíží: obvod pasu nad 100 centimetrů u mužů a 90 centimetrů u žen, zvýšený hladina tuku v krvi, snížený obsah „dobrého“ HDL cholesterolu chránícího tepny před kornatěním, vysoký krevní tlak nebo zvýšená hladina cukru v krvi nalačno.
Možnými souvislostmi mezi poruchami metabolismu a konopím se v posledních letech zabývalo několik studií. V roce 2016 ukázal jeden výzkum, že pravidelní kuřáci konopí mají o 75 procent menší šanci, že jim bude diagnostikován metabolický syndrom. Nicméně po zohlednění věku, pohlaví, vzdělání, majetkových poměrů, zdravotního pojištění, kouření cigaret a konzumace dalších drog nebyl vypozorován žádný rozdíl.
Uživatelé konopí jsou v průměru hubenější než neuživatelé, ačkoli mají sklon přijímat více kalorií.
Podobné výsledky mělo i několik výzkumů, jež měřily hladinu krevního cukru, o kterém řada pacientů s diabetes 2. typu tvrdí, že ho dokáže držet na normálních hodnotách pomocí konopí (například pacient Jiří v Konopí č. 2). Jedná se ovšem „pouze“ o anekdotická svědectví, která nebyla potvrzena vhodně navrženými klinickými studiemi.
Data z výzkumů nicméně také naznačují, že užívání konopí snižuje inzulinovou rezistenci, jinými slovy zvyšuje účinnost inzulinu.
Diabetická neuropatie
Nejpřesvědčivější vědecké důkazy podporující využití konopí u pacientů s diabetem máme v současnosti u léčby neuropatie, která je jedním z nejběžnějších symptomů diabetu 1. i 2. typu a postihuje až polovinu pacientů. Nejčastěji se projevuje postižením nervů, bolestmi a sníženou citlivostí dolních končetin.
Hojně citovaná studie léčby neuropatické bolesti pochází z roku 2014 a zúčastnilo se jí 380 diabetiků, kteří po dobu 38 týdnů užívali ústní sprej Sativex (farmaceutický přípravek rostlinného původu) s vyrovnaným obsahem THC a CBD. Většina pacientů zaznamenala zlepšení nejen co se týče bolesti, ale i spánku a celkového zdravotního stavu.
Dvojitě zaslepený a placebem kontrolovaný výzkum s dalším farmaceutikem nabilonem (pouze THC nikoli rostlinného, ale syntetického původu) na třinácti pacientech s diabetem potvrdil pozitivní vliv na bolest. A i v případě inhalace klasického konopí (usušené květy samičích rostlin) byly tyto účinky potvrzeny v randomizované, dvojitě zaslepené a placebem kontrolované studii z roku 2015.
V jejím průběhu užívalo 16 diabetických pacientů se silnými neuropatickými bolestmi buď placebo, nebo tři druhy konopí – s obsahem 1, 4 a 7 procent THC (obsah CBD byl zanedbatelný). Výsledky byly velmi zajímavé: nejmenší zlepšení bylo zaznamenáno u placebo skupiny a u vzorku konopí se 7 procenty THC, zatímco největší úlevu popisovali pacienti po inhalaci odrůdy se 4 procenty THC.
CBD a preklinické studie
Co se týče kanabidiolu, v případě diabetu proběhla dlouhá řada studií na zvířatech a laboratorních buňkách, potvrzujících úlevu od celé řady symptomů. Například výzkum z roku 2006 prokázal, že aplikace 5 miligramů CBD denně velmi výrazně snižuje výskyt diabetu u myší.
Pacienti zaznamenali největší úlevu od silných neuropatických bolestí při inhalaci konopí obsahujícího 4 % THC.
Ve stejném roce publikovali vědci z americké Virginie závěry výzkumu, podle nichž podávání CBD poskytuje hlodavcům po dobu jednoho až čtyř týdnů silnou ochranu před diabetickou retinopatií (jedna z nejčastějších příčin oslepnutí mezi běžnou populací).
Klinických studií s diabetiky a CBD je zatím jako šafránu. Jedna letošní studie nicméně ukázala, že konopný extrakt bohatý na CBD upravil hladinu HDL cholesterolu u dobrovolníků s nadváhou.
Slibné THCV
Klinická studie z roku 2016 přinesla velmi zajímavé výsledky, ovšem hlavní „hvězdou“ zde nebylo CBD, ale méně známý kanabinoid tetrahydrokanabidivarin (THCV). Ukázalo se totiž, že ani dávka 100 miligramů CBD dvakrát denně nemá žádný vliv na řadu hodnot, které se u diabetiků sledují, zatímco THCV už při pouhých 5 miligramech dvakrát denně značně snižovalo hladinu cukru v krvi.
THCV má nadějné výsledky i ve zvířecích studiích, v nichž mu bylo připisováno zlepšení citlivosti na inzulin nebo snižování tělesné hmotnosti.
Jaká nás čeká budoucnost
Léčba obezity, metabolického syndromu a samozřejmě i diabetu prostřednictvím modulace endokanabinoidního systému představuje jednu z nejnadějnějších oblastí medicínského výzkumu. Až klinické studie nám ukážou, nakolik prospěšnou roli zde mohou hrát i kanabinoidy z konopí.
Nezodpovězených otázek je mnoho – které kanabinoidy zkoušet a kterým se raději vyhýbat, jaké formy aplikace volit a v jakém množství? Jak je možné, že THC prokazatelně zvyšuje chuť k jídlu, ale uživatelé konopí nemají vyšší index tělesné hmotnosti než neuživatelé, spíše naopak?
Dosavadní výzkumy opakovaně a poměrně jednoznačně potvrzují, že konopí nemá negativní vliv na zdravotní komplikace spojené s diabetem. Řadě diabetiků pomáhá od nepříjemných bolestí, spousta z nich využívá konopné masti a někteří cukrovkáři „s dvojkou“ dokonce tvrdí, že díky užívání extraktů se jim podařilo snížit hladinu cukru v krvi natolik, že mohli razantně snížit nebo zcela vysadit inzulin.
To jsou ovšem pouze jednotlivá svědectví, která ve světě medicíny a vědy neobstojí. Ostatně jak víme, různé odrůdy konopí mohou zabírat na každého pacienta jinak. Jisté je, že se jedná o léčivo velice bezpečné, a pokud máte diabetes, není důvod ho nevyzkoušet.