Magazín Konopí
  • Domů
  • Rubriky
  • Aktuální vydání
  • Předplatné
  • Prodejní místa
    • Prodejní místa č. 34
    • TRIPACK: Prodejní místa
  • Archiv
  • O nás
    • Kdo jsme
    • Redakce
    • Kalendář akcí 2025
    • Inzerce
    • Partneři
    • Kontakty
  • Vyhledávání
  • EN
Facebook Instagram Twitter YouTube SoundCloud

Konopí: symbol ženství 

14. srpna 2020 | Rubrika: Mýty & fakta
V konopářství na území českých zemí i Slovenska hrály ženy významnou roli.

V konopářství na území českých zemí i Slovenska hrály ženy významnou roli.

Dne 4. února 2020 uplynulo 200 let od narození spisovatelky Boženy Němcové. Dodnes je známá především románem Babička, ale i různými povídkami, pohádkami a cestopisy. Téma konopí se vyskytuje v několika jejích dílech  a vždy je spojováno s tvrdou ženskou prací. 

V cestopise Z Uher. Zpomínky z cesty po Uhřích. Kraje a lesy ve Zvolensku Němcová vzpomíná, že na horách se hojně seje konopí a ženy si z něj tkají bílé nebo modře barvené plátno. Rovněž srovnává dvě tradiční plodiny: „Len seje se méně, ale konopí bujně vyrůstá.“

V konopářství na území českých zemí i Slovenska hrály ženy významnou roli. O jejich práci v této oblasti se dozvídáme z různých historických a literárních děl. Dobové prameny 19. století spojují konopí s ženstvím. Dorůstající konopí bylo obrazem dospívající dívky, odrostlé konopí zase bylo podobenstvím dospělé ženy. Vytržené a namočené konopí představovalo stařenu.

Pověry a pořekadla 

Pověry jsou odedávna součástí lidského života a představují víru v magickou moc. Není divu, že i pěstování konopí bylo spojeno v české i slovenské kultuře s celou řadou pověr.

Pěstování konopí bylo v české i slovenské kultuře spojeno s celou řadou pověr. 

Strážkyněmi obyčejů a tradic při pěstování konopí byly hlavně ženy. Z toho důvodu se mnohé konopné pověry týkaly ženských životů, osudů a vztahů s muži. Hlavní starostí žen bylo, aby konopí vyrostlo vysoko, proto se ve střední Evropě zachoval zvyk skákání do výšky. Odkazuje na to i pořekadlo citované v Lidových novinách v roce 1932: „Jak vysoko dívky na masopust skáčou, tak vysoko jim vyroste konopí.“

Dobové prameny 19. století tvrdí, že pěstování konopí bylo výhradním právem žen. Konopí se tak stalo i symbolem ženství, prezentovaným v lidových písních a poezii. Hezkým příkladem je píseň „Rostou, rostou, rostou“. Popisuje dospívající pannu, na niž čeká mládenec:

Rostou, rostou, rostou – konopě za cestou

a jsou pěkně zelené,

mezi nimi roste – černooké děvče,

až vyroste, bude mé.

Proč se konopí musí trhat nadvakrát?
Proč se konopí musí trhat nadvakrát?

Josef Rosický v díle Květiny podzimní se zvláštním zřetelem ku květeně domácí v roce 1888 uvádí, že někdy je konopí zelené a děvče dospělé, a přece se o něj ženich nehlásí:

Za našimi humny zelené konopě:

Ver na naše dveře nikdo nezaklope.

Dle tradice se dívky večer v den sv. Jana Křtitele válely po vzrostlém konopí, a pokud se zválené rostlinky znovu zvedly, bylo to dobrým znamením, že se dívky do roka vdají.

Známou slovenskou lidovou písní o trablích s vdavkami je „Konopa, konopa, zelená konopa“:

Konopa, konopa, zelena konopa

na tie naše dvierka nikto nezaklopa

Hej, Dunaj mine vize daj zezu rezedu

naj mine vize rize…

Píseň má i moravskou verzi, v níž je nápadník laškovně varován: 

Konopa, konopa, zelená konopa,
volačí šohájek na okno zaťuká.
Zaťuká, zaťuká šohájek volačí,
zalúbily sa mu moje černé oči.
Moje černé oči ako ten aksamit,
škoda jich, šohajku, škoda jich zakalit.
Zakalit, zakalit dovede ledakdo,
ale jich potěšit dovede málokdo.

Podle jedné pověry mohla žena během předení konopí poznat, jaký ženich na ni čeká. Pokud žena napředla málo konopí, měla si najít muže nízké postavy, pokud hodně, tak vysoké. 

Pro úplnost dodejme, že konopí si našlo své místo i v Rukopisu královédvorském, který měl pocházet ze 13. až 14. století, než se zjistilo, že se jedná o velmi povedený podvrh ze strany obrozeneckých vlastenců:

Pleje děva konopě

u panského sada,

pytá sě jiej skřivánek,

pro če žalostiva…

Zvyklosti na východě

Například v Rusku v 18. a 19. století panoval při pěstování konopí zvláštní obyčej. Ženy na jaře chodily na pole, kde kladly na šátky čerstvě napečené koláče pro spanilou Vesnu, aby se urodilo dostatek konopí. Pokud koláče zmizely, úroda měla být dobrá. 

V Rusku si vždy večer 29. listopadu dívky předpovídaly budoucnost. Sloužil k tomu zvláštní rituál: o půlnoci vzaly konopná semena, vyšly na dvůr, obešly třikrát dům a během rozsívání semene odříkávaly:

Ja, svjatyj Andriju,

konopelki siju:

daj že, bože, znati,

s kim vesillje hrati.

Potom ulehly ke spánku a budoucí ženich se jim měl zjevit ve snu. 

V jiném kraji zase dívka vstala brzy ráno před východem slunce a tajně vzala hrst konopných semen, zavázala si je do košile a nosila je celý den u sebe. Večer semena rozesela na zem se slovy: „V noci přijde můj souzený trhat konopí.“

Čarodějní hermafrodité

V úvodní pověsti od Boženy Němcové se hovoří o tom, proč se konopí musí trhat dvakrát. Z textu se nepřímo dozvídáme, že konopí je dvoudomá rostlina, což znamená, že rozlišujeme samčí („poskonné“ či „paskonné“) a samičí („hlavaté“) rostliny.

Za zmínku stojí, že slovenský vědec, botanik a polyhistor Jozef Ľudovít Holuby napsal v roce 1914 práci s názvem Pravda a pověra o konopí. U něj se dozvídáme, že v minulosti běžně rostlo i takové konopí, které mělo na jedné lodyze samčí i samičí květy (tzn. bylo jednodomé). Takovému jednodomému konopí ženy a dívky říkaly „sveřepé“ nebo „bláznivé“ konopí. V dnešním výrazivu je to takzvaný hermafrodit.

Foto: Kosh
Samice konopí v rozpuku. Foto: Kosh

Při trhání „poskonného“ konopí vybíraly dívky a vdovy „sveřepé“ konopí, které si strkaly za pás, a když měly rostlin devět, odložily si je na brázdu. Těchto devět sveřepých hermafroditů nepozorovaně vložily do nějakých mužských kalhot a v noci si pak daly stvoly pod hlavu, aby se jim zdálo o „osúdencovi“, tj. o ženichovi, kterého jim určil osud.

Domů si z „konopice“ odnášely jen oněch devět rostlin a ostatní hermafrodity zahazovaly, neboť kdyby se vlákno takového konopí dostalo do příze a do plátna, tak ten, kdo by na sobě nosil šaty ušité z toho plátna, by se musel – podle všeobecně panující domněnky – zbláznit nebo utopit.

Od semínka po šaty

Eva: časopis moderní ženy v roce 1936 otiskl článek Heleny Malířové nazvaný „Slovácké přástky v Bulharsku“. Autorka v něm popisuje těžkou práci obyvatelek slovenských kolonií v Bulharsku s konopím. Z článku se dozvídáme mnoho zajímavých informací z jejich každodenního života.

Kromě setí prováděly v konopářství veškeré manuální práce výhradně ženy. Právě ony skládaly požaté konopí do řeky, zatěžovaly jej kameny a nechávaly týden ve vodě. Helena Malířová se vyptávala slovenských osadnic, zda jim při tak těžké práci pomáhají muži. Ženy s širokým úsměvem odpovídaly: „Muži? Ale kdeže, ti se takové práci raději vyhýbají…“ 

Strážkyněmi zvyků a obyčejů při pěstování konopí byly hlavně ženy.

Jakmile ženy konopí vytáhly z řeky, nastalo sušení. Po mlácení (neboli potěrání) se konopí očistilo, vytřáslo a rozčesalo (vochlovalo). Jednalo se o složitý pracovní postup, jehož další fází bylo předení na kolovrátku. Předení ženy ani nevnímaly jako práci. „Co bychom dělaly celou zimu?“ divily se. 

Předení pro ženy představovalo hlavně zábavu, takže bylo provázeno hlučnou veselostí, žerty a škádlením. Mnoho osadnic ze Slovenska mělo herecký talent a věnovalo se ochotnickému divadlu. Při předení se převlékaly za cikánky, chlapce nebo za bulharské „lazarky“ – dívky, které se účastní tamějšího svátku a „lazarují“, tedy bláznivě tancují a zpívají.

Anička konopě močila,

žabka jí do kapsy skočila;

na druhý den močila len,

žabka jí z kapsičky skočila ven.

(česká lidová píseň)

Konopická slavnost

V Čechách ženy poté, co na poli skončily s náročnými pracemi s konopím, pořádaly tradiční slavnost. Tato oslava sklizně (tj. konopice) se nazývala „konopická“ a po dlouhá staletí byla spjata výhradně se ženami. Až postupem času k ní byli postupně přizýváni i muži. Dobové články z meziválečného období popisují oslavu takto:

V konopicích bylo vždy dlouho do noci živo, neboť večer po práci přišli tam i chasníci a vesele dováděli s děvčaty. V konopicích také vznikla myšlenka oslaviti veselým způsobem ukončení hlavních prací s konopím a lnem, podobně jako se slaví dožínky.

(Poslední list, 1939, článek „Staročeská Konopická“)

Staročeská konopická má své kořeny v minulosti tak dávné, že v některých meziválečných tiskovinách se mylně uvádělo, že jde o svéráznou veselku rozšířenou z vesnice Konopice nebo slavnost konanou na počest Žižkova vítězství v bitvě u Sudoměře, v níž se svou chrabrou spoluúčastí proslavily ženy.

Foto: Kosh
Foto: Kosh

Při slavnostech se zpívaly písně, které již nejsou známé. Zachyceny jsou však v dobových dílech a periodikách:

Jak se ten máječek pěkně zelená,

když nám ho zalévá milý do rána.

Milý do rána, do dne bílýho,

přišla si matička s holí pro něho.

Kuriozity pro zdraví

V dobových časopisech pro ženy se dokonce daly najít i konopné recepty. Pokud jste chtěli podpořit růst vlasů, mohli jste zkusit následující postup:

Vezměte vršky konopí, když už počíná vyrážet ze země, a máčejte je pak 24 hodin ve vodě. Do toho pak namáčejte hřeben a češte se. Je jisto, že tento prostředek velmi podpoří vzrůst vlasů. (Eva, časopis moderní ženy, 1932)

Lidová moudra pak nabízejí ještě odvážnější využití:

Sveřepé konopí dávají do postele, neboť od jeho zápachu údajně blechy vyskáčou. Leckde dávají do postele i konopné plevy, neboť i ty „blechy odhánějí“.

(Jozef Ľudovít Holuby: Pravda a povera o konope)

Ženský underground

Kulturní dějiny konopí z genderového hlediska nejsou obecně známé. Ačkoli archivy a knihovny jsou pro tuto oblast bádání štědře vybaveny, není v možnostech jednoho článku obsáhnout celý fenomén.

I z letmého vhledu do této problematiky je ale zjevné, že konopí je symbolicky a dějinně propojeno se ženstvím. Ženy totiž měly ke konopí úzký vztah. Využívaly ho v každodenním životě (při vaření, tkaní, proti hmyzu i při lidových obřadech), v důsledku čehož bylo reflektováno primárně v lidové kultuře. 

Ohodnoťte tento článek
konopípověry a pořekadla

Dominika Kleinová

Interní doktorandka na Univerzitě v Pardubicích, kde zkoumá a učí dějiny prostituce. Konopí ji zajímá z historické perspektivy, snaží se hledat v archivech zapomenuté informace, které mění současné poznání.

  • Zajímá vás více? Magazín Konopí je k dostání v novinových stáncích a trafikách po celé republice. Lze si ho i výhodně předplatit.

    Starší čísla stejně jako to aktuální si můžete v tištěné i elektronické podobě objednat na webu send.cz.

  • Mohlo by vás zajímat

    • Pěstírna léčebného konopí. Mýty & fakta

      Kontrola kvality: Pilíř bezpečnosti a účinnosti 

    • Ilustrace: Joža Uprka (Cesta na pole) Mýty & fakta

      Konopí, zelená nit českých dějin

    • Zdroj: Pexels.com Mýty & fakta

      Mýty a fakta o regulaci: Konopí jako vstupní brána do světa tvrdých drog

    Napište komentář Zrušit odpověď

    Vyhledávání

    Nejnovější články

    • Foto: Ondřej Vašina

      Téma: Proč povolit samopěstování

      16. července 2025
    • Konopí u Svatého Sedláčka

      Jak od ledna příštího roku legálně pěstovat?

      15. července 2025
    • Zdroj: Unsplash

      Receptor CB1: Co to je a jak funguje?

      14. července 2025
    • Plíseň bují uvnitř květu a na povrchu nemusí být dlouho poznat. Foto: Mr. José

      Růstová a květová fáze 

      11. července 2025

    Facebook YouTube SoundCloud
    • Inzerce
    • Kontakty
    • Obchodní podmínky

    MAGAZÍN KONOPÍ

    První český magazín o léčbě konopím pro pacienty, lékaře i širokou veřejnost. Druhé letošní vydání č. 34 je k dostání od 28. 4. ve stáncích a vybraných poštách po celé republice. Číslo 35 vyjde 10. 10. 2025.

    Kontakt: office@konomag.cz

    Tel.: +420 737 300 375

    RUBRIKY

    • Dopisy čtenářů
    • Editorial
    • Infografiky
    • Komentáře
    • Látky v konopí
    • Léčba
    • Letem světem
    • Mýty & fakta
    • Návody & recepty
    • Nezařazené
    • Obsah
    • Pěstování
    • Poradna
    • PR články
    • Předplatné & balíčky
    • Příběhy pacientů
    • Pro zdravotníky
    • Reportáže
    • Rozhovory
    • Soutěže
    • Vaporizace
    • Výzkumy
    • Zákony
    • Zvěroléčba

    NEJNOVĚJŠÍ

    • Foto: Ondřej Vašina

      Téma: Proč povolit samopěstování

      16. července 2025
    • Konopí u Svatého Sedláčka

      Jak od ledna příštího roku legálně pěstovat?

      15. července 2025

    VYHLEDÁVÁNÍ

    Sledujte nás

    Facebook Instagram LinkedIn
  • Magazín Konopí

    Potvrďte, že je vám 18 let, a vyberte si konopné cookies dle chuti
    Sušenky jsou nejlepší s Konopím, a ty naše jsou hodně vypečené! Cookies nám pomáhají zlepšovat služby nabízené čtenářům, protože díky veskrze anonymním drobkům poznáme, na co máte chuť. Tak co, dáte si?

    Souhlasem s nastavením cookies zároveň potvrzujete, že vám již bylo 18 let.
    Funkční Vždy aktivní
    Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
    Předvolby
    Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
    Statistiky
    Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely. Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
    Marketing
    Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
    Spravovat možnosti Spravovat služby Správa {vendor_count} prodejců Přečtěte si více o těchto účelech
    Vyberu si
    {title} {title} {title}
    Konopí č. 34 právě v prodeji!
    Získejte aktuální vydání magazínu Konopí

    Zjistit více