Konopná laboratoř a palírna Konopného Táty

Zavedli jsme doma takovou tradici – každé léto vyrážíme na týden sami se synem za kamarády po republice, aby si mamka se ségrou trochu odpočaly. Jelikož kluk půjde brzy do školy, rozhodl jsem se ho od letoška začít seznamovat s tím, čemu se profesně věnuje jeho otec. A vzhledem k tomu, že nám na stole dlouho ležela pozvánka od Jirky Nutila alias Konopného Táty na exkurzi do nové provozovny a k přilehlé přehradě, bylo o letošním programu jasno.

Začnu netradičně od konce. Když nás Jirka vezl na vlak domů, celou cestu mu bez přestání zvonil telefon. „Na webu máme infolinku pro zákazníky a všechny další zájemce o naše konopné produkty. A jako na potvoru si dnes kluk, kterého jsme na to půl roku školili, musel vzít volno, tak ho zastupuju,“ vypadlo z Konopného Táty ve vzácné chvilce, kdy mu zrovna nikdo nevolal.

Od mazlíčků po dědečky

„Můj pudl je pořád ve stresu a v noci se budí, kolik mu mám dát kapek, aby mu to něco neudělalo?“ zní dotaz ustarané dámy na druhém konci drátu. Podobné obavy z toho, aby zvířata nebo lidé nebyli lidově řečeno zhulení, slýchají na infolince neustále. „Snažíme se všem trpělivě vysvětlovat, že v našich produktech není THC prakticky žádné, případně ho je málo na to, aby se mohly projevit jakékoli psychoaktivní účinky. Navíc doporučujeme začínat s malinkými dávkami,“ upozorňuje Jirka.

V laboratoři provádějí vlastní výzkumy a pokusy s dekarboxylací, separací jednotlivých kanabinoidů či tlakem. 

Další dotaz se týká bolavých kolen a mastiček a pochází od seniora z druhé strany republiky. „U mastí je důležité pravidelné mazání aspoň dvakrát denně a vytrvat po dobu zhruba dvou týdnů. Do té doby se většinou úleva projeví, ale každý samozřejmě reaguje jinak a v některých závažných případech už může být konopné mazání málo,“ vysvětluje trpělivě Konopný Táta. „Za zkoušku ale člověk v podstatě nic nedá, protože malá mast vyjde ani ne na stovku. Máme navíc dvě verze – jednou čistě konopnou a druhou s kostivalem, který je sám o sobě zázračnou bylinou.“ 

Tři patra poctivé konopné práce

Ale zpět na začátek. Naše cesta začala první srpnové pondělí tohoto roku. Než jsme se dostali do Těrlicka, kde se nachází zbrusu nová továrna Konopného Táty, strávili jsme dvě noci na beskydském Olympu – na Soláni. Tam má, uprostřed malebných kopců, svou rodinnou farmu další kamarád z konopné branže. Jmenuje se Tobi ze Soláně a pěstuje zde vyhlášené odrůdy bohaté na CBD a CBG, z nichž následně vyrábí velmi zajímavé kapičky, které pomáhají i řadě známých osobností ze světa šoubyznysu.

Za Tátou do Těrlicka jsme dorazili ve středu po poledni, ubytovali se asi dvacet metrů od místní krásně čisté přehrady a vyrazili na okružní plavbu na Jirkově paddleboardu. Tím jsem se synovi zavděčil natolik, že mi slíbil, že se mnou druhý den ráno zvládne celou exkurzi v továrně.

Ta má totiž tři patra – dole se nachází moderní extrakční linka, uprostřed je prodejna, expedice a unikátní výrobna mastiček a úplně nahoře kanceláře a laboratoř akreditovaná k práci s omamnými a psychotropními látkami. Bylo mi proto jasné, že s komentovaným výkladem hlavní tváře firmy a majitele v jedné osobě to nebude akce na pár minut.

Nakonec z toho byly tři hodiny inspirativního povídání o všem možném, co se s konopím dá dělat, co z něho lze vyrábět a komu všemu tím můžeme zlepšovat život. Pojďme tedy na to.

Suterén: Extrakční alkoholová linka

Ve spodním patře jsou skladové prostory, ale nás zajímá především jedna místnost, v níž se nachází extrakční linka, která funguje na principu kryoalkoholové extrakce. Konkrétně zde konopí extrahují lihem vymraženým na nějakých minus 20 až 40 stupňů Celsia. 

Důvodem je to, že se při této teplotě neextrahují vosky, jež v extraktu nikdo mít nechce kvůli nevhodné homogenitě a špatné manipulaci při dalším zpracování. Odstranění vosků až po extrakci je sice také možné, ale jde o poměrně složitou operaci prováděnou v laboratoři. Konopný Táta tedy tímto postupem šetří spoustu času i nákladů. Nevýhodou je ovšem nižší výtěžnost, protože vosků může být v sušině od 20 do 50 procent – alespoň taková je Jirkova zkušenost. Na druhou stranu vosky neobsahují kanabinoidy.

Jeden lístek může v měřeném vzorku udělat naprosto zásadní rozdíl ve výsledku, třeba o tři procenta.

Když se zeptám, proč nešli cestou běžnější CO₂ extrakce, dostane se mi vysvětlení, že tento způsob extrakce „tahá“ právě i vosky. „Některé zajímavé látky zase naopak CO₂ neextrahuje. Alkohol má obrovskou výhodu v tom, že ‚tahá‘ všechno. Výsledkem je prostě poctivé plné spektrum,“ říká Jirka. „Samozřejmě ale platí, že když vytáhne všechno, tak může jít i o různé polyaromatické uhlovodíky, zbytky hnojiv a další reziduální látky, které v extraktu člověk nechce.“

Těchto látek, pokud se náhodou objeví, se v Těrlicku zbavují pomocí procesu zvaného purifikace. Ten se odehrává v laboratoři ve třetím patře, kam se brzy dostaneme. Podle Konopného Táty je alkoholová extrakce zkrátka nejlepší, ale je s ní také nejvíc práce. 

Jednou z neočekávaných překážek byla například komunikace s úřady, které pro alkoholovou extrakční linku na konopí neměly „škatulku“. Proč? Inu proto, že takové zařízení je v Česku běžně označované jako palírna či lihovar a slouží samozřejmě k výrobě slivovice a dalšího tvrdého alkoholu. Nakonec se to podařilo, ale například líh, se kterým zde pracují, jim musí speciálně vyrábět lihovar a každé balení musí projít kontrolou celníků.

Přízemí: Stylová prodejna a království mastí 

V přízemí se hned naproti hlavním vchodovým dveřím skví největší konopná mast v Česku, která s kelímkem a víčkem váží přes 160 kilogramů a na jejíž výrobu padlo přes třicet kilo sušeného konopí. Tu bych chtěl mít doma!

Naproti rekordní mastičce je prodejna nebo spíš kavárna, kde si mohou zákazníci osobně vyzvednout zboží a dát si u toho výběrovou kávu s konopným semínkem. Tato speciální káva vznikla ve spolupráci s nedalekou vyhlášenou pražírnou a semínka jsou v ní smíchána se 100% arabikou dle vlastní (tajné) receptury.

Co mě osobně ale zaujalo nejvíc, byla nenápadná místnost schovaná za dveřmi na druhém konci tohoto patra. V ní se totiž schovává Jirkou vlastnoručně navržená, vyrobená a smontovaná „kuchyň“ na přípravu vyhlášených mastí. V podstatě jde o kombinaci tradičních postupů a receptur s moderními přístroji a vše je převedeno do velkoobjemové produkce. 

Za dvacet čtyři hodin jsou tady schopní uvařit sto litrů prvotřídní konopné mastičky, na kterou padne dvacet kilogramů herby. Celou výrobnu zvládne obsloužit jeden člověk a podle Jirky není díky neustálému udržování potřebných teplot nutné proces natahovat na několik dní, jak radí různé tradiční receptury na zaručeně nejlepší domácí masti. 

„Dovolím si tvrdit, že náš pečlivě vyladěný čtyřiadvacetihodinový proces výroby zajišťuje lepší výtěžnost a tím pádem i účinnost než některé tradiční ‚domácí‘ receptury. Ale podporujeme i tuto činnost, protože našim zákazníkům nabízíme k prodeji i samotnou lékařskou vazelínu v jakémkoli množství a za výhodnou cenu,“ upozorňuje Konopný Táta. 

1. patro: Laboratoř a omamné látky

Nejvyšší patro je na první pohled nejnudnější – většinu místa zde zabírají kanceláře a laboratoř. Nicméně i zde se po bližším průzkumu najde spousta zajímavostí. 

Za dvacet čtyři hodin tady zvládnou uvařit sto litrů prvotřídní konopné mastičky.

Na první pohled mě zaujala masivní lana jako dekorace v otevřené kanceláři. „Byl hrozný problém je sehnat, protože jsme samozřejmě chtěli jedině konopná,“ usmívá se Jirka. „Pak tu máme několik vzorků produktů, které vyvíjíme a chceme uvést na trh. V tuto chvíli můžu zmínit unikátní černou pastu s celkem devíti bylinnými extrakty nebo gel s tymiánem proti nachlazení. Další si zatím nechám pro sebe, ale je na co se těšit.“

V nejvyšším patře se nachází i laboratoř, ve které pracuje farmaceutka, jež má oprávnění nakládat s omamnými a psychotropními látkami. To znamená, že když má v nějaké fázi výroby extrakt více než jedno procento THC (což je legální limit pro obyčejné smrtelníky), nikdo za to Konopného Tátu nezavře. Kromě toho se tu extrakty různě dočišťují a upravují pro potřeby koncového zákazníka. 

„Ze suterénu sem putuje extrakt, který má ještě asi 60–70 procent alkoholu. Je to proto, že se s ním dá lépe manipulovat. Před sebou vidíš vakuovou odparku, kde odpaříme zbytek lihu. Zároveň tu máme další zařízení, na kterých děláme vlastní výzkumy a pokusy například s dekarboxylací, separací jednotlivých kanabinoidů, tlakem a tak dále. V této oblasti spolupracujeme s docentem Petrem Tarkowskim, který je uznávanou kapacitou na Univerzitě Palackého. Celý chod ale musíme dotovat z prodeje našich produktů,“ popisuje strasti a slasti vlastnictví konopné laboratoře Jirka.

Měření za miliony

V druhé části laboratoře se nachází přístroj na analýzu kanabinoidů, kterou Konopný Táta nabízí i dalším zájemcům. Přístroj na kapalinovou chromatografii s potřebným vybavením stojí kolem dvou milionů korun, nejde tedy o záležitost, kterou si může pořídit každý český výrobce CBD kapiček. 

„Testování pro další firmy teprve rozjíždíme, primárně to zatím slouží pro naše účely. Problém těchto měření je obecně v tom, že výrobce uvádí možný rozptyl až 20–30 procent. Také hrozně moc záleží na tom, jak je materiál na testování připravený – je to jen palička, nebo tam jsou i lístky? Jeden lístek může udělat naprosto zásadní rozdíl ve výsledku, třeba o tři procenta,“ upozorňuje Jirka. „Zajímalo by mě, jak přesně to měří policie, když zavírají za pár procent THC navíc lidi do vězení.“ 

Měření extraktů je prý přesnější, ale i tam mohou být překvapivě problémy s homogenitou – zejména u těch, které obsahují i na začátku zmiňované vosky. „To je problém i CBD kapiček od producentů, kteří se vosků nezbaví – ty si pak mohou lidově řečeno sedat. U našich extraktů a kapiček se nic takového nestává,“ ujišťuje mě na závěr exkurze Konopný Táta a já mu po tom všem, co jsem dnes viděl, nemám žádný důvod nevěřit.

Lukáš Hurt

Původním vzděláním historik a anglista, který už přes deset let překládá odborné studie a vědecké texty, píše články a přednáší na konferencích a veletrzích. Po sedmi letech v redakci magazínu Legalizace založil v roce 2018 magazín Konopí, kde působí jako šéfredaktor.