V tomto dojemném příběhu o stárnoucí kobyle jménem Noa, která trpí rakovinou kůže, hrají hlavní roli konopná mast a extrakt s CBD. A také obětavá péče a odhodlání chovatelky Denisy, jíž předáváme slovo.
Plníte si své sny? Já jsem si od patnácti let hrozně přála mít koně. Ale studia splnění snu oddálila a pak mi do života vstoupily děti – snění tak vystřídaly mateřské povinnosti. Když byly moje holčičky trochu větší, zajela jsem jednou na místní farmu a zaplatila si vyjížďku na koni.
„Na kom chceš jet? Vyber si,“ vybídl mě Michal, kterému farma patřila. Podívala jsem se směrem k ohradě, odkud k nám přicházelo stádo asi deseti koní. Jasně mu dominovala bílá kobyla, která byla největší a vypadala jako z pohádky. Na první pohled jsem se do ní zamilovala. Jmenovala se Noa du Verger a pocházela z Francie. Plemenem byla percheron, jeden z největších koní na světě.
Těžká váha
Noa vážila kolem 1 000 kilogramů a naprosto mě svým vzhledem uchvátila. Něco tak obrovského a krásného jsem ještě nikdy neviděla. Narodila se ve Francii, ale už jako hříbě byla prodána do Polska, kde trávila celé dny uvázaná ve stáji. Michal ji měl naopak pouze na pastvině, kde si užívala deset let. Porodila dvě hříbata, která jsou dnes zapřažena do kočáru v Českém Krumlově pro potěšení turistů.
Po dvou týdnech podávání CBD oleje se chůze výrazně zlepšila a po prvním měsíci se Noa konečně proběhla po pastvině.
Jednoho dne jsem se dozvěděla, že ji Michal chce prodat. Nedalo se nic dělat, sen se musel stát skutečností. Přišla jsem domů s novinkou – budeme mít koně! Moje nadšení a odhodlání však narazily na nesouhlas celé rodiny: „Nemáme pastvinu, nejde to.“
Ale já se nedala. Domluvila jsem si schůzku s majitelem pastvin v okolí a jednu si pronajala. Shodou náhod tento pán prodával koně, kterého měl kousek od nás. Využila jsem příležitosti a nabídla mu, že si jeho koníka koupím, aby měla Noa společníka. Domů jsem přišla s pocitem vítězství – pastvinu máme a koně budeme mít dokonce dva!
Naše nemocné stádo
Od té doby tvoří Noa a Viktor naše stádo. Po vyšetření se bohužel ukázalo, že Viktor má cystu v kopytě a bude pravděpodobně doživotně kulhat. A Noa? Ta měla kolem řitního otvoru a v ocase prorostlé melanomy (třetí nečastější typ rakoviny kůže u koní, přičemž bílí koně je mívají velmi často). Podle veterinářky bylo jen otázkou času, kdy se melanomy stanou neslučitelné se životem a řitní otvor zaroste. Operativní zákrok v tomto stadiu již nedoporučila.
Verdikt zvěrolékařky zněl: Požadujte vrácení kupní ceny a koně si v žádném případě nenechávejte! Kdo by ho taky chtěl, starého a nemocného koně? Já. Nemohla jsem ji přece vrátit. Nakonec jsem se rozhodla, že oběma aspoň dopřeju krásný konec života.
Foto: Archiv autorky
Prostudovala jsem si vše ohledně rakoviny kůže u koní, snažila se zjistit dostupnou léčbu. Nakonec se mi povedlo sehnat veterináře, který se nebál chirurgicky alespoň část melanomů odstranit a tím Noa prodloužit život. Pak jsme nasadili homeopatickou léčbu, která měla zbylé nádory odstranit. Nepovedlo se.
Konopí nastupuje poprvé
Před zhruba dvěma lety jsem ale začala na rány po ovádech, komárech a jiné havěti používat konopnou mast – a používám ji dodnes. Zabraňuje hmyzu v opětovném přisátí (nejspíš jim nevoní) a ani mouchy nekladou do krvavých ran vajíčka.
V oblasti břicha měla Noa také nádor o velikosti přibližně dva centimetry. Po třech měsících, kdy jsem jí natírala konopnou mastí břicho jako prevenci proti hmyzu, jsem si všimla, že se nádor vysušil a začal odlupovat, až se po nějaké době zmenšil zhruba na polovinu. O té doby se snažím mazat všechny nádory konopnou mastí pravidelně každý den. Sice se viditelně nezmenšují, nicméně jsou méně nateklé. Pokud několik dnů vynechám, je vidět značný rozdíl.
K tomu asi před rokem začala Noa kulhat na přední nohu, až téměř přestala chodit. Zavolala jsem ihned veterinářce, ale ta po celodenním rentgenování nezjistila nic. Za vyšetření jsme zaplatili deset tisíc a stejně nevěděli, co jí je a jak jí můžeme pomoct. Léky od paní veterinářky taktéž nepomohly a kobylka skoro přestala chodit. Podávala jsem jí doplňkové přípravky pro koně proti zánětům a bolestem kloubů, ale ani po dvou měsících nepřišlo hmatatelné zlepšení. Noa každý krok protrpěla a víceméně skoro nechodila. Jen si popocházela na pastvě.
Konopí nastupuje podruhé
Proto jsem se opět obrátila na osvědčenou přírodní medicínu a na doporučení místního léčitele zkusila konopný extrakt bohatý na CBD, rozpuštěný v oleji. Již pět měsíců kapu jednu kapku oleje na kousek jablka nebo mrkve a podávám kobylce k snídani. Medicínu užívá ráno, neboť kvůli vlkům, kteří žijí v okolních lesích, musí být v noci ve střehu. Po ranním léku a snídani Noa pospává až do odpoledne. Myslím si, že kdybych lék podávala na noc, byla by unavená a neměla by dostatečně rychlé reakce.
Po třech měsících aplikace konopné masti se nádor vysušil a začal odlupovat, až se po nějaké době zmenšil na polovinu původní velikosti.
Po dvou týdnech podávání CBD oleje se chůze výrazně zlepšila a po prvním měsíci se Noa konečně proběhla po pastvině. Nyní chodíme na vycházku na vodítku. Přípravek podávám již pět měsíců téměř každý den a v léčbě hodlám pokračovat. Pokud se někdy stane, že nejsem doma a lék ji nepodám, občas ještě zakulhá. Nicméně při pravidelném užívání Noa chodí bez kulhání. Na vycházce sice nemá už tolik energie, ale to se není čemu divit, vždyť letos jí bude úctyhodných dvacet let.
Radost z každé společné chvíle
Už nejspíš nezažiju ten požitek ze společné jízdy, ale jsem ráda za každý den, který můžeme strávit společně. Těší mě, když ji vidím skotačit v závějích sněhu s ostatními koňmi, těší mě, že má stále chuť k jídlu a k životu.
Nevím, kdy a zda se projeví, že nádory uvnitř těla začnou utlačovat životně důležité orgány, ale pravděpodobně budu dříve nebo později stát před rozhodnutím nechat koně uspat. Ale když vidím, jak je veselá, tak věřím, že tu s námi ještě nějaký čas pobude. V neposlední řadě si myslím, že po konopí je Noa i lépe psychicky naladěná. Posledních pět měsíců za mnou stále chodí a vyžaduje kontakt více než dřív. Je mnohem mazlivější, dokonce ji zajímám víc já než jídlo, a to je co říct. Stále vyžaduje drbání a hlazení, dokud neodejdu ze stáje nebo dokud neodejde se stádem na pastvinu.
A tak si Noa díky konopí užívá poklidný důchod s Viktorem a poničkou Ajášou u nás na pastvině.
Text Denisa P.
