Thajsko se v červnu loňského roku stalo první asijskou zemí, která ukončila prohibici konopí. Ano, v zemi, která je proslulá drakonickými tresty za přechovávání jakýchkoli omamných látek, dnes můžete konopí legálně pěstovat, užívat i prodávat.
Kdo chce coby prodejce rozjet byznys s konopím na lokálním trhu, který není zrovna malý, potřebuje ke zpeněžení výpěstku získat licenci. Elektronická fronta pro získání prodejní licence zkolabovala hned první den uvedení do provozu. Nasvědčuje to tomu, že Thajsko je zemí konopí zaslíbenou?
Podívejme se do tropických končin očima našince. Moje kamarádka Karolína navštívila Thajsko tuto zimu a konopná kultura, která se v této krásné zemi rozbujela, ji velmi příjemně překvapila.
Co se dozvíte?
Běžný artikl
Od původně zamýšlené legalizace primárně pro léčebné účely a osobní potřebu se dospělo k tomu, že se z konopí stal běžně dostupný artikl, který si lze koupit bez potíží v jakémkoli množství a síle. V nabídce jsou desítky rozmanitých odrůd.
Za dekriminalizací konopí stojí samozřejmě i touha přilákat do Thajska turisty po dvou letech covidových restrikcí. Zejména ve větších městech a blízko turistických destinací je dostupné v hojném počtu krámků a stánků.
Za dekriminalizací konopí stojí mimo jiné touha přilákat do Thajska turisty po dvou letech covidových restrikcí.
Vybírat si můžete mezi gumovými medvídky, sušinou, oleji, výtažky i předbalenými jointy. Zatímco květy mohou obsahovat neomezené množství THC, deriváty, jako jsou například gumové bonbony, mohou prozatím mít pouze symbolických 0,2 %.
Rodinný výlet
Karolína, doktorka přírodních věd, její muž David a jejich dvě děti se do Thajska vydali na dovolenou těsně před letošními Vánocemi. Cílem bylo se ohřát, něco vidět, něco zažít a ukázat dcerám jinou kulturu. Ta již v minulosti Karolínu obohatila – v jižní Asii dříve trávila několik měsíců nejen jako turistka, ale také jako dobrovolnice vzdělávacích organizací pro děti.
O tom, že v Thajsku probíhají změny drogové politiky, věděli pouze velmi okrajově a nijak zásadně se o to při plánování cesty nezajímali. Pár se nicméně svým kladným vztahem ke konopí nikterak netají. Užívají ho rekreačně většinu dospělého života, pro zábavu a k odpočinku. Že ale po pár letech, kdy v Thajsku nebyli kvůli práci a rodičovství, naleznou velká města zavalená trávou, to nečekali.
„V Bangkoku, kde jsme chvíli přebývali, prodávali konopí úplně stejně jako veškeré jiné zboží, naprosto samozřejmě. Nebyl problém se orientovat podle výrazných reklam na prodejnách. Vstup byl povolen pouze dospělým, takže když jsem měla v šátku uvázanou mladší dceru, prodejce mne poprosil, abych to dodržovala. K dostání byly desítky odrůd,“ říká Karolína, která samozřejmě nepohrdla nabídkou a prázdniny si po večerech zpestřovala výparem z bongu, který si tu zakoupili.
Domov bongů
„Prodejci byli skvěle informovaní o tom, co prodávají, vše nám ukázali, popsali, rádi si s námi povídali. U každého artiklu byl také velmi podrobný popis ohledně obsahu THC a CBD i účinků, které lze od daného strainu očekávat. Bylo to super,“ dodává Karolína. „Samozřejmě, že jsme s sebou neměli vůbec žádné věci na přípravu, ale krámky byly plně vybavené všemi možnými papírky, dýmkami, drtičkami a vším, co je potřeba. Z rozhovoru s prodejci jsem pochopila, že pouze jeden dodavatel jedné odrůdy, společnost Thai Local, je thajský pěstitel a vše ostatní se dováží,“ vzpomíná Karolína.
Všeobecně počítají Thajci s tím, že se konopí během pár let stane úplně stejnou záležitostí, jako je alkohol.
„Náš domácí, u kterého jsme v Bangkoku bydleli, nám vysvětlil, že slovo bong je z thajštiny, což dokazuje pozitivní vztah jejich kultury ke konopí. Bylo to hrozně milé. A taky jsem se slovu bong, po jeho vyzkoušení, smála asi dvacet minut,“ směje se i nadále Karolína a ukazuje mi fotku smontované vodní dýmky, kterou si pořídili v místním krámu s konopím – vršek bongu má univerzální závit, který lze našroubovat na jakoukoli běžně prodávanou petku.
Běžná součást života Thajců
S manželem trochu vyzvídali, jak se k legalizaci staví místní lidé, zejména ti starší. Bylo prý milé, že i místní lidé vnímají konopí jako běžný artikl a jsou rádi, že je dostupné na různé zdravotní neduhy. Samozřejmě jsou rádi i za příležitost něco si vydělat.
„Jedna místní paní, asi kolem padesáti let, nám vyprávěla, že v určitých kruzích jsou populární dezinformace ohledně konopí, které mají odrazovat od jeho užívání. Prý již několikrát kolovaly zprávy o úmrtích po užití většího množství nebo třeba o neblahých účincích na reprodukci.
Starší lidé prý hodně řeší vliv volného prodeje na děti, ale lidé, se kterými jsme mluvili, se nesetkali s tím, že by se situace kolem užívání mladistvých nějak změnila k horšímu. Všeobecně počítají s tím, že během pár let se prostě konopí stane úplně stejnou záležitostí, jako je alkohol,“ vzpomíná Karolína na debaty o konopí s lidmi, kteří jim pronajímali byt.
„Konopí nebylo naší hlavní atrakcí, věděli jsme jen, že došlo k nějakému uvolnění oproti nedávným historkám o padesátiletých trestech odnětí svobody ve vyhlášené věznici Bangkwang za převážení čehokoli, ale vůbec jsme neřešili, jak je ta legislativa přesně postavená,“ dodává moje kamarádka, když spolu po jejich návratu googlíme, jak to vlastně je doopravdy. „Všichni se tvářili, že je to normální. Místní obyvatelé, prodejci, recepční na hotelích, číšníci. Bylo běžné na ulici cítit odér z trávy a nikdo se nijak extra neohlížel, odkud to táhne.“
Od levných modelů až po extra drahé
Podle platných zákonů by se konzumace konopí na veřejnosti stále mohla stíhat na základě paragrafu o narušování veřejného pořádku. Podle toho, co viděla Karolína, však přihlížející policisté u barů, restaurací a hotelů, kde se konopí běžně aktivně nabízí prostřednictvím personálu i obrovského množství reklamy, do dění nijak nezasahovali. „Spíš vypadali, že taky čekají ve frontě na vlastní nákup,“ směje se.
„Co se týče cen, různilo se to hlavně v závislosti na místě prodeje, samozřejmě čím víc k centru města, tím dražší, nejdražší bylo konopí hlavně na trzích. Nejlevnější produkty byly od místního pěstitele Thai Local, tam se dalo dostat i na 100 bahtů za gram (65 Kč), připravené jointy začínaly asi na třech stovkách za kus. Koupit jste si většinou mohli minimálně gram, některé jointy byly ale i půlgramové. Ty nejdražší odrůdy se pohybovaly kolem 700 bahtů za gram – to znamená 400 až 500 korun,“ počítá Karolína.
Přátelská atmosféra zeleného dýmu
„To, že místní berou konzumaci konopí jako běžnou věc, stejně jako když si někdo objedná pivo nebo drinky na baru, bylo skvělé. Prvních pár dní jsme se tomu neustále divili, rozhlíželi jsme se, odkud přijde trest, tak nějak jsme pořád čekali, že někdo začne vyšilovat, ale nestalo se vůbec nic. Přesně to zapadalo do mé představy o tom, jak by se i v naší společnosti dalo s konopím úplně normálně koexistovat,“ vypráví Karolína.

Rozhodně je pro dekriminalizaci a klidně i pro plnou legalizaci konopí. „Pokud by se nám podařilo podchytit prodávání konopí dětem a prodejci by skutečně dodržovali zákon to nařizující, ani by mi nevadila cílená reklama. Podle toho, co jsem četla o praxi třeba z Colorada, nevidím v tom problém, co se týče vztahu ke společnosti. V Thajsku to místy bylo až do očí bijící, ale bavíme se tu o turistických destinacích, na kterých oni prostě chtějí vydělávat. Je to podobné jako haldy bábušek v Karlově ulici v Praze,“ usmívá se.
K nakopnutí i meditaci
Ovšem co se týče celkového dojmu, bylo to prý super. „Fakt by mi nevadilo mít tu možnost jít do krámu, prokázat věk a koupit si, co chci. Bylo úžasný si vybírat podle toho, co má mít konkrétní odrůda na svědomí – vyzkoušeli jsme několik různých strainů a já jsem třeba konečně našla odrůdu, po které po celém dnu v práci a péči o dceru hned nevytuhnu, a David zase něco, po čem jeho pravidelné meditace dosáhly vyšší úrovně. Kéž by to tu u nás také tak dopadlo – mít možnost jít do krámu, zalézt si s tím domů a mít na výběr podle toho, co od konopí zrovna potřebuji,“ shrnuje Karolína svůj dojem z konopné záplavy v Thajsku.
„A to tu vůbec nemluvíme o tom, co byl primární účel této benevolence vůči konopí. Je jasné, že jako v ostatních zemích, kde k uvolnění došlo, i v Thajsku bude hrát konopí zásadní roli v navyšování příjmů do státní kasy, a to určitě nejen ve vztahu k mezinárodnímu turismu,“ popisuje ekonomickou stránku celé záležitosti. „Moc nerozumím obavám, které z legalizace u nás plynou. Vyslechla jsem spoustu argumentů a vím, že probíhá celkem racionální debata, která naštěstí celou věc posouvá směrem k úspěchu. Podle mne jsou v mnoha ohledech obavy neopodstatněné. Naštěstí jsem si zapsala, která odrůda byla ta, po které jsem se tak zasmála, a doufám, že příště si ji nevychutnám tisíce kilometrů od domova, ale že už i u nás bude ta možnost svobodně pěstovat i nakupovat konopí a užít si ho dle svých představ. Thajsko nám ukazuje, že to lze.“