Konopí, zelená nit českých dějin

Konopí může na první pohled působit jako moderní záležitost, ale ve skutečnosti má dlouhou historii, sahající do starých lékopisů. Vždy mělo trojí využití – kromě psychoaktivního čili požitkového to bylo především léčebné a hospodářské. Zatímco v mnoha kulturách hrála požitková stránka významnou roli, u nás byla tato linie téměř neznámá a konopí se používalo převážně pro léčebné a hospodářské účely. Rozhodli jsme se vyzpovídat historiky Miroslava Nožinu (dále MN) a Miloše Vaněčka (MV), kteří ve svých knihách odhalují méně známé příběhy spojené s konopím a zkoumají, jak se jeho význam a vnímání měnily v průběhu staletí. 

Jak tomu vlastně říkají historici? Je to konopí, tráva, nebo marihuana?

MN: Chápu, kam tím míříte. Dnes v tom lítají různé pohledy a emoce. Samozřejmě záleží na platformě a kontextu, ve kterém se o tom bavíte. My jsme praktici a mezi sebou často používáme hovorový termín tráva.

V neolitu bylo konopí využíváno nejen k výrobě textilu, provazů a pytloviny, ale pravděpodobně i k léčebným nebo rituálním účelům.

V odborných nebo historických souvislostech používáme termíny cannabis nebo konopí, protože to odpovídá botanickému pojetí. Pro nás je to normální. Marihuanu vnímáme jako výraz historicky spojený s americkým prostředím a s konzumací konopí k požitkovým účelům.

Jaké názvy se v minulosti používaly pro konopí v českém prostředí?

MN: V minulosti se pro konopí používaly různé názvy, které často odrážely jeho využití nebo vlastnosti. Pro konopí seté to byly například semenec, bláznivá konopě, hlavatice, konopice nebo ptačí zob. U konopí indického se objevovaly názvy jako americký hašiš, budič smíchu, indické seno, marijánka nebo hašiš. 

Kdy se objevilo konopí v českých dějinách?

MN: Podle botanika Aloise Pokorného (1826–1886) se konopí objevilo v našem prostoru už v neolitu. Zpočátku rostlo jako plevel v blízkosti pravěkých osad, ale brzy ho lidé začali cíleně pěstovat.

Nálezy konopných semínek v neolitických lokalitách potvrzují, že tato rostlina byla využívána nejen k výrobě textilu, provazů a pytloviny, ale pravděpodobně i k léčebným nebo rituálním účelům. Dokonce existují teorie, že se u nás v té době i inhaloval kouř konopí. 

Kdy se objevují první písemné zmínky o konopí v českém prostředí a v jakých souvislostech?

MN: O konopí se psalo například v českém překladu Mattioliho herbáře z roku 1562, který obohatil svými poznatky Tadeáš Hájek z Hájku. Připisuje se mu známý výrok: „Pak nemá být ten národ blbý, když pořád jí tu kaši ze semence.“ Jedna kapitola herbáře popisuje konopí jako rostlinu užitečnou pro různé lidské potřeby, často srovnávanou se lnem. Herbář byl v té době pro běžné lidi cenově nedostupný. Ručně kolorovaný exemplář stál až 2 400 grošů, což bylo jmění. Proto vznikly kratší a levnější výtahy, jako například Apatéka domácí, která zprostředkovala znalosti o léčivých rostlinách i do lidového prostředí. Těmto léčitelským příručkám se říkalo „verbáře“. Konopí bylo tehdy známé nejen pro praktické využití v kuchyni a průmyslu, ale i pro své léčivé účinky.

Jaké léčebné metody v souvislosti s konopím jsou uváděny v lidovém léčitelství na našem území?

MN: Konopí mělo jednoznačně léčebné využití. Požitkové využívání jeho psychoaktivních vlastností zcela chybělo. Lékopisy často varovaly před vnitřním užitím konopí kvůli možným nežádoucím účinkům. Do popředí se tak dostávaly zejména mastičky, obklady a další formy zevního použití, které byly hojně využívány při léčbě kožních problémů, jako byly vyrážky nebo lišej, a také při bolestech svalů a kloubů.

Dětské vyrážky nebo lišej se léčily omýváním vodou, ve které bylo máčeno konopí.

Konopí mělo široké využití, což skvěle dokládá kniha Lidové lékařství v Československu. Na Slovácku se například při zánětech vyplachovala ústa odvarem z blínu, šalvěje, nezralých makovic a konopného semene. Dětské vyrážky nebo lišej se léčily omýváním vodou, ve které bylo máčeno konopí. Při bolestech na prsou nebo katarech pomáhal chléb pomazaný česnekem a konopným olejem. Na Hané zase lidé polykali konopná semena na pálení žáhy.

V knize uvádíte, že konopí hrálo důležitou roli i při porodech. Můžete nám přiblížit, jakým způsobem se používalo?

MN: Konopí se při porodech používalo různými způsoby. Potlučené a ve mléce vařené semeno se přikládalo na břicho rodičky, aby zmírnilo porodní bolesti. Pokud se porod protahoval, používal se konopný olej. Buď se podával přímo, nebo pomáhal urychlit porod ve spojení s dalšími metodami. Na Slovensku se šlo dokonce ještě dál: konopí namočené ve vodě bylo využíváno k vyvolání potratu. 

(…)

Celý zajímavý článek / rozhovor najdete v novém vydání magazínu Konopí č. 33, které je od 27. února v prodeji po celé ČR i se semínkem Auto Melonade Runtz, případně si ho můžete výhodně předplatit.

Dominika Kleinová

Interní doktorandka na Univerzitě v Pardubicích, kde zkoumá a učí dějiny prostituce. Konopí ji zajímá z historické perspektivy, snaží se hledat v archivech zapomenuté informace, které mění současné poznání.