Termín „spoluzávislost“ neboli vzájemná závislost se poprvé objevil ve čtyřicátých letech minulého století a původně se jím většinou označovalo chování žen alkoholiček. Od té doby se tento pojem značně rozšířil a dnes již zahrnuje i chování lidí, kterých se ani nemusí drogová závislost přímo týkat.
Podle studie z roku 2018 publikované v odborném časopise zaměřeném na výzkum závislosti International Journal of Mental Health and Addiction zahrnuje diagnóza spoluzávislosti časté kolísání mezi extrémními stavy, narušení identity a příznaky traumatu z dětství.
Role traumatu
Psychiatři přišli se zjištěním, že pacienti se spoluzávislostí mají zároveň tendence k rozvoji posttraumatické stresové poruchy (PTSD). Tato souvislost je přitom oboustranná – pacienti s PTSD mají vyšší šanci, že se u nich rozvine spoluzávislost.
Pro léčbu závislosti je konopí významné především proto, že dokáže nahradit předmět fixace či závislosti.
Obě zmíněné diagnózy přitom často doprovází depresivní a úzkostné poruchy. U PTSD se navíc prokázala souvislost s chronickou bolestí a syndromem dráždivého tračníku (IBS), což jsou obtíže, které lze efektivně léčit konopím.
Dr. Alexander Neuimister z Newyorské univerzity ve své studii publikované v roce 2013 uvedl: „Prozatím nemáme k dispozici jediný lék, který by byl vyvinut přímo na léčbu PTSD. To je problém, který bychom měli řešit. Lékaři se shodují na tom, že dostupná farmaka, mezi která se řadí například antidepresiva, na tuto poruchu prostě nezabírají. Z praxe však víme, že pacientům s PTSD mnohem lépe svědčí léčba konopím. Kanabinoidy jim od jejich příznaků dokáží ulevit často mnohem účinněji než antidepresiva a další konvenční psychiatrické léky.“
Běžné důvody k sebemedikaci
Podle australského průzkumu z roku 2005 se konopí nejčastěji využívá při léčbě deprese. Šedesát procent účastníků průzkumu uvedlo, že právě deprese je důvod, proč rostlinu užívají. Dalšími nejčastějšími důvody ke konzumaci konopí byly migrény (22 %), nechtěné úbytky na váze (21 %) a nevolnosti (20 %). Pět procent pacientů si léčilo PTSD a čtyři procenta si mírnili příznaky syndromu dráždivého tračníku.
V době průzkumu bylo konopí v Austrálii nelegální. Respondenti, kteří se ho zúčastnili, tedy jeho nákupem vědomě porušovali zákon – 86 procent z nich přitom uvedlo, že po užití pocítili „velkou“ úlevu od příznaků svých onemocnění. Tento průzkum sice nelze z vědeckého hlediska považovat za směrodatný, nicméně je zjevné, že nemocní lidé jsou často ochotni si konopí shánět či pěstovat za účelem sebepéče i přes jeho ilegalitu.
Příznaky spoluzávislosti jsou totožné s projevy mnoha chorob, které lze dle výše zmíněné studie efektivně léčit konopím – je tedy na čase, abychom zjistili, zda by konopí mohlo pomoci i při léčbě spoluzávislosti.
Co je to spoluzávislost
Zmíněná studie publikovaná v periodiku International Journal of Mental Health and Addiction se detailně zabývá případy osmi dospělých osob, které trpí spoluzávislostí. Statisticky se tento výzkumný vzorek může zdát malý, ale ve skutečnosti se jedná o jednu z nejrozsáhlejších prací věnujících se tématu spoluzávislosti.
Ve výzkumu se uvádí, že od osmdesátých let vědci vypracovali tři základní modely spoluzávislosti – zabývají se jí buď jako duševní chorobou, poruchou osobnosti, či jejich kombinací. Model, který spoluzávislost zkoumá jako chorobu, se snaží určit její přesnou klinickou diagnózu a na jejím základě přijít s účinnou metodou léčby.
Takzvaný osobnostní model se zaměřuje spíše na faktory osobnosti, které fungují jako predispozice k této poruše. Interakční model předchozí dva modely spojuje a na spoluzávislost pohlíží jako na výsledek vzájemného působení duševní choroby a určitých osobnostních předpokladů.
Foto: Unsplash.com
Spoluzávislost se přitom jednoznačné definici vymyká – někteří psychologové ji popisují vágněji, jako „závislost na lásce“. Výzkum spoluzávislosti je proto velmi obtížný a často ho nelze přesně vymezit. Pochopit, jak funguje chemie mozku, nám však mohou pomoci i další disciplíny.
Dle výzkumu vedeného Dr. Helen E. Fisherovou z Rutgersovy univerzity v New Jersey lze lásku chápat jako kombinaci chtíče, přitažlivosti a citového pouta. „Chtíč“ je fyzická touha a řídí ho dobře známé hormony testosteron a estrogen. „Přitažlivost“ je pocit silné vzájemné přitažlivosti mezi osobnostmi a řídí ji dopamin, noradrenalin a serotonin. „Citové pouto“ přitom reguluje oxytocin a antidiuretický hormon.
Podstatné množství studií spojuje tyto hormony i s tvorbou traumatického pouta. Traumatické pouto je přitom jedním z nejčastějších průvodních příznaků spoluzávislosti. Zneužívání totiž dokáže chemii mozku dítěte podstatně změnit. Tato změna zahrnuje řadu strukturálních změn, mezi které patří i snížení hladiny oxytocinu. Takové změny pak vedou k tomu, že dotyční jedinci jsou později náchylnější k užívání substancí měnících vědomí, defektním vztahům a dalším typům sebedestruktivního chování.
Lze léčit konopím?
Traumatizované osoby jsou poškozené chybnou výchovou v oblastech sebelásky a osobních hranic. Lidé s PTSD mají často sklony ke spoluzávislosti, protože jsou na tak škodlivé chování zvyklí a jejich mozek na toxické citové prostředí reaguje, jako by se jednalo o status quo.
Vědci vidí potenciál konopí při léčbě spoluzávislosti zejména v tom, že je jedním z možných léků i při léčbě závislosti a PTSD. Někteří zatvrzelí teoretici sice namítají, že je potřeba vytvořit přesnější definici spoluzávislosti, ale to lidem, kteří touto poruchou trpí, nijak nepomáhá – jejich problémy totiž nemají přesně vymezené příčiny, ale vycházejí z řady komplexních okolností.
Psychoaktivní léky jako konopí fungují na neurologických pláních jako čerstvá sněhová nadílka a dokážou zarovnat brázdy vyryté různými poruchami.
Zda nazýváme spoluzávislost nemocí či „závislostí na lásce“, ve skutečnosti není vůbec důležité. Mnohem důležitější je, že lidé, kteří tímto problémem trpí, často provází i PTSD, kterou lze léčit konopím, a stejně jako běžní pacienti se závislostí jsou závislí na určitém vnějším faktoru.
Konopí mimo jiné dokáže přeprogramovat mozek tak, aby nevstřebával negativní obrazy či myšlenky. Pro léčbu závislosti je ale významné především proto, že předmět fixace či závislosti dokáže nahradit.
Konopí není útěk, ale řešení
V hlubokém sněhu se lépe chodí prošlapanou cestou. Čím víc lidí jí projde, tím je schůdnější, až se z ní nakonec stane široký chodník. Obdobně fungují i nervové dráhy v mozku. Čím častěji se určitá činnost opakuje, tím více se fixuje jako zvyk. Když ale staré cesty zasněží čerstvým sněhem, má člověk najednou možnost volby a může se vydat úplně novým směrem. Psychoaktivní léky, především pak konopí, fungují na neurologických pláních jako čerstvá sněhová nadílka – dokážou zarovnat a vyhladit brázdy vyryté poruchami, jako je OCD (obsedantně kompulzivní porucha) či PTSD.
Osvětová organizace Project CBD tuto teorii potvrzuje a dodává: „Ketamin, psilocybin a LSD jsou neurogenní sloučeniny, které podporují neuroplasticitu mozku a umožňují tvorbu nových nervových spojení. Vědci zjistili, že látky měnící vědomí mají díky tomu, že podporují neurogenezi, antidepresivní účinky. Konopí se přitom podle aktuálních výzkumů také řadí mezi neurogenní látky, které podporují tvorbu nových mozkových buněk – působí tak opačně než alkohol, který dle současných vědeckých poznatků u dospělých jedinců proces neurogeneze narušuje.“
Mozky osob trpících spoluzávislostí jsou jako sněhové pláně zjizvené přemírou až příliš prošlapaných cest. Správný režim konopné léčby dokáže takovým jedincům pomoci – na léčbu příčin však samotné konopí nestačí.
Kdyby psychiatři směli doporučovat konopí jako možný lék na psychické obtíže (v Česku mohou psychiatři předepisovat konopí pouze na příznaky Touretteovy nemoci), pak bychom ho v tomto článku mohli bez obav označit za jednu z možností při léčbě spoluzávislosti. Za současných právních okolností však naše čtenáře musíme upozornit, aby ke konopí přistupovali obezřetně a pečlivě sledovali, jak na něj reagují – v případě, že máte pocit, že se váš stav při léčbě konopím začíná byť jen nepatrně zhoršovat, ihned medikaci přerušte.
Konopí dokáže dodat novou naději
Spoluzávislost často vychází z nedostatku sebedůvěry či sebelásky. Negativní sebepojetí se projevuje depresí, úzkostí, letargií a dalšími příznaky. Ve výzkumu provedeném na Kentucké univerzitě se zjistilo, že konopí pomáhá při léčbě psychických problémů a trápení spojeného s vyloučením ze společnosti, které přímo souvisí s oxytocinem. Tyto informace podporují hypotézu, že právě konopí by řadě pacientů mohlo pomoci při léčbě spoluzávislosti.
Nespavost, neklidná mysl a další obtíže mohou vycházet z nedostatku anandamidu, což je endokanabinoid, který se přirozeně vyskytuje v lidském těle. Tyto příznaky přitom doprovázejí i PTSD. Ve srovnání s kontrolní skupinou zdravých subjektů měla skupina pacientů s PTSD nižší hladinu anandamidu v mozku.
Ilustrace: Lazybastard.cz
THC má podobnou chemickou strukturu jako anandamid a navíc dokáže aktivovat stejné receptory. Z toho je možno usuzovat, že pomocí konopí lze u některých pacientů účinně léčit PTSD. PTSD a spoluzávislost jsou sice odlišné diagnózy, ale jejich obdobná komorbidita a podobnost příznaků by mohla naznačovat, že osoby se spoluzávislostí také trápí snížená hladina anandamidu v mozku.
Vědci dále zjistili, že terpen beta-karyofylen, který se nachází v konopí i dalších rostlinách, dokáže mírnit úzkost a depresi. Ve studii provedené na myších se zjistilo, že beta-karyofylen má antikompulzivní účinky, působí proti netečnosti a uklidňuje. Po užití tohoto terpenu měly myši slabší tendence k obsesivnímu chování při plnění úkolů a nižší sklony k nečinnosti a letargii. Beta-karyofylen navíc neměl nepříznivé účinky na jejich motoriku.
Díky tomu, že konopím lze efektivně léčit řadu psychických poruch a příznaků souvisejících se spoluzávislostí, můžeme předpokládat, že by mohlo v praxi efektivně pomáhat i řadě pacientů se spoluzávislostí. K léčbě spoluzávislosti může též přispět zlepšení kvality spánku, zmírnění deprese a celková změna myšlení, kdy se potlačí negativní myšlenky.
Lepší obranné mechanismy
Diagnóza spoluzávislosti není vůbec jednoduchá ani jednoznačná, nicméně řada zdravotnických organizací lékařům doporučuje před řešením jednotlivých příznaků či podobných psychických chorob zvážit možnost, že jejich pacient trpí právě touto poruchou.
Mnozí odborníci spoluzávislost srovnávají s alkoholismem: když psycholog nezváží diagnózu alkoholismu a přejde přímo k léčbě jeho projevů, plýtvá drahocenným časem i zdroji. Příznaky se v takovém případě většinou nezlepšují, protože jádro problému zůstává opomenuto. Mezi příznaky spoluzávislosti přitom může patřit deprese, úzkost, hraniční porucha osobnosti, nespavost, PTSD, OCD a několik dalších poruch.
Správný režim konopné léčby dokáže jedincům trpícím spoluzávislostí pomoci – na léčbu příčin však samotné konopí nestačí.
Výzkum z roku 2018 zjistil, že diagnóza a pojmenování této poruchy u pacienta může spustit efektivnější a zdravější obranné mechanismy. Diagnóza spoluzávislosti není nálepka, za kterou by se pacient měl stydět – naopak dané osobě může pomoci na cestě k lepšímu sebehodnocení.
Vzhledem k tomu, že konopí dokáže pomoci s řadou psychických problémů a že spoluzávislost s těmito poruchami úzce souvisí, je třeba provést důkladný výzkum účinnosti konopí při léčbě spoluzávislosti. Konopí by se totiž mohlo stát novou a velmi účinnou metodou léčby spoluzávislosti. Jeho potenciál si rozhodně zaslouží odbornou pozornost.
Odpovědnost vědecké obce
Spoluzávislost do značné míry vzdoruje klinické definici. Existují však podpůrné skupiny pro pacienty trpící touto poruchou (v ČR působí Codependents Anonymous jako součást Anonymních alkoholiků – pozn. red.). Tyto skupiny jsou naprosto ideální pro předběžný výzkum účinnosti konopí při léčbě spoluzávislosti.
Pokud chceme pacientům se spoluzávislostí doopravdy pomoci, musíme se výzkumu tohoto onemocnění začít naplno věnovat. Dokud spoluzávislost nepochopíme a nenajdeme na ni účinný lék, její léčba bude i nadále loterií. Definice spoluzávislosti není zas tak důležitá – potřebujeme především zjistit, jak pacientům efektivně pomoci. Potenciál tomuto výzkumu rozhodně nechybí. Stačí už jen poptávka ze strany veřejnosti a zájem odborníků.
