Tu kauzu zaznamenali asi všichni. Lidovci se v půlce září rozhodli, že za každou cenu sejmou národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila. Pokud si kladete otázku proč, odpověď je jednoduchá. Vadí totiž tomu „správnému“ byznysu. Alkoholu. A mafii, která vydělává obří peníze na válce proti drogám.
Lidovci na jaře zahájili ultrakonzervativní kampaň proti všemu, co jen trochu načichlo „západem“. Nepřijatelné výroky od jejich poslanců zaznívají na adresu sexuálních menšin, s oblibou taktéž bagatelizují násilí na ženách a nově se pustili do tématu závislostí.
Proti lidoveckému tmářství brojí už i Vysoký komisař OSN pro lidská práva.
V této oblasti jdou dokonce i proti koaliční smlouvě a proti programovému prohlášení vlády, přičemž tento svůj boj vedou skrze osobní útoky právě na Vobořila. Jejich agendou je boj proti CBD, boj za nezdaněné víno, boj proti rozumné regulaci konopí (a tedy proti koaliční dohodě) a boj proti dekriminalizaci.
Teď navíc rozjeli další křižáckou výpravu. Proti regulaci kokainu. Nepatrný problém je, že nikdo nic takového nenavrhuje. Vobořil pouze odborně odpovídal na novinářský dotaz, zda si něco takového dovede teoreticky představit.
Lihovci, policie a mafie
Že se lidovcům přezdívá lihovci, není jen žertovná přesmyčka, ale popis faktu. Tato strana kope za to, aby se u nás co nejvíce pilo už od mala a se všemi důsledky, co to má. A konopí, kratom, HHC a podobně může být pro alkohol konkurence. Vobořil však nezůstává jen u prosazování racionální politiky v oblasti dnes nelegálních nebo zákonem zatím neuchopených drog, snaží se přímo řešit i český alkoholismus – omezením reklamy, tvrdšími zásahy proti naléváním mladistvým a podobně. Což se lidovcům nelíbí, proto se ho snaží odstranit.
Lidovci odpor k dekriminalizace už ani nevydávají za vlastní názor, ale plně implementovali rétoriku šéfa Národní protidrogové centrály Jakuba Frydrycha, kterého tahají jako svého stranického odborníka na pracovní jednání, na sněmovní semináře a veřejně s ním operují ve svých vyjádřeních. Což je samo o sobě děsivé, protože nechat si policií diktovat, jak má vypadat trestní zákoník, je příklon k policejnímu státu.
Lidská práva dle OSN
V této souvislosti je mimořádně zajímavá nejnovější zpráva Vysokého komisaře OSN pro lidská práva, který naopak dává zcela za pravdu Vobořilovi. Cituji z ní: „Takzvaná válka proti drogám se rovná válce proti lidem, protože její dopad je často největší na chudé a často se překrývá s diskriminací v rámci snah snižovat míru užívání drog, které se zaměřují na zranitelné a marginalizované skupiny. Desítky let represí nedokázaly zabránit rostoucímu počtu a množství vyráběných a konzumovaných drog. Přístup ‚války proti drogám‘ je navíc škodlivý́ pro veřejné zdraví a udržuje zaběhnuté vzorce diskriminace, včetně diskriminace osob afrického původu, původních obyvatel a žen.“
Agendou KDU-ČSL je boj proti CBD, boj za nezdaněné víno, boj proti rozumné regulaci konopí a boj proti dekriminalizaci.
A pokračuje: „Zjištění rovněž poukazují na to, že globální režim kontroly drog významně přispívá k prohibicionistickému paradigmatu, a to zejména tím, že jako reakci na drogový́ fenomén prosazuje kriminalizaci. Takovéto represivní protidrogové politiky mají závažné dopady na lidská práva všech uživatelů drog, včetně jejich práva na svobodu, soukromí, zdraví a blahobyt. Navzdory důkazům, že odstranění sankcí vůči těmto lidem může snížit přeplněnost věznic, zlepšit veřejné zdraví, podpořit lidská práva a řešit stigmatizaci a diskriminaci, dosud jen omezený počet zemí dekriminalizoval užívání, držení, nákup a pěstování drog pro vlastní potřebu. Přestože jsou k dispozici alternativy k věznění, jejich aplikace je v případech souvisejících s drogami vzácná a často se nedostává na marginalizované osoby.“
Pět P
Vysoký komisař OSN pro lidská práva proto jednoznačně doporučuje níže uvedená opatření. Souhrnně by se dala označit jako „pět P“ racionální a humánní drogové politiky: přijetí alternativ, přezkoumání trestních sazeb, přístup k látkám, přiměřenost trestů a konečně prosazování lidských práv a sociální spravedlnosti.
- Přijmout alternativy ke kriminalizaci, „nulové toleranci“ a snaze vymýtit drogy – to znamená zvážit dekriminalizaci užívání a převzít kontrolu nad nelegálními trhy s drogami prostřednictvím zodpovědné regulace. Tím by se eliminovaly zisky z nelegálního obchodu, kriminality a násilí.
- V případě dekriminalizace určitých drog přezkoumat rozsudky a stávající trestní sazby a případně je zrušit, zmírnit nebo zkrátit.
- Zvážit vytvoření regulačního systému pro legální přístup ke všem zakázaným látkám.
- V případě pokračující kriminalizace zajistit, aby byly trestné činy jasně definovány v zákoně a aby tresty byly přiměřené závažnosti činů a zohledňovaly polehčující a přitěžující okolnosti.
- Řešit základní socioekonomické faktory, které zvyšují riziko užívání drog nebo vedou k zapojení do obchodu s drogami, a to prostřednictvím odstraňování sociálních nerovností, podpory sociální spravedlnosti a prosazování lidských práv.
Ale kam s lidskými právy na lidovce!